Dvacet let od založení první Obezitologické jednotky v Československu
The first Obesity Unit in Czechoslovakia was established twenty years ago
The first Obesity Unit in former Czechoslovakia was established at the Fourth Department of Internal Medicine of the Faculty of General Medicine and Faculty Hospital I twenty years ago. Both personal resources (physicians specialized in metabolism and obesity, psychologist, dietician, physiatrist and medical nurses trained in the care of obese patients) and diagnostic tools (body composition assessment by hydrodensitometry, determination of energy expenditure by indirect calorimetry, evaluation of energy and nutrient intake by PC assessment of dietary records, hormonal and biochemical examinations etc.) enabled comprehensive examinations of obese patients. Obesity unit included a specialized in-patient department where the patients with severe and complicated obesity underwent a comprehensive treatment programme which consisted of very low energy diet developed in collaboration with the Obesity Unit. The article summarizes not only clinical experiences of the unit but also its engagement in education on obesity, in research projects and international collaboration over the past 20-years period. Obesity unit succeeded to keep its continuity in spite of repeated moving between 1997–2002. Since 2002 Obesity Unit has been a part of the Institute of Endocrinology which provided additional modern facilities for hormonal and molecular genetic examinations.
Key words:
the first obesity unit, obesitology, Institute of Endocrinology.
Autoři:
V. Hainer 1; M. Kunešová 1; V. Štich 2
Působiště autorů:
Endokrinologický ústav, Praha
1; Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, Oddělení tělovýchovného lékařství
2
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2009; 148: 179-183
Kategorie:
Dějiny lékařství
Souhrn
Před 20 lety byla založena na IV. interní klinice Fakulty všeobecného lékařství UK a Fakultní nemocnice I první obezitologická jednotka v tehdejším Československu. Jak personálním obsazením (lékaři zaměření na metabolismus a obezitologii, psycholog, dietní sestra, fyziatr, vyškolené zdravotní sestry), tak diagnostickými možnostmi (sofistikované vyšetřování tělesného složení hydrodenzitometrií, vyšetřování energetického výdeje nepřímou kalorimetrií, určování příjmu energie a nutrientů počítačovým vyhodnocováním jídelníčku, hormonální a biochemická vyšetření atd.) umožňovala obezitologická jednotka komplexní vyšetření obézního jedince. Součástí obezitologické jednotky bylo i specializované lůžkové oddělení, na kterém se léčili pacienti s těžkou a komplikovanou obezitou komplexním programem s využitím velmi přísné nízkoenergetické diety, na jejímž vývoji se pracoviště podílelo. V článku jsou zmíněny nejen diagnosticko-léčebné metody uplatňované na pracovišti, ale i podíl pracovníků jednotky na vzdělávání v obezitologii, na řešení vědecko-výzkumných úkolů a mezinárodní spolupráci v oboru v uplynulých 20 letech. Pracoviště si dokázalo udržet svou kontinuitu i přes opakovaná stěhování, která podstoupilo, než v roce 2002 našlo důstojné útočiště v Endokrinologickém ústavu, který navíc poskytl moderní zázemí pro hormonální a molekulárně genetická vyšetřování.
Klíčová slova:
první obezitologická jednotka, obezitologie, Endokrinologický ústav.
Z HISTORIE
Dne 21. listopadu 2008 jsme si na slavnostním semináři Endokrinologického ústavu připomněli 20. výročí vzniku první Obezitologické jednotky (OJ) v České republice. Připomenout si vznik tohoto klinického a vědecko-výzkumného pracoviště je cenné zejména dnes, kdy se definují specializovaná centra pro diagnostiku a léčbu obezity. Rovněž Evropská asociace pro studium obesity (European Association for the Study of Obesity – EASO) připravuje zřízení sítě spolupracujících center (EASO Collaborating Centres) na základě definice jejich personálního zabezpečení, materiálně-technického vybavení a z toho vyplývajících diagnosticko-léčebných postupů.
