Léčba AML kombinací ivosidenib + azacitidin v Česku – zkušenost z ÚHKT

Nová možnost terapie AML s mutací IDH1 byla nasazena i u pacientky pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Její případ ve svém sdělení přiblížil MUDr. Jan Válka, Ph.D., z tohoto pracoviště.

Anamnéza

Žena, které bylo v době stanovení diagnózy AML 65 let, se od února 2024 potýkala s febriliemi, progredující únavou a bolestivostí zvětšených gingiv. Nasazena byla pouze antibiotika, pak došlo ke zlepšení. Nicméně v dubnu byla znovu febrilní, únava se dál zhoršovala, objevila se signifikantní bolestivá kožní léze. V anamnéze měla dyslipidémii, depresi a autoimunitní tyreoiditidu, užívala levothyroxin, trazodon a fluoxetin. Je dlouhodobou kuřačkou (15 cigaret denně).

Diagnostika

Vyšetření na spádovém interním pracovišti 24. 4. 2024 ukázalo vysoké hodnoty C-reaktivního proteinu (CRP; 229 mg/l) i laktátdehydrogenázy (LDH; 41 µkat/l), leukocyty 3,49 × 10⁹, neutrofilů v diferenciálu bylo jen 5 %, mikroskopicky 35 % blastů, čili už byla jasná myeloidní leukémie. Biopsie kožního ložiska prokázala hrubou infiltraci myeloidními blasty.

7. 5. 2024 proběhlo konziliární vyšetření v ÚHKT, laboratoř doložila velké zastoupení blastů v periferní krvi (63,8 %). Hodnota CRP dosahovala 62,1 mg/l na ATB léčbě. Pacientka zatím nebyla schopná zahájit terapii AML, byť neintenzivní. V ostatních parametrech se nevyskytlo nic zásadního. Na základě cytologického, cytogenetického i molekulárně genetického nálezu byla diagnostikována akutní monocytová leukémie s extramedulárním postižením (gingiva, kůže) a mutací IDH1^R132C. Z hlediska prognózy měla pacientka střední cytogenetické riziko i riziko podle ELN 2017.

Průběh léčby

Vzhledem k výkonnostnímu stavu a hraničnímu věku nebyla indikována intenzivní terapie a pro přítomnost mutace IDH1 byla zvolena kombinace IVO + AZA:

• 1. cyklus od 12. 6. 2024 – zahájení za hospitalizace v ÚHKT (jednalo se o nový preparát), plná dávka IVO (denně 2× 250 mg); 28. den morfologicky 5,8 % blastů, v PK pancytopenie; nerozvinul se diferenciační syndrom, nebyl prodloužený interval QTc na EKG.
• 2. cyklus od 10. 7. – zredukovaná dávka (denně 1× 250 mg) na základě SPC, protože pacientka musela užívat azolové antimykotikum (silný inhibitor CYP3A4); po 2. cyklu morfologicky 4,4 % blastů, reparace trombocytů (107 × 10⁹), anémie (Hb 91 g/l).
• 3. cyklus od 8. 8. – poměrně rychlá odpověď erytrocytů a trombocytů, dosažení transfuzní nezávislosti.
• ZP schválila další 4 cykly terapie.

   

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

   

Zdroj: Válka J. Panelová diskuse – první zkušenosti u pacientů s AML s mutací IDH1 nevhodných pro intenzivní terapii v ČR. III. český hematologický a transfuziologický sjezd, Hradec Králové, 17. 9. 2024.