K životnímu jubileu prof. MUDr. Lidky Lisé, DrSc.

V těchto dnech se dožívá významného životního jubilea prof. MUDr. Lidka Lisá, DrSc. Narodila se 8. května 1933 v Jičíně a po ukončení tamějšího Lepařova gymnázia studovala na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy (dnešní 2. lékařská fakulta UK) v Praze. Medicínu absolvovala v roce 1957.

Jako sekundární lékařka poté pracovala zprvu na dětském oddělení nemocnice v Trutnově a později na Dětské klinice Vinohradské nemocnice v Praze. Toto pracoviště vedla prof. MUDr. Jiřina Čížková-Písařovicová, zakladatelka československé pediatrické endokrinologie. Díky ní se Lidka Lisá začala hlouběji zajímat o dětskou endokrinologii. Od roku 1961 pracovala jako sekundární lékařka a od roku 1972 jako odborná asistentka na I. dětské klinice Dětské fakultní nemocnice v Praze. Tam byli jejími učiteli další významní představitelé moderní české pediatrie – prof. MUDr. Josef Švejcar a prof. MUDr. Emil Poláček. Později pracovala pod vedením prof. MUDr. Kamila Kubáta a současně přednášela na Fakultě dětského lékařství UK.

Od roku 1976 působila jako primářka Dětského oddělení Okresní nemocnice v Jičíně a jako okresní pediatr. V roce 1978 se vrátila zpět do Prahy. Jičín však nadobro neopustila. Doposud tu pravidelně ordinuje ve své endokrinologické ambulanci. Pacienti hodnotí její příkladný vstřícný přístup jak z lékařského, tak i z lidského hlediska. Její empatie a uklidňující mírný hlasový projev jí otevírá cestu k nemocnému dítěti.

Po svém návratu na fakultu v roce 1981 habilitovala a v té době se stala vedoucí endokrinologického oddělení a steroidní laboratoře Fakultní nemocnice Motol. V roce 1989 obhájila doktorskou práci (DrSc.) na téma „Poruchy sexuální diferenciace“. V roce 1993 byla jmenována profesorkou 2. lékařské fakulty UK. V letech 1993–2012 působila rovněž v Endokrinologickém ústavu, kde významně přispívala k diagnostice a léčbě endokrinopatií u dětí a adolescentů a díky svému zaměření úzce spolupracovala s laboratořemi. V letech 1990–2004 byla vedoucí redaktorkou časopisu Československá pediatrie.

Od 60. let prof. Lisá publikovala přes 150 článků v českých a zahraničních časopisech. Věnovala se funkčním testům v endokrinologii, zavádění nových vyšetřovacích metod, úloze hydroxyprolinu, poruchám růstu a obezitě v dětství a dospívání. Nicméně centrem jejího zájmu byly dlouhodobě poruchy pohlavní diferenciace a vrozený adrenogenitální syndrom. V posledních letech se podílela na mezinárodních studiích věnovaných pohlavnímu vývoji, které byly publikovány v prestižních periodikách endokrinologických (J Clin Endocrinol Metab) a pediatrických (Pediatrics). Připravila k vydání řadu odborných monografií, např. „Vrozený adrenogenitální syndrom“, „Vrozená adrenální hyperplazie“, „Obezita v dětském věku“ (ed. s J. Pařízkovou), „Vývoj dítěte a jeho úskalí“, „Poruchy funkce gonád“, „Poruchy sexuální diferenciace“. Svůj obor, dětskou endokrinologii, prezentuje na četných domácích i zahraničních kongresech. Není ovšem jenom skvělou lékařkou a uznávanou badatelkou v endokrinologii. Ve své publikaci „Úsměvná pediatrie“ jako zkušená dokumentaristka s úsměvem popisuje historky ze své medicínské a pedagogické praxe a vzpomíná na své učitele a spolupracovníky.

Za její práci se jí dostalo řady ocenění. Je nositelkou Zlaté medaile 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, čestnou členkou Slovenské pediatrické společnosti, České endokrinologické společnosti ČLS JEP a České obezitologické společnosti ČLS JEP. V roce 2015 obdržela cenu Aloise Kopeckého a rok poté ocenění Společnosti pro výživu. Před 10 lety obdržela Cenu města Jičína, která je udělována významným osobnostem. Od roku 1996 byla členkou Národní rady proti obezitě při Ministerstvu zdravotnictví České republiky. Je rovněž dlouholetou členkou výboru sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Prof. Lisá je velkou čtenářkou, zvláště se zaměřuje na literaturu faktu z oblasti dějin, biografií a přírody. Jejím velkým zájmem je též hudba, se kterou začala již jako dítě hrou na housle (učil ji hudebník z Petrohradské filharmonie, který emigroval do Jičína). Ve 12 letech utrpěla úraz malíčku, a tak ve hře na housle nepokračovala. Láska k hudbě ji však provází celý život. Je pravidelnou návštěvnicí abonentních koncertů České filharmonie. Pravidelně též navštěvuje výstavy výtvarného umění. Věnuje se i přírodě, v Jičíně má velkou zahradu, kde pěstuje hlavně květiny. Celý život lyžovala, dodnes občas vyrazí na běžkách, velkou zálibou je jí i plavání. Tato pestrost a všestrannost zájmů je obdivuhodná především vzhledem k rozsahu jejích klinických i výzkumných aktivit. Navíc má dvě úspěšné děti, syn je lékařem a dcera právničkou. Rodina jí přináší i spoustu radosti ze čtyř vnuků.

Vážená paní profesorko, milá Lidko, dovol, abychom Ti poděkovali nejen za vše, co děláš pro dětskou endokrinologii a obezitologii, i za cenné rady, které nám poskytuješ, ale především však za přátelství, jehož si tolik vážíme. Do dalších let Ti přejeme i za Tvé spolupracovníky na Endokrinologickém ústavu pevné zdraví, stále onu duševní svěžest a mnoho radostných chvil s vědou, pacienty, rodinou a přáteli.

prof. MUDr. Jana Pařízková, DrSc.

doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.

Endokrinologický ústav, Praha