MUDr. Zdeňka Misařová, CSc. – 90 let

MUDr. Zdeňka Misařová se narodila 8. 6. 1927 v Hranicích na Moravě jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Její matka pečující o 4 děti byla v domácnosti a její otec měl instalatérskou dílnu se zaměstnanci. Své krásné dětství prožívala v Hranicích. Nejstarší sestra odešla studovat do Prahy medicínu a ona sama studovala se svou o 4 roky starší sestrou na gymnáziu. Zásadní zlom do rodiny přinesla německá okupace. Otec se hned po zrušené pomnichovské mobilizaci zapojil do odporu a přes objekt své firmy transportoval zbraně demobilizovaných jednotek pro vznikající odboj. Zaměstnanci firmy byli loajální a obětavě spolupracující, ale jeden z českých zaměstnanců udal otce. Gestapem byl zatčen a řadu měsíců vězněn ve vězeních a v koncentračních táborech. Objekt firmy byl zabrán gestapem pro jeho úřadovnu a rodina se musela vystěhovat. Dobrými lidmi jim bylo nabídnuto bydlení ve volném domě u lesa. Starší bratr Vladimír unikl při převážení zbraní zatčení a skrýval se několik týdnů právě v lesích, kam mu donášela 13letá sestra Zdeňka v noci jídlo. Přebývání v domku ale bylo pravidelně provázeno večerními domovními prohlídkami četníků a gestapa pátrajících po Vladimírovi, který se rozhodl nakonec odejít přes jižní Evropu do Anglie, kde vstupuje do jednotky parašutistů. Za svoji statečnost byl sice po návratu vyznamenán Řádem Bílého lva, ovšem po únorovém puči 1948 musel odejít do emigrace podruhé a definitivně, aby unikl před perzekucemi vojáků anglické armády.

Válečné rodinné drama vrcholí po atentátu na Heydricha. Otec byl krátce předtím na několik týdnů propuštěn z vězení a ač vyhublý a vyčerpaný z pobytů ve vězeních, pokračoval ve své aktivitě. Byl znovu zatčen a krátce nato popraven ve Vratislavi. Současně však byla uvězněna i matka nezletilých dívek a transportována do Osvětimi, kde zahynula. Nezletilé sestry musely odejít do malé beskydské vesnice Paseky, kde prožily zbytek války v péči dlouholeté domácí hospodyně Tonynky (měřila asi 140 cm) a také díky materiální podpoře místních obyvatel, protože na nezletilé osoby – děti nepřátel říše se nevztahovaly lístkové příděly potravin a šatstva. Hned po skončení války odchází Zdeňka do Prahy, kde v době tzv. lucernových ročníků vystudovala lékařskou fakultu UK v letech 1946–1952. Ještě v době studia na UK se provdala za svého muže, který po absolvování ekonomie dosáhl docentury na VŠE. V 60. letech patřil do reformní „šikovské skupiny“, takže ho očekával normalizační osud reformistů. Perzekucí se však po roce 1968 vzhledem k svému těžkému zdravotnímu stavu už nedočkal a v roce 1971 zemřel.

MUDr. Zdeňka Misařová po absolvování lékařské fakulty nastoupila jako sekundární lékařka na dětské oddělení v Kladně, ale po dvouletém pobytu se vrací do Prahy na dětskou kliniku Na Karlově, kde se pod vedením profesora Švejcara začíná věnovat jako jedna z prvních dětské hematologii, které zůstala věrná po celou dobu své lékařské kariéry. Její druhou oblastí zájmu byla imunologie a spoluvytvořila imunologickou laboratoř při dětské klinice. V roce 1966 obhájila doktorskou práci a získala titul CSc. Od roku 1972 se stala asistentkou kliniky ILF, takže do její pracovní náplně přibylo postgraduální vzdělávání lékařů a zkoušení atestací. Její podpis lze nalézt v indexu u desítek pediatrů, zvláště v severních Čechách, kam dlouhá léta dojížděla jako předsedkyně atestační komise. Byla examinátorkou vlídnou, vzdělanou, náročnou a spravedlivou. Její společenské a politické přesvědčení bylo všeobecně známé, takže její habilitační řízení bylo v „normalizačním období“ po roce 1968 odloženo k ledu.

Do jejího životního příběhu udeřily tragicky klíčové události českých dějin 20. století. O to více je třeba obdivovat její sílu a houževnatost, s jakou se jí dařilo vyrovnávat s těmito zkouškami a přetavovat je ve vysoce kvalifikovanou a obětavou péči o těžce nemocné pacienty a jejich rodiny i v péči o své nejbližší.

V roce 1992 odešla do důchodu. Letošní 90. narozeniny prožívá v obdivuhodné fyzické i psychické svěžesti. V roce 2016 jí byl udělen diplom ČPS za celoživotní přínos v oblasti české pediatrie, bylo tak vyjádřeno částečné splacení dluhu v ocenění její celoživotní i pediatrické cesty.

Za mnohé žáky

MUDr. Josef Gut