Kombinace myorelaxans a analgetika v terapii akutního lumbaga
Akutní lumbago je běžnou diagnózou v ambulantní i nemocniční praxi. Hlavním symptomem je bolest v lumbosakrální krajině bez iradiace do dolních končetin trvající méně než 3 měsíce. V terapii tohoto akutního bolestivého segmentového syndromu se kromě režimových opatření uplatňují myorelaxancia a analgetika.
Úvod
Akutní lumbago vzniká typicky po zvednutí těžkého břemene z předklonu, obzvláště při současné rotaci páteře. Někdy však příčina lumbaga zůstává neobjasněna a obtíže většinou během 1–3 týdnů odezní. Před započetím terapie je nutné v rámci diferenciální diagnostiky vyloučit závažnější příčiny, například frakturu obratle, spondylodiscitidu, malignitu nebo prolaps meziobratlové ploténky.
Terapie akutního lumbaga je symptomatická. Kromě omezení pohybové aktivity a klidového režimu se v akutním stadiu uplatňuje farmakoterapie. Nejčastěji jsou využívána myorelaxancia a analgetika, ať už samostatně, nebo v rámci kombinované terapie. Studie finských lékařů se soustředila na účinek kombinované perorální terapie myorelaxans orfenadrinem a analgetikem paracetamolem u pacientů trpících akutním lumbagem.
Metodika studie
Do studie bylo zařazeno 50 pacientů s akutním lumbagem bez periferního neurologického deficitu, kteří byli rovnoměrně rozděleni do dvou terapeutických skupin. Po primárním vyšetření byla každému z pacientů aplikována intramuskulární injekce, pacientům z první skupiny bylo aplikováno 60 mg orfenadrinu, pacientům z druhé skupiny fyziologický roztok. Poté pacienti s sebou dostali 50 tablet, které měli užívat po dvou tabletách třikrát denně. První skupina dostala tablety s obsahem 35 mg orfenadrinu a 450 mg paracetamolu, druhá skupina tablety s obsahem 450 mg paracetamolu. Pacienti byli pozváni na kontrolu po 7–10 dnech a 14–21 dnech od primárního ošetření.
Po 7–10 dnech došlo v první skupině k výraznému zlepšení schopnosti chůze a sezení v porovnání s druhou skupinou (p < 0,01). V ostatních subjektivních a objektivních parametrech nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl. Druhá kontrola od primárního ošetření nebyla hodnocena pro nízkou compliance pacientů. Průměrná doba imobility pro obě skupiny činila 10,6 ± 1,4 dne. Průměrná doba imobility pro první skupinu činila 8,6 ± 0,6 dne a pro druhou skupinu 12,9 ± 1,2 dne. Tento rozdíl byl statisticky signifikantní (p < 0,01).
Závěr
Z výsledků studie vyplývá, že orfenadrin signifikantně zkracuje dobu imobility při úvodním intramuskulárním podání a následné perorální kombinaci s paracetamolem u pacientů s akutním lumbagem.
(holi)
Zdroj: Tervo T., Petaja L., Lepisto P. A controlled clinical trial of a muscle relaxant analgesic combination in the treatment of acute lumbago. Br J Clin Pract 1976 Mar; 30 (3): 62–64.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.