Projekt screeningu a krátké intervence v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, vedoucí k snížení zneužívání návykových látek v adolescenci
The Screening and Brief Intervention Project in Primary Care Pediatric Surgeries with the Aim of Reducing Substance Abuse by Teenagers
Recent studies show that primary care pediatricians are in a unique position to provide individual counselling in the matter of risky behavior in young people. The best well-known approaches are those focused on the prevention of the abuse of addictive substances. The pediatrician has natural authority over adolescents and the counselling methods are easy to learn in a short time. The pediatrician can point out the negative health consequences of drug abuse. For the most part it is possible to engage in a preventive session alone with the adolescent, without the presence of his/her parents.
The CRAFFT questionnaire is a brief, prevention-focused, simple diagnostic tool used to estimate the extent and severity of drug abuse in children and adolescents. The CRAFFT result is a base for an adequate brief intervention.
The brief intervention can reduce the number of adolescents who abuse drugs as well as the health consequences of drug abuse.
Key words:
drugs, prevention, risky behavior syndrome in adolescence, adolescence, CRAFFT, brief intervention, confidentiality
Autoři:
P. Kabíček 1,2; Š. Sulek 1,2; L. Mizerová 1; O. Starostová 3; L. Wenchich 1; L. Csémy 4; J. Knight 5
Působiště autorů:
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha
přednosta prof. MUDr. J. Zeman, DrSc.
1; Subkatedra dorostového lékařství IPVZ, Praha
ředitel Mgr. et Mgr. R. Gabriel
2; Cepros (Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví), Praha
vedoucí E. Čápová, DiS.
3; Psychiatrické centrum Praha, Praha – Bohnice
ředitel prof. MUDr. C. Höschl, DrSc., FRCPsych.
4; CeASAR – Center for Adolescent Substance Abuse Research, Harvard Medical School, Children´s Hospital, Boston, Massachusets, USA
Prof. J. Knight, MD, Ph. D.
5
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2010; 65 (11): 654-659.
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Studie z posledních let ukazují, že praktický lékař pro děti a dorost (PLDD) má unikátní pozici pro individuální poradenství v oblasti rizikového chování dospívajících. Nejvíce jsou v tomto směru propracovány přístupy v oblasti prevence abúzu návykových látek. Pediatr má u dospívajícího přirozenou autoritu, metody poradenství jsou snadno naučitelné a časově nenáročné. PLDD dokáže poukázat na zdravotní důsledky abúzu návykových látek. Většinou je možné, aby lékař s dospívajícím alespoň část preventivní prohlídky hovořil o samotě, důvěrně, bez přítomnosti rodičů.
Dotazník CRAFFT je krátkým, preventivně zaměřeným, orientačním diagnostickým nástrojem k zjištění závažnosti problému s drogami u dětí a dospívajících. Výsledek dotazníku CRAFFT je východiskem k adekvátní krátké intervenci.
Přiměřená krátká intervence může snížit počet dospívajících užívajících návykové látky a zmírnit zdravotní důsledky takového chování.
Klíčová slova:
drogy, prevence, syndrom rizikového chování v dospívání, adolescence, CRAFFT, krátká intervence, důvěrnost
Nová nemocnost mládeže
Poslední desetiletí přinesla výrazné změny ve zdravotním stavu dospívajících. O zdraví adolescentů dnes rozhoduje jejich chování. Problémy tzv. „nové nemocnosti mládeže“ rozdělujeme do tří hlavních oblastí a nazýváme je také syndromem rizikového chování v dospívání (SRCH-D):
1. Abúzus návykových látek
Užívání začíná většinou nikotinem a alkoholem, nicméně celoživotní zkušenost s dalšími drogami je u nás také vysoká. U marihuany je to 46 % dospívajících, u ostatních ilegálních drog cca 10 % 16leté populace [1].
2. Poruchy sociální adaptace v užším slova smyslu
Tato oblast je charakterizována agresivitou mezi vrstevníky, šikanou, záškoláctvím a delikvencí. Do této oblasti patří autoagresivita, suicidia a úrazy. Počet dokonaných suicidií u adolescentů v ČR osciluje mezi 6,8–9,6/100 000 [2]. Přitom na jednu dokonanou sebevraždu se odhaduje 5 až 45 suicidálních pokusů.
