Ohlédnutí hepatologů za letošním kongresem České gastroenterologické společnosti
Autoři:
J. Šperl 1
; P. Urbánek 2
Působiště autorů:
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha
1; Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha
2
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2013; 67(6): 514-515
Kategorie:
Různé: zprávy z akcí
Ve dnech 7.–9. listopadu 2013 se uskutečnil 5. kongres České gastroenterologické společnosti v hotelu Thermal v Karlových Varech. Stalo se již v minulých letech tradicí, že na kongresech pořádaných ČGS byla zařazována do programu hepatologická sekce, jejíž náplň zajišťoval výbor České hepatologické společnosti. V několika takových hepatologických sekcích jsme v minulých letech přednesli svá sdělení a obvykle jsme se vraceli domů s pocitem splněné povinnosti. Bývala to komorní setkání lékařů, kteří se hepatologií sami zabývají, většina účastníků sjezdu ve stejné době sledovala pro ně bližší témata jako nespecifické střevní záněty nebo refluxní chorobu jícnu. K aktivní účasti na sjezdu gastroenterologů jsme byli pozváni i v tomto roce – z letošního sjezdu jsme se ale vraceli s pocity nadšení. Zájem o hepatologická témata byl neporovnatelně větší. Změna nebyla vyvolána jen tím, že jsme vybrali k prezentaci aktuální témata, ale i tím, že nám organizátoři sjezdu vyhradili v programu významně více času než v předchozích letech, navíc v časech, kdy bylo možno předpokládat vysokou účast. Dalším faktorem, který ovlivnil naše pozitivní vnímání sjezdu, byla perfektní organizace a nesmírně vlídný přístup všech techniků při předávání a přehrávání prezentací.
Hned první den kongresu byla hepatologii vyhrazena druhá dopolední část postgraduálního kurzu. Postgraduální kurz probíhal ve velkém sále hotelu Thermal a sál nebudil dojem prázdnoty. První sdělení přednesl předseda ČHS doc. Petr Urbánek z Interní kliniky ÚVN Praha na téma nových preparátů v léčbě chronické hepatitidy C. Nová léčba chronické hepatitidy C je letos nejdiskutovanějším tématem v celé hapatologii. Zdá se, že konečně nastává přelom, kdy velmi špatně tolerovaný peginterferon α bude nahrazen perorálními syntetickými antivirotiky. Nejblíže k použití v klinické praxi je nepochybně sofosbuvir, jeho rozšíření a uplatnění v naší zemi bude bránit vysoká cena. Dále vystoupil vědecký sekretář ČHS dr. Jan Šperl z IKEM Praha, který hovořil o reaktivacích chronické hepatitidy B. Incidence nových případů chronické hepatitidy B v ČR i v dalších zemích, kde se proti HBV plošně očkuje, rychle klesá. Na druhou stranu se ve stejných zemích zdokonaluje léčba nádorů a autoimunních chorob, tím se zvyšuje riziko reaktivace chronické hepatitidy B u starších pacientů, kteří se infikovali ještě před zavedením plošného očkování. Reaktivace mohou mít fatální následky. Lze jim snadno zabránit, stačí jen pacientům před podáváním léků potlačujících imunitu provádět screening markerů HBV a ohroženým pacientům podávat profylakticky antivirotika. Prof. Petr Hůlek z Interní kliniky FN Hradec Králové hovořil o problematice urgentních TIPS. Konsenzuální konference o krvácení při portální hypertenzi, tzv. Baveno V, změnila pohled na místo TIPS v iniciální léčbě varikózního krvácení. Zatímco dosud byla metoda TIPS určena pacientům až po selhání endoskopické léčby, nyní již je prokázáno, že ze zavedení krátce po přijetí TIPS profitují i pacienti po úspěšném endoskopickém ošetření, kteří ale mají výraznou portální hypertenzi. Dle takového modelu by katetrizace jaterních žil měla být 24 hodin dostupným vyšetřením. V diskuzi pak vyplynulo, že urgentní provedení katetrizace jaterních žil u krvácejících cirhotiků je v naší zemi obtížně dostupné. Dr. Pavel Trunečka, přednosta Transplantcentra IKEM Praha, představil současný pohled na indikace k transplantaci jater. Dr. Trunečka zdůraznil, že podmínkou dobře fungujícího programu transplantace jater je dobrá spolupráce s regionálními gastroenterology při odesílání kandidátů transplantace jater k zařazení do čekací listiny. Regionální gastroenterologové by proto měli být pravidelně informováni o vývoji v indikacích. Dále se podrobně zabýval hepatocelulárním karcinomem jako indikací k transplantaci, kde je podmínka včasného odeslání pacienta ještě více podtržena než u pacientů s jaterní cirhózou.
