6 – Prebiotika a probiotika
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2014; 69 (Suppl 1): 21-23.
- Není dostatek kvalitních důkazů k doporučení podávání probiotik k prevenci infekčních průjmových onemocnění.
- Jako doplněk v léčbě akutních infekčních průjmových onemocnění lze použít probiotika s prokázaným účinkem, jako je např. Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii.
- Některá probiotika jsou významně účinná v prevenci průjmového onemocnění při léčbě antibiotiky. Nejčastěji byly použity kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Bifidobacterium lactis, Streptococcus thermophilus.
- Není známa studie o účinnosti probiotik v léčbě průjmového onemocnění při podávání antibiotik.
- Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
- Lactobacillus reuteri může mít pozitivní vliv u kojeneckých kolik.
- Není dosud dostatek důkazů pro rutinní podávání prebiotik nebo probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění§. Nebyla prokázána účinnost probiotik v léčbě atopického ekzému.
- Je třeba dalších studií k průkazu dlouhodobé prospěšnosti prebiotik a definovaných probiotik v kojeneckých formulích.
- Zdravé plně kojené dítě nepotřebuje doplňkové podávání probiotik či prebiotik.
§ Existují čtyři studie na 1218 kojencích, které prokázaly signifikantní pokles výskytu ekzému po podávání prebiotik. Ve 12 studiích na 1876 kojencích byl prokázán významný pokles výskytu ekzému u rizikových i nerizikových skupin po podávání probiotik L. rhamnosus, B. bifidum, B. lactis, L. acidophilus. Existují však také studie, které neprokázaly pozitivní účinek probiotik.
Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice.
Probiotika jsou mono- nebo směsné kultury živých mikroorganismů, které po aplikaci prospěšně ovlivňují hostitele zlepšením vlastností jeho vlastního střevního mikrobiomu.
Synbiotika jsou kombinace probiotika a prebiotika, které mohou mít synergický účinek. Tato kombinace potom přispívá k prodloužení přežití probiotika, pro které je prebiotikum specifickým substrátem vhodným k fermentaci.
PROBIOTIKA V KOJENECKÝCH FORMULÍCH
Děti do 4–6 měsíců života
Některé kojenecké formule jsou obohacovány o prebiotika, probiotika a synbiotika. Prebiotika významným způsobem ovlivňují střevní mikrobiom, který se více podobá mikrobiomu kojených dětí. Některá probiotika (LGG) zvyšují frekvenci stolic. Dosud však nebyl v této věkové skupině prokázán pozitivní vliv na snížení výskytu gastrointestinálních onemocnění, respiračních onemocnění, na použití antibiotik, výskyt kojeneckých kolik a na alergická onemocnění. Výsledky jsou však ovlivněny velmi malým počtem dosud provedených studií.
Starší kojenci
Starší kojenci živení kojeneckými formulemi obohacenými o probiotika normálně rostou a probiotika nemají žádné vedlejší účinky. Některé výsledky ukazují, že kojenecké formule obohacené B. lactis samotným nebo v kombinaci se Streptococcus thermophilus, případně ještě s Lactobacillus helveticus snižují riziko gastrointestinálních infekcí u dětí. Dosud provedené studie neprokázaly snížený výskyt respiračních onemocnění.
Důkaz o jejich dlouhodobé prospěšnosti je však v současné době považován za nepostačující, jsou potřeba další studie.
Vedlejší účinky a bezpečnost probiotik
Podávání probiotik může být někdy provázeno nadýmáním a flatulencí. Sepse způsobená bifidobakteriemi v souvislosti s podáváním probiotik nebyla pozorována. Riziko sepse vyvolané laktobacily je třeba porovnat s rizikem sepse způsobené patogenními bakteriemi a s rizikem onemocnění. Probiotika mohou vyvolat patologické infekce u imunosuprimovaných a kriticky nemocných pacientů. Laktobacily vyvolaly bakteriemii u pacientů s krátkým střevem. Pozitivní hemokultury byly pozorovány při aplikaci Saccharomyces boulardii pacientům s centrálním žilním katétrem – u těchto pacientů je proto podávání Saccharomyces boulardii kontraindikováno. Fungemie však nebyla nikdy pozorována u ambulantních pacientů s normálně fungujícím imunitním systémem.
Pro možnou interakci se doporučuje podávat probiotika (laktobacily a bifidobakterie) a antibiotika v intervalu dvou hodin. Saccharomyces boulardii nemá být podáváno současně s antimykotickými léky. Opatrnost je třeba při imunomodulační léčbě (cyklosporin, tacrolimus, azathioprin, cytostatika). Teoretické riziko přenosu antibiotické rezistence nebylo dosud prokázáno.
Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na bílkovinu kravského mléka pro možnost kontaminace probiotika při jeho výrobě. Aplikace Saccharomyces boulardii je kontraindikována u pacientů s alergií na kvasinky.
Zdroje
1. Moro G, Arslanoglu S, Stahl B, et al. A mixture od prebiotic oligosaccharides reduces the incidence of atopic dermatitis during the first 6 months of age. Arch Dis Child 2006; 91: 814–819.
2. Arslanoglu S, Moro G, Schmitt J, et al. Early dietary intervention with a mixture of prebiotic oligosaccharides reduces the incidence of allergic manifestations and infections during the first two years of life. J Nutr 2008; 138: 1091–1095.
3. Guarino A, Albano F, Ashkenazi S, et al. ESPGHAN//ESOID Evidence based guidelines for the management of acute gastroenteritis in children in Europe. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2008; 46: 619–621.
4. Szajewska H, Skórka A. Saccharomyces boulardii for treating acute gastroenteritis in children: updated meta-analysis of randomized controlled trials. Aliment Pharmacol Ther 2009; 30: 955–963.
5. Kalliomäki M , Salminen S, Poussa T, et al.: Probiotics during the first 7 years of life: a cumulative risk reduction of eczema in a randomized placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1019–1021.
6. Savino F, Cordisco L, Tarasco V, et al. Lactobacillus reuteri DSM 17938 in infantile colic: a randomized, double-blind, placebo controlled trial. Pediatrics 2010 Sep;126 (3): e526–533. Epub 2010 Aug 16.
7. ESPGHAN Committee on Nutrition: Supplementation of infant formula with probiotics and/or prebiotics: A systemic review and comment by the ESPGHAN Committee on Nutrition. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2011; 52: 238–250.
8. Deshpande GC, Rao SC, Keil AD, et al. Evidence-based guidelines for use of probiotics in preterm neonates. BMC Med 2011; 9: 92.
9. Alfalef K,Bassler D. Probiotics for prevention of necrotizing enterocolitis in preterm infants. Cochrane Database Syst Rev 2008 (1); CD005496.
10. Wang Q, Dong J, Zhu Y. Probiotic supplement reduces risk of necrotizing enterocolitis and mortality in preterm very low-birth-weight infants: an updated meta-analysis of 20 randomized controlled trials. J Pediatr Surg 2012; 47: 241–248.
11. Johnston BC, Ma SS, Goldenberg JZ, et al. Probiotics for the prevention of Clostridium difficile-associated diarrhea: a systemic review and meta-analysis. Ann Intern Med 2012; 157 (12): 878–888.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2014 Číslo Suppl 1
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- 8 – Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)
- Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat
- 2 – Strategie zavádění nemléčných příkrmů
- 4 – Kojenecké formule (náhradní kojenecká výživa)