Rehabilitace pro infarktu myokardu a revaskularizaci

Editorial: Chaloupka et al. Rehabilitace pro infarktu myokardu a revaskularizaci u starších nemocných. Vnitř Lék 2005; 51(4): 414–420.

Statistické údaje potvrzují celosvětově i v naší populaci nárůst starších nemocných s ICHS. Poslední studie zabývající se prognózou nemocných s ICHS ukazují, že mimo ukazatele funkce a morfologie LK (především ejekční frakce – EF) je nejlepším ukazatelem tolerance zátěže. Autoři, kteří se dlouhodobě zabývají rehabilitací nemocných s ICHS, se zaměřili na porovnání vlivu intenzivního ambulantního rehabilitačního programu na změny tolerance zátěže u nemocných do 65 let a nad 65 let při EF v oblasti průměrných hodnot u obou skupin. I když hodnoty tolerance zátěže před a po rehabilitaci u starších nemocných byly nižší, zlepšení tolerance zátěže bylo stejné u obou skupin o 15 %. Výsledek dotazníkové akce, který zjistil pokračování v individuální fyzické aktivitě v 75 %, je optimistický, ale je dán zřejmě velmi individuálním přístupem k motivaci této skupiny ambulantně rehabilitujících nemocných.

Autoři práce potvrdili, že pravidelná řízená pohybová aktivita u starších nemocných (nad 65 let) vede ke zlepšení tolerance zátěže a následně výrazně snižuje riziko kardiovaskulárního úmrtí u mužů i žen. Edukace k pravidelné pohybové aktivitě nemocných s ICHS by se měla stát nedílnou částí návštěvy nemocného s ICHS u lékaře (kardiologa, internisty, praktického lékaře) započatou při komplexní lázeňské kardiorehabilitační léčbě.

prim. MUDr. Jiří Leisser

www.ltnb.cz

e-mail: j.leisser@ltnb.cz

Došlo do redakce: 9. 7. 2004