Druhý den sjezdu proběhlo v malém sále hotelu Thermal sympozium „Hepatocelulární karcinom v roce 2013“. Využili jsme nabídky organizátorů sjezdu uspořádat 3. ročník sympozia v rámci gastroenterologického sjezdu, nepochybně jsme tím získali větší počet posluchačů, než kdybychom akci znovu pořádali izolovaně. Hepatocelulární karcinom je multidisciplinární záležitost, ale na počátku stojí screening a časná diagnostika, která by měla nastat zejména v ordinacích hepatologů a gastroenterologů. V první části sympozia se členové výboru ČHS (doc. Urbánek, doc. Brůha a dr. Šperl) postarali o seznámení s rizikovými faktory HCC, klasifikačními systémy a pravidly pro screening HCC. Z vystoupení vyplynula jasná kauzální souvislost: znalost rizikových faktorů, z nich rezultující pravidla pro screening a tím lepší časná diagnostika. Druhá část sympozia byla skutečně multidisciplinární: hovořil zde radiolog, chirurg i onkolog (dr. Hynek Mírka, doc. Martin Oliverius a doc. Luboš Holubec).
Všechna vystoupení spojila jedna myšlenka – největší naději mají časně diagnostikovaní pacienti.
Volná sdělení na hepatologická témata byla prezentována druhý den sjezdu odpoledne v sekci „Hepatologie//Varia“. Spojení hepatologie a varia by v prvním pohledu napovídalo, že hepatologie příliš netáhne. Naopak se toto ukázalo pro hepatologii přínosné, pod varia byly zařazeny i některé zajímavé endoskopické prezentace, a tak se v sále sešli hepatologové i lékaři zaměření více na digestivní endoskopii; rozhodně se nejednalo o komorní sympozium. Z hepatologických prezentací je nutno vyzdvihnout prezentaci dr. Svetlany Adamcové-Selčanové z Banské Bystrice, která byla jednoduše nazvaná HCC. Obsahem bylo plošné zhodnocení screeningu HCC na Slovensku. Z výsledků vyplynulo, že podíl rizikových pacientů, kteří jsou podrobeni správnému screeningu HCC, je vyšší, pokud byl screening ambulantním lékařům doporučen ve zprávě z hospitalizace.
Závěrem jen opakuji, že my, tj. přednášející, jsme se ze sjezdu vrátili nadšeni a věříme, že i posluchači přijali naše prezentace pozitivně. Snad jim zájem o problematiku jater vydrží i do příštího roku, kdy bychom opět rádi přispěli do programu gastroenterologického sjezdu trochou hepatologie.
MUDr. Jan Šperl, CSc.
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM
Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4
jan.sperl@ikem.cz
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2013 Číslo 6
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Diagnostika poruch evakuace žaludku u diabetiků s diabetickou autonomní neuropatií
- Standardy České gastroenterologické společnosti – endoskopická léčba pacientů s Barrettovým jícnem a časnými neoplaziemi jícnu
- Endoskopické riešenie refraktérneho pooperačného úniku žlče z hepatocholedochu pomocou plne povlečeného samorozťažného metalického stentu
- Hepatocelulární karcinom – naše zkušenosti se surveillance, efekt a komplikace transarteriální chemoembolizace
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy