Abstrakta posterů

P-1

Fascinujúca nová éra. Ateroskleróza je zápalové ochorenie ciev.

Fascinating new era. Atherosclerosis is Vascular Inflammatory Disease.

Blazicek P., Bartko D., Bus M., Gombosova Z., Danihel L., Fabcin J.

Alpha medical Bratislava, Institute of Medical Sci and Neurosci Military University Hospital Ružomberok, Institute of Immunology UK Bratislava

blazicekp@seznam.cz

Introduction: Understanding of mechanisms of atherosclerosis has changed dramatically, from cholesterol to specific vascular inflammatory marker.

Aim: 1. analyse LDL subfractions and LP-PLA2 and to correlate them with carotid AS in a) arterial hypertension (AH) b) ischemic cerebral stroke (iCI) c) coronary artery disease (CAD) d) controls (C) . Material and methods: Material consists of 1286 subjects, divided into four groups: AH, CAD, iCI, Controls. All patients were examined by certified stroke neurologists, cardio-logists, neurorardiologist, lipid spectrum, inflammatory markers, arterial stiffness, IMT, plaque morphology, LP-PLA2.

Results : Were found higher LDL3-7subfractions, which are strongly atherogenic. Some individuals showed high chol+LDL but normal values in LDL3-7. These can be considered as „low risk for AS“. Another individuals showed normal chol+norml values of LDL, but high values in LDL 3-7. These can be considered as „high risk of AS“. The most attractive findings: significantly higher levels of LP-PLA2, mainly in plaque ulcer in all followed groups (AH, CAD, iCI) comparing to controls (p < 0.02). Moreover, significant close correlation between these findings and carotid AS, mainly plaque rupture were documented (p < 0.001).

Conclusion: Study shoved:

1. significant association between specific inflammatory marker Lp-PLA2 and various stages of AS in AH, CAD and iCI,
2. significant association with carotid AS and plaque morphology. These changes are starting early, in time of AH and are not specific for iCI,
3. LP-PLA2 represents new approach and new fascinating era, regarding mechanism of AS.

P-2

Stanovení vybraných aminokyselin v séru pacientů s diabetes mellitus 2. typu

The determination of selected amino acids in serum of patients with type 2 diabetes mellitus

Drábková P., Šanderová J., Kovařík J. a Kanďár R.

Katedra biologických a biochemických věd, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 573, Pardubice; Oddělení klinické biochemie a diagnostiky, Pardubická krajská nemocnice, a. s., Kyjevská 44, Pardubice

petra.drabkova@student.upce.cz

Cílem této práce bylo zavést metodu pro stanovení vybraných aminokyselin v lidském séru a porovnat hladiny daných aminokyselin mezi kontrolní skupinou a pacienty s diabetem.

Hladiny vybraných aminokyselin byly stanoveny metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Vzorky sér byly před analýzou precipitovány etanolem a poté derivatizovány s naftalen-2,3-dikarboxaldehydem za vzniku vysoce fluoreskujícího 1-kyanobenz (f) isoindolového derivátu, který byl monitorován fluorescenčním detektorem.

U pacientů s diabetem byly v porovnání s kontrolní skupinou nalezeny statisticky významně vyšší hladiny aminokyselin s rozvětveným řetězcem (pro valin: 300,5 ± 85,1 µmol/l vs. 253,3 ± 67,5 µmol/l, p < 0,001; pro leucin: 169,3 ± 48,1 µmol/l vs. 133,2 ± 38,5 µmol/l, p < 0, 001; pro isoleucin: 83,1 ± 37,5 µmol/l vs. 64,4 ± 19,3 µmol/l, p < 0, 001) a alaninu (531,4 ± 120,0 µmol/l vs. 466,4 ± 178,4 µmol/l, p = 0,002) a naopak statisticky významně nižší hladiny glycinu (269,0 ± 75,7 µmol/l vs. 290,6 ± 112,2 µmol/l, p = 0,019), argininu (34,2 ± 10,6 µmol/l vs. 39,7 ± 8,7 µmol/l, p < 0,001) a tryptofanu (6,1 ± 4,6 µmol/l vs. 8,1 ± 9,3 µmol/l, p = 0,025).

Analytické parametry vybraných aminokyselin byly uspokojivé, linearita byla dosažena v celém rozsahu testovaných koncentrací.

Vyvinuli jsme citlivou a dostatečně selektivní HPLC metodu s fluorescenční detekcí pro stanovení aminokyselin v lidském séru.

Tato práce vznikla za podpory grantu SGFChT07/2013.

P-3

Naše zkušenosti s celoplošným laboratorním novorozeneckým screeningem DMP – 3 roky zkušeností v Olomouci

Our experiences with laboratory newborn screening IEM - 3 years experiences in Olomouc

Friedecký D., Hlídková E., Bekárek V., J. Tomková, Kapustová M., Kittlová L., Růžičková V, Ševčíková J., D. Procházková, L. Fajkusová, Adam T.

Laboratoř dědičných metabolických poruch, OKB, FN Olomouc; Pediatrická klinika FN Brno; Centrum molekulární biologie a genové terapie, IHOK, FN Brno

david@friedecky.cz

V roce 2009 byl zahájen celoplošný laboratorní novorozenecký screening deseti dědičných metabolických poruch za pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie. V naší laboratoři jsme zavedli metodu stanovení aminokyselin a acylovaných karnitinů bez nutnosti použití derivatizačních činidel za využití systému LC/MS/MS API 4000 a kitu firmy Chromsystems. Analýza jednoho vzorku trvá 55 s. Metabolity jsou analyzovány v režimu MRM přechodů a kvantifikovány na stabilně značené standardy. Výsledky jsou zpracovávány softwarem ChemoView 2. 0.

Laboratoř se úspěšně účastní externí kontroly kvality CDC a ERNDIM. Během tří let jsme vysledovali řadu systematických či náhodných chyb při administrativě novorozeneckých oddělení, které ztěžují provádění novorozeneckého screeningu. Jedná se především o problematiku přepisování žádanek, pojištění cizinců a ambulantních porodů.

Od roku 2009 bylo v naší laboratoři vyšetřeno více než 100 tisíc dětí se záchytem 22x PKU a HPA (1:4700), 8x MCADD (1:13100), 2x MSUD, 2x VLCAD, 1x CPT I, 2x GA I, 1x IVA, 2x LCHAD.

V roce 2013 byl zahájen pilotní projekt za účelem zmapování incidence dalších onemocnění a potenciálního rozšíření základního panelu screeningu deseti onemocnění.

P-4

Prokalcitonin - analýza souboru pacientů s koncentrací nad 100 µg/l

Procalcitonin - analysis of patients with concentration more than 100 µg/l

Pospíšilová I., Bořecká K.

Oddělení klinické biochemie, Thomayerova nemocnice Praha

iva.pospisilova@ftn.cz

Cíl: Prokalcitonin (PCT) je v literatuře popisován jako senzitivní a relativně specifický marker systémové bakteriální infekce/sepse s rychlejší a výraznější kinetikou oproti C-reaktivnímu proteinu (CRP). Zvýšení neinfekčního původu, popř. virové etiologie, je popisováno jako mírné. Zaměřili jsme se na soubor pacientů s velmi vysokou koncentrací PCT, tj. větší než 100 µg/l (n = 104), s cílem retrospektivní analýzou ozřejmit diagnostickou skladbu souboru, porovnat s CRP, porovnat skupiny přeživších a zemřelých pacientů. U části pacientů byl sledován trend hodnot opakovanými odběry.

Metody: PCT bylo stanoveno metodou ECLIA (elektrochemiluminiscence) na analyzátoru e411 (Roche), CRP imunoturbidimetricky na analyzátoru Cobas/Modular (Roche).

Výsledky: PCT větší než 100 µg/l tvoří 0,48 % ze všech měření PCT v období 07/2009 - 05/2013. V souboru převládali septičtí pacienti (77 %), dle etiologie nejčastěji urogenitální infekce, bronchopulmonální infekce a biliární infekce. Tyto vysoké koncentrace PCT se ale objevily i u několika pacientů s generalizovaným tumorem (6 %), st. p. kardiopulmonální resuscitaci (5 %) a dalšími neinfekčními diagnózami. CRP vykazuje větší rozptyl koncentrací a vyšší vzestup oproti PCT. PCT, ani CRP není statisticky významně odlišné u skupiny pacientů přeživších vs. zemřelých. U většiny pacientů sledovaných opakovanými odběry došlo ještě k dalšímu vzestupu obou parametrů, teprve poté k poklesu hodnot.

Závěr: PCT větší než 100 µg/l je málo častý, ale překvapivě nikoliv raritní nález. Domníváme se, že vzhledem k nutnosti sledování vývoje onemocnění a efektu terapie je i u takto vysokých hodnot vhodné koncentraci vyčíslit. Ve sledovaném souboru je důležité poukázat i skupinu etiologicky neinfekčních diagnóz.

P-5

Expresní profily podjednotek ATP-syntázy v průběhu prenatálního vývoje člověka a potkana (Rattus norwegicus) v jaterní tkáni

Expression profiles of ATP-synthase subunits in human and rat liver prenatal development

Spáčilová J., Hůlková M., Hansíková H. a Zeman J.

Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN v Praze

Jana.spacilova@lf1.cuni.cz

Kritickým bodem vývoje savce je adaptace na vnější prostředí po narození, kdy dochází k aktivaci oxidativního řetězce (OXPHOS) včetně ATP-syntázy - enzymu katalyzujícího produkci ATP.

Cíl studie: Cílem práce bylo charakterizovat expresi podjednotek ATP-syntázy – genů Atp5g2/ATP5G2 (potkan/ČLOVĚK), Atp5o/ATP5O, Atp5a1/ATP5A1 a Atp6/ATP6 v jaterní tkáni potkana a člověka v průběhu fetálního vývoje a exprese dvou asemblačních faktorů ATP-syntázy (Tmem70/TMEM70 a Atpaf2/ATPAF2).

Metody: Proteiny a mRNA byly izolovány simultánně (TriReagent). Kvantifikace mRNA byla provedena pomocí qPCR. Expresní profily byly zpracovány v programech Genex a STATISTICA 10. Proteiny byly kvantifikovány pomocí Western blotu.

Výsledky: Na základě expresních profilů byly sestaveny dendrogramy vyjadřující na úrovni mRNA vzájemný vztah mezi profily expresí jednotlivých genů. Byly identifikovány vzájemné shody mezi organismy. V lidské tkáni byly definovány dva hlavní klastry genů ATP5G2, ATP5O, ATP6 a ATP5A1, ATPAF2, TMEM70. Dendrogram s expresními daty potkana ukazuje také tyto dva hlavní klastry genů. V jaterní tkáni obou organismů se exprimují geny podobně s výjimkou Atp6/ATP6. V jaterní tkáni potkana bylo ověřeno, že se exprese podjednotky alfa ATP-syntázy (Atp5a1) v průběhu vývoje zvyšuje.

Závěr: Studií byly zjištěny shody ve změnách exprese sledovaných genů v průběhu vývoje člověka a potkana. Ty podporují hypotézu o existenci společných regulátorů např. thyroidních hormonů či dalších drah, které zajišťují aktivaci OXPHOS.

Podporováno 1. LF UK v Praze GAUK667612, UNCE204011, IGA MZ ČR NT/11186-5/2010, SVV266504.

P-6

Haplotypová analýza genu TGFB1 u žen s pozdními komplikacemi po radiochemoterapii karcinomu děložního čípku

Haplotype analysis of the TGFB1 gene in women suffering from late complications of radiochemotherapy for cervical cancer

Beránek M.¹, Drastíková M.¹, Paulíková S.², Sirák I.², Petera J.²

¹Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN Hradec Králové;

²Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové

beranek@lfhk.cuni.cz

Radiochemoterapie je dnes považována za standardní způsob léčby karcinomu děložního čípku. U 10–15 % léčených žen se však následně objevují závažné komplikace této léčby, které mohou souviset s atypickými plasmatickými koncentracemi TGFB1, multifunkčního cytokinu důležitého v regulaci buněčného cyklu.

Cílem naší studie bylo vyhodnotit vliv genotypu a haplotypu genu TGFB1 (lokalizace genu 19q13. 1) na rozvoj pozdních komplikací u 55 takto léčených žen.

Pro vyšetření genetického polymorfismu -1552delAGG byla použita fragmentační analýza, pro vyšetření polymorfismů -800G>A, -509C>T a T263I analýza restrikčních fragmentů a pro polymorfismy L10P a R25P přímé sekvenování PCR produktu.

