Úvodník

Vážení čtenáři,

otvíráte druhé číslo Časopisu lékařů českých roku 2009, které vám z rozhodnutí předsednictva České lékařské společnosti JEP ještě přichází poštou zdarma. Časopis lékařů českých je skutečně rodinným stříbrem českého lékařství. Spolu s Praktickým lékařem je jedním ze dvou tzv. prezidiálních časopisů, jejichž obsah garantuje přímo předsednictvo ČLS JEP, a nemá tedy přímý vztah k žádné odborné společnosti. Jeho obsah by tedy měl zajímat lékaře všech oborů.

Časopis lékařů českých je náš nejstarší lékařský časopis. Psali do něj největší velikáni naší medicíny jako například profesoři Josef Thomayer nebo Josef Pelnář. K získání představy o tom, jaká byla naše medicína před 50 či 100 lety, je Časopisu lékařů českých optimálním zdrojem. Časopis byl vždy časopisem přehledovým i vědeckým. Publikoval i některé prioritní práce. Připomeňme například práci profesora Milana Jirsy a dalších z počátku padesátých let 20. století, kteří možná jako první na světě popsali, co lze vidět v lidském organismu pomocí ultrazvuku defektoskopem z ČKD.

Časopis má za sebou období slavná i méně slavná. Dnes u nás vycházejí některé lékařské časopisy ve více než desetinásobně větším nákladu než Časopis lékařů českých. Nemá cenu ztrácet čas hloubáním nad tím, v čem je příčina. Naopak je třeba usilovat i s vaší pomocí o lepší budoucnost časopisu. To je v moci čtenářů, ale především autorů. Kvalitě českého odborného časopisu prospějí nejvíce kvalitní přehledové články z různých oborů, které se obvykle nerecenzují. Nezbytná je také odvaha redakce odmítnout práci publikovat nebo ji nepřipustit ani k recenznímu řízení. Mnohý český autor, který svou práci nedokázal prosadit v zahraničním impaktovaném časopisu, se domnívá, že český časopis je platformou k uveřejnění nekvalitní práce. Originální české články však také mohou být kvalitní a čtivé, zejména pokud se zabývají specificky českou vědou – např. z oblasti epidemiologie. Mohou srovnávat výskyt nemocí či metodiky a diagnostické postupy u nás dříve a nyní a porovnávat nálezy právě na naší populaci. Poměrně snadno lze rozpoznat, kam článek patří. Stačí se podívat na použité citace. Citujeme obvykle ty, se kterými chceme své výsledky diskutovat, a tak je český původní článek se samými zahraničními citacemi většinou projevem autorovy obavy z diskuze svých výsledků se zahraničím nebo výrazem neúspěšné snahy o tuto diskuzi. Autor tak získá „bod“ potřebné publikace pro řešení například grantu a jím citovaní zahraniční autoři, se kterými by měl diskutovat, si český článek téměř jistě nepřečtou.

V případě Časopisu lékařů českých však existuje malá naděje, že autoři z množiny, která řeší stejný vědecký problém, si článek přečtou. Tou nadějí jsou anglické verze článků Časopisu lékařů českých publikované ihned po přijetí do redakce na webových stránkách časopisu a abstrakta zveřejněná ve světových databázích např. v Pubmedu.

Naopak autor, který diskutuje své výsledky s domácími autory, může očekávat, že jeho práci rychleji vyhledají, a výsledky se pak stanou součástí komplexu našich znalostí o daném fenoménu či určité nemoci. Tento přístup dokonce dobře odpovídá definici impakt faktoru. Časopis lékařů českých je nyní v pozitivním Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, které jsou vládou využívány při hodnocení české vědy.

Internet skutečně trochu potlačuje význam tištěných časopisů. Vedení České lékařské společnosti JEP se rozhodlo zveřejňovat původní články Časopisu lékařů českých v anglické verzi na internetu, a tím je více zpřístupnit světu. Probíhá také tzv. digitalizace většiny ostatních časopisů České lékařské společnosti. Jsou přístupné pro všechny členy na stránkách České lékařské společnosti (www.cls.cz) po 6 měsících od vydání. I kdyby to vedlo k poklesu počtu předplatitelů časopisů Nakladatelského střediska ČLS JEP, papírové verze časopisů nemůžeme nikdy nechat zaniknout.

I elektronické fulltextové verze však nesou tradice historických časopisů. Je těžké odhadnout, kam se budou technologie vydávání odborných časopisů ubírat v budoucnosti. Česká lékařská společnost je připravena na všechny varianty. Modernizovala se i forma archivace časopisů a jejich dostupnost bude v budoucnu možná i při velkých změnách informačních technologií.

Přál bych si, abyste si první dvě letošní čísla s chutí přečetli a aby ve vás časopis vzbudil zájem. Přinášejí vám v tištěné formě články, které si v klidu přečtete třeba ve večerním čase a v internetové formě si je pak vyhledáte při elektronickém vyhledávání časopisů.

Třetí číslo časopisu již nedostane každý člen společnosti, bude znovu docházet pouze předplatitelům. O dalším osudu časopisu rozhodne mimo jiné anketa, která je součástí tohoto čísla. Naleznete ji na straně 82. Pevně doufám, že se počet předplatitelů znovu zvýší.

Dovolte, abych Časopis lékařů českých popřál, aby se pro naše lékaře znovu stal tak významným, jako býval. Prosím vás, abyste se stali spolutvůrci časopisu nejen jako autoři, ale také jako ti, kteří se budou aktivně obracet na redakční radu se svými podněty.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

člen předsednictva ČLS JEP pověřený ediční problematikou

V Praze dne 2. února 2008.