3. Poruchy reprodukčního zdraví
U části mladých lidí se setkáváme s velmi časným začátkem intimního života. Dotazníkové studie ukazují, že v 15 letech již začalo intimně žít kolem 15 % a v 16 letech 37 % děvčat v ČR [3]. Pokud sexuální kontakty začínají v 15 nebo 16 letech, je intimní život téměř vždy promiskuitní a přináší vysokou incidenci sexuálně přenosných infekcí a stále ještě velký počet nechtěných těhotenství a spontánních i navozených potratů.
Úmrtnost dospívajících
Nejzávažnější dopady změn chování mládeže vidíme na úmrtnosti. V roce 2006 zemřelo v populační skupině 15–19 let v České republice 250 mladých lidí.
Celých 75 % úmrtí bylo z vnějších důvodů! Na 1. místě byly dopravní úrazy, často pod vlivem alkoholu a drog, na 2. místě sebevraždy. Teprve 3. místo náleží zhoubným nádorům [4].
Epidemiologie užívání návykových látek – v evropském kontextu
Užíváním návykových látek u dospívajících ve 35 zemích Evropy se v roce 2007 zabývala studie ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách) [1]. Je alarmující, že ve srovnání dospívajících 35 evropských zemí se Česká republika umístila na smutném prvním místě v celoživotním užívání jakékoli nelegální drogy (obr. 1).
Stejně tak zaujímáme první příčky v kouření cigaret (41 % dospívajících v ČR udává kouření cigaret v posledních 30 dnech), konzumaci alkoholu (93 % v posledních 30 dnech). Celoživotní zkušenost s užíváním marihuany nebo hašiše uvedlo 45 % dospívajících, země následující v pořadí mají o 10 a více procent méně. Česká republika navíc vykazuje za poslední 4 periody měření dat od roku 1995 celkově rostoucí trend užívání kanabinoidů. Tato situace není dosud v našem zdravotnictví dostatečně reflektována. Statistiky ukazují, že zcela neoprávněně.
Nové přístupy v prevenci
V České republice a USA proběhla v letech 2006–2009 studie cSBIRT (Computerized Screening, Brief Intervention, and Referral to Treatment – Počítačový screening, krátká intervence a doporučení léčby), organizovaná ve spolupráci s prof. Knightem z Harvard School of Medicine v Bostonu, který je i autorem mezinárodně uznávaného dotazníku CRAFFT [5, 6, 7]. Za českou stranu byli řešiteli PhDr. L. Csémy a MUDr. P. Kabíček, CSc.
V USA bylo vyšetřeno 2044 dospívajících ve věku 15,8 ± 2 roky. V České republice byly prováděny pohovory v devíti ordinacích PLDD s 586 dospívajícími ve věku 15 ± 2 roky. V ČR i v USA byl počet chlapců a děvčat přibližně stejný. Dotazník CRAFFT byl dospívajícímu předložen v počítačové podobě, dospívající si jej sám v počítači vyplnil. S vygenerovaným počtem bodů pak intervenční skupina podstoupila pohovor s PLDD.
Výsledky v ČR prokázaly, že používání screeningu rizikového chování v ordinaci praktického lékaře a jeho krátká intervence vede ke snížení užívání jakékoli návykové látky během následujících 3 měsíců na 45,6 % oproti 51,5 % při dosavadním přístupu v rámci běžné preventivní prohlídky (BPP) (graf 1).
Dále byl zjištěn nižší počet dospívajících, kteří v následujících 3 měsících užijí prvně nějakou návykovou látku: 19,6 % oproti 26,4 % při BPP a více dospívajících také zanechá užívání nějaké návykové látky: 23,1 % oproti 17,7 % při BPP. Krátká intervence a screening v ordinaci praktického lékaře vedou v horizontu 3 měsíců také ke snížení užívání alkoholu z 51,6 % na 45,2 % a počtu dospívajících, kteří s ním začnou: 19,6 % oproti 26,7 % při BPP. Obdobně pokleslo užití marihuany v posledních 30 dnech na 5,3 % oproti 11,1 % při BPP (graf 2). Tento pokles byl statisticky významný v ČR, na rozdíl od americké části studie, kde snížení na 7,1 % oproti 10,1 % při BPP statistické významnosti nedosáhlo.
