Histopatologická diagnostika nenádorových onemocnění trávicího traktu – 2. část
Vyšlo v časopise:
Čes.-slov. Patol., 58, 2022, No. 2, p. 67
Kategorie:
Editorial
Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé,
i druhé letošní číslo časopisu věnujeme problematice gastrointestinální patologie a cílit budeme zejména na nenádorovou tématiku. Těžištěm aktuálního čísla jsou především onemocnění horního GIT a těšit se můžete na dva příspěvky z pera profesora Dauma pojednávající o diferenciální diagnostice nenádorových onemocnění žaludku a duodena. I zde platí otřepaná poučka, že mikroskopické nálezy jsou často nespecifické a jeví značnou morfologickou překryvnost. Snadno tak lze sklouznout k popisným diagnózám chronické aktivní/neaktivní gastritidy či duodenitidy bez snahy o bližší etiologickou specifikaci. Nicméně, chronická gastritida indukovaná infekcí Helicobacter pylori není zdaleka jedinou diagnostikou jednotkou, se kterou se patolog v běžné bioptické praxi setkává. Širší diferenciálně-diagnostikou rozvahu doplňuje autoimunitní atrofická gastritida a některé méně časté jednotky jako lymfocytární gastritida, eosinofilní gastritida či postižení horního GIT v rámci systémových onemocnění (například IBD). Často přehlížená je pak reaktivní gastropatie, která ve skutečnosti představuje podstatnou část všech biopsií žaludeční sliznice.
V případě duodenálních biopsií je patolog často konfrontován s klinickou žádostí o potvrzení či vyloučení céliakie. Indikace bioptického odběru, samotné histopatologické hodnocení, jeho přínos a limitace i výsledná interpretace mikroskopického nálezu jsou kapitolou sama pro sebe a bude o ní také dopodrobna pojednáno. I zde pak do hry vstupuje řada dalších, více či méně častých jednotek jako jsou peptická duodenitida, autoimunitní enteropatie či léky indukovaná poškození.
Po zralé úvaze jsme se rozhodli vynechat z doškolovacího čísla problematiku onemocnění jícnu. Byla totiž předmětem dvou doškolovacích článků od profesora Dauma uveřejněných v prvním kvartálu roku 2016 pod názvem „Morfologie gastroezofageálního refluxu“ a „Patologická diagnostika nerefluxních ezofagitid.“ Případné zájemce proto s dovolením odkážeme na tato starší sdělení.
Žádné doškolovací číslo by se pak nemohlo obejít bez klinického pohledu na věc. Proto jsme pro vás přichystali příspěvek od doktorky Gonsorčíkové z Pediatrické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice, který se zaměřuje na endoskopické nálezy u nejčastějších gastrointestinálních onemocnění dětského věku. Pediatrická problematika byla zvolena cíleně, neboť jde převážně o nenádorová onemocnění, která tak úzce korespondují s celkovým zaměřením našeho doškolovacího dvojčísla. Dětská onemocnění GIT s sebou navíc nesou jistá specifika a patolog se s nimi přeci jen setkává méně často než s dospělou problematikou (ačkoliv nejde zdaleka o vzácné jednotky).
Pochopitelně bychom vás nemohli ošidit ani o tradiční rozhovor. I v tomto čísle pokračujeme v nastoleném duchu z minula a rozhodli se oslovit některého z našich mladších kolegů. Tentokrát přijde na přetřes i velmi aktuální téma digitální analýzy histopatologického obrazu, které se z původně trochu vysmívané futuristické záležitosti stává čím dál bližší realitou. Neuškodí proto vydat se jí naproti.
Závěrem mi dovolte vyjádřit veliký dík všem kolegům z oboru patologie i gastroenterologie, kteří byli ochotní věnovat svůj čas a úsilí přípravě tohoto doškolovacího čísla, které jistě bude přínosem všem praktikujícím patologům.
Ondřej Fabián
Štítky
Patologie Soudní lékařství ToxikologieČlánek vyšel v časopise
Česko-slovenská patologie
2022 Číslo 2
Nejčtenější v tomto čísle
- Diferenciální diagnostika nenádorových onemocnění duodena
- Diferenciální diagnostika nenádorových onemocnění žaludku
- Kribriformně – morulární tyreoidální karcinom: vzácná jednotka
- Endoskopická diagnostika nejčastějších nenádorových onemocnění gastrointestinálního traktu v pediatrii