Podávání hořčíku v léčbě duševních poruch a postavení přípravku Magnosolv v psychiatrii

Úvod

Magnézium představuje fyziologicky významný intracelulární kationt, který se v mozku podílí na neurotransmisi, oxidačně redukčních dějích, regulaci ATP, intraceulátní signalizaci a dalších pochodech, které jsou zahrnuty do etiopatogeneze afektivních poruch (Bourre 2006). Obsah intracelulární Mg²⁺ odpovídá ctyřnásobku extracelulárního hořčíku a je řízen řadou iontových pump a intracelulárních vazebných míst. Obsah hořčíku v mozku je pak dále regulován transportem přes hemato-encefalickou bariéru. Tento mechanismus zabraňuje výrazným výkyvům hladin tohoto iontu. Nicméně při dlouhodobém snížení hladiny hořčíku v periferii dochází rovněž k jeho depleci v mozkomíšním moku (Eby et al., 2006; Langley et al., 1991) a dochází k rozvoji psychických poruch (viz níže). Vlastní psychopatologie spojená s deplecí hořčíku je mediována několika mechanismy, m.j. neurotoxicitou spojenou s otevřením NMDA iontových kanálu, změnami hladin a aktivity aminokyselin, oxidu dusnatého, neuropetidů a cytokínů (Durlach, 1997).

Snížená hladina hořčíku se projevuje řadou neurologických a psychiatrických symptomů jako je hyperexcitabilita, deprese, iritabilita, poruchy chování, snížený záchvatový práh, ataxie, třes, slabost, zhoršení premenstruálního syndromu i psychotické příznaky (Eby et al., 2006; Eby, III et al., 2010; Jacka et al., 2009; Joffe et al., 1996; Murck 2002). Snížení plazmatických koncentrací hořčíku bylo popsáno u nemocných s depresí i se schizofrenií (Kirov et al., 1990).

Výše uvedenými mechanismy je nedostatek hořčíku v potravě považován za jednu z příčin nárůstu deprese v západních zemích. V souboru 5708 osob zařazených do Hordaland Health Studie byla potvrzena inverzí závislost mezi standardizovaným příjmem hořčíku a výskytem deprese i depresivitou (Jacka et al., 2009). Patofyziologická souvislost mezi afektivními poruchami a příjmem hořčíku nabývá na aktuálnosti v souvislosti se studiemi, které jednoznačně potvrzují, že současné technologie úpravy pitné vody a potravy vedou ke snížení příjmu hořčíku. Za velmi významný faktor je v této souvislosti považována také snížená konzumace mléka ve vyspělých státech (Bourre 2006). Za poslední století poklesl ve vyspělých státech příjem hořčíku z 450 mg v 19. století na současných necelých 250 mg (Seeling 2003). Jiná studie ukázala, že ve Spojených státech celých 68 % dospělé populace konzumuje méně nežli doporučených 420 mg pro muže a 320 mg pro ženy (Jacka et al., 2009).

Antidepresivní působení hořčíku

Klinický efekt magnesia u deprese byl popsán již před devadesáti lety (Weston 1921). Současné patofyziologické a preklinické studie ukazují, že antidepresivní efekt hořčíku je zprostředkován útlumem hipokampální senzitizace (kidling), redukcí výdeje adrenokortikotropního hormonu (ACTH), snížením citlivosti HPA osy na ACTH a antagonismem angiotensinu II (Eby, III et al., 2010). Hořčík dále stimuluje Na-K-ATPasu a zlepšuje energetický metabolismus mozku (Eby et al., 2006; Murck 2002).

Antidepresivní působení hořčíku je dokumentováno řadou publikovaných kasuistik a kasuistických sérií (Eby et al., 2006). Evidence založená na kontrolovaném klinickém testování je k dispozici pro depresi u nemocných s diabetem. Ve skupině 23 osob s diabetem mellitem 2. typu a hypomagnéziémií, u kterých byla nově diagnostikována deprese, byl za kontrolovaných podmínek porovnáván efekt 450 mg hořčíku a 50 mg imipraminu po dobu 12 týdnů terapie. Studie potvrdila, že antidepresivní efekt hořčíku je stejný jako imipraminu (Barragan-Rodriguez et al., 2008).

