Odešel mimořádný vědec a člověk, profesor Vladimír Křen
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2024; 163: 174
Kategorie:
Osobní zprávy
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás v sobotu 29. června ve věku 93 let opustil prof. MUDr. Vladimír Křen, DrSc., FCMA.
Vladimír Křen se narodil 24. dubna 1931 v Praze. Promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1956 a poté nastoupil do tehdejšího Biologického ústavu FVL UK, vedeného zakladatelem české lékařské genetiky profesorem Bohumilem Seklou. Tomuto pracovišti (nyní Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN v Praze) a 1. lékařské fakultě UK zasvětil následujících více než 60 let, tedy celý svůj profesionální život. Habilitován byl v roce 1982, od roku 1988 byl profesorem Univerzity Karlovy.
Hlavní doménou výzkumné práce profesora Křena, která mu přinesla světový ohlas, byla experimentální genetika. Studoval a především vytvořil celou řadu unikátních, geneticky definovaných modelů dědičných lidských onemocnění v podobě inbredních, kongenních a rekombinantních inbredních kmenů laboratorního potkana. Ty sloužily a nadále slouží k odhalování genetických příčin jak monogenních vrozených vad včetně polydaktylie, hypodaktylie, mikroftalmie nebo sterility, tak k analýze genetické komponenty multifaktoriálních onemocnění včetně hypertenze, inzulinové rezistence a metabolického syndromu. Hlavní mezinárodní organizace zastřešující geneticky definované modely laboratorního potkana, Rat Genome Database, v současnosti eviduje přes 60 modelových kmenů, za jejichž vznikem stojí Vladimír Křen a jeho tým.
Je spolupodepsán pod řadou publikací v předních periodicích, které vymezovaly milníky celého oboru. K pracím imunogenetickým (včetně publikace v Nature již v roce 1961) a onkogenetickým přibývaly od 70. let studie zaměřené na genetickou determinaci vývoje končetin a interakce s teratogeny. V 80. letech vzniká soubor rekombinantních inbredních kmenů HXB/BXH vytvořený ve spolupráci s Ing. Michalem Pravencem, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Tato sada modelů tvoří základ pro již desítky let trvající široké mezinárodní výzkumné programy a byla označena jako referenční pro systémově genetický výzkum metabolických, kardiovaskulárních a behaviorálních znaků. „Kopie“ pražských HXB/BXH kmenů byly přeneseny a ustaveny na Kalifornské univerzitě v San Diegu a Montrealské univerzitě v Kanadě.
Profesor Křen byl výborným pedagogem, autorem řady učebních textů, váženým členem České lékařské akademie, členem redakčních rad řady odborných periodik včetně Sborníku lékařského, Folia Biologica nebo Rat Genome. V průběhu svých zahraničních studijních pobytů intenzivně rozvíjel mezinárodní vědecké kontakty, například na Londýnské univerzitě nebo Kalifornské univerzitě v San Diegu (UCSD) a San Francisku (UCSF). Svou pracovitostí a zápalem pro experimentální genetiku byl vzorem a inspirací pro své spolupracovníky a studenty, z nichž řada dále rozvíjí výzkum, jehož základy pan profesor položil.
Ztrácíme tak zakladatele a představitele jedinečné vědecké školy, kterého jsme měli možnost poznat jako skromného, moudrého a otevřeného člověka.
Ondřej Šeda
a kolektiv Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN v Praze
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- COVID-19: očkovat, či neočkovat, to je oč tu běží.
- Problematika nezahajování resuscitace z pohledu českého práva nejen ve spojitosti s paliativní péčí
- Geriatrický pacient na urgentním příjmu
- Mezinárodní srovnání a vývoj efektivnosti zdravotnictví v Česku