#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

… od svých vrstevníků jsem se lišil při řezání žížal žiletkou - oni příčně, já podélně …


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 59, 2023, No. 4, p. 142
Kategorie: Interview

MUDr. Antonín Blüml absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a hned po promoci se začal věnovat oboru patologie, nejprve v nemocnici T. Bati ve Zlíně a následně v liberecké nemocnici, kde působí jako zástupce primáře dodnes. V určité nadsázce se jedná o„enfant terrible“ severočeské patologie. Odborně se věnuje celý život rutinní patologii v celém jejím spektru.

 

Milý Toníku, na úvod bych se rád zeptal, co Tě vlastně při- vedlo do zdravotnictví a k medicíně?

Byla to víla ze snu, který se mi zdál někdy ve třetím ročníku gymnázia. Ta mi sdělila, že se zhostím studia na medicíně, a když ne, tak to znamená, že dobrovolně rukuji do Podbořan do pod- důstojnické školy a stanu se velitelem tanku T-72 na celé dva roky. Ta víla byla bohužel moje silně dominantní matka, takto zubní lékařka. Když jsem vystřízlivěl z osudného spánku, uvě- domil jsem si závažnost situace; víla ve snu byla totiž moc na- štvaná, protože jsem před usnutím navštívil nádražní restauraci, v Liberci tehdy přezdívanou „Ostrov doktora Moreaua“. Má stu- dijní formativnost a výchovný tlak možnosti absolvovat základní vojenskou prezenční službu v plném rozsahu se ukázaly natolik silné a výrazné, že jsem skutečně nastoupil k řádnému dennímu studiu na lékařské fakultě Palackého university v Olomouci.

 

Proč zrovna patologie? Co Tě na ní tak fascinovalo?

Kromě jiného konstantní doba na svačinu a oběd, žádný styk s živými pacienty a před třiceti lety vyšší platový základ a infekč- ní příplatek.

 

Byla Tvá cesta k patologii úplně přímá?

Asi nebyla jiná možnost, vzhledem k tomu, že nesnáším pohled na čerstvou krev, při porodu mi bylo strašně špatně a omdléval jsem, fonendoskop mě bolestivě tlačil do uší a jed- nou jsem si děsivě spálil dva prsty od zapisovací jehly starého EKG, kterou jsem se snažil chytit a tím vytvořit arteficiální zá- znam křivky, který by zcela zmátl a rozložil kardiologické konsi- lium. Prostě asi jsem tehdy nebyl tolik vyprofilovaný a od svých vrstevníků jsem se lišil při řezání žížal žiletkou - oni příčně, já podélně.

 

Rád bych se zeptal, kterými pracovišti jsi u nás prošel a kdo Tě na nich jako učitel nejvíce ovlivnil, na koho vzpomínáš?

Po promoci jsem nastoupil jako začínající patolog do tehdy okresní nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, tam jsem však pobyl pouze měsíc a pak mě již definitivně dohnala víla ze snu, tento- krát v podobě skutečného povolávacího rozkazu. Rok základní vojenské prezenční služby jsem strávil jako náčelník zdravotní správy vojenského útvaru v Novém Městě pod Smrkem v hod- nosti podporučíka; během mé služby se nic mimořádného ne- stalo, snad až na drobný incident, kdy jsem nešťastnou náhodou služební zbraní postřelil jiného službu konajícího vojáka základ- ní služby, který krájel chleba v jídelně. Výsledkem byl pohovor u vojenského prokurátora v Terezíně a regres 3600,- Kč za zra- něného vojáka a 4,50 Kč za odebraný náboj. Po vojně jsem již definitivně zakotvil na patologii v liberecké nemocnici, tehdy pod přísnou a blahobytnou kuratelou primáře oddělení MUDr. Jana Pura a tím nastartovala má dlouhá kariéra lékaře nekrop- tika. Z kolegů, se kterými jsem vešel do styku na liberecké pa- tologii mě nejvýznamněji ovlivnili budoucí primář MUDr. Josef Mikuláštík a jeho zástupce MUDr. Petr Halberstadt, kteří mě učili základům oboru a odborně mě vedli.

 

Po liberecké nemocnici se traduje, že již Tvůj příchod na svět byl zatížený nějakou mimořádnou událostí, je to pravda? Rozhovoř se chutě…

Pohybujeme se čistě v rovině spekulací, ale celou tklivou prav- du odhalil asi až můj oblíbený pan profesor Holas na gymnáziu, který dospěl k závěru, že v mém případě po porodu omylem vy- hodili plod a vychovali placentu.

 

Tak mě napadá, že když máš hemangiom, tak je to vlastně chorangiom? A když panaricium, tak se jedná vlastně o lo- kalizovanou formu chorioamniitídy?

Já jako jedináček stále tiše doufám, že jednou potkám bratra nebo sestru stejné histogeneze…

 

Tak já Ti poděkuji za rozhovor a do budoucna popřeji hodně úspěchů při hledání!

-tj-


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 4

2023 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#