Kořeny vzniku první OJ na IV. interní klinice Fakultní nemocnice I a Fakulty všeobecného lékařství (FVL) UK v roce 1988 je třeba hledat v minulosti a institucích, které svými výstupy přispěly k realizaci tohoto záměru. V první řadě je třeba připomenout Endokrinologickou laboratoř Fyziologického ústavu FVL UK, v níž jsem se (VH) koncem šedesátých let 20. století pod vedením doc. Ladislava Krulicha (který je znám jako objevitel hormonu somatostatinu) účastnil s jeho spolupracovníky (Václav Kubík, Jiří Turinský a Pavel Illner) řady studií o metabolické a hormonální adaptaci na hladovění u potkanů. Nejen problematika jako taková, ale i komplexní přístup k jejímu řešení mne zaujaly od samého začátku. Bezpochyby to byla i osobnost mého učitele Ladislava Krulicha přispěla k tomu, že jsme tuto problematiku později rozvíjeli i v klinické praxi. Láďa Krulich měl dar vědecky přemýšlet a přicházet s novými hypotézami. Své myšlenky ochotně sdílel s mladšími spolupracovníky, s nimiž rád diskutoval, rozebíral pochybnosti a analyzoval výsledky studií.
K založení OJ bezpochyby přispěl i ordinariát endokrinologie Středočeského kraje, který vedli zkušení klinici – endokrinologové doc. František Tvaroh a později MUDr. Hana Bělikovová. Díky spolupráci s doc. Tvarohem byla IV. interní klinika dlouhodobě klinickou základnou endokrinologie pro Středočeský kraj. V 80. letech díky Haně Bělikovové tvořili významnou část pacientů odesílaných na IV. interní kliniku pacienti s morbidní obezitou. V té době jsme léčili morbidní obezitu intermitentními hladovkami za hospitalizace na běžném oddělení, přičemž cvičební režim zajišťovali fyziatři. Již tehdy se ukazovaly výhody skupinové kognitivně behaviorální intervence, a tak jsme se snažili pacienty k čtyřtýdennímu režimu přijímat ve skupinách, alespoň po třech. Nicméně se během takové hospitalizace ukazovalo, že polymorbidní pacient s těžkou obezitou má obvykle řadu psychických problémů, které může pobyt na běžném lůžkovém oddělení akcentovat. Začalo dlouhodobé přesvědčování vedení nemocnice o účelnosti vybudovat OJ. Vybudování jednotky podporoval svou autoritou prof. Jiří Šonka, se kterým jsme „na obezitologických sedánkách“ v téže době vytvářeli předpoklady pro založení Obezitologické sekce České endokrinologické společnosti ČLS JEP, na jejímž podkladě počátkem devadesátých let vznikla Česká obezitologická společnost ČLS JEP. Při vzpomínkách na vznik OJ je třeba zdůraznit úlohu, kterou sehrávala spolupráce s prof. Janou Pařízkovou. Ta v té době pracovala ve Výzkumném ústavu tělovýchovném Fakulty tělesné výchovy a sportu UK, kde vytvořila jedinečné centrum pro vyšetřování tělesného složení. U Jany Pařízkové jsme čerpali zkušenosti s uplatněním antropometrie v klinické praxi a s vyšetřováním tělesného složení pomocí podvodního vážení – hydrodenzitometrie. Se zaváděním kognitivně behaviorální terapie nám pomáhala Iva Málková (STOB).
INTERDISCIPLINÁRNÍ TÝM
Koncem 80. let byly vytvořeny základní předpoklady pro vznik OJ:
- Bylo vytvořeno personální zázemí – vznikl interdisciplinární tým, který si osvojil nezbytné vyšetřovací postupy.
- Prostorové zázemí vzniklo ve 2. poschodí IV. interní kliniky.
- Bylo zajištěno adekvátní přístrojové vybavení.
- Grantový projekt „Ovlivnění hormonálních a metabolických poruch u obezity léčbou“ umožnil řešení vědecko-výzkumných úkolů na nově vzniklém pracovišti.
