Cyklosporin a infliximab jako záchranná terapie u pacientů s ulcerózní kolitidou refrakterní na kortikosteroidní terapii.
Autoři:
E. A. Maser; D. Deconda; S. Lichtiger; T. Ullman; D. H. Present; A. Kornbluth
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2009; 148: 184
Kategorie:
Vybrané souhrny
Ve snaze indukovat remisi u nemocných s těžkou ulcerózní kolitidou, refrakterní na kortikosteroidní (KS) terapii, může být nasazen cyklosporin nebo infliximab. Cílem studie bylo zhodnotit výsledky využití léčby cyklosporinem po selhání terapie pomocí infliximabu a naopak. Retrospektivně bylo zkoumáno 19 nemocných s těžkou formou ulcerózní kolitidy refrakterní na terapii KS. Záchranná terapie jedním preparátem po selhání druhého a naopak byla definována jako léčba nasazená po selhání předchozího v průběhu 4 týdnů po přerušení dosavadní selhávající terapie. Celkem 10 pacientů obdrželo infliximab po selhání terapie cyklosporinem a 9 nemocných dostalo naopak cyklosporin po předchozím selhání terapie infliximabem. Remise bylo dosaženo u 4 (40 %) nemocných v záchranné skupině s infliximabem a 3 (33 %) v záchranné skupině s cyklosporinem. Remise trvaly v průměru 10,4 měsíce (4,4–17,03), respektive 28,5 měsíce (5,0–41,5). Těžké nežádoucí účinky byly zaznamenány u jednoho nemocného, u kterého došlo k rozvoji sepse a zemřel po podání záchranné léčby infliximabem. Jeden nemocný, který obdržel jako záchrannou léčbu cyklosporin, dostal herpetickou ezofagitidu, jiný dostal pankreatitidu a bakteriémii.
Resumé: Přibližně u jedné třetiny nemocných s těžkou formou ulcerózní kolitidy, refrakterní na KS terapii, po nasazení záchranné terapie cyklosporinem po selhání infliximabu a naopak, došlo k časově omezené remisi. Závažné nežádoucí účinky terapie se objevily v 16 % případů včetně jednoho úmrtí, což ukazuje na to, že rizika akutní záchranné terapie mohou převážit její přínosy.
MUDr. Petr Čáp, PhD.
Nemocnice Na Homolce
150 30 Praha 5, Rentgenova 2
e-mail: petr.cap@homolka.cz
Zdroje
Clin Gastroenterol Hepatol 2008; 6(10): 1112–1116.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Mirizziho syndrom s cholecystoduodenální píštělí – vzácná komplikace cholecystolitiázy
- Bezkrevní medicína
- Maligní melanom: standardy a inovace v diagnostice a terapii
- Léčba závislosti na kanabinoidech