Ve skupině 25 nemocných s epilepsií vedlo podávání hořčíku (společně s B6) ke zlepšení emotivity. Nástup efektu byl pozorován mezi 2. a 4. týdnem léčby (Chouinard et al., 1990; Kalinin et al., 2004).

Anxiolytický efekt hořčíku

V současnosti jsou k dispozici tři klinické experimenty, které byly zaměřeny na použití hořčíku v anxiolytické terapii.

V první studii byl po dobu 28 dní podáván zdravým dobrovolníkům hořčík (společně se směsí multivitaminů a dalších kationtů). Ve srovnání s placebem vedla aktivní terapie k výrazné redukci pocitu stresu a anxiety hodnocené pomocí škály HADS. Vzhledem ke kombinované terapii nelze posupně narůstající anxiolytický efekt jednoznačně vztáhnout k podávání vlastního magnézia (Carroll et al., 2000).

Další randomizovaná dvojitě slepá studie testovala podávání Mg²⁺ s B12 a placeba na anxietu u premenstruálního syndromu. Sledování probíhalo po dobu 4 menstruačních cyklů a magnézium bylo podáváno v dávce 300 mg. Hořčík v kombinaci s B6 signifikantně redukoval premenstruální anxietu (De Souza et al., 2000). Stejnou skupinou výzkumníků byl v randomizované, placebem kontrolované studii potvrzen efekt magnézia na somatické příznaky spojené s retencí tekutin u premenstruálního syndromu (Walker et al., 1998).

Třetí ze studií zaměřených na anxiolytické působení Mg²⁺ sledovala účinnost hořčíku v kombinaci s rostlinnými extrakty ve skupině 264 nemocných s generalizovanou úzkostnou poruchou. Pokles úzkosti hodnocené pomocí škály HAMA byl popsán ve všech skupinách (Hanus et al., 2004).

Systematický literární přehled věnovaný použití hořčíku u úzkostných poruch z roku 2010 uzavírá, že anxiolytické působení tohoto kationu je v klinických studiích pozorováno především v kombinacích s dalšími minerály a rostlinnými extrakty (Lakhan et al., 2010).

Další psychiatrické indikace

Další psychiatrické indikace terapie magnéziem jsou abstinenční příznaky a prevencí deliria tremens (Erstad et al., 1995). Rovněž jedna pilotní studie potvrdila thymoprofylaktické působení hořčíku rychlých cyklérů bipolární afektivní poruchy (Chouinard et al., 1990).

Shrnutí

Přípravek Magnosolv obsahuje 365 mg vstřebatelného hořčíku. Toto množství je obdobné nebo mírně vyšší nežli dávky používané ve studiích zaměřených na primárně psychiatrické indikace terapie magnéziem. Při stanovení míry evidence je vhodné zohlednit skutečnost, že hodnocení hladiny Mg²⁺a léčebný efekt jeho suplementace jsou natolik známou skutečností, že výzkumníci nejsou primárně příliš motivováni k organizování klinických experimentů.

Zásadní role magnézia ve fyziologii CNS souvisí s anxiolytickým a antidepresivním efektem suplementace tímto kationem. V současnosti je evidence pro antidepresivní působení založená na animálních studiích, případových pozorováních a kasuistických sériích. Anxiolytické působení je pak potvrzeno především pro kombinované podávání magnézia. Jeden kontrolovaný expedient pak potvrdil účinnost suplementace hořčíku na depresi u diabetu mellitu II. typu. Hlavní indikací přípravku Magnosolv v psychiatrii jsou psychiatrické projevy primárního nebo sekundárního nedostatku hořčíku.

Prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D.