Interdisciplinární tým nově vznikající OJ tvořili lékaři (Vojtěch Hainer, Marie Kunešová a Vladimír Štich) (obr. 1), zdravotní sestry (Jarka Karbusická, později Líba Hlavičková a Milena Rutkowská), dietní sestra (Věra Raisová) a psycholog (Blanka Čepická, později Šárka Slabá). Jednotka využívala i spolupráce s řadou pracovišť IV. interní kliniky a Fakultní nemocnice I. Při posuzování pohybové aktivity a fyzické zdatnosti sehrávala úlohu těsná spolupráce s Oddělením zátěžové medicíny (Jana Pařízková, Luboš Poušek, Jaroslav Větvička). Vyšetřování kardiometabolických rizik přispívala návaznost na Lipidovou laboratoř (Aleš Žák, Eva Tvrzická, Miroslav Zeman, Petr Hrabák) a Angiologickou výzkumnou laboratoř (Václav Bazika, Vladimír Puchmayer, Miroslav Chochola) IV. interny. Oddělení fyziatrie a léčebné rehabilitace FNI (Jana Hromádková, Anna Burketová, Svatava Novotná) umožňovalo aplikovat u pacientů s morbidní obezitou na míru šitou léčebnou tělesnou výchovu. Bází pro hormonální vyšetření jak u endokrinopatií, tak u obézních pacientů bylo Izotopové oddělení FNI (Jan Urbánek, Bohouš Malec).
Prostorové zázemí pro komplexní vyšetřování pacientů poskytovala vyšetřovna ve 2. poschodí. Zde se vedle klinického vyšetření prováděla antropometrie, nepřímá kalorimetrie a hydrodenzitometrie. Prostoru tu nebylo mnoho. Dietní poradenství prováděla dietní sestra na „bidýlku“, v jakési mansardě, která byla propojena schůdky a okénkem s vlastní vyšetřovnou. Vyšetřovna navazovala chodbou na dva pokoje pacientů: pětilůžkový sloužil k hospitalizaci žen a trojlůžkový obvykle k hospitalizaci mužů. Oddělení léčebné rehabilitace a fyzioterapie vedené primářkou Alenou Škachovou bylo v suterénu pavilonu IV. interny, kam pacienti sjeli výtahem. Vedle pravidelného denního cvičení toto oddělení poskytovalo fyzikální léčbu, zajišťovalo pravidelné vycházky pod kontrolou pedometrů a 1x až 2x týdně cvičení a plavání ve vyhřívaném bazénu nedaleko na Smíchově.
PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ
K antropometrickému vyšetření bylo používáno krejčovského metru k měření tělesných obvodů, kaliperů (podle Besta či podle Harpendena) k určování tloušťky kožních řas a pelvimetru ke stanovování sagitálního rozměru ve výši L4/5 (1, 2). Když se ukázalo, jak je obtížné měření kožních řas kaliperem u obézních pacientů, byl sestrojen ve spolupráci s Výzkumným ústavem tělovýchovným Bestův kaliper s širokým rozpětím ramen, a to do 90 mm (3). Zavedené vyšetřování tělesného složení pomocí hydrodenzitometrie bylo výsledkem spolupráce s řadou institucí, kterou zajistil ing. Josef Schorm z podniku ČKD Trakce. Výzkumný ústav slévárenský zhotovil nádrž z nerez oceli, tahový snímač síly TA 11 byl vyroben Transportou Úpice a ponornou sedačku (z tramvaje) na závěsném zařízení dodal závod ČKD Tatra. K měření reziduálního plicního objemu při hydrodenzitometrii jsme použili „home made“ (obr. 2) přístroj napojený na analyzátor O2 a CO2 ergooxygenometru. K určování tělesného složení v každodenní klinické praxi bylo zprvu používáno klasické bioimpedance, pro kterou jsme záhy po „sametové“ revoluci zajeli s Vláďou Štichem na univerzitu v Odense. Později jsme stanovovali tělesný tuk bipedální bioimpedancí (TBF-105 Tanita), jejíž validitu jsme otestovali hydrodenzitometrií (4). K vyhodnocování příjmu energie, makronutrientů, vitaminů a minerálních látek na základě týdenních jídelních záznamů jsme používali programu „Výživa“, který modifikovali a aktualizovali Luboš Poušek a Věra Raisová. K vyšetření energetického výdeje a posouzení utilizace energetických substrátů se používala nepřímá kalorimetrie (nejdříve Jaeger Ocyscreen, později Deltatrac).
