Postabortivní syndrom – opomíjená posttraumatická stresová porucha
Postabortivním syndromem jsou v České republice ohroženy tisíce žen ročně, odbornou pomoc však vyhledá jen zlomek z nich. Účinnou a bezplatnou pomoc nabízí projekt „Nesoudíme. Pomáháme“, který zajišťuje i odbornou podporu ženám, které jsou k potratu nuceny rodinou či okolnostmi.
Spektrum podpory, kterou poskytuje telefonická Linka pomoci, zřízená Hnutím Pro život ČR, je v rámci problematiky nečekaného těhotenství a náročných situací, jež s ním souvisejí, obsáhlé. Odborné konzultantky pomáhají ženám hledat vhodné řešení například v situacích, kdy těhotné ženy zůstaly samy bez podpory svého okolí nebo čelí nátlaku partnera či rodiny na ukončení těhotenství. Linka nabízí také krizovou intervenci a psychoterapeutickou pomoc. Ta je žádoucí především při postabortivním syndromu, se kterým se ženy na Linku pomoci mohou obracet bezplatně a anonymně telefonicky (800 108 000) nebo e-mailem (poradna@linkapomoci.cz).
Postabortivní syndrom ohrožuje až 2 tisíce žen ročně
Na postabortivní syndrom je možné nahlížet jako na typ posttraumatické stresové poruchy. Ta se může rozvinout až 2 roky po silně stresující události. Doprovázejí ji tzv. flashbacky – ve vzpomínkách se znovu odehrávají stresové situace, dotčené osoby prožívají značnou úzkost a mohou se u nich dostavit deprese.
Psychické dopady umělého potratu jsou lékaři mnohdy opomíjené. Přitom se odhaduje, že postabortivním syndromem trpí každá desátá žena po umělém potratu. Umělých ukončení těhotenství se v ČR provádí ročně přibližně 19 tisíc, a postabortivním syndromem jsou tedy ohroženy tisíce žen.
Proč jsou čísla k postabortivnímu syndromu jen odhady?
U žen podstupujících potrat formálně na vlastní žádost jsou obvyklé pocity studu za tento úkon i pocit viny, že situaci po potratu nezvládají dostatečně dobře. Žijí v atmosféře minimální komunikace na toto téma; přitom právě práce se všemi souvisejícími emocemi a dopady je důležitá pro zpracování tohoto prožitku. Naslouchání a nesoudící zájem, který ženy po interrupci potřebují, nabízí již zmíněná Linka pomoci v rámci projektu „Nesoudíme. Pomáháme“.
Psychoterapie jako běh na dlouhou trať
Psychoterapie při postabortivním syndromu může běžně trvat půl roku až rok, v některých případech je ovšem potřeba se ženami pracovat i déle. Rozvoj syndromu závisí na mnoha faktorech – od psychické kondice a stupně stresu přes podporu okolí a vlastní zralost až po zdravotní stav.
Obecně jsou k postabortivnímu syndromu náchylnější velmi mladé ženy při prvním těhotenství, ženy, které již děti mají a znají mateřské instinkty, a v neposlední řadě ženy, jež byly k podstoupení potratu donuceny. Ty všechny se mohou bez obav a zcela anonymně obracet na Linku pomoci, otevřeně prodiskutovat své aktuální potřeby a možnosti a od zkušených konzultantek získat kontakty na odbornou psychologickou a terapeutickou pomoc.
(pak)
Zdroje:
1. Nesoudíme. Pomáháme. Dostupné na: hnutiprozivot.cz/nesoudime-pomahame
2. Linka pomoci. Dostupné na: https://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Gynekologie a porodnictví PsychologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- S diagnostikou Parkinsonovy nemoci může nově pomoci AI nástroj pro hodnocení mrkacího reflexu
- Proč při poslechu některé muziky prostě musíme tančit?
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/44
- Je libo čepici místo mozkového implantátu?
Mohlo by vás zajímat
- Podávání hořčíku v léčbě duševních poruch a postavení přípravku Magnosolv v psychiatrii
- Suplementace hořčíkem zlepšuje klinické parametry u ischemické choroby srdeční
- Doporučení k léčbě bolesti u diabetické periferní polyneuropatie – konsenzus Rakouské odborné společnosti pro léčbu bolesti
- Suplementace hořčíkem zlepšuje klinické parametry u ischemické choroby srdeční
- Nedostatek hořčíku v lidském organismu
- Podávání hořčíku u vybraných neurologických onemocnění a postavení přípravku Magnosolv v neurologii