Vzpomínka na prof. Rostislava Koďouska
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2021; 160: 116
Kategorie:
Osobní zprávy
Dne 14. března 2021 zemřel ve věku nedožitých 95 let prof. MUDr. Rostislav Koďousek, DrSc., bývalý přednosta Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP a FN Olomouc, nositel Zlaté medaile ČLS JEP a významný představitel česko-slovenské patologie, který se podstatnou měrou zasloužil o rozvoj oboru v Česku i na Slovensku.
Rostislav Koďousek promoval v roce 1951 na Lékařské fakultě UK v Praze, od roku 1953 působil jako odborný asistent a docent Ústavu patologie LF UK a FN Hradec Králové u profesora Antonína Fingerlanda a od roku 1982 jako profesor Ústavu patologie (nyní Ústav klinické a molekulární patologie) LF UP a FN Olomouc, v letech 1974–1994 též ve funkci jeho přednosty.
Roku 1962 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma: „Histochemie lidské hypofysy“ a v roce 1966 habilitoval s tématem „Patologie a histochemie střevních karcinoidů“. Jeho doktorská disertační práce se týkala prioritního objevu nové nemoci – diseminované granulomatózní adiaspiromykózy – a byla obhájena v roce 1978. Byl oblíbeným vysokoškolským učitelem a přednášejícím, vedl oborovou radu doktorského studijního programu a publikoval řadu vědeckých prací. Byl rovněž autorem a spoluautorem několika učebnic a jako školitel úspěšně dovedl k obhajobě doktorské práce mnoho svých kolegů.
Profesor Koďousek patřil k našim předním odborníkům v oblasti histochemie a histologické diagnostiky infekčních a parazitárních onemocnění. Dlouhé roky byl členem výboru Společnosti českých (dříve československých) patologů JEP a předsedou Cytodiagnostické komise SČP. Absolvoval studijní a přednáškové pobyty na významných zahraničních pracovištích v Lipsku, Malmö, Schwerinu, Bonnu a dalších. Zájem o kvalitní laboratorní diagnostiku nemocí ho vedl k myšlence založit výzkumnou laboratoř histochemie, která představovala po dlouhá léta špičku nejen v Československu. Významnou měrou přispěl rozvoji metodické základny histochemie, stal se autorem více než 30 prací popisujících a zavádějících nové metody tkáňové detekce glycidů, lipidů, enzymů, stopových prvků aj.
K jeho hlavním odborným zájmům patřila etiologická diagnostika infekčních onemocnění (bakteriálních, mykotických, virových, prionových i parazitárních). Intenzivně se zabýval také průběhem ischemických změn v CNS a myokardu (průkazu enzymů tkáňového dýchání jako zdrojů energie nezbytné pro zachování a správnou funkci těchto orgánů).
Profesor Koďousek přispěl rozvoji lidského poznání, byl autorem řady prioritních prací, které posunuly lékařskou vědu a praxi významně kupředu. Jeho činnost přesahovala hranice naší země. V letech 1961, 1971 a 1975 získal Cenu ministra zdravotnictví za mimořádně úspěšné řešení významných výzkumných projektů a v letech 1986 a 2006 byla jeho práce oceněna udělením Zlatých medailí UP za zásluhy a v roce 2006 také Ceny statutárního města Olomouce. V roce 2008 mu byla udělena Cena ČLS JEP za jeho dlouholetou pedagogickou i vědeckovýzkumnou činnost vedoucí k dosažení prioritních výsledků s celosvětovým významem, jeho významný přínos pro rozvoj výuky medicíny v ČR i jeho příspěvek ke zvýšení věhlasu lékařského stavu.
V roce 2014 vážně onemocněl, avšak díky své železné vůli se snažil zdravotní problémy překonat a těšil se z návštěv svých blízkých a kolegů. Jeho touhu žít překonala až pandemie. Vzpomeňte spolu s námi na tohoto výjimečného člověka.
Jiří Ehrmann, Zdeněk Kolář
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
2021 Číslo 2-3
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Protilátkové repetitorium – vyšetření protilátek proti koronaviru v běžné praxi
- Rizika přenosu nemocí hmyzem na území Česka a Slovenska
- Syndrom počítačového vidění – projevy a možnosti předcházení
- Nealkoholová tuková choroba jater: Jak nejúčinněji bojovat s nejčastějším hepatologickým onemocněním současnosti?