VÝZKUM
V době, kdy Obezitologická jednotka začínala svoji činnost, byly velmi omezené možnosti farmakoterapie. Používal se Degonan a kombinace efedrinu a kofeinu (Elsinorské prášky). Moderní aplikace bariatrické chirurgie teprve začínala na I. chirurgické klinice pod vedením prof. Marie Peškové. Velmi přísné nízkoenergetické diety („Very Low Calorie Diets“ – VLCD) nebyly v Československu koncem 80. let k dispozici. Tyto diety umožňují dosáhnout rychlého hmotnostního úbytku díky výraznému omezení denního energetického příjmu při minimálním příjmu tuků a současném dodání doporučené denní dávky vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským (ing. Jan Drbohlav, ing. Libuše Dědičová) a podnikem Promil Nový Bydžov (Ing. Bohumil Dryák) jsme připravili první československou velmi přísnou nízkoenergetickou dietu, která byla patentována a na trh uvedena pod názvem ReditaR. Při definici formule jsme kontaktovali dr. Alana Howarda, který byl otcem první VLCD známé pod jménem Cambridge DietR. Originální formule RedityR obsahovala v jedné porci 495 – 572 kJ. Díky obsahu mléčných bílkovin a zejména obsahu bílkoviny mléčné syrovátky poskytuje dieta bílkoviny o vysoké biologické hodnotě. O využití VLCD ReditaR v klinické praxi jsme publikovali řadu studií s ohledem na ovlivnění antropometrických, hormonálních a metabolických ukazatelů u pacientů s těžkou obezitou (5–13).
V 90. letech byla zavedena do výzkumných studií metodika mikrodialýzy tukové tkáně (14). Byl rovněž studován vliv schopnosti spalovat tuky při lačnění na udržení hmotnostní redukce (15). Některé studie se zabývaly nejen metodami vyšetřování abdominální obezity (2), ale i vztahem mezi distribucí tuku a hormonální sekrecí (16).
Ve druhé polovině 90. let jsme ve spolupráci s prof. Albertem Stunkardem z University of Pennsylvania prováděli studii o vlivu energetického deficitu navozeného podáváním VLCD ReditaR po dobu jednoho měsíce na redukci hmotnosti, lipomobilizaci, metabolické a hormonální ukazatele u 14 párů identických dvojčat. Tato studie prokázala stěžejní význam genotypu při určování výše hmotnostní redukce. Podobnost v redukci tukové tkáně byla 17× větší uvnitř párů jednovaječných dvojčat než mezi páry. Práce publikující výsledky této studie patří k nejvíce citovaným časopiseckým publikacím z obezitologické jednotky (17–25). Spolupráce s „Mickeym“ Stunkardem umožnila neformálně a věcně probírat naše výsledky se zakladatelem genetického výzkumu obezity ve světě. Mickey několikrát navštívil nejen naši obezitologickou jednotku, ale i naše domovy. Jeho návštěvy byly vzácnou příležitostí diskutovat nejen aktuální problémy obezitologie v celé šíři oboru, ale přetřásat i historii, kulturu a současné dění v Česku, Americe a jinde ve světě. Přesvědčili jsme se, že Mickey je nejen nestorem obezitologie a pravým humanistou, ale i znalcem naší země, pro něhož Karel IV., Jiří z Poděbrad, Masaryk, Beneš, Dubček a Havel nejsou neznámá jména či plané symboly. Obezitologická jednotka může být hrda na to, že se může hlásit k odkazu Stunkardovy, resp. „Mickeyho“ školy.
