Ohlédnutí za XVIII. kongresem České lékařské společnosti J. E. Purkyně v Brně

Když koncem šedesátých let minulého století prohlásil tehdejší americký surgeon general dr. Steward, že „Válka proti infekcím je skončena“, skutečně se zdálo, že infekční nemoci, které lidstvo sužovaly odedávna, přestávají být závažným zdravotnickým problémem. Byla objevována stále nová antibiotika, vyvíjeny nové účinnější očkovací látky, nadějně se rozjížděly programy eradikací některých infekcí, jako je např. variola, a tak bylo lze se domnívat, že definitivní zlikvidování většiny infekčních nemocí je víceméně jen otázkou času, dostatku finančních prostředků a logistiky. Následující desetiletí však ukázala, jak byly všechny tyto optimistické předpovědi mylné. Mikrobi si stále rychleji a rafinovaněji dokážou vyvíjet rezistenci na antibiotika, neustále se objevují nová infekční agens, o kterých jsme neměli ani tušení, staré, již zdánlivě zvládnuté infekce, se vracejí, a tak zůstávají infekční nemoci stále nejčastější příčinou morbidity i mortality jak v zemích rozvojových, tak dokonce i v zemích rozvinutých. To vše je důsledkem trvale se měnící epidemiologické situace, která se v mnoha ohledech vyvíjí spíše k horšímu, na straně jedné, a mimořádné schopnosti mikroorganismů na tyto změny díky své obrovské evoluční plasticitě reagovat, na straně druhé.

Jak se v nedávné době ukázalo, zvyšuje se riziko výskytu vysoce nebezpečných infekcí buď jako následek biologického napadení nebo jejich neúmyslného zavlečení cestovateli z oblastí jejich endemického výskytu, ale existuje také reálné nebezpečí vzniku nového pandemického kmene chřipkového viru typu A. Právě z těchto důvodů se Česká lékařská společnost JEP rozhodla věnovat svůj XVIII. kongres problematice infekčních nemocí.

Toto vše uvedla v úvodním slovu předsedkyně Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP M. Staňková, která na závěr zdůraznila, že právě z těchto důvodů se problematika infekčních nemocí opět stává jednou z priorit Světové zdravotnické organizace.

Program kongresu byl rozdělen do dvou po sobě následujících bloků, které se ve 14 přednáškách zabývaly jednak možnostmi importu infekčních nemocí a také nebezpečím vzniku chřipkové pandemie.

První blok nazvaný Cestovní medicína a možnost importu nebezpečné nákazy zahájila V. Marešová z Infekční kliniky 2.LF UK Praha, která obecně zhodnotila reálnost rizika importu různých infekčních onemocnění především v souvislosti se stále narůstajícími počty našich občanů vyjíždějících do stále exotičtějších destinací na straně jedné, ale také s narůstajícími počty turistů a imigrantů přijíždějících do ČR i z oblastí výskytu řady infekčních onemocnění, která nejsou v našich podmínkách běžná. Upozornila též na skutečnost, zdravotní rizika jsou stále podceňována jak cestovateli samými, tak i cestovními kancelářemi, ovšem nedostatky jsou i na straně lékařů, kteří mnohdy nemají dostatečnou erudici a při zlehčování zdravotních obtíží pacientem nemusejí rozpoznat závažnost případu. Žádné horečnaté onemocnění po návratu z rizikových zemí by se nemělo podcenit, protože diagnostika většiny importovaných nemocí je mnohdy obtížná i pro zkušeného specialistu. Lékař by proto nikdy neměl váhat konzultovat oddělení cestovní medicíny klinik infekčních chorob. V další přednášce shrnula Z. Manďáková z Infekční kliniky FN Bulovka současný stav znalostí o malárii včetně novinek v diagnostice, terapii i prevenci této choroby. Další dvě prezentace byly věnovány ostatním importovaným parazitárním infekcím: F. Stejskal z 1. LF UK Praha přednesl sdělení o importovaných protozoárních infekcích včetně obsáhlé informace o diferenciální diagnostice, L. Kolářová z IPVZ Praha informovala o situaci týkající se importu parazitárních helmintů na území ČR. H. Roháčová z Infekční kliniky FN Bulovka přednesla sdělení o problematice virových hemoragických horeček. M. Pek z Ústředního vojenského zdravotního ústavu Praha informoval o připravenosti armádního sektoru k řešení nenadálé situace, kdy by bylo nutno izolovat osoby s podezřením na vysoce nebezpečné infekce v zařízeních armády ČR a možnostech spolupráce s civilním sektorem. V. Chmelík z Nemocnice České Budějovice popsal jihočeský krizový plán reakce na import nebezpečné infekce a informoval o zkušenostech ze cvičení, které v Českých Budějovicích proběhlo na podzim předchozího roku. H. Roháčová informovala ve svém druhém sdělení o připravenosti civilního sektoru izolovat osoby s podezřením na vysoce nebezpečnou infekční chorobu a popsala situaci na Infekční klinice FN Bulovka, kam by byli primárně směřováni pacienti z civilního sektoru.

Odpolední blok byl nazvaný Vznik pandemie chřipky a protiepidemická opatření, zahájen byl ale přednáškou K. Holečkové z Kliniky infektológie a geografickej medicíny SZU Bratislava, která zevrubně informovala o zkušenostech z praxe v rozvojových zemích, tak jak je tato prováděna v rámci mezinárodních projektů Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity a v posledných rokoch aj VŠ zdravotníctva a soc. práce sv. Alžbety v Bratislave. Pak již následovaly příspěvky věnované problematice chřipky. V. Marešová z 2. LF UK Praha podala komplexní informaci o klinické problematice chřipky včetně všech typů komplikací a zásad léčby symptomatické i kauzální. J. Kynčl ze SZÚ Praha informoval o významu chřipky jako příčiny úmrtí; z přehledů vyplývá, že chřipka každoročně kromě výrazné morbidity usmrtí také přibližně 2500 osob, což reprezentuje kolem 2,1 % úmrtí v ČR. H. Jiřincová ze SZÚ Praha shrnula dosavadní poznatky o ptačí chřipce a M. Havlíčková ze stejného pracoviště informovala o situaci ve vývoji pandemické vakcíny, která by měla být hlavní zbraní proti šíření předpokládaného nového pandemického kmene chřipky. Kongres byl uzavřen druhým příspěvkem V. Chmelíka, který zevrubně informoval o pandemickém plánu Nemocnice České Budějovice.

O aktuálnosti zvoleného tématu XVIII. kongresu České lékařské společnosti J. E. Purkyně a zájmu nejširší lékařské veřejnosti svědčil jednak vysoký počet přihlášených účastníků a především vysoká účast při všech přednáškách i velmi živá debata, které byla vedena ke každému příspěvku. Pro organizátory i přednášející bylo velkým uznáním, že z pléna byl opakovaně vznesen požadavek, aby akce týkající se této problematiky byly uspořádány i v budoucnu.

Ladislav  Machala

Infekční klinika FN Bulovka a Katedra infekčních nemocí IPVZ Praha

Srdečně vás zveme na pokračování podobně zaměřeného

XIX. kongresu ČLS JEP s tématy

„ZOONÓZY A nákazy s přírodní ohniskovostí“,

který se uskuteční v Praze,

v hotelu OLYMPIK dne 22. 4. 2009.

Těšíme se na vaši účast.