'PULMOPATOLOGIE
Autoři:
R. Matěj
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 58, 2022, No. 2, p. 70
Kategorie:
MONITOR aneb nemělo by vám uniknout, že...
… imunohistochemická reakce s protilátkou proti proteinu p53 je užitečným markerem v rozlišení mezi maligním mezoteliomem a reaktivními mezoteliálními proliferacemi, najmě použije-li se v kombinaci s BAP-1
Správná diagnóza maligního mezoteliomu a zejména jeho odlišení od reaktivní mezoteliální proliferace a od infiltrace pleury jiným maligním nádorovým procesem je stále velmi obtížné a vyžaduje pečlivou histopatologickou analýzu podpořenou výsledky speciálních vyšetřovacích metod. Různých imunohistochemických a molekulárně genetických markerů, které s různou mírou senzitivity a specificity jsou či byly používané, je nepřeberné množství. Jedním z dlouho diskutovaných je exprese proteinu p53. Skupina autorů kolem guru současné patologie mezoteliomů Andyho Churga publikovala v lednovém čísle Modern Pathology článek dokazující, že imunohistochemický průkaz p53, najmě pokud je doplněn již délesloužícím markerem BAP-1, je velmi užitečný pomocník v odlišení mezoteliomu od reaktivních mezoteliálních proliferací. Ve čtivě psaném úvodu o interpretaci imunohistochemie p53, která je určitě zajímavá i pro patology mezoteliomům se zdaleka vyhýbajícím, je celkem pěkně vysvětleno, jak interpretovat pozitivitu a negativitu, případně pozitivitu cytoplazmy u různých lézí v závislosti na mutačním statutu genu kódujícího protein p53 (TP53). Autoři vyšetřili 94 mezoteliomů (65 epiteloidních a 29 sarkomatoidních) a 66 mezoteliálních proliferací, přičemž hodnotili nulovou expresi, „wild type“ expresi nízké intenzity (ještě rozdělenou do kategorií 1-19 %, 20-39 %, 40-59 % a 60-79 %) a overexpresi s intenzivní imunopozitivitou u více než 80 % populace buněk. Na edukativních snímcích jasně demonstrují, že overexprese a nulová exprese jsou velmi snadno odlišitelné. U celkem 12 případů z obou skupin mezoteliomů narazily na aberantní expresi. Část těchto případů bylo analyzováno molekulárně geneticky s nálezem mutací v TP53 u většiny z nich (negativitu autoři zdůvodňují příliš velkými delecemi, které byly mimo detekční limity užité metody) a porovnali s nemutovanými mezoteliomy, které žádné aberace v TP53 nevykazovaly. Výsledná senzitivita a specificita sice nebyly z nejvyšších, ale při doplnění exprese Andyho protěžovaného markeru BAP-1 se přeci jen alespoň u epiteloidních mezoteliomů vyškrábala na 81 % a překročila tak konsenzuální hranici stanovenou Mezinárodní skupinou zájmu o mezoteliomy (iMiG) pro užitný marker v diagnostice mezoteliálních lézí (viz Monitor-03-2019).
Metodika i výsledné shrnutí sice trochu budí pochybnosti o patřičnosti publikace tohoto dílka v tak prestižním časopise a bez Andyho Churga jako korespondujícího autora by publikace asi jen těžko prošla, ale pro diagnostikujícího patologa je relevance aberantní exprese p53 v maligních mezoteliomech velmi cenným poznatkem, neboť p53 je široce užívána. Povětšinou jde o robustní a spolehlivou metodu a pomůže-li nám při odlišování maligního mezoteliomu od reaktivních mezoteliálních proliferací, jistě tak trochu fuzzy výsledky a poněkud krkolomnou diskusi autorům nakonec odpustíme.
Zdroj:
Naso JR et al. Significance of p53 immunostaining in mesothelial proliferations and correlation with TP53 mutation status. Mod Pathol 2022; 35(1): 77-81.
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2022 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Diferenciální diagnostika nenádorových onemocnění duodena
- Diferenciální diagnostika nenádorových onemocnění žaludku
- Kribriformně – morulární tyreoidální karcinom: vzácná jednotka
- Endoskopická diagnostika nejčastějších nenádorových onemocnění gastrointestinálního traktu v pediatrii