V posledních letech vzešla z obezitologické jednotky řada prací, které sledovaly roli metabolických, nutričních, hormonálních a psychobehaviorálních faktorů při ovlivňování výše hmotnostního poklesu při redukčním režimu (26–31). Z nutričních faktorů byla věnována pozornost vlivu příjmu vitaminu A (26) a vápníku (27) v redukční dietě, zatímco z psychobehaviorálních faktorů jsme se soustředili na úlohu jednotlivých faktorů Eating Inventory (28, 30). Faktory Eating Inventory, zejména skóre disinhibice, byly sledovány s ohledem na vztah ke kardiometabolickým rizikům, a to jak v epidemiologické studii (29, 30), tak později i při klinickém sledování. Dlouhodobě ve spolupráci se IV.interní klinikou 1. LF UK a později též s oddělením tukové tkáně Akademie věd ČR a s III. interní klinikou 1. LF UK probíhá sledování vztahu mezi složením mastných kyselin v potravě, v séru a v tukové tkáni a redukcí hmotnosti (23, 24, 31). Ve spolupráci s Centrem klinické obezitologie Iscare bylo referováno i o zkušenostech s moderními přístupy bariatrické chirurgie v léčbě těžké obezity (32). Jak již bylo zmíněno, pozornost byla rovněž věnována epidemiologickým studiím ve vztahu k rozložení tukové tkáně (29, 33, 34), tak ve vztahu k příjmu potravy, k pohybové aktivitě a socio-ekonomickým faktorům (35). Z OJ vzešla i řada přehledových článků (36–43) a několik monografií věnovaných obezitě (obr. 3). Řada studií odrážející výzkumné aktivity pracovníků OJ v posledních letech byla publikována při příležitosti 50. výročí založení Endokrinologického ústavu ve zvláštních číslech Časopisu lékařů českých (2007; 146(3)), Physiological Research (2008; 57(Suppl. 1)) a Praktického lékaře (2007; 87(3)).
Obezitologická jednotka je místem, kde se řešily a řeší nejen grantové projekty Interní grantové agentury (IGA) MZ ČR, GA UK a Institutu Danone, ale i mezinárodní projekty NIH, WHO, EU (COST, DIOGENES) a v letošním roce i projekt Norského finančního mechanismu. Mimo to na obezitologické jednotce probíhala či probíhá řada klinických studií nových léků.
MEZINÁRODNÍ KONTAKTY
Pracovníci OJ se významně podíleli jak na založení Obezitologické sekce České endokrinologické společnosti ČLS JEP koncem 80. let, tak v roce 1993 na založení České obezitologické společnosti ČLS JEP. Do roku 2006 se významně podíleli rovněž na organizaci výročních konferencí České obezitologické společnosti. Zakládající konference českých obezitologů se uskutečnila za mezinárodní účasti v Praze v roce 1993 na téma „Nutrition and Physical Activity in Health and Disease“. Existence OJ umožnila řadu dalších mezinárodních odborných setkání v obezitologii v Praze: „Round Table Meeting on Obesity Management in Central Europe“ v roce 1997, „13th European Congress on Obesity“ v roce 2004, zasedání Obesity Management Task Force (OMTF) Evropské asociace pro studium obezity (EASO) v letech 2002, 2007 a 2008 a zasedání Výkonného výboru EASO v letech 2007 a 2008. V minulém roce proběhlo v Praze pracovní setkání projektu EU Diogenes a v Karlových Varech se uskutečnil „1st Central European Congress on Obesity – From Nutrition to Metabolic Syndrome“. Pracovníci OJ již více než 15 let významně přispívají k zajištění týdenního postgraduálního školení v obezitologii, které svou komplexností má prioritní postavení nejen v rámci České republiky, ale i Evropy.
