VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
doporučené postupy
Novinky Kombinace buprenorfinu s naloxonem v substituční léčbě těhotných žen závislých na opioidech nevedla k významným nežádoucím účinkům pro matku ani plod
Retrospektivní přezkoumání 10 případů žen závislých na opioidech, které v těhotenství užívaly substituční léčbu buprenorfinem + naloxonem, neukázalo žádné významné nežádoucí důsledky tohoto postupu pro matku ani pro plod. Porovnání těchto případů s údaji ze 7 předchozích publikovaných studií nezjistilo rozdíl ve výsledcích u matky ani plodu při podávání kombinace buprenorfinu + naloxonu oproti samotnému buprenorfinu nebo metadonu.
Novinky INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKA: Metabolická chirurgie jako modalita komplexní léčby pacientky s obezitou 3. stupně a jejími komplikacemi
Prezentujeme kazuistiku pacientky doporučené do obezitologické ambulance pro obezitu 3. stupně a prediabetes. Po infekci COVID-19 u ní došlo k dalšímu vzestupu hmotnosti a postupnému přechodu z prediabetu do diabetu mellitu 2. typu (DM2) s nutností léčby dvojkombinací metformin/sitagliptin. Pacientka i přes počáteční váhaní nakonec souhlasila s provedením bariatrické operace. Po sleeve gastrektomii postupně došlo k poklesu hmotnosti celkem o 60 kg, ke kompletní remisi diabetu a zlepšení dalších parametrů. Kazuistika tak potvrzuje, že bariatrická chirurgie je nejúčinnějším způsobem nejen léčby obezity, ale také DM2.
Novinky GnRH-a může být alternativou hCG při stimulaci ovulace v rámci IVF i u žen s normální ovariální odpovědí
Podle současných vědeckých důkazů je stimulace ovulace pomocí agonisty gonadotropiny uvolňujícího hormonu (GnRH-a) při in vitro fertilizaci (IVF) vhodným postupem u všech pacientek, nikoliv jen u žen s vysokou ovariální odpovědí na stimulaci. Autoři tohoto článku ze srpna 2014 dodávají, že tato metoda může být alternativou stimulace ovulace pomocí lidského choriogonadotropinu (hCG) s vynikajícím podílem otěhotnění. Podpora luteální fáze (LPS) by měla být individualizovaná podle ovariální odpovědi dané pacientky.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.