Porovnání frekvencí jednotlivých alel ve všech sledovaných polymorfních místech neprokázalo statisticky významné rozdíly mezi ženami s výskytem dlouhodobých komplikací (n=23) a ženami bez vážnějších komplikací radiochemoterapie (n=32). Rovněž analýza nejběžnějších populačních haplotypů v genu TGFB1 nezaznamenala výraznější statistické odchylky mezi oběma skupinami (χ-kvadrát = 0,17; stupně volnosti = 2; p > 0,5).

Naše výsledky nepotvrdily vliv genetického polymorfismu v genu TGFB1 na rozvoj pozdních komplikací radio-chemoterapie u žen s karcinomem děložního čípku.

Studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NT11334-4/2010.

P-7

Real-time PCR analýza mutace 657del5 v genu NBS1

Real-time PCR analysis of 657del5 mutation in the NBS1 gene

Beránek M.¹, Rataj M.¹, Petera J.²

¹Ústav klinické biochemie a diagnostiky, FN Hradec Králové;

²Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové

beranek@lfhk.cuni.cz

Nibrin patří mezi proteiny zapojené do buněčných mechanismů oprav dvouřetězcových zlomů DNA, ke kterým může docházet mimo jiné při radioterapii onkologických pacientů. Je kódován genem NBS1 (lokalizace 8q21. 3). Delece 657del5 v tomto genu, která se vyskytuje zejména ve slovanské populaci, podmiňuje tvorbu nefunkčního proteinu a v homozygotní podobě vyvolává příznaky Nijmegen breakage syndromu.

Cílem naší práce bylo navrhnout rychlou a levnou metodu pro vyšetření mutace 657del pro účely navazujících populačních studií. Pro tyto účely byla vybrána technologie real-time PCR (LightCycler 1. 5) a systém dvou těsně nasedajících hybridizačních sond (TIB MOLBIOL, SRN).

Analýza 32 vzorků DNA v jedné vyšetřovací sérii trvala přibližně 60 minut. Při testování 177 zdravých nepříbuzných osob (65 mužů a 112 žen) byli zachyceni dva heterozygotní nosiči mutace 657del5 (1,1 %) a žádný postižený homozygot, což odpovídalo frekvenci alely 657del5 0,6%. Výsledky byly konfirmovány pomocí fragmentační analýzy se značenými primery, a také sekvenováním příslušného PCR produktu (genetický analyzátor ABI 3130).

Ve všech případech jsme dosáhli totožných výsledků analýzy. Real-time technologie umožňuje spolehlivé vyšetření delece u minimálně 150 vzorků DNA v rámci jednoho pracovního dne.

Studie byla podpořena grantem IGA MZ ČR č. NT11334-4/2010.

P-8

Sekvenování nové generace v diagnostice mitochondriálních onemocnění

Targeted sequencing of mitochondrial exome in patients with mitochondrial diseases

Kratochvílová H., Vondráčková A, Stránecký V., Rodinová M., Honzík T., Hansíková H., Zeman J., Tesařová M.

Department of Pediatrics and Adolescent Medicine and Institute of Inherited Metabolic Disorders, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

hana.kratochvilova@lf1.cuni.cz

Next generation sequencing represents a significant milestone in the elucidation of the causes of inherited diseases. A major benefit is especially for mitochon-drial diseases (MD) that are genetically very heterogeneous. More than 130 nuclear genes were described so far whose mutations lead to the MD. More than 25 genes were identified just by NGS in the last two years. Accurate targeting of the genetic analysis based on clinical symptoms or laboratory tests is possible for only a few types of MD (MNGIE syndrome, mitochon-drial encephalopathy cardiomyopathy - TMEM70, Leigh syndrome due to SURF1 mutations) . For most of MD, even specialized enzymatic and protein analysis does not allow unambiguously to narrow a group of candidate genes. Mitochondrial exome (> 1100 genes) was sequenced and analyzed in 26 patients with mitochondrial disease. Mutations in known MD-genes TSFM, COX10, AIFM1, TK2 and MGME1 were found in 6 patients. In three patients no gene was prioritized. In the other patients several candidate genes with previously unknown association with MD were selected and are further evaluated.

Supported by research project UNCE 204011, IGA NT13114 and RVO-VFN64165/2012.

P-9

Identifikace a kvantifikace mRNA vybraných genů ovlivňujících metabolismus energie v leukocytech periferní krve

Identification and quantification of the mRNA of selected genes affecting energy metabolism in peripheral blood leukocytes

Stejskal D., Richterová R., Švesták M., Václavík J.

Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, o. p. s. – pobočka Prostějov, Středomoravská nemocniční a. s., Oddělení laboratorní medicíny; Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, o. p. s. – pobočka Nový Jičín, Laboratoře AGEL, a. s.; 1. Interní klinika FN Olomouc

david.stejskal@nemsne.cz

Úvod: nedávno bylo zjištěno, že leukocyty periferní krve bývají zdrojem mRNA genů, jejichž exprese převažuje v úplně jiných typech buněk. Pokud by se tato hypotéza potvrdila v případě adipokinů, mohlo by to znamenat nový nástroj pro diagnostiku MetSy a jeho komplikací.

Cíl: ověřit, zda-li jsou adipokiny exprimovány v leukocytech periferní krve.

Metodika: vyšetřeno 56 mladých zdravých dárců. Byla vyšetřena exprese adipokinů v leukocytech periferní krve: AFABP, Adiponectin, ADNR1, ADNR2, Chemerin, FGF-21, GLP-1, Insulin, InsulinR, IL-6, Leptin, ObR, Resistin, RBP-4, Vaspin, Visfatin. Krev na byla odebírána do zkumavek Tempus. Za pomocí kitu Tempus Spin RNA byla izolována RNA a následně provedena analýza mRNA (Biovendor gPCR kit). Pro verfifikaci hypotézy jsme u 3 pacientů oddělili plazmu a buněčnou frakci. Poté jsme provedli izolaci a kvantifikaci mRNA v plné krvi, tekuté a buněčné části. mRNA jsme nalezli pouze v plné krvi a buněčném obsahu. Tím jsme potvrdili, že stanovujeme expresi adipocytů v leukocytech.

Výsledky: průměrné hodnoty koncentrací mRNA byly 86,2 mg/l s čistotou 2,054. Průměrná kvantifikace mRMA se pohybovala od 0,83 do 149013050 kopií/ul. Expresi adipokinů jsme nalezli u většiny probandů.

Závěr: vůbec poprvé jsme prokázali, že v leukocytech periferní krve lze nalézt expresi řady adipokinů. Tento nález by mohl být potencionálním nástrojem pro diagnostiku metabolických onemocnění hromadného výskytu.

P-10

Isovalerová acidurie – kazuistika a monitorování léčby

Isovaleric aciduria - case report and monitoring of treatment

Bekárek V., Hlídková E., Tomková J., Friedecký D., Ševčíková J., Růžičková V., Adam T., Tkachyk O., Smolka V.

LDMP OKB, Fakultní nemocnice v Olomouci; Dětská klinika, Fakultní nemocnice v Olomouci

bekarek@gmail.com

Izovalerová acidurie (IVA) je způsobená deficitem isovaleryl-CoA dehydrogenázy, který je prvním stupněm v metabolismu organických kyselin s rozvětveným řetězcem. Při deficitu tohoto enzymu dochází ke zvýšení hladiny specifických metabolitů v krvi a v moči. IVA je autozomálně recesivní dědičné metabolické onemocnění (OMIM #243500). Incidence IVA je celosvětově odhadována na 1:230 000.

Popisujeme zde kazuistiku a monitorování léčby sedmiměsíční pacientky s isovalerovou acidurií zachycenou v novorozeneckém screeningu. Příznaky se manifestovaly v prvních dnech po narození (metabolická acidóza, zvracení a dehydratace). Novorozenecký screening odhalil patologické hodnoty markerů pro IVA - zvýšený isovalerylkarnitin (C5) a jeho poměr k oktanoylkarnitinu (C8) a acetylkarnitinu (C2). Tento nález byl následně potvrzen analýzou organických kyselin v moči, kde byla zjištěna masivní exkrece isovalerylglycinu (více než 5000 mmol/mol kreatininu). Ihned byla zahájena dietní léčba s restrikcí bílkovin, která je aktuálně upravována na základě laboratorních výsledků. V prvním půlroce věku byla průměrná exkrece isovalerylglycinu ve stabilizovaném stavu 455 mmol/mol kreatininu. Během dvou prodělaných infekčních onemocnění se exkrece isovalerylglycinu zvýšila více než dvojnásobně. Rovněž byly sledovány hodnoty acylovaných karnitinů v krevní skvrně (C5 a poměry C5/C2, C5/C8 a C5/C10), avšak korelace mezi těmito markery a klinickým stavem nebyla pozorována. Pacientka je nadále sledována a její klinický stav je dobrý.

Novorozenecký screening umožnil včasné odhalení metabolické poruchy a její léčbu dříve než u pacientky došlo k závažnému poškození organismu.

P-11

Přesunuto do přednášek (B-7-6)

P-12

Porovnávání bezkrevní diagnostiky krve pomocí neinvazivního analyzátoru AMP se standardním laboratorním vyšetřením

The comparison bloodless diagnosis by non-invasive analyzer AMP versus laboratory diagnostics

Hauerová V., Zima T., Benáková H.

Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze

Veronika.Hauerova@vfn.cz

Cíl: Bezkrevní diagnostika krve údajně dokáže posoudit hematologické, biochemické a kardiopulmonální parametry organismu. Cílem je zjistit, do jaké míry se námi naměřené laboratorní parametry shodují s parametry naměřenými touto neinvazivní metodou.

Materiál a metody: K porovnávání došlo na žádost kontrolních orgánů. Akce proběhla v r. 2012 celkem 3x, pokaždé v jiném zařízení provozujícím diagnostiku pomocí AMP. Zúčastnilo se 7 figurantů. Na místě byla přítomna specializovaná zdravotní sestra, která ihned po této diagnostice provedla odběry. Krevní vzorky byly ihned transportovány do laboratoře. Analýza na AMP probíhala nejprve uvedením podrobné anamnézy a následně přiložením 5 čidel po dobu 6 min. Výsledkem bylo 117 analyzovaných parametrů. Laboratorní vyšetření krve se provádělo ve zdravotnické laboratoři, akreditované dle ISO 15189, za dodržení správné laboratorní praxe.

Závěr: Vyšetření na AMP analyzátoru nedokázalo rozpoznat pacienta s těžkou poruchou sacharidového metabolismu (hyperglykémie 22 mmol/l), pacienta s hematologickou malignitou (odchylka v počtu bílých krvinek je 12x odlišná) i pacienta s těžkou renální insuficiencí (kreatinin 667 µmol/l) a anémií (hematokrit 0,268). Špatná interpretace vlastní hodnoty sedimentace erytrocytů–označeno jako zánět, ačkoliv hodnota byla nižší než dolní mez. Dále řada odchylek v parametrech popisujících stav jater, funkci štítné žlázy, lipidového metabolismu. Ve výsledkovém listu je uváděn parametr kreatin, ačkoliv z kontextu jednoznačně vyplývá, že se jedná o kreatinin a „tyrozinu-T4“, ačkoliv se jedná o thyroxin.

Nyní MZ ČR oznámilo, že neinvazivní analyzátor AMP není zdravotnický prostředek.

P-13

Dědičná porucha glykosylace způsobená mutacemi v genu pro fosfoglukomutázu 1

Congenital disorder of glycosylation caused by mutations in phosphoglucomutase 1 gene

Ondrušková N., Hansíková H., Vondráčková A., Tesařová M., Honzík T., Zeman J.

Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK a VFN v Praze

ondruskova.nina@gmail.com

Dědičné poruchy glykosylace (CDG) jsou skupinou (> 70 typů) multisystémových a klinicky heterogenních onemocnění způsobených deficitem enzymů glykosylačních drah.

Cílem studie bylo zjistit molekulární podstatu onemocnění u 10letého pacienta (P1) s klinickým podezřením na CDG.

Chlapec nízkého vzrůstu trpěl obezitou, mentální retardací, hepatopatií, ketotickou hypoglykémií, cholecystolithiasou a intermitentní myopatií.

Metody: V séru byl proveden screening CDG pomocí isoelektrické fokusace (IEF) N/O-glykoproteinů transferínu (TRF) a apolipoproteinu C-III (ApoC-III) pomocí PhastSystem (GE Healthcare). Aktivita fosfoglukomutázy (PGM) byla měřena v kultivovaných fibroblastech spektrofotometricky. Gen PGM1 byl po PCR amplifikaci exonů sekvenován na ABI PRISM 3100 Avant Genetic Analyzer (Applied Biosystems).

