Účelné využití technologií ke snížení výskytu SSI
Jak s pomocí moderních technologií a individualizovaného přístupu snížit výskyt infekcí v místě operační rány (SSI – surgical site infections) shrnula ve svém příspěvku v rámci bloku workshopů podporovaného společností HARTMANN-RICO předsedkyně České společnosti pro léčbu rány doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D.
V úvodu na klinické fotodokumentaci demonstrovala skutečnost, že každá rána je jiná, stejně jako je jiný každý pacient, což vyžaduje individuální přístup s výběrem vhodného krytí. Znalosti a respektování kritérií a doporučených postupů jsou v rozhodování neméně důležité.
Prevalence SSI a rizikové faktory jejich vzniku
SSI jsou nejčastějšími infekcemi spojenými se zdravotní péčí. Prodlužují hospitalizaci, zvyšují riziko dalších výkonů i riziko úmrtí. Do 30 dnů od výkonu přitom zdravotník zodpovídá za průběh pooperační rány. Nejčastěji je vykazována dg T81.4 – infekce spojená se zdravotní péčí. Z analýzy dat od 33 741 pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice LF MU a FN u Sv. Anny v Brně v období 1/11 až 12/21 vyplynulo, že SSI se rozvinuly u 3 %.
Mezi rizikové faktory SSI patří věk pacienta, přítomnost komorbidit, ale také délka operačního výkonu. Ukazuje se, že kritický čas je 107 minut, přičemž při delší době výkonu se významně zvyšuje riziko SSI – u 58 % pacientů vznikne SSI. Doba hospitalizace se přitom prodlouží 4násobně, což je spojeno se 4násobnými náklady na péči. Jak připomenula docentka Veverková, přítomnost infekce v operační ráně je spojena s vyšším rizikem exitu. Prevence SSI je důležitá, avšak stále se na ni nedostatečně myslí a není hrazena ze zdravotního pojištění.
Možnosti předcházení SSI
Výskyt SSI lze ovlivnit předoperačně, perioperačně i pooperačně. Za zmínku ze souboru opatření stojí například doporučení neholit pacienta před operací nebo nepřerušovat imunosupresivní terapii. Problémem je antibiotická profylaxe, která nebývá standardně zdokumentována. Perioperačně se doporučuje nepoužívat adhezivní incizní fólie, u nichž se prokázalo, že nesnižují výskyt infekce. Naopak se doporučuje používat šicí materiály s antibakteriální úpravou. Po operaci se nemá prodlužovat antibiotická profylaxe, naopak se má zajistit oxygenace a nedoporučuje se používat vlhké krytí ihned po operaci.
V rámci preventivních opatření u SSI je potřeba se opírat o nové doporučené postupy péče o ránu v místě chirurgického výkonu z roku 2022, které vycházejí z guidelines Světové zdravotnické organizace (WHO). Součástí je karta pacienta, který má být edukován o možnosti vzniku SSI a odpovídající následné péči.
Možnosti řešení vzniklého problému
Rány se rozdělují do několika kategorií (čistá, kontaminovaná, nečistá), přičemž každá kategorie vyžaduje jiný přístup a jiné krytí. Docentka Veverková konstatovala, že na trhu je v současnosti k dispozici velké množství různých krycích materiálů, avšak při výběru je třeba brát v úvahu též ekonomické náklady a není třeba dávat „všechno všem“. Například podtlakovou terapii (NPWT) v kombinaci s antimikrobiálním krytím je vhodné vyhradit jen pro nejrizikovější pacienty. Výběr krytí se přizpůsobuje typu rány a stavu pacienta. Platí také pravidlo, že čím méně převazů, tím lépe.
Závěr
V závěru svého vystoupení přednášející zdůraznila povinnost implementovat do praxe nové doporučené postupy péče o ránu a vyzdvihla význam vedení fotodokumentace klinických případů i souvisejících statistik. Cílem péče o ránu je ovlivnit všemi prostředky riziko infekce a snížit tak výskyt SSI.
