Lymfom, či nelymfom, toť otázka

Milí čtenáři

nadpis tohoto úvodníku jsem si vypůjčil z Editorialu čísla 2 ročníku 2023 našeho časopisu, věnovanému molárním těho- tenstvím, protože povaha zaměření obou profilových čísel ča- sopisu je podobná. Bioptický materiál získaný odběrem tkání podezřelých z infiltrace hematoonkologickými nádory bývá po- měrně často vyšetřován na různých typech pracovišť a odlišení nádorů a nenádorových lézí není vždy zcela jednoduché. Kro- mě histopatologického vyšetření tkání přibývá na pracovištích stále častěji i možnost vyšetřovat odebranou tkáň pomocí prů- tokového cytometru. Tato metoda v mnoha případech přináší užitečné informace, včetně odpovědi na v nadpisu položenou otázku; tuto odpověď pak hodnotící patolog může mít k dispo- zici již v době, kdy začíná materiál teprve mikroskopicky vyšet- řovat a volit tak adekvátní použití různých dalších speciálních metod. Cílem tohoto čísla je stručně shrnout stávající stav po- znání a možností průtokové cytometrie a případným budoucím zájemcům, kteří by se rozhodli metodu na svém pracovišti za- vést, pak usnadnit celý tento proces. Tématu využití průtokové cytometrie v diagnostické a patologické praxi se věnují celkem čtyři články tohoto čísla.

První článek vznikl mimo zdi ústavů a oddělení patologie, konkrétně na špičkovém klinickém pracovišti motolské ne- mocnice a zabývá se obecnými aspekty metody průtokové cytometrie a jejího postavení v současných možnostech dia- gnostiky v rámci vyšetřování pacientů zejména dětského věku, se zaměřením jak na stavy nenádorové, tak i na nádorová one- mocnění; významnou část předkládaných onemocnění známe jako patologové spíše vzácně a shrnutí aktuálního stavu pozná- ní v této oblasti pokládám proto i pro nás za užitečné.

Druhý článek pochází z pracovišť královéhradecké lékařské fakulty a vyčerpávajícím způsobem představuje a diskutuje současné možnosti využití průtokové cytometrie v diagnos- tice onemocnění kostní dřeně. Třetí a čtvrtý článek vznikl na základě dlouholeté spolupráce lékařů a laboratorních pracov- níků liberecké a motolské nemocnice. Třetí článek je zaměřený na problematiku a úskalí vyšetřování průtokovým cytometrem v materiálu lymfatické tkáně, včetně lymfatických uzlin a je koncipován obdobně, jako článek druhý. Poslední čtvrtý člá- nek by pak na příkladu kazuistického popisu vzácného výskytu dvou odlišných maligních lymfomů současně v jedné lymfatic- ké uzlině měl prakticky demonstrovat možnosti, které průto- ková cytometrie umí nabídnout diagnostikujícímu patologovi i v podmínkách běžného rutinního provozu.

Pevně věřím, že zpracované téma bude pro odbornou veřejnost zajímavé a za redakci přeji příjemné čtení!

Tomáš Jirásek