Výsledky: Analýza pomocí IEF odhalila přítomnost hyposialovaných forem TRF svědčících pro poruchu N-glykosylace. Vzhledem ke klinickým příznakům u P1 typickým pro glykogenózy (deficit PGM1 byl označen také jako glykogenóza typu XIV) byla vyšetřena aktivita PGM, která byla u P1 významně snížená. V genu PGM1 byly nalezeny dvě heterozygotní mutace c. 1010C>T (p. T337M) a c. 1508G>A (p. R503Q), jejichž patogenicita byla potvrzena pomocí in silico analýzy. Od tří dosud publikovaných případů PGM1-CDG se P1 kromě přítomnosti nových kauzálních mutací lišil i mírným neurologickým postižením.

Závěr: Prezentací čtvrtého pacienta na světě s PGM1-CDG rozširujeme znalosti o genotypových a fenotypovových projevech CDG syndromu.

Podporováno: GAUK 638512 1. LF UK, IGA MZ NT/12166-5, SVV266504 a PRVOUK P24/1. LF/3

P-14

Interference etamsylátu (Dicynone) při stanovení kreatininu, kyseliny močové, cholesterolu a triglyceridů v séru pomocí metod využívajících Trinderovu reakci; in vivo & in vitro

Ethamsylate (Dicynone) interference with determination of serum creatinine, uric acid, cholesterol and triglycerides in assays with Trinder reaction; in vivo & in vitro

Wiewiorka O.¹, Čermáková Z.^1,2, Dastych M.^1,2

¹Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Brno;

²Katedra laboratorních metod Lékařské fakulta Masarykovy univerzity, Brno

ondrej.wiewiorka@fnbrno.cz

Trinderova reakce je široce užívaná pro stanovení řady analytů v biologickém materiálu. Bohužel je obecně citlivá k interferencím, především pak v přítomnosti látek s redukujícími vlastnostmi. V klinické praxi jsme se setkali s interferencí široce využívaného léku Dicynone^® s účinnou látkou etamsylát. V této práci se zabýváme kvantifikací této interference u analýzy sérového kreatininu, kyseliny močové, triglyceridů a cholesterolu.

Využili jsme analyzátor Cobas 8000 (Roche Diagnostics) s metodami pro stanovení výše uvedených analytů (CREP2, UA2, TRIGL, CHOL2). Jako biologická matrice pro in vitro testy nám sloužilo směsné sérum 10 pacientů různého věku a pohlaví. Jako interferující složka vzorků bylo využito léku Dicynone^® (250 solution injectable, OM Pharma). Sérum bylo rozděleno na 2 sady po 5 alikvotech s přídavky Dicynonu 0, 30, 60, 150, 300 mg/l, přičemž jedna sada byla uchována při 4°C, druhá při 20°C.

Vzorky 10 pacientů odebrané před podáním Dicynonu vykazovaly vyšší hodnoty než vzorky odebrané 15 min po podání (průměrně CREP2 -52 %; UA2 -15 %; TRIGL -19 %; CHOL2 -9 %).

U všech in vitro testů došlo ke snížení měřených hodnot se zvyšující se koncentrací Dicynonu. Při nejvyšší koncentraci Dicynonu 300 mg/l došlo ke snížení CREP2 -73 % UA2 -49 % TRIGL -61 % a CHOL2 -15 % oproti alikvotu bez jeho přídavku. Dále jsme pozorovali snížení interference s časem u vzorků uchovaných při 20°C.

Prokázali jsme interferenci Dicynonu u 4 analytů projevující se i v terapeutické koncentraci léku.

P-15

Vývoj kvality preanalytické fáze v laboratořích fakultní nemocnice v Motole, Praha

Improvement of preanalytical phase quality in laboratories of University Hospital Motol in Prague

Bunešová M., Moučková Š., Moravcová L.

ÚLCHKB UK 2. LF a FN Motol, Praha

martina.bunesova@fnmotol.cz

Cíl: Sledování stavu a zlepšení kvality preanalytické fáze vlivem Doporučení Společnosti klinické biochemie, akreditace laboratoří a celé nemocnice a v důsledcích kooperace laboratoří s odděleními fakultní nemocnice.

Metody: Sledování a hodnocení vzorků, odmítnutých laboratořemi při příjmu v důsledku preanalytických chyb. Výsledky sledování byly vyhodnoceny ve vztahu k celkovému počtu přijatých vzorků jako hodnoty indikátorů kvality. Studie se zaměřila na chybně identifikované vzorky. Sledování bylo prováděno v období let 2007-2012 na Ústavu lékařské chemie a klinické biochemie.

Výsledky: Od roku 2007 sledujeme postupný, ale trvalý nárůst kvality preanalytické fáze. Projevuje se poklesem chyb, poklesem počtu odmítnutých vzorků, chybně identifikovaných zkumavek a zlepšováním číselných hodnot preanalytických indikátorů kvality. Použití nemocničního informačního systému dovoluje diferencovat kvalitu preanalytické fáze i podle stupně náročnosti pacientů. Byly srovnány počty odmítnutých vzorků při urgentním příjmu (0,14 %), na odděleních intenzivní péče (3,8 %) a na odděleních dlouhodobé péče (2,9 %).

Závěr: Péče o zvyšování kvality preanalytické fáze je zabezpečována komplexně. Využíváme Doporučení Společnosti klinické biochemie o odmítnutí nevhodných vzorků a jeho souladu s akreditačními procesy ISO 15189. Rozvinula se kooperace laboratoří s vedoucími pracovníky oddělení, probíhají školení a výcviky sester, využívá se NIS, systému zpětné vazby mezi laboratořemi a odděleními a v případě potřeby je zajištěna podpora vrcholového managementu. Cílem je omezení rizika péče o pacienty v nemocnici a pro budoucnost vytvořit model, který by mohl inspirovat k podstatnému zvýšení kvality preanalytické fáze v ČR.

P-16

Mimolaboratorní preanalytická fáze a edukace sester

Pre-analytical phase and the education of nurses

Horáková H., Černá Š., Slavíková Z.

Oddělení klinické biochemie FN Brno, Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno, Ústav patologie FN Brno

hhorak@fnbrno.cz

Cíl: Cílenou edukací ošetřovatelského personálu minimalizovat počet mimolaboratorních preanalytických chyb.

Metody: Akreditovaná laboratoř pracující podle normy ISO 15189 používá nástroje k minimalizaci laboratorních preanalytických nedostatků. Mimolaboratorní preanalytická pochybení kontinuálně sleduje a vyhodnocuje. Na zjištěné nedostatky reaguje a sleduje účinnost realizovaných opatření. Ve FN Brno na Oddělení klinické biochemie jsme vypracovali ve spolupráci s kolegyněmi z Oddělení klinické mikrobiologie a Ústavu patologie dotazník, který byl zaměřen na dodržování mimolaboratorních pranalytických požadavků. Dotazník byl rozdán účastníkům regionálního semináře v Prostějově a především 165 sestrám ve FN Brno. Po vyhodnocení dotazníku jsme se zaměřili na kritická místa, která mohou vést k chybám v tomto procesu. Podle dané osnovy jsme sestavili program edukačního semináře pro sestry, který je zaměřen na přípravu pacienta, správnost vlastního odběru a následný transport biologického materiálu do laboratoří. K účasti na edukačních seminá-řích jsme přizvali také zástupce klinické hematologie a transfuzního oddělení.

Výsledky: Seminář zaměřený na mimolaboratorní pre-analytickou fázi je nyní zařazen do adaptačního procesu sester jako povinný a je pořádán v pravidelných intervalech. Dosud bylo takto proškoleno více než 200 sester a zájem o tento seminář je i mezi sestrami, které pracují ve FN Brno již několik let.

Závěr: Edukace sester a vzájemná mezioborová spolupráce přispívá ke zvyšování informovanosti ošetřovatelského personálu a ke snižování chybovosti v preanalytické fázi vyšetřování biologického materiálu pacientů.

Je řešeno v rámci IGF č. 3/11 podporovaného MZ ČR-RVO (FNBr. 65269705).

P-17

Implementace indikátorů kvality v klinicko-biochemické laboratoři

The implementation of quality indicators in clinical biochemical laboratory

Malina P., Feitová S., Vorlíčková P., Novotný D.

Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek, a. s.; Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc

malina@nemopisek.cz

Cíl studie: Studie popisuje proces zavedení indikátorů kvality v klinicko-biochemické laboratoři od jejich definování až po monitorování trendů a reakce na získaná data.

Metody: Pro definování indikátorů kvality byly použity literární údaje, webové publikace a údaje získané z ústních kongresových prezentací. Výběr indikátorů kvality pro praktické použití byl proveden na základě dostupnosti dat potřebných pro jejich výpočet. Do laboratorního informačního systému byly zavedeny pomocné metody usnadňující získávání vstupních dat a výpočet indikátorů kvality. Pro monitorování indikátorů kvality včetně porovnání s cílovými hodnotami a grafického zobrazení byly vytvořena aplikace v programu MS Excel.

Výsledky: Na základě tříměsíčního pozorování získaných číselných hodnot vybraných indikátorů kvality lze konstatovat, že v řadě parametrů dosahujeme optimálních či požadovaných specifikací ustanovených pracovní skupinou IFCC WG Preanalytical Phase, v některých indikátorech kvality však úroveň zůstává nedostatečná a je zde prostor pro další zlepšování.

Závěr: Zavedení indikátorů kvality, recentně definovaných pracovní skupinou IFCC WG Preanalytical Phase, do provozu klinicko-biochemické laboratoře, nám umožnilo jednak konkrétní porovnání s cílovými specifikacemi v různých oblastech laboratorní činnosti, jednak umožňuje sledovat jejich trendy a přijímat opatření ke zlepšení v jednotlivých aspektech vyšetřovacího procesu v reakci na změny hodnot indikátorů kvality.

P-18

Ekonomický aspekt vyšetřování funkce štítné žlázy

Laboratory tests for thyroid tunction assessment from the economic point of view

Stehlíková P., Springer D., Martínková M.

Přírodovědecká fakulta UK Praha; ÚLBLD VFN a 1. LF UK Praha

StehlikovaPetra@email.cz

V roce 2011 bylo vydáno Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunitních onemocnění štítné žlázy, jehož cílem je doporučit lékařům správný postup při výběru parametrů pro vyšetřování funkce štítné. K posouzení ekonomického aspektu při dodržování Doporučení byl použit soubor pacientů VFN v Praze za rok 2011, který byl statisticky vyhodnocen. Sledovanými parametry byly tyreotropin (TSH), volný trijódtyronin (FT3), celkový trijódtyronin (T3), volný tyroxin (FT4), celkový tyroxin (T4) , protilátky proti tyreiodální peroxidáze (anti – TPO), protilátky proti tyreoglobulinu (anti – Tg), tyreoglobulin (Tg) a tyroxin vážící globulin (TBG). Základní testem by měl být podle doporučení TSH a při jeho hodnotách mimo referenční meze pak má následovat test FT4, případně stanovení protilátek. Další parametry jsou pro prvotní vyšetření nadbytečné, některé se dnes již nepoužívají nebo by je měly vyšetřovat pouze kliniky specializované v oblasti endokrinologie. Bylo zjištěno, že mnoho lékařů tato nadbytečná vyšetření stále požaduje bez zjevného důvodu. Jen za jeden rok bylo provedeno při vyšetřování funkce štítné žlázy 13,8 % nadbytečných stanovení parametrů z celkového počtu 44 415 vyšetření, v přepočtu se jedná o 1 095 013 bodů. Při racionální indikaci vyšetření by se jen při diagnostice poruch funkce štítné žlázy daly ušetřit nemalé prostředky.

P-19

„Za hranice nejistoty“

“Beyond uncertainty”

Ambrozova J.

OKB-H Nemocnice Prachatice, a. s.

ambrozova@nempt.cz

“Beyond uncertainty” one-way ANOVA applied to the measurement uncertainty estimation and to the precision measuring procedure verification.

Target: To demonstrate the practical use of the one-way ANOVA technique for the expression of measurement uncertainty in laboratory medicine as well as to simplify the process of the user verification of performance for precision according, according to documents CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute) , titled as C51-A Vol. 32 No. 4 „Expression of Uncertainty in Measurement Laboratory Medicine, Approved Guideline“, 2012 , and according to CLSI EP15-A2 Vol. 25 No. 17 document titled as „User verification of Performance for Precision and trueness; Approved Guideline, Second Edition“.

Method: The application of both normative practices is demonstrated in the practical example use for the uncertainty method estimation on one concentration level of the urea molar concentration in the human serum (measurand) , together with the simplified procedure of the user verification of the method performance for the precision. The verification experiment matches the document EP15-A2, ie one measurand level running in 3 replicates on each of the 5 days. The calculation of the measurement uncertainty and the intermediate precision is processed by analyzing components of the variability in the one-way ANOVA technique.

Conclusion: the evaluation using one-way ANOVA technique to estimate the method uncertainty and the user verification of the method performance for the precision as wel.

