Je vhodnější v rámci reverze nervosvalové blokády podat vagolytikum před neostigminem, nebo lze podávat obě látky současně?
Autoři:
Černý Vladimír
Působiště autorů:
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 1, s. 58
Kategorie:
Postgraduální vzdělávání - Kapitoly z klinické fyziologie
Antagonizace (reverze) nervosvalové blokády po podání nedepolarizujících svalových relaxancií (NMBA) představuje rutinní součást anesteziologické praxe. I přes nástup sugammadexu do klinické praxe a jeho unikátní spolehlivost, převažujícím způsobem antagonizace po podání NMBA je i nadále podání neostigminu s vagolytikem (v České republice nejčastěji atropin, v anglosaské oblasti glykopyrolát). Nedepolarizující svalová relaxancia na rozdíl od depolarizujících relaxancií soutěží (jsou kompetitivní antagonisté) s atropinem na nervosvalové ploténce (NMJ), uvedená kompetice je v principu podstatou účinku NMBA. Neostigmin je účinným inhibitorem enzymu acetylcholinesterázy, obvyklou doporučovanou dávkou je 0,05–0,08 mg/kg, za maximální dávku je považováno 5 mg. Podání neostigminu inhibuje degradaci acetylcholinu a zvyšuje jeho koncentraci v oblasti NMJ. Zvýšená koncentrace acetylcholinu „vytlačuje“ zbývající molekuly NMBA a vede klinicky ke „zvratu“ nervosvalové blokády. Acetylcholin však působí v organismu nejenom na nikotinové receptory, ale ve stejné míře bohužel i na muskarinové. Stimulace muskarinových receptorů může vést k řadě nežádoucích účinků různého klinického významu – bradykardie až asystolie, zvýšení střevní peristaltiky s nauzeou a zvracením, zvýšená bronchiální sekrece, nucení na močení. Podání atropinu v předstihu (v řádu minut) před neostigminem blokuje efekt acetylcholinu v oblasti periferních muskarinových receptorů, a snižuje tak závažnost/výskyt výše uvedených důsledků jejich stimulace. Současné podání obou látek (neostigmin+ atropin), jak je v klinické praxi často používáno, je spojeno s vyšším výskytem negativních účinků spojených se stimulací muskarinových receptorů, nedostatečně blokovaných předchozím podáním vagolytika.
Zkušenost a praxe na řadě pracovišť jak u nás, tak v zahraničí, ukazuje, že obě látky lze podat současně a upřímně řečeno, i já tento postup praktikuji, nemám-li nějaký speciální důvod se chovat jinak. Chceme-li však mít jistotu, že děláme pro minimalizaci nežádoucích účinků spojených se stimulací muskarinových receptorů v rámci antagonizace nervosvalové blokády u našeho pacienta maximum možného, tak k dosažení vede jen jedna cesta – podávat atropin vždy 1–2 minuty před podáním neostigminu. Anebo zvolit jiný způsob antagonizace.
Adresa pro korespondenci:
Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Klinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicíny
Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové
Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine,
Dalhousie University, Halifax,
Nova Scotia, Canada
e-mail: cernyvla1960@gmail.com
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2014 Číslo 1
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Ultrazvukové vyšetření hrudníku v intenzivní medicíně
- Hypovolemický šok
- Myasthenia gravis a anestezie – nový bezpečnější postup
-
Current Practice in Obstetric Anaesthesia.
Part III. Regional anaesthesia for caesarean section