#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

10 – Výživa dítěte s atopickým ekzémem (AE)


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2014; 69 (Suppl 1): 34.

  1. Jakákoli restrikční (eliminační) dieta u AE by se měla řídit závěry komplexního imunologicko-alergologického vyšetření (optimálně vedeného alergologem).
  2. Dítě s lehkým AE obvykle nevyžaduje žádná dietní omezení.
  3. Naopak u těžkého AE musí být cílená dieta důsledná, například u diagnostikované ABKM se častěji použije aminokyselinová formule.
  4. IgE senzibilizace neznamená alergii, reálná alergie postihne maximálně 1/3 senzibilizovaných. A naopak, pravá alergie nemusí být způsobena IgE zprostředkovanou reakcí (non-IgE).
  5. Restrikční diety „naslepo“, tj. bez diagnostikované alergie, nemají oporu v medicíně založené na důkazech. V pediatrické praxi se nasazují „nízkoalergenní“ eliminační diety mnohonásobně častěji, než by odpovídalo skutečné alergii (př.: neopodstatněná dieta bezvaječná, bezlepková, bez ořechů, bez ryb apod.).
  6. Výjimkou jsou tzv. „diagnostické eliminační diety“, jejichž efekt by měl být zhodnocen po 2–4 týdnech. Dieta bez vlivu na studované obtíže by se měla ukončit, a to bez ohledu na stav senzibilizace (IgE, non-IgE). A naopak dieta s příznivým vlivem na obtíže dítěte by měla být potvrzena následnou re-expozicí.
  7. Neodůvodněná eliminace potravin může dítě s pouhou senzibilizací ohrozit malnutricí včetně nedostatku antioxidantů (ovoce, zelenina) a LC-PUFA (ryby).
  8. Neodůvodněná eliminace senzibilizujících potravin obchází fenomén orální tolerance a může se tak zvýšit riziko budoucích systémových reakcí (například u ořechů).
  9. U jediné alergie s jasnou dietou není třeba eliminovat nepříbuzné potraviny, například u ABKM není třeba odkládat vejce, lepek apod.
  10. U výlučně kojeného dítěte s AE nejsou eliminační („nízkoalergenní“) diety matky indikovány. Výjimkou bude diagnostikovaná potravinová alergie dítěte. Ve většině případů půjde o ABKM (ekzém, enteropatie) s efektem diety matky s vyloučením BKM.
  11. Výživa dítěte s AE se nesmí řídit hladinami specifických protilátek izotypu IgG. Neexistuje žádný důkaz, že zvýšené sIgG mohou přispět k diagnóze potravinové senzibilizace nebo samotné potravinové alergie (IgE i non-IgE). Ostatně sIgG nemohou být přínosné ani v diagnóze potravinové intolerance, kde jde výhradně o neimunologické mechanismy.

Pozn.: Tíže atopického ekzému (AE) se nejčastěji hodnotí dle SCORAD indexu. Podle „position paper“ Evropské akademie dermatovenerologie (EADV, r. 2009) platí, že atopický ekzém je lehký se SCORAD indexem pod 15, středně těžký s indexem mezi 15–40 a těžký ekzém má index nad 40.


Zdroje

1. Badina L, et al. The dietary paradox in food allergy: yesterday‘s mistakes, today‘s evidence and lessons for tomorrow. Curr Pharm Des 2012; 18 (35): 5782–5787.

2. Darsow U, Wollenberg A, Simon D, Taieb A, Werfel T, Oranje A, Gelmetti C, Svensson A, Deleuran M, Calza A-M, Giusti F, Lübbe J, Seidenari S, Ring J for the European Task Force on Atopic Dermatitis/EADV Eczema Task Force. ETFAD/EADV eczema task force 2009 position paper on diagnosis and treatment of atopic dermatitis. JEADV 2010; 24: 317–328.

3. Dattner AM. Breastfeeding and atopic dermatitis: protective or harmful? Facts and controversies. Clin Dermatol 2010 Jan-Feb; 28 (1): 34–37.

4. Kramer MS, Kakuma R. Maternal dietary antigen avoidance during pregnancy or lactation, or both, for preventing or treating atopic disease in the child. Cochrane Database Syst Rev 2012 Sep; 12: 9: CD000133.

5. Nagel G, et al. Effect of diet on asthma and allergic sensitisation in the International Study on Allergies and Asthma in Childhood (ISAAC) Phase Two. Thorax 2010; 65: 516–522.

6. Saadeh D. Diet and Allergic Diseases among Population Aged 0 to 18 Years: Myth or Reality? Systematic Reviews. Nutriens 2013 Aug 29; 5 (9).

7. Ribeiro CC, Leite Speridião Pda G, de Morais MB. Knowledge and practice of physicians and nutritionists regarding the prevention of food allergy. Clin Nutr 2013 Aug; 32 (4): 624–629.

8. Hochwallner H, Schulmeister U, Swoboda I, Horák F, Papadopoulos NG, Valenta R, Spitzauer S, et al. Patients suffering from non-IgE-mediated cow‘s milk protein intolerance cannot be diagnosed based on IgG subclass or IgA responses to milk allergens. Allergy 2011 Sep; 66 (9): 1201–1207.

Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo Suppl 1

2014 Číslo Suppl 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
Autoři: MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#