Perioperační neurokognitivní poruchy
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 30, 2019, č. 6, s. 287
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Výzkum, prokazování, nebo naopak popírání nepříznivých neurokognitivních vlivů celkové anestezie je stále bohatší, aniž by dospěl k jednoznačnému zhodnocení. V poslední době se posunulo i portfolio operovaných pacientů – ke staršímu věku, k heterogenitě komorbidit a k rozvoji nových operačních postupů.
Jedenáct autorů z akademické úrovně ve Filadelfii se z uvedených důvodů věnovalo rozsáhlému studiu dosavadních literárních pramenů na dané téma ve svém podrobném přehledovém zpracování se 119 citacemi. Výzkumný tým předkládá preklinické údaje v porovnávání s pooperační kognitivní dysfunkcí. Text zahrnuje soubory pokusů na různých zvířatech s molekulárními a s buněčnými patomechanismy. Následují popisy samostatných výzkumů na obratlovcích i přehledy z humánní operativy a anestezie.
Zhoršení kognitivních funkcí, výskyt pooperačního deliria, dlouhodobé následky pro paměť a výkonnostní funkce, poznávání jsou svou intenzitou výraznější u operovaných pacientů ve věku vyšším než 65 let. Tato posledně uvedená kategorie pacientů bývá již předoperačně ve svých mentálních funkcích limitována.
Byl přijat nový zastřešující termín: místo pooperační kognitivní dysfunkce je totiž jako výstižnější název doporučena perioperační neurokognitivní choroba – nemoc – syndrom.
Klinické predispoziční faktory zahrnují věk, infekci, již předoperačně se projevující kognitivní poruchy. K nim se přiřazují délka a charakter operačního výkonu, anestezie a per/pooperační patofyziologie a komplikace, zejména hypotenze a hypoxemie.
Vzdor obsáhlému výzkumu nebylo dosud dosaženo jednotného vysvětlení. V humánní medicíně a v jejím klinickém výzkumu nelze ani oddělit vliv anestezie od vlivu chirurgického výkonu a stresu, modely jsou příliš komplexní. Z anesteziologického pohledu se uznávají především vlivy hypotenze a hypoxemie, nikoli působnost jednotlivých podaných přípravků. Výzkum musí dále pokračovat, je třeba pracovat s velkými datovými soubory; teprve jejich zpracování umožní účinnou prevenci, popř. kauzální terapii.
Připravila doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2019 Číslo 6
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Anesteziologie a intenzivní péče v gynekologii a porodnictví
- Etika a paliativní péče v intenzivní péči v roce 2019
- Neuroanestezie a neurointenzivní péče
- Doporučení pro intubaci při vědomí u dospělých pacientů