V 90. letech navštívila Obezitologickou jednotku řada předních odborníků v obezitologii z celého světa. Jmenujme za všechny alespoň některé: Arnaud Basdevant a France Bellisle (Hotel Dieu Hospital, Paříž), Richard Bergmann (University of California UCLA, Los Angeles), Abdul Dulloo (University of Fribourg, Fribourg), Alan Howard (Cambridge University, Cambridge), Shuji Inoue (Tokyo University, Tokyo), Marcin Krotkiewski (Sahlgrenska University Hospital, Goteborg), Dominque Langin (INSERM, Toulouse), Makoto Ohno (Tokyo University, Tokyo), Stephan Phinney (University of California, Sacramento) a Xavier Pi-Sunyer (Columbia University, New York).
OBEZITOLOGICKÁ JEDNOTKA PO DVACETI LETECH
Je zřejmé, že rozvoj pracoviště by mohl být ještě významnější, kdyby nebylo neustálého stěhování: ze IV. interní kliniky na Karlov (obr. 4), poté po dvou letech z Karlova do Fakultní polikliniky v Klimentské, v roce 2002 po povodních našla OJ útočiště v Endokrinologickém ústavu na Národní třídě (obr. 5), který pro ni navíc vytvořil adekvátní zázemí pro funkční diagnostiku a pro hormonální a molekulárně genetická vyšetření. Tým obezitologické jednotky se v průběhu let obměnil, ale spolupráce pokračují. Doc. Štich založil na 3. LF UK jedinečné společné Česko-francouzské výzkumné pracoviště v obezitologii. Prohloubila se též spolupráce s Oddělením biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR (Jan Kopecký, Pavel Flachs, Martin Rossmeisl) a se zahraničními pracovišti v rámci probíhajících mezinárodních projektů. Současní i bývalí pracovníci OJ se společně aspoň dvakrát do roka scházejí k přátelskému posezení nad sklenkou vínka, kdy popovídají o své práci, rodinách a zálibách. Dnes na OJ pracuje pět kmenových lékařů, jedna antropoložka, dvě nutriční terapeutky, jedna nutritoložka, jeden psycholog a tři zdravotní sestry vyškolené v obezitologii. OJ úzce spolupracuje s Centrem bariatrické chirurgie ISCARE (Martin Fried, Karin Doležalová, Petra Šrámková). Vybavení pracoviště se rovněž obměnilo. Potřetí jsme již nebudovali hydrodenzitometrii. Místo toho k přesnému určení tělesného složení využíváme celotělové denzitometrie DEXA. V běžné klinické praxi používáme po otestování nové bipedální a bimanuální bioimpedanční přístroje. V současnosti testujeme bioimpedanční přístroj k určování viscerálního tuku Viscan. V roce 2004 byla OJ vyhlášena ministrem zdravotnictví za Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity. V současné době Evropská asociace pro studium obezity připravuje definici „EASO Collaborating Centres in Obesity Management“. Věříme, že OJ Endokrinologického ústavu splní požadovaná kritéria a stane se jedním z těchto evropských center.
Zkratky
OJ – obezitologická jednotka
EASO – Evropská asociace pro studium obesity (European Association for the Study of Obesity)
Adresa pro korespondenci:
doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Endokrinologický ústav
Národní 8, 116 94 Praha 1
fax: +420 224 905 325, e-mail: vhainer@endo.cz
Zdroje
1. Hainer V, Pařízková J, Kunešová M, Štich V. Antropometrická vyšetření u obézních pacientů. Čas Lék čes 1990; 129: 936–939.
2. Kunešová, M, Hainer, V, Hergetová H. et al. Simple anthropometric measurements – relation to body fat mass, visceral adipose tissue and risk factors of atherogenesis. Sb Lek 1995; 96: 257–267.
3. Hainer V, Pařízková J, Štich V, Kunešová M. Bestův kaliper modifikovaný pro vyšetřování obézních. Čas Lék čes 1990; 129: 875–877.
4. Hainer V, Kunešová M, Pařízková J, et al. Body fat assessment by a new bioimpedance instrument in normal weight and obese women. Sb Lek 1995; 96: 249–256.
5. Hainer V, Hrabák P, Dědičová L, Drbohlav J. Úloha nízkoenergetických bílkovinných diet v léčbě obezity. Vniř Lék 1988; 34: 384–392.