P-20

Stanovení metaloproteinázy-9 u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním

Determining metalloproteinase-9 in patiens with cardiovascular desease

Bencová S., Kačírková J., Píchová J., Hošek P., Žáková P.

Univerzita Pardubice, Katedra biologických a biochemických věd

bencova.sona@seznam.cz

Cílem této studie je optimalizovat a následně porovnat 2 možné postupy vhodné pro stanovení matrixové metaloproteinasy 9 (MMP-9). Jedná se o metodu ELISA (enzymová imunoanalýza na pevné fázi) a metodu želatinové zymografie. Matrixové metaloproteinázy jsou enzymy z rodiny zinek dependentních endopeptidáz, které jsou schopny degradovat extracelulární matrix. V souvislosti s kardiovaskulárním onemocněním se nejčastěji hovoří o metaloproteináze -2 a -9. Je důležité hledat nové biomarkery pro sledování průběhu a včasného záchytu tohoto onemocnění. MMP-9 lze stanovovat několika metodami. Mezi nejvyužívanější patří imunochemické metody a želatinová zymografie. Mezi výhody imunochemických metod patří jejich vysoká citlivost a schopnost stanovení velkého množství vzorků v jedné analýze. Nevýhodou těchto metod je jejich vysoká cena a poměrně krátká doba expirace souprav. Želatinová zymografie je podstatně levnější. Jedná se o poměrně jednoduchou a relativně citlivou elektroforetickou metodu. Oproti imunochemickým metodám, které jsou schopny rozlišit pouze antigen MMP-9 a aktivní MMP-9, je želatinová zymografie schopna rozlišit ještě navíc komplexy a dimery MMP-9. V případě většího množství vzorků však může být velmi pracná a časově náročná. Dalším úskalím této metody je, že spolehlivě poskytuje výsledky pouze pro pro-MMP-9. Aktivní formy těchto enzymů není možné vždy spolehlivě a přesně kvantifikovat z důvodu jejich nízké exprese.

Podařilo se nám optimalizovat metodu ELISA a metodu želatinové zymografie, která je vhodná pro stanovení MMP-9. V současné době probíhá ve spolupráci s Pardubickou krajskou nemocnicí sběr vzorků pacientů s implantovaným stentem v koronárním řečišti.

P-21

Sledování přítomnosti a inhibičního efektu protilátek proti anhydráze kyseliny uhličité jako potenciálního prediktivního biomarkeru remise hematoonkologických onemocnění

Monitoring of presence and inhibitory effect of antibodies against carbonic anhydrase as potential predictive biomarker of haematological malignancies remission

Dvořáková V., Jankovičová B., Havelek R., Lakota J., Bílková Z.

KBBV, FCHT, Univerzita Pardubice, ČR; Laboratoř molekulární onkologie, Ústav experimentální onkologie SAV, Bratislava, SR

veronika.dvorakova1@student.upce.cz

Cíl studie: Studie je zaměřena na testování inhibičního účinku a objasnění mechanismu vazby polyklonálních protilátek proti anhydráze kyseliny uhličité izoformy I (anti-CA I) vyskytujících se ve vysokém titru u pacientů s hematoonkologickým onemocněním, kteří vykazovali po autologní transplantaci kmenových buněk ústup hematoonkologického onemocnění [1].

Metody: Inhibiční efekt protilátek byl monitorován metodou stanovení esterázové aktivity CA I a získané výsledky byly zhodnoceny v souvislosti s epitopy CA I vytipovanými technikou epitopové extrakce [2]. Mechanismus účinku autoprotilátek byl studován vizualizací interakce a potenciálního průchodu anti-CA I protilátek do buňky.

Výsledky: Míra inhibičního efektu afinitně izolovaných anti-CA I byla srovnána s lokalizací aktivního místa enzymu vůči čtyřem epitopům, které se podílejí na vazbě mezi specifickými protilátkami a příslušným enzymem.

Závěr: Získané výsledky demonstrují účinek autoprotilátek proti CA I přítomných v sérech některých pacientů s hematoonkologickým onemocněním. V kombinaci se znalostí specifických epitopů CA I by anti-CAI představovaly prediktivní biomarker remise těchto chorob s využitím i pro imunoterapii.

Poděkování: Podporováno grantem SGFCHT 07/2013 a MŠMT (POSTDOK: CZ. 1. 07/2. 3. 00/30. 0021, ROUTER: EE2. 3. 30. 0058).

Literatura: [1] Lakota J., et al., Neoplasma 55 (6): 488-92 (2008). [2] Skultety L., et al., J. Proteome Res. 9 (10) : 517-9 (2010).

P-22

Stanovení sérových markerů v diferenciální diagnostice časného karcinomu prostaty

Changes in serum levels of markers in early detection of prostate cancer

Fuchsová R., Topolčan O., Klečka J., Vrzalová J., Hora M., Kučera R., Dolejšová O.

Laboratoř imunochemické diagnostiky; Urologická klinika FN a LF v Plzni, Univerzita Karlova v Praze

fuchsovar@fnplzen.cz

Cíl studie: Sledování sérových hladin markerů karcinomu prostaty PSA, % freePSA, [-2]proPSA a výpočet PHI v časné diagnostice karcinomu prostaty.

Materiál a metody: V imunoanalytické laboratoři Fakultní nemocnice Plzeň (FN) byla vyšetřena séra 76 pa-cientů Urologické kliniky FN s podezřením na karcinom prostaty a indikovaných k biopsii prostaty pod ultrasonografickou kontrolou (TRUS). U všech pacientů byla stanovena hladina celkového PSA, a pokud byla mezi 0 – 30 µg/l, bylo doplněno stanovení hladin freePSA, [-2] proPSA, vypočítán poměr % freePSA a Prostate HealthIndex (PHI). Stanovení sledovaných biomarkerů se prováděla chemiluminiscenční metodou na přístroji DxI 800 (Beckman Coulter, USA). Pro veškeré statistické výpočty byl použit statistický software SAS verze 9. 2.

Výsledky: Nalezli jsme statisticky signifikantně zvýšené hladiny [-2]proPSA a PHI u pacientů s histologicky potvrzeným karcinomem prostaty oproti pacientům s benigní hyperplazií prostaty ([-2]proPSA medián 14 vs. 27 ng/l, PHI medián 35 vs. 77). Naopak u celkového PSA a % freePSA jsme statisticky významné rozdíly v hladinách nenalezli (mediány tPSA 7, 1 vs. 7, 7 µg/l a %freePSA 16 vs. 11, 4 %).

Závěr: Pro zpřesnění diferenciální diagnostiky benigní hyperplazie se zdá být stanovení [-2]proPSA a vypočtení indexu PHI velkým přínosem.

P-23

Lathosterol a ostatní necholesterolové steroly v diferenciaci a léčbě familiárních hypercholesterolémií u dětí a adolescentů

Lathosterol and other noncholesterol sterols in differentiation and treatment of familial hypercholesterolemia in children and adolescents

Hyánek J., Dubská L., Pehal F., Dvořáková J., Táborský L., Martiníková V., Privarová J.

Metabolická ambulance na Odd. klin. biochemie, hematol. a imunol., Nemocnice Homolka, Praha

josef.hyanek@homolka.cz

Cíl: zhodnocení 20letých zkušeností s používáním hladin necholesterolových sterolů (NCHS) –lathosterolu, desmosterolu, sitosterolu a kampesterolu při diferenciální diagnostice a monitorování léčby familiárních hypercholesterolemií (dFH) u dětí a adolescentů.

Metody a pacienti: naší metabolickou ambulanci prochází ročně kolem 1000 dětských pacientů, jejich rodičů a prarodičů s podezřením na FH. Sledováno 370 dětí, u nichž byla diagnóza dFH potvrzena podle metabolického a molekul. genetického nálezu doplněného rodokmenem na základě stejných vyšetření nejbližších příbuzných. Medikament. léčba (ML) monitorována kromě lipidového spektra i stanovením NCHS na Finnigan Mat120 GC/MS. Mol. genetické vyšetření bylo provedeno v MedPed Brno. Dietní nízkocholest. léčba (DL) vedena podle NCEPped (step II) 1992. ML je vedena nízkými dávkami statinů v kombinaci s ezetimibem.

Výsledky a diskuse: stanoveny referenční hodnoty NCHS v dětské i dospělé populaci, aby mohly být využity k diferenciaci dFH a monitoraci léčby. Předkládáme harmonogram laboratorních vyšetření k odlišení alimentární hypercholesterolemie (AH) od dFH; dokládáme metabolické monitorovací grafy ze statusů u pacientů s různými formami dFH podle závažnosti deficitu LDL-receptorů a intenzity léčby.

Závěr: diferenciální diagnostika dFH je možná pouze důkladným metabolickým vyšetřením, dFH ještě nemá vyvinuty klinické příznaky jako u dospělých. Vyšetřování NCHS nám umožnuje diferencovat AH od dFH, určovat efektivní dávku statinu a posoudit event. škodlivost zavedené DL.

P-24

D-laktát jako marker perioperativního poškození střeva

D-lactate as a marker of perioperative damage of intestine

Hyšpler R., Tichá A., Kaška M., Svobodová I., Košťálová J., Zadák Z.

Centrum pro výzkum a vývoj, Chirurgická klinika - Fakultní nemocnice Hradec Králové

radomir.hyspler@fnhk.cz

Úvod a cíl: V průběhu operace nebo dlouhodobé intenzivní péče často dochází ke vzdálenému poškození mukózy tenkého střeva. Toto poškození nebývá včas rozpoznáno a může vést k rozvoji dysfunkce tenkého střeva, případně zánětlivých až septických komplikací. D-laktát je produkován intestinálními baktériemi a je senzitivním markerem selhání střeva a endotoxemie u cirhotických pacientů pravděpodobně z důvodu poškození intestinální bariérové funkce. Střevní mukóza je efektivní bariérou před D-laktátem produkovaným střevními bakteriemi a porucha enterocytů s sebou přináší zvýšení jeho plazmatické koncentrace.

Metody: Soubor pacientů zahrnoval 40 pacientů podstupujících resekci tlustého střeva z důvodu kolorektálního karcinomu. Plazmatický D-laktát byl stanoven enzymatickou metodou (Megazyme, Ireland) se spektrofotometrickou detekcí. Vzorky krve byly odebírány před operací (den 0) a následujících 5 dní po operaci (den 1-5). Data byla zpracována softwarem SigmaStat a jsou prezentována jako průměr ± standardní odchylka.

Výsledky: Plazmatické hladiny D-laktátu byly následující: den 0 - 39,420 ± 12,535; den 1 - 88,313 ± 17,250; den 2 - 103,171 ± 37,329; den 3 - 83,096 ± 49,045; den 4 - 66,520 ± 52,071 a den 5 - 52,404 ± 43,635 µmol/l. Signifikantní změny byly nalezeny den 0 vs. den 1, 2, 3, 4, dále den 1 vs. den 4, 5, den 2 vs. den 3, 4, 5 a den 3 vs. den 4 a 5.

Závěr: Hladiny D-laktátu vykazovaly signifikantní změny naznačující vzestup a postupný pokles k výchozím hodnotám. Bude rozšířen soubor pacientů a tento marker validován jako ukazatel pro individuální riziko vývoje komplikací při perioperativním poškození střeva.

Podpořeno IGA MZ ČR NT13536-4/12.

P-25

Produkty oxidačního stresu jako biomarkery časné Alzheimerovy choroby

Oxidative stress products as biomarkers of early Alzheimer´s disease

Illner J., Chmátalová Z., Laczó J., Vyhnálek M., Hort J., Skoumalová A.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a FN Motol; Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol

jan.illner@lfmotol.cuni.cz

Alzheimerova choroba (ACH) je doprovázena oxidačním stresem. Bylo zjištěno, že nadprodukce volných radikálů je přítomna v mozku již mnoho let před rozvojem demence v prodromální fázi ACH zvané mírná kognitivní porucha (MCI). Důsledkem oxidačního stresu vznikají v mozku tzv. lipofuscinoidní pigmenty (LFP), které difundují do krve. Zdá se, že oxidační stres je u ACH výraznější v počátečních stádiích, tj. ve stádiu MCI, v porovnání se stádiem demence.

Cílem práce byla analýza LFP v erytrocytech pacientů s MCI a s demencí při ACH (ACH-D). Erytrocyty pacientů s MCI (n = 25), ACH-D (n = 18) a kontrol (n = 13) byly extrahovány a analyzovány fluorescenční spektroskopií. Pro kvantitativní analýzy byla použita trojrozměrná a synchronní spektra. Kvalitativní rozdíly byly studovány pomocí druhých derivací synchronních spekter a vysokoúčinné tlakové kapalinové chromatografie (HPLC). Fluorescenční spektroskopií byla identifikována dvě výrazná maxima 350/440 nm a 290/340 nm (excitační/emisní vlnová délka). Množství LFP bylo signifikantně vyšší ve skupině pacientů s MCI (p = 0,01) v porovnání s ACH-D a kontrolami. Kvalitativní analýzy odhalily sedm různých fluoroforů, které ukázaly širokou variabilitu jak v množství (při 310/360 nm), tak i v jejich rozdílném složení (při 390/440 nm) mezi jednotlivými skupinami i v rámci skupin. Bylo zjištěno zvýšené množství LFP v erytrocytech pacientů s MCI v porovnání s ACH-D a kontrolami, které může být způsobeno oxidačním stresem spojeným s patologickými změnami v mozku v časných fázích ACH.

