Jak se stonalo a léčilo v induské civilizaci doby bronzové

Arnott R. Disease and Healing in the Indus Civilisation. Archaeopress Publishing Ltd., Oxford, 2024, 214 s., ISBN 978-18-032-7738-7 (paperback), 978-18-032-7739-4 (digital).

Publikace Disease and Healing in the Indus Civilisation profesora Roberta Arnotta byla dlouho očekávaná, neboť se jedná o souhrnné dílo badatele, který se od studií zajímá o léčebné procesy induské společnosti, ale i dalších společností Blízkého východu v době bronzové, uchovaných zejména prostřednictvím harappských pohřebišť. Podává tak čtenářům informace o zdraví a nemoci různých vrstev společnosti, ale také o rozvoji systému péče o veřejné zdraví. Jde o poznatky, které doplňují obraz vývoje péče o zdraví v minulosti v geografické oblasti, která doposud nebyla prozkoumána jinak než na podkladě archeologických nálezů z budov určených k udržení veřejného zdraví, jako jsou například lázně. Zejména proto, že induská civilizace byla značně rozsáhlá, strukturovaná a složitá společnost městského typu, mají poznatky značný přesah pro studium a rozvoj současných systémů péče o veřejné zdraví.

Publikaci vydalo nakladatelství Archaeopress Publishing Ltd. a je dostupná v tištěné podobě i jako eBook. Celkem 7 kapitol je doplněno tabulkami, fotografiemi, ilustracemi a mapami. Kniha je velmi precizně strukturovaná, praktická i jako výukový materiál nebo jako příručka, která okamžitě umožní nalézt období zájmu či konkrétní zkoumanou oblast. Poznatky jsou založeny na antropologickém materiálu, rozbor je doplněn analýzou archeologických nálezů. Jde o literární rešerši a původní výzkum.

Kniha je zatím k dispozici pouze v anglickém jazyce, styl psaní profesora Arnotta je však čtivý a snadno srozumitelný. Jeho faktické vyjadřování i používání přesné terminologie z oblasti archeologie i medicíny činí četbu vhodnou pro mezinárodní čtenářstvo s různou úrovní znalosti anglického jazyka.

V úvodu autor představuje předchozí výzkum v dané oblasti, vysvětluje původ svého zájmu o harappskou kulturu, pojmenovává problémy a výzvy výzkumu lidských kosterních pozůstatků. Otázky spojené se samotným oborem archeologie léčebných procesů jsou zde značně zobecněny.

V první kapitole autor podrobně seznamuje čtenáře s induskou civilizací. Společnost a její rozvoj jsou vymezeny geograficky i časově, spolu s těmito údaji je vždy připojen zdroj informací o výzkumech, které vedly k odhalení daných poznatků. Chronologie vycházející ze 3 tradičních fází je zpracována i do přehledné tabulky a dále podrobně popsána. V této kapitole je rozpracována rovněž otázka urbanismu, což je pro danou společnost zásadní, neboť v ní byly detekovány znaky sofistikované a technologicky pokročilé městské kultury. Kromě pohřebních zvyků, které je nezbytné poznat, neboť stěžejní data o společnosti pocházejí právě z harappských pohřebišť, seznamuje i s dalšími aspekty společnosti, jako jsou obydlí, technologie, transport, obchod a zámořské kontakty, zemědělství, nerozluštěné písemné prameny a duchovní aspekty.

Druhá kapitola již přímo nastoluje otázky zdraví a populace. V textu se promítají dlouholeté zkušenosti autora získané praktickým působením v oblasti veřejného zdravotnictví, představuje polemiku a analýzu týkající se péče o zdraví v rozsáhlé společnosti a významu celého spektra zdravotních obtíží způsobených různými příčinami v rámci daného životního stylu. Třetí kapitolu, která se zabývá onemocněními a traumaty, autor zakládá na antropologickém materiálu. Je velmi přínosné, že autor kriticky vybírá a zvažuje kvalitu dříve publikovaných prací týkajících se zdraví a péče o zdraví induské civilizace, čímž redukuje chyby přenášené z dřívějších zdrojů. Ve čtvrté kapitole zkoumá onemocnění, která se vážou k obvyklým činnostem a práci, čímž rovněž zprostředkovává pohled na každodennost jedinců této společnosti v různých rolích.

Nejsilnější přesah a význam pro dnešní vědu má pátá kapitola, která se zabývá veřejným zdravím. Poskytuje vhled do společnosti se značnou hustotou populace, jež čelí řadě hrozeb prostředí a infekčních nákaz, které jsou s tímto životním stylem nevyhnutelně spojeny. Popisuje rovněž způsoby řešení těchto problémů ve zkoumané společnosti, respektive snahy o ně. Šestá kapitola se zabývá léčením – nikoliv ještě medicínou v dnešním slova smyslu, ale ranhojičstvím spojeným s vírou a chirurgií. Popisuje řadu běžně prováděných chirurgických výkonů, hlouběji se zabývá kraniotomiemi a reparacemi (zachycuje stopy po vrtání i řezy v lebečních kostech zkoumaných jedinců). V části o nástrojích pro léčebné výkony prezentuje toaletní nástroje, které sem fakticky nepatří. Sedmá kapitola je již epilogem, ve kterém shrnuje zásadní poznatky i význam induské civilizace pro další výzkum.

Knihu je možné doporučit ke studiu zejména zájemcům o antropologii. Je neocenitelným zdrojem poznatků při studiu dějin vývoje péče o veřejné zdraví. Diskutuje léčebná řešení zdravotních potíží detekovatelných na kosterních pozůstatcích, každodennost péče o zdraví ve specifické komplikované městské společnosti, ale i reakce této společnosti na infekční onemocnění a hromadné nákazy.

Lucie Burešová
Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK v Praze
Národní technické muzeum