6. Hainer V, Kunešová M, Štich V, et al. Very low energy formula diet in the treatment of obesity. Int J Obes 1989; 13(Suppl 2): 185–188.
7. Hainer V, Kunešová M, Štich V, et al. Československá nízkoenergetrická bílkovinná dieta v léčbě otylosti. Vnitř Lék 1990; 36: 368–378.
8. Kunešová M, Hainer V, Štich V, et al. Nízkoenergetická bílkovinná dieta – Vliv na metabolismus lipidů a bílkovin. Vnitř Lék 1990; 36: 417–425.
9. Hainer V, Dědičová L, Drbohlav J, et al. Složení nízkoenergetické bílkovinné diety k léčbě otylosti. Čs Gastroent Výž 1990; 44(3): 173-180.
10. Hainer V, Štich V, Kunešová M, et al. Effect of 4-wk treatment of obesity by very-low-calorie diet on anthropometric, metabolic, and hormonal indexes. Am J Clin Nutr 1992; 56 (Suppl 1): 281S–282S.
11. Hainer V, Štich V, Kunešová M, et al. Body-fat distribution and serum lipids during the long-term follow-up of obese patients treated initially with a very low calorie diet. Am J Clin Nutr 1992; 56(Suppl 1): 283S–285S.
12. Kunešová M, Hainer V, Pařízková J, et al. Long-term treatment of obesity in the obesity unit. Sb Lék 1998; 99: 279–286.
13. Hainer V, Kunešová M, Štich V, et al. Anthropometric, hormonal and metabolic characteristics in obese women with gynoid and android fat distribution: Effect of VLCD treatment. In: Obesity in Europe 93. London: J. Libbey 1994; 239–246.
14. Štich V, Hejnova J, Sulkovicova H, et al. Microdialysis in investigation of adipose tissue metabolism. Sb Lek 1998; 99: 227–234.
15. Hainer V, Kunešová M, Pařízková J, et al. Respiratory quotient in obesity: its association with an ability to retain weight loss and with parental obesity. Sb Lek 2000; 101: 99–104.
16. Kunešová M, Hainer V, Obenberger J, et al. Adipose tissue distribution in obese females. Relationship to androgens, cortisol, growth hormone and leptin. Sb Lék 2002; 103: 477–485.
17. Štich V, Harant I, de Glisezinski I, et al. Adipose tissue lipolysis and hormone-sensitive lipase expression during very-low-calorie diet in obese female identical twins. J Clin Endocrinol Metab 1997; 82: 739–744.
18. Barbe P, Štich V, Galitzky J, et al. In vivo increase in beta-adrenergic lipolytic response in subcutaneous adipose tissue of obese subjects submitted to a hypocaloric diet. J Clin Endocrinol Metab 1997; 82: 63–69.
19. Fried M, Kasalický M, Kunešová M, Hainer V, et al. Influence of some hereditary factors on weight loss following conservative and surgical treatment of obese female monozygotic twins. Obes Surg 1999; 9: 265–268.
20. Hainer V, Stunkard AJ, Kunešová M, et al. Intrapair resemblance in very low calorie diet-induced weight loss in female obese identical twins. Int J Obes Relat Metab Disord 2000; 24: 1051–1057.
21. Hainer V, Stunkard AJ, Kunešová M, et al. A twin study of weight loss and metabolic efficiency. Int J Obes Relat Metab Disord 2001; 25: 533–537.
22. Hainer V, Kunešová M, Stunkard AJ, et al. The within-pair resemblance in serum levels of androgens, sex-hormone binding globulin and cortisol in female obese identical twins – effect of negative energy balance induced by very low-calorie diet. Horm Metab Res 2001; 33: 417–422.
23. Kunešová M, Hainer V, Tvrzická E, et al. Assessment of dietary and genetic factors influencing serum and adipose fatty acid composition in obese female identical twins. Lipids 2002; 37: 27–32.