Tato studie vznikla za podpory grantu GA UK číslo 604912.

P-26

Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny je zvýšená u pacientů s osteoporózou

Lipoprotein-associated phospholipasa A2 is increased in patients with osteoporosis

Kotaška K., Kolářová J., Jedličková B., Čepová J., Průša R.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. lékařská fakulta University Karlovy, Fakultní nemocnice v Motole, Praha

jitka.kolarova@fnmotol.cz

Cíl: Zvýšená hladina fosfolipázy A2 asociované s lipoproteiny je spojena s aterosklerózou a může přispívat k srdečním onemocněním. Cílem této studie bylo analyzovat sérové hladiny fofolipázy A2 asociované s lipoproteiny (Lp-PLA2) u pacientů s osteoporózou a zjištění korelace s jinými markery kostního metabolismu (osteokalcin).

Metody: Sérová Lp-PLA2 byla měřena na automatickém biochemickém analyzátoru ADVIA 1800 (Siemens) ve skupině 85 pacientů s osteoporózou a v kontrolní skupině 46 zdravých jedinců. Sérový osteokalcin byl měřen elektrochemiluminiscenčním imunostanovením (Roche). Kostní denzita byla vyšetřena metodou rentgenové absorpční fotometrie využívající energie dvou paprsků (DXA), provedené na bederní páteři a proximálním femuru.

Výsledky: Koncentrace Lp-PLA2 byla významně zvýšena u pacientů s poruchou kostního metabolismu ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých jedinců (225 ng/ml vs 192 ng/ml, p < 0,001), největší rozdíl byl u pacientů s T skore větším než -2,5 SD (227 ng/ml vs 192 ng/ml). Sérové hladiny Lp-PLA2 také negativně korelují s poklesem hladiny sérového osteokalcinu u pacientů, významný rozdíl hladiny Lp-PLA2 (p = 0,02) byl pozorován mezi kontrolní skupinou a skupinou s nízkou hladinou osteokalcinu.

Závěr: Fosfolipáza A2 asociovaná s lipoproteiny (Lp-PLA2) má zřejmě důležitou roli také v metabolismu kostí.

Podpořeno MZČR - RVO, FN v Motole 00064203.

P-27

Nové biochemické markery v diagnostice koronární restenózy

New biochemical markers in detection of coronary restenosis

Kušnierová P., Pleva L., Plevová P., Karpíšek M., Zapletalová J.

Katedra biomedicínských oborů, LF OU v Ostravě; Ústav laboratorní diagnostiky, FN Ostrava; Kardiovaskulární oddělení, FN Ostrava; Oddělení lékařské genetiky, FN Ostrava; BioVendor - Laboratorní medicína a. s.; Ústav lékařské biofyziky, LF UP v Olomouci

pavlina.kusnierova@fno.cz

Cíle studie: Koronární restenóza představuje jednu ze zásadních limitací léčby ischemické choroby srdeční metodou perkutánní koronární intervence (PCI). Na vzniku koronární restenózy se podílí mnoho faktorů. Naším cílem bylo testovat a porovnat predikční schopnost vybraných biochemických markerů na riziko vzniku koronární restenózy.

Metody: Do studie bylo zahrnuto 83 pacientů kardiologického oddělení FN Ostrava s ischemickou chorobou srdeční, kteří byli podrobeni koronární angioplastice. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin: 1) s restenózou ve stentu, 2) bez restenózy. U pacientů byla stanovena metodou ELISA koncentrace matrixmetaloproteinázy 2, 3, 9 (MMP), asymetrického dimethyl argininu (ADMA), Apo D, Apo E a lecitin cholesterol acyltransferázy (LCAT). Ke statistickému zpracování dat byl použit program SPSS v. 15. Kvalitativní parametry byly porovnány pomocí Fisherova exaktního testu, kvantitativní za použití Mann-Whitney U testu.

Výsledky: Ve skupině s prokázanou restenózou byly zjištěny signifikantně nižší hodnoty MMP-2 (p = 0,009), Apo D (p = 0,022), Apo E (p = 0,008) a LCAT (p = 0,010) a současně signifikantně vyšší hodnoty MMP-9 (p = 0, 001) než ve skupině bez přítomné restenózy.

Závěr: MMP-9 se jeví jako nejlepší biochemický marker pro rozlišení výskytu restenózy. Z výsledků současně vyplynulo, že přítomnost/nepřítomnost restenózy má statisticky významný vliv také na parametry MMP-2, Apo D, Apo E a LCAT.

Práce byla podpořena projektem Evropského sociálního fondu a státním rozpočtem ČR č.cz. 1. 07/2. 3. 00/20. 0040

P-28

Stanovení referenčních intervalů biochemických markerů predikce rizika in stent restenózy

Estimation of reference intervals of biochemical markers predicting the risk of in stent restenosis

Kušnierová P., Všianský F., Pleva L., Plevová P., Švagera Z.

Katedra biomedicínských oborů, LF OU v Ostravě; Ústav laboratorní diagnostiky, OKB, FN Ostrava; Kardiovaskulární oddělení, FN Ostrava; Oddělení lékařské genetiky, FN Ostrava

pavlina.kusnierova@fno.cz

Cíle: Stanovení referenčních intervalů (RI) ukazatelů in-stent restenózy, matrixmetaloproteinázy 2, 3, 9 (MMP-2, 3, 9) a asymetrického dimetylargininu (ADMA).

Metody: Do studie bylo zahrnuto 120 probandů Krevního centra FN Ostrava, u nichž byly stanoveny MMP-2, 3, 9 a ADMA metodou ELISA. Ke statistickému zpracování dat byly použity programy Cbstat5 a NCSS 2007. U studovaných parametrů byly vypočteny základní statistiky a regresní analýza.

Výsledky: Byla sledována závislost vybraných parametrů na pohlaví (60 mužů, 60 žen) a věku, průměrný věk byl 47,4 let, SD 6,49. Závislost na pohlaví byla prokázána pouze u MMP-3, závislost na věku u MMP-2 a MMP-3, pomocí zobecněné lineární regrese pouze u MMP-2. Při výpočtu RI, pouze hodnoty MMP-9 vykazovaly Gaussovo rozdělení, byly použity parametrické i neparametrické testy. U ostatních parametrů vzhledem k jejich šikmosti dat byla použita při výpočtu RI přímou metodou mocninná transformace. Pro ADMA byl vypočten 95% RI společný pro obě pohlaví nezávislý na věku v rozmezí (0,194 - 0,847) µmol/l, pro MMP-9 (625 - 2787) µg/l. U MMP-3 byl RI z důvodu menšího počtu dat stanoven pomocí parametrického testu: pro muže (17,0 - 41,1) µg/l, pro ženy (11,7 - 30,1) µg/l. U MMP-2 data vykazovala statisticky významný rozdíl v závislosti na věku, statistické zpracování dat viz poster.

Závěr: Získané RI nám umožnily posoudit výsledky koncentrací těchto ukazatelů u pacientů s in-stent restenózou.

Práce vznikla s podporou projektu Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR č.cz. 1. 07/2. 3. 00/20. 0040.

P-29

Stanovení reaktivních dikarbonylů jako citlivého indikátoru vaskulárních poruch u diabetiků

Determination of reactive dicarbonyls as a sensitive parameter of vascular disorders in diabetic patients

Malínská H, Kahleová H, Kazdová L

Centrum experimentální medicíny, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

haml@ikem.cz

Úvod: Dikarbonyly představují skupinu vysoce reaktivních ketoaldehydů, které vznikají při neenzymatické oxidaci glukózy, lipidové peroxidaci nebo během glykolýzy. Zvýšené hladiny dikarbonylů souvisí se stavy hyperglykémie, hypertriglyceridémie i se zvýšenými hladinami ketolátek a NEMK, které jsou charakteristické pro diabetes 1. a 2. typu. Vznikají v důsledku zvýšené tvorby nebo jejich snížené degradace a jsou zdrojem intracelulárních produktů pokročilé glykace, aktivují zánětlivé pochody a mohou hrát klíčovou roli v patogenezi diabetu a s ním asociovaných vaskulárních poruch.

Cíl: Cílem práce bylo zavést metodu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí na stanovení reaktivních dikarbonylů v séru, která by umožnila rozdělení jednotlivých dikarbonylů.

Metodika a výsledky: Pro stanovení byla použita kolona s obrácenou fází C18 (3,9 x 150 mm) a mobilní fází, která obsahovala A-20mmol/l amonium formate a B-metanol v poměru 65:35, pH=3,8; průtok 1,0 ml/min. Dikarbonyly byly detekovány fluorescenčně 352/386 nm, po předchozí derivarizaci pomocí diamino-dimetoxybenzenu. Jako vnitřní standard byl použit dimethoxy-dimetylquinoxalin. Kalibrační křivka byla stanovena v rozsahu 10-500 nmol. Tkáňové koncentrace dikarbonylů jsou výrazně vyšší (0,1-10 µmol/g) v porovnání s plazmatickými hladinami (50-200 nmol/l).

Závěr: Metoda umožňuje současné stanovení tří dikarbonylů – metylglyoxalu, glyoxalu a 3-deoxyglukozonu dostatečně selektivně. Stanovení by se mohlo uplatnit jako klinický ukazatel rizika rozvoje diabetických komplikací a pro sledování účinků terapie.

Podpořeno MZ-RVO („IKEM, IČ 00023001“) a grantem IGA NT 14325-3.

P-30

Biologická variabilita lipokalinu asociovaného s želatinázou neutrofilů (NGAL) u zdravých dospělých

Biological Variability of UrineNeutrophil Gelatinase-associated Lipocalin (NGAL) in Healthy Adults

Sedláčková T., Rajdl D., Šolcová M., Racek J., Trefil L., Matějka V. M., Fínek J.

Ústav klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni, Onkologické a radioterapeutické oddělení FN v Plzni

sedlackovat@fnplzen.cz

Cíl studie: NGAL je jedním z nových biomarkerů časné detekce akutního selhání ledvin. Bez znalosti biologické variability a analytické nepřesnosti není možná klinická interpretace. Cílem naší studie bylo zhodnotit tyto charakteristiky NGALu v lidské moči u 26 zdravých dospělých dobrovolníků.

Metody: Do studie bylo zahrnuto 26 zdravých dobrovolníků (58 % žen, medián [IQR] věku 36 [28,25 - 51] let). NGAL byl stanoven imunoanalytickým setem firmy Abbott Laboratories (Abbott Park, Chicago, IL, USA) na přístroji Architect i 2000 SR. Každý účastník studie poskytl 5 vzorků čerstvé moči nasbíraných během jednoho dne v následujících časech: 6, 10, 14, 18 a 22 hodin. 1 účastník byl ze studie vyřazen z důvodu odlehlých výsledků (podle Reedova kritéria). Biologické variability byly vyhodnoceny dle Frasera užitím nested ANOVA.

Výsledky: Medián [IQR] močového NGALu ve všech vzorcích byl 4,3 [1,8 – 8,4] µg/l (0,52 [0,52 – 1,29] µg/mmol kreatininu v moči). Analytická nepřesnost vyjádřená jako variační koeficient byla 5,5 %. Intraindividuální a interindividuální variability močového NGALu byly určeny jako 90%, resp. 4%. Poměr močového NGALu ku močovému kreatininu významně snížil intra- a zvýšil interindividuální variabilitu na 59,5 %, resp. 35 %.

Závěr: Intraindividuální variabilita je hlavním zdrojem celkové variability NGALu v moči. Poměr NGALu v moči ku kreatininu v moči snižuje podíl této variability.

Podpořeno projektem Ministerstva zdravotnictví ČR pro koncepční rozvoj výzkumných organizací 00669806 – Fakultní nemocnice v Plzni, Česká republika.

P-31

Exprese adipokinů v leukocytech periferní krve – nový rizikový faktor pro metabolický syndrom a jeho komplikace?

Expression of adipokines in peripheral blood leukocytes - a new risk factor for metabolic syndrome and its complications?

Stejskal D., Richterová R., Václavík J., Švesták M., Svobodová G.

Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, o. p. s. – pobočka Prostějov, Středomoravská nemocniční a. s., Oddělení laboratorní medicíny; Vzdělávací a výzkumný institut AGEL, o. p. s. – pobočka Nový Jičín, Laboratoře AGEL, a. s.; 1. Interní klinika FN Olomouc

david.stejskal@nemsne.cz

Úvod: leukocyty jsou překvapivě zdrojem mRNA genů, jejichž exprese převažuje v jiných tkáních. Nedávno jsme prokázali, že v leukocytech se exprimují adipokiny.

Cíl: ověřit, existuje-li vztah mezi expresí adipokinů v leukocytech a vybranými adipokiny spojenými se vznikem MetSy. Ověřit, zda-li lze uvedenou expresi považovat za RF pro MetSy.

Metodika: vyšetřeno 89 mladých pacientů, z toho 72 s MetSy a 13 zdravých. Byla vyšetřena exprese níže uvedených adipokinů v leukocytech periferní krve: AFABP, Adiponectin, AdiponectinR1, AdiponectinR2, Chemerin, FGF-21, GLP-1, Insulin, Insulin Receptor, IL-6, Leptin, Resistin, Retinol Binding Protein 4, Vaspin, Visfatin. Současně byly vyšetřeny běžné biochemické rizikové faktory.

Výsledky: kvantifikace mRMA se pohybovala d 0, 64 do 138013050 kopií/µl. Exprese adipokinů byla nalezena u většiny probandů; u visfatinu byla nalezena u všech testovaných. Byly zjištěny souvislosti mezi kvantifikací exprese u většiny adipokinů. Nebyly shledány souvislosti mezi expresí AFABP a FGF-21 a jejich koncentracemi v séru. ROC analýza prokázala, že expresi visfatinu v leukocytech lze považovat za ukazatel přítomnosti MetSy (AUC 0,89, 95% CI 0,69 - 0,87). Kovariační analýza neprokázala vliv pohlaví, věku ani běžných RF.

Závěr: nebyl zjištěn vztah mezi expresí adipokinů v leukocytech a vybranými adipokiny. Zdá se, že by kvantitativní exprese visfatinu v leukocytech mohla být novým nezávislým RF pro MetSy.

P-32

Dynamika změn parametrů lipidového metabolismu po endoskopické léčbě obezity

Changes of lipid metabolism parameters after endoscopic intervention in obese patients

Švagera Z., Bužga M., Machytka E., Figelová L., Šafarčík K.

Katedra biomedicínských oborů, LF OU v Ostravě; Ústav laboratorní diagnostiky, OKB, FN Ostrava; Katedra fyziologie a patofyziologie, LF OU v Ostravě; Interní klinika, FN Ostrava

zdenek.svagera@fno.cz

Cíle: Sledování dynamiky změn parametrů lipidového metabolismu u bariatrických pacientů po endoskopické léčbě obezity.

Metody: Do studie bylo zahrnuto 23 pacientů interní kliniky, kterým byl endoskopicky implementován adjustabilní intragastrický balón. Byly sledovány parametry lipidového metabolismu (triacylglyceroly, cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol), včetně nových kandidátních molekul – fibroblast growth factor (FGF19 a 21), angiopoietin-like protein (ANGPTL3 a 4), které ovlivňují metabolismus lipidů.

Výsledky: Šest měsíců po implementaci intragastrického balónu došlo u pacientů k očekávanému poklesu hmotnosti, BMI i poklesu % tělesného tuku. Klesla také koncentrace celkového cholesterolu a LDL cholesterolu. Bohužel s poklesem celkového cholesterolu došlo také k nežádoucímu poklesu HDL cholesterolu. Koncentrace TAG se 6 měsíců po implementaci signifikantně nezměnila. Současně došlo k očekávanému poklesu koncentrace leptinu a vzrůstu ghrelinu. Z kandidátních molekul byl zajímavý především nárůst ANGPTL 4, který je schopen ireverzibilně inhibovat lipoproteinovou lipasu.

Závěr: Implementace inmtragastrického balónu způsobila změny jak v tělesném složení, tak i změny v metabolismu lipidů.

Práce vznikla s podporou projektu SGS20/LF/2013.

P-33

Utilizace triacylgylerolů se středně dlouhým řetězcem u morbidně obézních diabetiků 2. typu

Utilization of medium-chain triacylglycerols by morbid obese patients with type 2. diabetes mellitus

Tichá A., Lesná J., Hyšpler R., Borkovcová J., Svobodová I., Šmahelová A., Zadák Z.

Centrum pro výzkum a vývoj, Ústav klinické biochemie a diagnostiky, III. interní gerontometabolická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

alena.ticha@fnhk.cz

Cíl: MCT (Medium Chain Triacylglycerols) olej se odlišuje obsahem mastných kyselin se středně dlouhým uhlíkovým řetězcem, oproti běžně dostupným tukům a je i odlišně metabolizován. Cílem studie bylo zjistit utilizaci MCT u morbidně obézních diabetiků 2. typu (DM2).

Metody: Po perorálním podání 40 ml MCT byla sledována dynamika glykémie, ketonémie a volných mastných kyselin (VMK). Soubor byl tvořen pacienty s DM2 s BMI v průměru 50,2 kg/m2, věk 37 - 64 let. Plazmatické VMK byly stanoveny enzymaticky se spektrofotometrickou detekcí. Glykémie a ketonémie byla stanovována v kapilární krvi. Dynamika sledovaných markerů byla stanovena před podáním MCT – 0 h, 2 h a 4 h po aplikaci MCT. Data byla zpracována softwarem SigmaStat a jsou prezentována jako průměr ± standardní odchylka.

Výsledky: Došlo k signifikantnímu poklesu VMK (0 h - 0,916 ± 0,146; 2 h - 0,614 ± 0,145; 4 h - 0,648 ± 0,0851 mmol/l – P < 0,001). Jaterní produkce ketolátek byla maximální po 2 hodinách od aplikace (0 h - 0,311 ± 0,379; 2 h - 0,739 ± 0,679; 4 h - 0,524 ± 0,331mmol/l – P < 0,001). Signifikantní změny byly nalezeny i v glykémii (0 h - 7,612 ± 2,527; 2 h - 7,965 ± 2,693; 4 h - 7,294 ± 2,437 mmol/l – P < 0,05).

Závěr: Perorální užití 40 ml MCT oleje vedlo k významnému poklesu VMK, zvýšení ketonémie a glykémie. V současné době pokračuje hodnocení vlivu MCT na dynamiku metabolických parametrů u ostatních studijních podskupin vzhledem k použití MCT jako zátěžového testu pro stanovení metabolické inflexibility.

Podpořeno projektem MZ ČR-RVO (FNHK, 00179906) a IGA MZ ČR NT/13536-4/12.

P-34

Lipidomický profil u pacientů s kardiovaskulárními chorobami

Lipidomic profiling of patients with cardiovascular diseases

Vostálová J., Bancířová M., Šimánek V., Holčapek M., Červená B., Cífková E., Lísa M., Chagovets V. V., Hill M., Galuszková D., Galuszka J., Táborský M., Novotný D.

Ústav lékařské chemie a biochemie LF UP v Olomouci; Katedra analytické chemie Univerzity v Pardubicích; Endokrinologický ústav AV ČR v Praze; 1. interní klinika - kardiologická FN v Olomouci; Transfuzní oddělení FN v Olomouci, OKB FN v Olomouci

psotova@tunw.upol.cz

Kardiovaskulární choroby (KVCH) jsou závažným zdravotním, ale i sociálně-ekonomickým problémem populace, protože jsou zodpovědné až za 40 % úmrtnosti ve vyspělých zemích. Cílem této studie je nalézt rozdíly v lipidomických profilech plazmy, lipoproteinů a erytrocytů zdravých dobrovolníků (skupina 1: muži s BMI < 28,7; skupina 2: muži s BMI < 37,6) a vybraných skupin pacientů s CVD (skupina 3: muži s chronickým srdečním selháním s neischemickou dilatační kardiomyopatií; skupina 4: muži s chronickou fibrilací síní; skupina 5: muži po infarktu myokardu). K zjištění lipidomického profilu byla využita pro stanovení: mastných kyselin plynová chromatografie s plamenově-ionizační detekcí (GC/FID), rozdílů v třídách lipidů ultravysokoúčinná hydrofilní kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (HILIC-UPHLC/ESI-MS) a detailní charakterizace rozdílů v lipidomech hmotnostní spektrometrie s ionizací laserem v přítomnosti matrice (MALDI). V spektru mastných kyselin nebyly nalezeny rozdíly. Mezi třídami lipidů byly nalezeny rozdíly mezi zdravými a účastníky s KVCH. Nejzajímavější výsledky poskytla data z MALDI, podle kterých bylo možné účastníky rozdělit dle charakteristických znaků. Lipidomická analýza vyžadující nákladné přístrojové a statistické zázemí by mohla být v budoucnu využita ke stratifikaci KVCH.

Poděkování za finanční podporu GA ČR 206/11/0022.

P-35

Metabolický syndrom, hladina albuminu, CRP a PAI-1 predikují hospitalizovanost dialyzovaných pacientů

Metabolic syndrome, albumin, CRP and PAI-1 levels predict the rate of hospitalization in hemodialysis patients

Vostrý M., Rajdl D., Racek J.

Ústav klinické biochemie a hematologie, Fakultní nemocnice Plzeň

vostrym@fnplzen.cz

Metabolický syndrom (MS) zvyšuje kardiovaskulární riziko a úmrtnost v obecné populaci. V podmínkách chronického selhání ledvin a hemodialýzy (HD) však může docházet k deformaci epidemiologických vztahů.

Cílem studie bylo prošetření vlivu přítomnosti MS a sledovaných laboratorních parametrů na prognózu HD pacientů.

117 HD pacientů - 55 žen, věk 67 [63-73] let (me-dián [IQR]) bylo rozděleno do dvou skupin dle přítomnosti MS (NCEP definice). Pacienti byli prospektivně sledováni po dobu 32 [14-57] měsíců. Zkoumali jsme vztah MS a klasických (CRP, albumin) i novějších (PAI-1, PLAC) markerů s hospitalizovaností a úmrtností. Během doby sledování 66 pacientů zemřelo (56 %). Vztah MS k celkovému přežití nebyl prokázán (Log-rank p = 0,63). Pacienti s MS měli vyšší frekvenci hospitalizací za rok (1,2 [0,6 - 2,0] vs 0,9 [0,2 - 1,6], p < 0,05), ale délka hospitalizací (dny/rok) se nelišila (11,2 [4,8 - 32,0] vs 9,9 [0,9 - 20,9], p = 0,15). Pacienti s hodnotami albuminu nižšími a CRP vyššími než medián měli vyšší počet hospitalizací (p < 0,005; p < 0,05), nicméně s délkou hospitalizace významně souvisí pouze CRP (p < 0,05). Hladina PAI-1 nad mediánem byla častěji naměřena u pacientů s delší a častější hospitalizací (obojí p < 0,05). Hodnoty PLAC nad/pod mediánem délku ani počet hospitalizací nediskriminují. I když se koncept MS ve vztahu k přežití této populace jeví nevýznamný, souvislost s počtem hospitalizací naznačuje jeho klinickou užitečnost. Při odhadu rizika komplikací se dále jeví albumin, CRP a PAI-1 jako významné biomarkery.

P-36

Vliv diety se zvýšeným obsahem cholesterolu na regenerační schopnost jater a lipidový metabolismus potkanů po částečné hepatektomii

The influence of cholesterol enriched diet to liver regeneration and lipid metabolisms after partial hepatectomy

Žaloudková L., Živný P., Živná H., Mičuda S., Palička V.

Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF a FN Hradec Králové; Radioizotopová laboratoř a Vivárium Lékařské fakulty Univerzity Karlovy; Ústav farmakologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

zaloudkova@fnhk.cz

Cíl: Zhodnotit vliv diety obohacené o cholesterol na regenerační schopnost jater dvou odlišných kmenů potkanů po částečné hepatektomii (PH).

Materiál a metody: Byli použiti potkani kmene Wistar a PHHC (Pražský hereditálně hypercholesterolemický potkan), kteří byli rozděleni do 4 skupin a živeni dietami 29 dní ad libitum standardní laboratorní dietou (SLD) a SLD obohacenou o 4 % cholesterolu (CHOL). PH byla provedena 28. den. Markery charakterizující metabolismus cholesterolu a TAG byly změřeny systémem Modular Roche (Basel, Švýcarsko). Metodikou Western blot byla vyšetřena jaterní exprese klíčových enzymů a receptorů cholesterolového metabolismu low-density lipoprotein (LDL) receptor a acyl-coenzyme A: cholesterol acyltransferase-2 (ACAT-2) Cayman Chemical (Ann Arbor, MI, USA), cholesterol 7alpha hydroxyláza (CYP7A1) Santa Cruz, CA, USA. Jaterní syntéza DNA po PH byla stanovena na Beckman Coulter analyzer LS 6000LL, USA.

Výsledky: Jaterní syntéza DNA byla u potkanů PHHC krmených dietou CHOL zpožděna v porovnání s potkany W-SLD. K výrazné tvorbě LDL receptoru došlo u PHHC potkanů, zatímco u potkanů W došlo k poklesu. ACAT v játrech W potkanů vykazovala vzestup, zatímco u potkanů PHHC-SLD i CHOL významně poklesla. Výrazně zvýšenou koncentraci cholesterolu v aterogenních lipoproteinech vykazují sérové koncentrace u PHHC potkanů.

Závěr: Dieta obohacená o cholesterol při dlouhodobém užívání vede ke změnám v lipidovém metabolismu a ovlivňuje iniciaci jaterní regenerace.

P-37

Porovnání imunochemického a chromatografického stanovení 25-OH vitaminu D u postmenopauzálních pacientek

Comparison of immunochemical and chromatographic determination of 25-OH vitamin D in postmenopausal women

Čepová J., Klapková E., Pechová M., Průša R.

Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol, V Úvalu 84, Praha

eva.klapkova@email.cz

Cíl studie: Cílem této práce bylo zavést a validovat chromatografickou metodu na stanovení 25-OH vitaminu D3 a 25-OH vitaminu D2 a provést porovnání naměřených pacientských dat s imunochemickým stanovením.

Metody: Pro stanovení 25-OH vitaminu D3 a 25-OH vitaminu D2 byla použita vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) na sestavě Agilent 1200, kit firmy Recipe. Chemiluminiscenční imunoanalýza byla prováděna na přístroji Abbott Architect i4000SR. Byla měřena skupina 74 postmenopauzálních pacientek. Naměřená data byla porovnána a stat. vyhodnocena pomocí Mann-Whitney testu.

Výsledky: HPLC metoda byla úspěšně validována, variační koeficienty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti nepřesáhly hladinu 6 %, hodnoty bias byly do 13 %. Nejprve byly porovnávány hodnoty pouze 25-OH vitaminu D3 u pacientských vzorků. Jednalo o statisticky nevýznamný rozdíl mezi oběma metodami, p = 0,5853. Vzhledem k tomu, že analyzátor Architect i4000SR celkový 25-OH vitaminu D, byl proveden další test, který porovnával součet výsledků z analýzy na sestavě Agilent 1200 (25-OH vitaminu D3 a 25-OH vitaminu D2) s výsledky z imunochemického stanovení. Opět se jednalo o statisticky nevýznamný rozdíl, p = 0,9746.

Závěr: Předpokládali jsme, že hladina 25-OH vitaminu D stanovená imunochemicky bude u většiny pacientů vyšší, jelikož tato metoda je doprovázena řadou zkřížených reakcí, ale při porovnání výsledků 74 pacientek metodami HPLC a chemiluminiscenční imunoanalýzou bylo zjištěno, že mezi metodami nebyly statisticky významné rozdíly.

Práce byla podpořena projektem Min. zdravotnictví koncepčního rozvoje výzkumné organizace 00064203 (FN MOTOL) .

P-38

Detailná profilácia acylkarnitínov v suchej kvapke krvi použitím HPLC-MS/MS

Particular acylcarnitine profiling in dried blood spots using HPLC-MS/MS

Górová R., Addová G., Ostrovský I., Blaško J., Boháč A., Behúlová D., Ostrožlíková M., Brennerová K.

Chemický ústav, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského, Mlynská dolina CH-2, 842 15 Bratislava;Katedra organickej chémie, Prírodovedecká fakulta Univerzity Komenského, Mlynská dolina CH-2, 842 15 Bratislava; Centrum dedičných metabolických porúch, D

addova@fns.uniba.sk

Cieľ: Vypracovanie HPLC-MS/MS (vysokoúčinná kvapalinová chromatografia v spojení s tandemovou hmotnostnou spektrometriou) metódy pre stanovenie butylesterov acylkarnitínov v suchej kvapke krvi a jej využitie pre diferenciálnu diagnostiku vrodených metabolických porúch.

Metódy: Na stanovenie acylkarnitínov v suchej kvapke krvi sme použili kit Chromsystems s derivatizáciou. Merania sa uskutočnili na HPLC kolóne Thermo Gold 150 x 2,1mm, 3 µm C18.

Výsledky: Prezentovanou metódou sa dosiahla separácia izobutyl a butyl karnitínu, 2-metylbutyl, izovaleryl a valeryl karnitínu a izobarických zložiek hydroxylovaných a dikarboxylových karnitínov.

Záver: HPLC-MS/MS metóda umožňuje rozlíšenie izomérov ACC markerov, izobár a ďalších interferentov, preto je vhodná ako následná vyšetrovacia metóda po skríningovej metóde vrodených metabolických porúch, najmä v prípade pozitívneho výsledku profilácie acylkarnitínov, negatívneho výsledku profilácie acylkarnitínov pacientov s podozrením na IMD na základe klinického obrazu.

Práca bola finančne podporená Agentúrou pre vedu a výskum z projektu APVV-0840-11.

P-39

Stanovení imunoglobulinů metodou Hevylite u monoklonálních gamapatií

Determination of immunoglobulins by Hevylite method in monoclonal gammopathies

Lochman P., Pika T., Ščudla V.

OKB; III. interní klinika, FN Olomouc

pavel.lochman@fnol.cz

Cílem byla analýza hladin párů imunoglobulinů dle lehkých řetězců (Hevylite, HLC) u pacientů s monoklonálními gamapatiemi nejistého významu (MGUS) a porovnání výsledků s hladinami paraproteinu, imunoglobulinů a alternativního páru imunoglobulinu pro ověření stupně imunitní parézy v závislosti na rizikovosti transformace MGUS do maligního stavu.

Pacienti byli podle hladin a typu paraproteinu a volných lehkých řetězců (VLŘ) stratifikováni do 4 skupin rizika transformace (nízké, nízké-střední, vysoké-střední a vysoké riziko). Pro stanovení VLŘ, imunoglobulinů a HLC bylo použito analyzátoru SPA Plus. Statistická analýza byla provedena Spearmanovou korelační analýzou a Mann-Whitneyeho U testem s Bonferroniho korekcí. U HLC byla ve všech třídách zjištěna korelace s hladinami paraproteinu v případě řetězců κ i λ a součet obou párů koreloval s hladinami imunoglobulinů v séru.

Při porovnání suprese polyklonálních imunoglobulinů byly u IgG MGUS zjištěny vyšší hladiny IgA u skupin s nízkým a nízkým středním rizikem než s vysokým středním rizikem. Při analýze skupiny IgA MGUS byly zjištěny vyšší hladiny IgM u skupiny s nízkým středním rizikem než s vysokým středním a vysokým rizikem. V souboru IgG MGUS byly u pacientů s IgGκ zjištěny vyšší hladiny IgGλ ve skupinách nízkého a nízkého středního rizika než u vysokého středního rizika. V případě IgGλ byly zjištěny vyšší hladiny IgGκ ve skupinách s nízkým a nízkým středním rizikem než s vysokým středním rizikem. Analýza potvrdila korelaci mezi hladinami paraproteinu a dominantního HLC páru.

Souvislost míry imunosuprese v závislosti na rizikovosti MGUS a stanovení alternativního HLC páru přináší další diagnostický nástroj pro MGUS. Vyšetření Hevylite se jeví jako účelná metoda analytiky MG.

P-40

Stanovení teriflunomidu LC-MS/MS při léčbě pacientů s revmatoidní artritidou

Determination of teriflunomide by LC-MS/MS in patients with rheumatoid arthritis

Lukeš J., Friedecký D., Mičová K., Adam T.

Oddělení klinické biochemie, FN Olomouc

jiri.lukes@fnol.cz

Úvod: Účinek leflunomidu, léčiva určeného pro terapii revmatoidní artritidy, je dán in-vivo tvorbou jeho metabolitu, teriflunomidu (A77 1726). Protizánětlivý účinek tohoto léčiva je založen na jeho aktivitě na bázi inhibitoru dihydro-orotát dehydrogenázy. Měření sérových hladin leflunomidu jako základního chorobu modifikujícího léku, může napomoci optimalizovat léčebnou dávku s maximalizací efektu a minimalizací toxicity.

Cíl studie: Cílem práce byl vývoj a zavedení rychlé analytické metody na principu LC-MS/MS s izotopovou dilucí pro stanovení sérové hladiny antirevmatika leflunomidu u pacientů s revmatoidní arthritidou (RA).

Metody: Pro analýzu byla vyvinuta separační metoda na principu reverzní fáze za vysokého tlaku ve spojení s trojitým kvadrupolovým analyzátorem s ionizací elektrosprejem v pozitivním MRM módu (API4000, Applied Biosystems). Plasma (100 µl) byla deproteinována methanolem (300 µl) s přídavkem interního standardu D4-teriflunomidu a po centrifugaci byl supernatant analyzován. Separace probíhala na koloně s reverzní fází Acquity BEH C18 (2,1 x 50 mm; 1,7 µm; Waters) za použití gradientové eluce (4 mmol/l mravenčan amonný a acetonitril, pH = 3,2).

Výsledky: Byla vyvinuta rychlá analytická metoda pro stanovení teriflunomidu v krevním séru pacientů s revmatoidní artritidou. K detekci analytu byly použity MRM přechody: m/z 268,9→159,7 pro teriflunomid a m/z 272,9→163,7 pro interní standard D4-teriflunomidu.

Metoda byla validována a aplikována na vzorky pacientů.

P-41

Stanovení 25-hydroxyvitaminu D3 a 25-hydroxyvitaminu D2 a jejich 3-epiderivátů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na tandemovém hmotnostním spektrometru a s využitím kolony s pevným jádrem

Determination of 25-hydoxy-vitamin D3 and 25-hydroxy-vitamin D2 and their C3-epimers by LC-MS/MS using fused-core particle column

Maláková J., Jokešová I., Vávrová J., Palička V., Živný P.

Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Karlova Univerzita v Praze

Malakovaj@lfhk.cuni.cz

Cíl studie: Studie uvádí metodu vysokoúčinné kapalinové chromatografie s detekcí na tandemovém hmotnostním spektrometru (LC-MS/MS), kterou lze stanovit 25-hydroxyvitamin D3 (25-OH-D3) a 25-hydroxyvitamin D2 (25-OH-D2) včetně jejich 3-epi-derivátů.

Metoda: Příprava vzorků séra zahrnuje precipitaci bílkovin a přidání deuterovaného standardu 25-OH-D3-(6,19,19-d3). Separace derivátů vitaminu D se uskutečňuje na koloně Ascentis Express F5. Detekce analytů je provedena za podmínek ionizace na elektropreji (ESI+ mód) a monitorování MRM přechodů (m/z): 413 > 395 (25-OH-D2 a epiderivát), 401 > 383 (25-OH-D3 a epiderivát) a 404 > 386 u 25-OH-D3-(6, 19, 19-d3). Vzorky séra pacientů (n=91) byly analyzovány metodou LC-MS/MS a metodou imunochemickou kitem Liaison (DiaSorin).

Výsledky: Pracovní rozsah LC-MS/MS metody pro stanovení derivátů vitaminu D je od 15,63 do 625 nmol/l pro 25-OH-D3 a epiderivát a od 15,13 do 605 nmol/l pro 25-OH-D2 a epiderivát. Parametry preciznosti (1,2 – 5,5 % CV) a výtěžnosti metody (87,6 – 104,9 %) splňovaly požadované limity. Výsledky měření vzorků pa-cientů oběma metodami korelovaly (r = 0,94; p < 0,0001) a bylo je možno charakterizovat vztahem Y(Liaison) = 0,67X(LC-MS/MS)+1,06.

Závěr: Uvedená metoda LC-MS/MS poskytuje v porovnání s metodou chemiluminiscenční vyšší hodnoty koncentrací derivátů vitamin D a je selektivní pro kvantitativní analýzu 25-monohydroxyderivátů vitaminu D a jejich 3-epimerů.

Projekt byl podporován MZ ČR-RVO (FNHK, 00179906) a programem PRVOUK P37/11.

P-42

Identifikace poruch komplexů I a IV dýchacího řetězce v minimálním množství biologického materiálu

Detection of respiratory chain complexes I and IV defects in minimal amount of biologic material

Rodinová M., Hansíková H., Tesařová M., Honzík T. a Zeman J.

Klinika dětského a dorostového lékařství, laboratoř pro studium mitochondriálních poruch, 1. lékařská fakulta UK v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

marie.rodinova@gmail.com

K nejčastějším mitochondriálním onemocněním (MO) patří poruchy komplexů I a IV (KI, KIV) dýchacího řetězce. Tradiční diagnostika při podezření na MO vyžaduje invazivní odběr svalové biopsie nebo opakovanou izolaci krevních buněk, což je pro pacienty vysoce zatěžující.