Psychiatrické centrum Praha a 3. LF UK Praha

e-mail: Horacek@pcp.lf3.cuni.cz

11. 6. 2011, Praha

Literatura

<sub>1. Barragan-Rodriguez L, Rodriguez-Moran M, Guerrero-Romero F: Efficacy and safety of oral magnesium supplementation in the treatment of depression in the elderly with type 2 diabetes: a randomized, equivalent trial. Magnes Res 2008;21:218-223.
2. Bourre JM: Effects of nutrients (in food) on the structure and function of the nervous system: update on dietary requirements for brain. Part 1: micronutrients. J Nutr Health Aging 2006;10:377-385.
3. Carroll D, Ring C, Suter M, Willemsen G: The effects of an oral multivitamin combination with calcium, magnesium, and zinc on psychological well-being in healthy young male volunteers: a double-blind placebo-controlled trial. Psychopharmacology (Berl) 2000;150:220-225.
4. Chouinard G, Beauclair L, Geiser R, Etienne P: A pilot study of magnesium aspartate hydrochloride (Magnesiocard) as a mood stabilizer for rapid cycling bipolar affective disorder patients. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry 1990;14:171-180.
5. De Souza MC, Walker AF, Robinson PA, Bolland K: A synergistic effect of a daily supplement for 1month of 200 mg magnesium plus 50 mg vitamin B6 for the relief of anxiety-related premenstrual symptoms: a randomized, double-blind, crossover study. J Womens Health Gend Based Med 2000;9:131-139.
6. Durlach J, Bac P. Mechanisms of action on the nervous system in magnesium deficiency and dementia. In: Yasui M, Strong MJ, Ota K, Verity MA, editors. Mineral and metal neurotoxicology. Boca Raton, New York: CRC Press; 1997. p. 201–9 Seelig MS, Rosanoff A. The magnesium factor. New York, NY: Avery Publishing Group; 2003. p. 5
7. Eby GA, Eby KL: Rapid recovery from major depression using magnesium treatment. Med Hypotheses 2006;67:362-370.
8. Eby GA, III, Eby KL: Magnesium for treatment-resistant depression: a review and hypothesis. Med Hypotheses 2010;74:649-660.
9. Erstad BL, Cotugno CL: Management of alcohol withdrawal. Am J Health Syst Pharm 1995;52:697-709.
10. Hanus M, Lafon J, Mathieu M: Double-blind, randomised, placebo-controlled study to evaluate the efficacy and safety of a fixed combination containing two plant extracts (Crataegus oxyacantha and Eschscholtzia californica) and magnesium in mild-to-moderate anxiety disorders. Curr Med Res Opin 2004;20:63-71.
11. Jacka FN, Overland S, Stewart R, Tell GS, Bjelland I, Mykletun A: Association between magnesium intake and depression and anxiety in community-dwelling adults: the Hordaland Health Study. Aust N Z J Psychiatry 2009;43:45-52.
12. Joffe RT, Levitt AJ, Young LT: The thyroid, magnesium and calcium in major depression. Biol Psychiatry 1996;40:428-429.
13. Kalinin VV, Zheleznova EV, Rogacheva TA, Sokolova LV, Polianskii DA, Zemlianaia AA, Nazmetdinova DM: [A use of Magne-B6 in the treatment of anxiety-depressive states in patients with epilepsy]. Zh Nevrol Psikhiatr Im S S Korsakova 2004;104:51-55.
14. Kirov GK, Tsachev KN: Magnesium, schizophrenia and manic-depressive disease. Neuropsychobiology 1990;23:79-81.
15. Lakhan SE, Vieira KF: Nutritional and herbal supplements for anxiety and anxiety-related disorders: systematic review. Nutr J 2010;9:42.
16. Langley WF, Mann D: Central nervous system magnesium deficiency. Arch Intern Med 1991;151:593-596.
17. Murck H: Magnesium and affective disorders. Nutr Neurosci 2002;5:375-389.
18. Walker AF, De Souza MC, Vickers MF, Abeyasekera S, Collins ML, Trinca LA: Magnesium supplementation alleviates premenstrual symptoms of fluid retention. J Womens Health 1998;7:1157-1165.
19. Weston PG. Magnesium as a sedative. Am J Psychiatry 1921–22;1:637–8.</sub>