24. Kunešová M, Phinney S, Hainer V, et al. The responses of serum and adipose Fatty acids to a one–year weight reduction regimen in female obese monozygotic twins. Ann NY Acad Sci 2002; 967: 311–323.
25. Hainer V, Kunešová M, Pařízková J, et al. Serum cortisol and sex hormone binding globulin (SHBG) levels, body fat distribution and the role of genetic factors in obese females. Sb Lék 2002; 103(4): 471–475.
26. Mikulová-Braunerová R, Hainer V, Kunešová M, et al. Influence of vitamin A consumption on resting metabolic rate and fasting respiratory quotient in severely obese subjects. Med Princ Pract 2003; 12: 189–192.
27. Kabrnová-Hlavatá K, Hainer V, Gojová M, et al. Calcium intake and the outcome of short-term weight management. Physiol Res 2008; 57: 237–245.
28. Hainer V, Kunešová M, Bellisle F, et al. Psychobehavioral and nutritional predictors of weight loss in obese women treated with sibutramine. Int J Obes (Lond) 2005; 29: 208–216.
29. Hainer V, Kunešová M, Bellisle F, et al. The Eating Inventory, body adiposity and prevalence of diseases in a quota sample of Czech adults. Int J Obes (Lond) 2006; 30: 830–836.
30. Hainer V, Kabrnová K, Aldhoon B, et al. Serotonin and norepinephrine reuptake inhibition and eating behavior. Ann NY Acad Sci 2006; 1083: 252–269.
31. Kunešová M, Braunerová R, Hlavatý P, et al. :The influence of n-3 polyunsaturated fatty acids and very low calorie diet during a short-term weight reducing regimen on weight loss and serum fatty acid composition in severely obese women. Physiol Res 2006; 55: 63–72.
32. Kormanová K, Fried M, Hainer V, Kunešová M. Is laparoscopic adjustable gastric banding a day surgery procedure? Obes Surg 2004; 14: 1237–1240.
33. Hajniš K, Kunešová M. Vývoj obvodu břicha a gluteu (pasu a boků) v dospělosti Čas Lék čes 2000; 139: 537–543.
34. Hajniš K, Kunešová M. Obvod břicha a gluteu (pasu a boků) – diagnostický marker rozložení tuku v dětství a dospívání. Sborn Lék 2000; 101: 43–49.
35. Kunešová M, Vignerová J, Šteflová A, et al. Overweight and obesity in Czech children and adolescents – association with parental obesity and socioeconomical factors. J Publ Health 2007; 15: 163–170.
36. Štich, V, Hainer, V, Barbes, P, et al. Physical activity in the prevention and management of obesity. World Rev Nutr Diet 1997; 82: 219–228.
37. Kunešová M, Hainer V, Tvrzická E. Složení mastných kyselin v séru a v tukové tkáni a obezita. DMEV 1998; 1: 180–190.
38. Hainer V. How should the obese patient be managed? Possible approaches to a national obesity management network. Int J Obes Relat Metab Disord 1999; 23(Suppl 4): S14–S18.
39. Mikulová R, Hainer V. Uncoupling proteiny. Čas Lék čes 2001; 140: 387–391.
40. Kabrnová K, Hainer V. Úloha nutričních faktorů v léčbě obezity. Čas Lék čes 2005; 144: 529–533.
41. Hlavatý P, Kunešová M. Acylaci stimulující protein – vliv na metabolismus tukové tkáně. Čas Lék čes 2006; 145: 14–18.
42. Hainer V, Toplak H, Mitrakou A. Treatment modalities of obesity: what fits whom? Diabetes Care 2008; 31(Suppl 2): S269–S277.
43. Pařízková J. Impact of education on food behaviour, body composition and physical fitness in children. Brit J Nutr 2008; 99(Suppl 1): S26-S32.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Mirizziho syndrom s cholecystoduodenální píštělí – vzácná komplikace cholecystolitiázy
- Bezkrevní medicína
- Maligní melanom: standardy a inovace v diagnostice a terapii
- Léčba závislosti na kanabinoidech