Anesteziologická léčba při spinálním traumatu
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 29, 2018, č. 1, s. 13
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Deepak, S. Anesthetic Management of Spinal Cord Injury. Refresher Course Lectures Anesthesiology, Boston, 2017, přednáška 212.
Ve vyspělých státech včetně USA je roční výskyt poranění páteře a míchy – spinálních traumat – ± 5,4 případů na 1 milion obyvatel. Mezi příčinami vedou dopravní nehody, dále pády z výšek a rekreační sportovní aktivity. V 80 % jsou mezi pacienty zastoupeni mladí muži a pouze v 1 % dosáhnou své předchozí kondice a kvality života.
Přednáška a její text postgraduálně a poměrně podrobně představují hlavní komponenty: patofyziologii, hrozbu a obraz neurogenního šoku, výskyt arytmií, projevy autonomních reflexních dysfunkcí, incidenci a průběh plicních komplikací, časté komplikující vegetativní dysfunkce GIT, nestabilitu v glukózovém a iontovém hospodářství, disregulaci tělesné teploty.
American Spinal Injury Association (ASIA) modifikovala a inovovala kategorizace závažnosti oproti původnímu Frankelovu rozdělení. Vyšetřuje a hodnotí bilaterální sílu v 10 svalových skupinách a cit ve 28 specifických oblastech. A-kategorie shrnuje kompletní ztrátu motorické funkce a senzitivity až po stupňovité zlepšování po E-kategorii se zachováním obou funkcí.
Specifická pozornost je v textu věnována anesteziologickým aspektům – viz výše – a doplňuje se těmito poznatky: Volba anestetika nemá specifickou prioritu. Hemodynamická stabilita je náročná na zajištění a udržování, ale její náležitá funkce je naprosto nutná, prioritní. Hypotenze významně přispívá ke zhoršení spinálních projevů a neurovýsledků.
American Association of Neurological Surgeons (AANS) požaduje MAP 85–90 mm Hg a udržování systolického tlaku na hodnotě vyšší než 90 mm Hg za zásadní, a to i za cenu agresivní farmakoterapie katecholaminy a inotropiky. Nejvyšší nasazení v tomto směru vyžadují poranění krční míchy a míchy v horních partiích hrudní páteře. Samostatnou pozornost je třeba zaměřit na neuromonitoraci – zejména na sledování evokovaných potenciálů motorických i senzorických (EP).
Doporučuje se využít doplňků dexmedetomidinu a nepoužívat nervosvalové blokátory. Stále se diskutuje na téma časného podání metylprednizolonu (MP), popř. dexametazonu. Historická studie NASCIS II z roku 1992 v USA prokázala lehké omezení spinálního poranění zábranou edému a apoptogenních katabolických změn, ale v novější studii STASCIS (Surguical Timing in Acute Spinal Injury Study) se příznivý vliv neprokázal – podání glukokortikoidu i.v. se obecně nedoporučuje.
Připravila:
doc. MUDr. Jarmila Drábková,CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2018 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Perioperační infuzní léčba
- Vybrané aspekty péče o dárce orgánů s mozkovou smrtí
- Je nebulizovaný 3% hypertonický roztok NaCl účinný při bronchiolitidě malých dětí?
- Doporučení pro bezpečné bolusové podávání vazopresorů na oddělení akutního příjmu