Počet nových uživatelů se po třech měsících po provedení krátké intervence také snížil na 3,0 % oproti 5,9 % při BPP. Výrazné je rovněž snížení celkového počtu uživatelů po intervenci PLDD na 31,8 % oproti 50,0 % při BPP. Frekvence jízdy v autě řízeném pod vlivem návykové látky (impaired driving), která je spojená s vysokou morbiditou a mortalitou, klesla z 34 % na 22 % (graf 3)! Podobné výsledky byly zjištěny i v americké části studie. Je překvapující, že problém abúzu alkoholu a drog při řízení motorového vozidla a jízdy v autě s řidičem pod vlivem alkoholu nebo drog se ukázal u dospívajících v České republice významnější než u americké mládeže.
Manuál drogové prevence v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost
Manuál drogové prevence v praxi PLDD jsme publikovali již v roce 2006 [8]. Zabývá se krátkou intervencí dospívajících, zaměřenou na zneužívání návykových látek. Klade si následující chronologicky řazené cíle: identifikovat dospívajícího s rizikem užití návykových látek, odhadnout závažnost eventuálního abúzu, provést přiměřenou krátkou intervenci a u závažnějších případů odeslat dospívajícího na adekvátní úroveň protidrogové léčby.
Manuál je návodem na přiměřené preventivní pohovory s dospívajícími na různých úrovních závažnosti abúzu návykových látek. Pro odhad závažnosti problému s drogami používáme dotazník CRAFFT (tab. 1). Název je akronymem iniciál jednotlivých problémových oblastí v angličtině: C – car, R – relax, A – alone, F – forget, F – friends, T – trouble.
Aplikace prevence
Pohovor lékaře o citlivých záležitostech rizikového chování by měl být prováděn šetrně a partnersky. Jistě s tímto tématem preventivní prohlídku nebudeme začínat. Vhodná je naopak doba na konci, po doplnění anamnézy, somatickém vyšetření a dosažení přátelského verbálního kontaktu. Vždy je vhodné začít základním psycho-sociálním screeningem (škola, školní výsledky, záliby a volný čas). Pak je možné dostat se i k záležitostem rizikového chování a negativních návyků (obr. 2). Drogovým screeningem tedy v tomto případě nemyslíme toxikologické vyšetření, ale šetrné probrání psychosociální adaptace až k negativním návykům a zkušenostem s návykovými látkami. Nejvhodnější je, aby při této části prohlídky nebyl přítomen rodič, podle našich zkušeností je to ve více než 90 % případů možné. Při takto vedeném pohovoru se dospívající se svou zkušeností nebo problémem s drogami lékaři často svěří. Podle americké studie z roku 2007 udávalo CRAFFT 2 body a vyšší až 29 % adolescentů ve věku 12–18 let, při formativním výzkumu v ČR byl CRAFFT 2 body a více u 30,4 % ve stejné věkové skupině [9].
Zásady efektivní krátké intervence u dospívajícího je možné shrnout do akronymu FRAMES (tab. 2), který zahrnuje iniciály jednotlivých zásad v angličtině: F – feedback (zpětná vazba): v pohovoru s dospívajícím vždy poukazovat na riziko poškození zdraví při braní drog, R – responsibility (odpovědnost): klást důraz na osobní zodpovědnost za rizikové chování a jeho následky, A – advice (rada): krátká intervence by měla obsahovat jasné doporučení drogy nebrat, M – menu (nabídka): při jednání s dospívajícím je vždy výhodné nabídnout určité alternativy řešení – stran léčby, termínů kontrol apod., E – empathy (empatie): vyjádření osobního vcítění: „Záleží mi na tom, abys žil zdravě, abys svůj přístup k drogám změnil.“ To je základní zásada tohoto typu poradenství. S – self-efficacy (vlastní prospěch): zdůrazňovat prospěch plnění doporučení pro další zdraví a vývoj dospívajícího, např. na školní výsledky, udržení zájmů, absenci zdravotních komplikací, uplatnění v dospělosti.