Cílem studie bylo zavést skríningovou metodu pro analýzu aktivity a množství KI a KIV v min. množství biologického materiálu.

Materiál a metody: Studijním materiálem byly: kultivované fibroblasty (F) , trombocyty (T) , lymfocyty (L) a buňky bukálního stěru (BS) . Materiál od 4 pacientů s podezřením na MO a od 6 pacientů s prokázaným MO (3x SURF1, 2x MTND1, 1x TMEM70) byl odebrán po informovaném souhlasu. Kontrolní soubor tvořila skupina 12 jedinců bez prokázaného MO. Stanovení bylo prováděno pomocí „Dipstick immunocapture Assays“ (DIA), (MitoSciences) , které využívají monoklonálních protilátek k izolaci studovaného enzymu ze vzorku s následným kolorimetrickým stanovením aktivity.

Výsledky: U 3 pacientů s mutací v SURF1 analýza buněk BS prokázala snížení množství KIV na 10 % ve srovnání s kontrolou. Ve F u pacientů s mutacemi v MTND1 byl detekován pokles aktivity KI na 55 – 75 % kontroly. Množství KI korelovalo s aktivitou. Analýza vzorků u pacientů s neznámou etiologií MO prokázala u 4 pacientů kombinovaný defekt OXPHOS.

Závěr: DIA je vhodnou skríningovou metodou pro detekci poruch KI a KIV ve F, T, L a BS, která s min. nároky na čas a materiál usnadňuje diagnostiku mitochondriálních vad.

Podporováno: IGA MZ ČR NT-11186-5/2010, IGA MZ ČR NT/13114-4/2012 a RVO-VFN64165/2012

P-43

Elektrochemické senzory pre stanovenie anticholinesterasovej aktivity

Electrochemical sensors for determination of anticholinesterase activity

Vorčáková K., Štěpánková Š., Vytřas K.

Katedra biologických a biochemických vied; Katedra Analytickej chémie, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

katarina.vorcakova@student.upce.cz

Cieľ: Testovanie anticholinesterasovej aktivity vybraných inhibítorov acetylcholinesterasy (ACHE) za použitia elektrochemických senzorov.

Metódy: Prvá, kedy bola ACHE prítomna v roztoku, druhá, kedy bola ACHE imobilizovaná na povrch senzoru metódou adsorpcie alebo zosieťovania pomocou glutaraldehydu. Detekčnou metódou bola square-wave voltametria. Použili sme komerčne tlačené trojelektródové senzory (Pt/PdAg/Pt) a anticholinesterasová aktivita bola charakterizovaná hodnotou IC50 (50 % inhibičná koncentrácia). Všetky reakcie prebiehali v prostredí fosfátového pufru (pH 7,4) za použitia substrátu acetylthiocholinu vo výslednej koncentrácií 1 mmol/l a celkový objem reakčnej zmesi bol 0,55 ml. Koncentrácia inhibítoru bola volená tak, aby bol viditeľný pokles prúdu reakcie inhibovanej oproti reakcií neinhibovanej. Zo získaných hodnôt IC50 sme vyhodnotili účinnosť testovaných inhibítorov a porovnali sme použité metódy.

Výsledky: Bolo zistené, že adsorpcia, ako imobilizačná technika, vykazovala lepšie vlastnosti. Pri použití biosenzorov, pripravených pomocou zosieťovania glutaraldehydu, dochádzalo ku sorpcií inhibítoru na senzor, preto tieto biosenzory neboli ďalej používané na testovanie účinnosti inhibítorov. Boli získané hodnoty inhibičnej účinnosti a bolo zistené, že hodnoty IC50 sú pre obe použité metódy približne rovnaké.

Záver: Na základe získaných výsledkov usudzujeme, že na stanovenie anticholinesterasovej aktivity testovaných inhibítorov môžu byť použité jednak elektrochemické senzory, kedy je enzým prítomný v roztoku, a jednak biosenzory, kedy je enzým imobilizovaný na povrch senzoru (konkrétne za použitia fyzikálnej adsorpcie.

P-44

Optimalizace laboratorního novorozeneckého screeningu v České republice

Optimization of laboratory newborn screening in the Czech Republic

Chrastina P., Bártl J., Hodík J., Svačinová R., Hornik P., Pinkasová R., Ježová R., Pekárková Matoušová V., Krijt J., Ješina P., Pešková K., Votava F., Kožich V.

Ústav dědičných metabolických poruch, VFN a 1. LF UK v Praze; Klinika dětí a dorostu, FN Královské Vinohrady a 3. LF UK v Praze

petr.chrastina@vfn.cz

Cíl: Cílem projektu je optimalizace novorozeneckého screeningu dědičných metabolických poruch (DMP) a kongenitální adrenální hyperplázie (CAH) v České republice.

Výsledky: Pilotně jsme rozšířili panel vyšetřovaných DMP o argininémii, citrulinémii typu I, tyrozinémii typu I a deficit biotinidázy a poruchy metabolismu methioninu a propionátu. Zavedli jsme LC-MS/MS metodu pro stanovení methylmalonátu a methylcitrátu a další metodu pro stanovení methioninu, celkového homocysteinu a cystathioninu. Pilotní studie se do 31. března 2013 zúčastnilo 19691 novorozenců z naší spádové oblasti. Nebyl zachycen pacient s některou přidanou DMP. Frekvence falešně pozitivních nálezů byla 0,04 % pro deficit biotinidázy a 0,00 % pro ostatní DMP. 18 vzorků s koncentrací methioninu mimo fyziologické rozmezí jsme vyšetřili novými LC-MS/MS metodami bez zachycení patologického nálezu. Zavedli jsme LC-MS/MS vyšetření steroidních hormonů. Při vyšetření vzorků s pozitivním nálezem pro CAH jsme ze 155 falešně pozitivních nálezů potvrdili pouze 13 (snížení falešné pozitivity o 91%) a u všech 12 vzorků od zachycených pacientů jsme pozitivní výsledek potvrdili.

Závěr: Předběžná data ukazují dobrou efektivitu navrhovaného panelu markrů. Po vyšetření 40 tis. novorozenců v rámci pilotního programu a vyhodnocení studie navrhneme vytipované DMP, o které by se měl rozšířit stávající rutinní screeningový program v ČR a zavedení dvoustupňového diagnostického test pro CAH.

Podpořeno MZ ČR – RVO VFN64165, NT/12213–3 IGA MZ ČR a projektem OPPK CZ. 2. 16/3. 1. 00/24012.

P-45

Vybrané imunologické a biochemické markery v patologických graviditách

Selected immunological and biochemical markers in patological pregnancies

Kestlerová A., Madar J., Novotná V., Feyereisl J., Zima T.

Ústav pro péči o matku a dítě, Praha; Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, VFN a 1. LF-UK, Praha

1andrea1@centrum.cz

Cíl studie: Nalézt faktory hrající klíčovou roli ve vzniku preeklampsie.

Pacientky a metody: Soubor byl složen ze dvou podskupin: 1. pacientky v 1. trimestru gravidity (n = 88), 2. pacientky vyšetřované krátce před porodem (n = 67). Trofoblastem indukovaná buněčná imunita – (TI-CMI), dle Dimitrov et al., J. Immunol. Methods, 154:147-53, 1992; vyjádřená jako migrační inhibiční index (MII). C3 a C4 komponenty komplementu a celkové hladiny imunoglobulinů IgA, IgG a IgM (analyzátor Hitachi). Protilátky proti kardiolipinům IgG a IgM (ACLA – G a ACLA – M), Pregnancy-associated plasma protein A (PAPP – A) a revmatoidní faktor (RF) (analyzátor Cryptor).

Výsledky: V prvním trimestru byly u pacientek s preeklampsií zvýšeny markery RF, ACLA-G a PAPP - A, zatímco u ostatních patologií byl zvýšen pouze ACLA-M. Před porodem byly u preeklampsií zvýšeny všechny měřené markery, pouze C4 byl snížen a RF nebyl měřen.

Závěr: Pozitivita sledovaných markerů před porodem svědčí pro spoluúčast imunopatologických dějů v patofyziologii preeklampsie. Zvýšené hladiny ACLA-G a RF v 1. trimestru by mohly být využity k selekci pacientek ohrožených pozdějším rozvojem klinických příznaků preeklampsie.

P-46

Retrospektivní analýza endoskopických nálezů u pacientů s pozitivním nálezem kvantitativního imunochemického testu na okultní krvácení ve stolici

Retrospective analysis of endoscopic findings in patients with positive quantitative immunochemical test for occult blood in the stool

Malina P., Feitová S., Vorlíčková P., Michálková M., Staňková L., Mašek J., Cejpová L., Kerner P., Gergely L.

Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek, a. s. ; Gastroenterologická ambulance Nemocnice Písek, a. s.

malina@nemopisek.cz

Cíl studie: Studie analyzuje nálezy endoskopických vyšetření pacientů, u kterých byl proveden test na okultní krvácení ve stolici kvantitativním imunochemickým stanovením (qiFOBT).

Metody: Studie zahrnula 248 konsekutivních pacientů, kteří měli pozitivní výsledek qiFOBT na našem pracovišti (cut-off 75 ng/ml). Vyšetření byla provedena v rozmezí 2. 1. 2010 až 31. 3. 2013 na analyzátoru OC Sensor firmy Eiken. Z laboratorního informačního systému OpenLIMS firmy STAPRO byl proveden export získaných výsledků a v nemocničním informačním systému byly dohledány endoskopické a histologické nálezy získané při kolonoskopickém vyšetření. Tyto výsledky byly anonymizovány a statisticky zpracovány za pomoci programů MS Excel a MedCalc.

Výsledky: V uvedeném období jsme provedli celkem 2019 testů, z toho 248 výsledků (12 %) dosáhlo či překročilo cut-off 75 ng/ml. Tito pacienti byli dle kolonoskopických a histologických nálezů rozděleni do 6 skupin: 1) negativní nález (57 pac., resp. 23 %; rozptyl hodnot 79 - 1026 ng/ml); 2) low-grade adenomy (51 pac., resp. 21 %; 88 - 2000 ng/ml); 3) high-grade adenomy (12 pacientů, resp. 5 %, 81 - 2000 ng/ml); 4) karcinomy (21 pacientů, resp. 8 %; 153 - 2000 ng/ml); 5) jiné nálezy (33 pacientů, resp. 13 %; 139 - 2000 ng/ml); 6) neprovedeno kolonoskopické vyšetření (74 pacientů, resp. 30 %; 77 - 2000 ng/ml).

Závěr: Kvantitativní imunochemický test na okultní krvácení ve stolici je jak pro screening kolorektálního karcinomu, tak pro bližší diagnostiku velmi efektivní.

P-47

Porovnání hladin malondialdehydu v seminální plazmě u jednotlivých skupin pacientů z Centra asistované reprodukce

Studying the malondialdehyde levels in seminal plasma in groups of patients from Center of Assisted Reproduction

Štramová X., Kanďár R., Svobodová L., Hampl R.

Katedra biologických a biochemických věd, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Česká republika; Centrum asistované reprodukce Sanus, Pardubice, Česká republika

xeniestramova@gmail.com

Mezi důležité patologické mechanismy, vedoucí k mužské neplodnosti, patří poškození membrány spermií tzv. lipoperoxidací. Vznik metabolitů lipoperoxidace je kaskádovitý děj. Tyto toxické metabolity zhoršují průběh spermatogeneze, čímž může dojít až ke ztrátě schopnosti spermie podstoupit akrozomovou reakci a oplodnění. Malondialdehyd (MDA) je považován za diagnostický ukazatel lipoperoxidace a oxidačního stresu.

Cílem práce bylo zhodnocení hladin malondialdehydu u 79 pacientů z reprodukčního centra. MDA byl derivatizován kyselinou thiobarbiturovou a MDA (TBA) 2 derivát byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s fluorescenční detekcí. Mobilní fází byla směs 25 mmol/l KH₂PO₄ a ethanolu (80:20, v/v), pH 6,0. Analytické parametry metody byly uspokojivé. Pacienti byli rozděleni do 7 skupin podle diagnóz (dle norem WHO 2010) a na kuřáky a nekuřáky (na základě dotazníků). Koncentrace MDA byla u všech pacientů v rozmezí 0,79 – 2,59 µmol/l. Metodou kapalinové chromatografie jsme určili hladiny MDA v seminální plazmě u 79 pacientů z Centra asistované reprodukce.

Hladiny MDA, jako ukazatele oxidačního stresu, byly u některých skupin pacientů, v porovnání s normospermiky, statisticky významně vyšší.

Tato práce vznikla za podpory grantu SGFChT07/2013.