Významné životní jubileum prof. MUDr. Zbyňka Hrnčíře, DrSc.
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2018; 157: 163
Kategorie:
Osobní zprávy
Významné životní jubileum nedávno oslavil profesor Zbyněk Hrnčíř, a to v dokonalé kondici, s obdivuhodným elánem a v plném pracovním nasazení. Vynikající lékař, mimořádný vědec, skvělý učitel a vzácný člověk, o čemž nás všechny přesvědčuje svým každodenním životem.
Zbyněk Hrnčíř se narodil 21. května 1933 v Přerově. Promoval na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity cum laude v roce 1957. Svoji profesní dráhu spojil s II. interní klinikou Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde bez přerušení trvale působí od roku 1963 dosud. V rychlém sledu složil I. a II. atestaci z vnitřního lékařství. V roce 1967 obhájil disertační práci („Výskyt a klinický význam revmatoidních faktorů u nerevmatických onemocnění a ve stáří“). Habilitoval v roce 1975 („Orgánově nespecifická humorální imunita u klinických modelů“), velký doktorát získal v roce 1981 („Klinická imunologie revmatoidních faktorů“) a profesorem Univerzity Karlovy v oboru vnitřních nemocí se stal v roce 1989.
Profesor Hrnčíř vybudoval mimořádně významné revmatologické pracoviště, založil imunorevmatologickou laboratoř a vytvořil „svoji hradeckou revmatologickou školu“. V letech 1998–2000 byl přednostou II. interní kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Dokonale obsáhl vnitřní lékařství v celém rozsahu. Hlavní oblastí jeho odborného zájmu však vždy byla a je revmatologie. Ze zásadních vědeckých prací s významným dopadem pro klinickou praxi je třeba vyzdvihnout zejména deskripci a imunochemickou analýzu revmatoidních faktorů IgM kappa (Neoplasma 1970), imunoglobuliny hlavních tříd v synoviální tekutině u revmatoidní artritidy (Ann Rheum Dis 1972), první průkaz monoklonálního imunoglobulinu v synoviální tekutině (Clin Chim Acta 1972), průkaz pyroglobulinu při latex-fixačním testu ke stanovení revmatoidních faktorů (Arthritis Rheum 1979) nebo průkaz časné reverzibility horní jícnové dysfagie u akutně začínající polymyozitidy při i. v. terapii methylprednisolonem (Arthritis Rheum 1989). Zásadní bylo vypracování metody tzv. minipulzů methylprednisolonu s uvedením do praxe v českém zdravotnictví (Grant IGA MZ ČR 1991–1994).
Je dlouholetým členem výboru České revmatologické společnosti ČLS JEP (dvě funkční období předsedou: 1994–2001), čestným členem České a Slovenské revmatologické společnosti. Byl členem vědeckých rad Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Za svoji mimořádnou klinickou, vědeckou i pedagogickou práci získal mnoho významných ocenění.
Profesor Hrnčíř je rovněž úzce spjat s Časopisem lékařů českých. Publikoval zde svoji první vědeckou práci (1962), věnovanou Kaplanovu syndromu. V následujících letech pak v ČLČ uveřejnil dalších 45 původních vědeckých prací. Celkem 15 let (1990–2005) byl členem redakční rady časopisu. Jak je pro něj příznačné, i pro Časopis lékařů českých pracoval v redakční radě s plným nasazením.
Vážený pane profesore, milý Zbyňku, jménem všech gratulantů, Tvých žáků, spolupracovníků, přátel i jménem svým Ti přeji vše nejlepší, pevné zdraví, hodně štěstí, pohody, spokojenosti a také mnoho dalších pracovních úspěchů. A také Ti přejeme tu tolik obdivuhodnou pozitivní vnitřní energii, se kterou pracuješ ve prospěch naší fakulty, naší nemocnice, a hlavně ve prospěch našich nemocných. Věříme, že ještě mnoho let budeme moci profitovat z Tvých znalostí, zkušeností a moudrosti.
Ad multos annos!
prof. MUDr. Jan Bureš, CSc.
II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Periodické horečky a jiná autoinflamatorní onemocnění
- Uzlinový syndrom u nemoci z kočičího škrábnutí dětí a dospělých
- Celiakie dětí a dospívajících
- Horizontální přenos genetické informace a jeho význam pro vznik antibiotické rezistence