Migrenici/migreničky a expozice světlu jako algeziologické téma
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 29, 2018, č. 1, s. 34
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Exposure to light provokes emotional, physical responses in migraineurs. www.painmedicinenews.com/articleID=45043
Uvedení jedinci se vyhýbají světlu, protože v nich navozuje emoční dysbalanci a vegetativní dysfunkci a zhoršuje bolesti hlavy.
Výzkumná skupina algeziologů na univerzitním pracovišti v Bostonu se věnovala podrobnějšímu neurofyziologickému ozřejmění senzitivity vůči světlu a jeho vlnovým délkám ‒ od vnímavých buněk v oku až po mozková centra, která ovládají náladu a vegetativní pocity jako sevření na hrudi, pocit krátkého dechu, přecitlivělosti na světlo, suchosti v ústech, dráždivosti, pocitu únavy, smutku, plnosti a nauzey (Proc Natl Acad Sci. 2017:26). Zodpovídají za ně nervové dráhy – stimuly vyvolané světlem procházejí hypotalamem do center vegetativních a endokrinních regulací a nálad a vedou k jejich dysfunkci. Cefaleu zvyšuje při migrenózní atace zejména modré, červené, jantarově žluté a bílé světlo. Cefalea se ale významně sníží při expozici zelenému světlu (Brain. 2016;139:1971–1986). To aktivuje specifické neurony v sítnici a v mozku daleko méně. Svítidla generující zelené světlo jsou nákladnější, neléčí migrénu, ale příznivě ovlivňují QOL i aktuální stav pacienta včetně fotosenzitivního ošetřujícího personálu.
Studie je podložena soubory 81 migreniků a 17 jedinců bez migrenózního genotypu. Migrenici byli testováni dvakrát – z toho jednou bez migrenózní ataky – jedinci bez migrén byli testováni třikrát na vegetativní známky při ovlivnění zeleným světlem – beze změn. Symptomatologie u migreniků se významně zmírnila. U nevidomých jsou rozdílné výsledky – odpovídají typu nevidomosti – pokud se vyřadí vedení vzruchu cestou n. opticus, zelené světlo nemá na cefaleu a vegetativní symptomatologii vliv.
Připravila:
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2018 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Perioperační infuzní léčba
- Vybrané aspekty péče o dárce orgánů s mozkovou smrtí
- Je nebulizovaný 3% hypertonický roztok NaCl účinný při bronchiolitidě malých dětí?
- Doporučení pro bezpečné bolusové podávání vazopresorů na oddělení akutního příjmu