Cíle současného projektu
Cílem současného projektu je zlepšit využívání metod prevence zneužívání návykových látek v ordinaci PLDD. Proškolení lékařů v metodice krátké intervence proběhlo v jednotlivých krajích ČR, ale schází ještě podrobné rozvedení metod a nácvik v menších skupinách PLDD ve všech regionech. Seznámení s metodou krátké intervence a zásadami prevence rizikového chování ve třech složkách SRCH-D jsme již publikovali v metodice provádění preventivních prohlídek v pediatrii v roce 2005 [10], v roce 2006 jsme podrobně popsali postup krátké intervence v oblasti abúzu drog včetně dotazníku CRAFFT [11]. Cílem je implementovat moderní metody poradenství při preventivních prohlídkách v průběhu adolescence (tzn. v 11, 13, 15, 17 a 19 letech). Dotazník CRAFFT byl v USA a nyní již také v ČR plně evaluován jako účinný orientační diagnostický nástroj, který napomáhá odhadnout riziko a závažnost drogového abúzu u dětí a dospívajících. Takto je také popsán a doporučen v posledních dvou edicích základní pediatrické učebnice Nelson Textbook of Pediatrics [5]). Implementaci metod preventivního poradenství v oblasti SRCH-D může napomoci spolupráce s pediatry v evropském kontextu i finanční zajištění této nové metodiky v praxi PLDD.
Edukace PLDD a správná aplikace prevence může snížit užívání návykových látek u dospívajících a komplikací s tím spojených: mortality způsobené úrazy pod vlivem návykových látek, vyšší morbitidy při pravidelné konzumaci návykových látek a také vyšších nákladů na terciární prevenci při hospitalizaci pacientů s akutními nebo chronickými projevy abúzu návykových látek.
Článek byl podpořen výzkumným záměrem MSM 0021620849.
Došlo: 27. 8. 2010
Přijato: 14. 10. 2010
MUDr. Pavel Kabíček, CSc.
Klinika dětského a dorostového lékařství
1. LF UK a VFN
Ke Karlovu 2
128 08 Praha 2
e-mail p.kabicek@post.cz
Zdroje
1. ESPAD, Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (European School Survey Project on Alcohol and other Drugs), http://www.espad.org.
2. Koutek J, Kocourková J. Sebevražedné chování. 1. vyd. Praha: Portál, 2007: 24.
3. Machová J, Hamanová J. Reprodukční zdraví v dospívání. 1.vyd. Praha: H & H, 2002: 142.
4. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka ČR 2006. http://www.uzis.cz.
5. Behrman RE, Kliegman RM, Jenson HB. Nelson Textbook of Pediatrics. 17th and 18th ed. Philadelphia, Pennsylvania. USA: Saunders, 2004: 656; 2007: 826.
6. Levy S, Sherritt L, Gabrielli J, Shrier LA, Knight JR. Screening adolescents for substance use-related high-risk sexual behaviors. J. Adolesc. Health 2009; 45: 473–477.
7. Knight JR, Sheritt L, Shrier LA, et al. Validity of the CRAFFT substance abuse screening test adolescent clinic patients. Arch. Pediatr. Adolescent. Med. 2002; 156: 607–614.
8. Kolektiv autorů. Manuál drogové prevence v praxi praktického lékaře pro děti a dorost. Praha: Cepros, 2006.
9. Csémy L, Knight JR, Starostová O, Sherrit L, Kabíček P, Van Hook S. Screening rizikového užívání návykových látek u dospívajících: zkušenosti s českou adaptací dotazníku CRAFFT. Vox Pediatriae 2008; 8: 14–23.
10. Kabíček P, Hamanová J. Prevence rizikového chování v dospívání. Postgraduální Medicína 2005; 7, příloha č. 2: 57–60.
11. Kabíček P, Jacobs P, Hamanová J, Frouzová M. Aktuální problematika dorostového lékařství, péče o dospívající ohrožené abúzem návykových látek. Postgraduální Medicína 2006; 8: 156–161.
Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorostČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2010 Číslo 11
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Syndrom Noonanové: etiologie, diagnostika a terapie
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Henochova-Schönleinova purpura – diagnostika a léčba z pohledu současných poznatků
-
Hemolyticko-uremický syndrom – nejčastější příčina akutního renálního selhání u dětí
Komplexnost patofyziologie a nové možnosti diagnostiky a terapie atypických forem - Současné trendy v léčbě invaginací u dětí
- Imunoglukan P4H® v prevencii recidivujúcich infekcií dýchacích ciest v detskom veku