Systém hodnocení erektilní dysfunkce pomocí stupnice EHS
Evaluation system of erectile dysfunction using EHS scale
Because of aging population erectile dysfunction (ED) is also increasing. All physicians meet ED in their offices more often. The authors present easier system of evaluation of erectile dysfunction using Erection Hardness Score, EHS. The authors present their experience with already published system of diagnose and monitoration of treatment using EHS system. Thanks to their good experience, they recommend using EHS in clinical practise.
Key words:
erectile dysfunction, ED, Erection Hardness Score, EHS
Autoři:
V. Študent; M. Hrabec; A. Vidlář; M. Grepl
Vyšlo v časopise:
Urol List 2008; 6(4): 38-39
Souhrn
Vzhledem ke stárnoucí populaci vzrůstá i prevalence ED (erektilní dysfunkce). Lékaři všech oborů se ve svých ordinacích s problematikou ED setkávají častěji. Autoři prezentují jednodušší systém hodnocení erektilní dysfunkce pomocí stupnice tvrdosti erekce (Erection Hardness Score, EHS). Autoři prezentují své vlastní zkušenosti s již publikovaným systémem diagnostiky a monitorace léčby pomocí systému EHS. Na podkladě svých zkušeností doporučují jeho využití v běžné klinické praxi.
Klíčová slova:
erektilní dysfunkce, ED, stupnice tvrdosti erekce, EHS
ÚVOD
Prevalence erektilní dysfunkce (ED) je celosvětově udávána v rozmezí 13 % až 28 % u mužů ve věku 40 až 80 let. Až 52 % mužů ve věku 40–70 let v Massachusetts Male Aging Study udalo skutečnost, že někdy nebyli schopni dosáhnout erekce dostatečné k sexuálnímu styku. Podobný výskyt ED byl zaznamenán i v populaci českých mužů. Naše vlastní zkušenosti byly publikovány ve studii Kapros [4]. Normální hodnoty erektilní funkce dle dotazníku IIEF udalo 45,5 %, mírné až střední erektilní dysfunkce 26,6 %, střední 13,3 % a těžké ED 5,3 % mužů.
V běžné klinické praxi se setkáváme se skutečností, že pacienti nemají dostatek času, někdy nechápou smysl otázek či význam některých slov v dotazníku IIEF-5. Například význam slova „penetrace“ musí lékař často zvlášť vysvětlovat. Nehledě na velmi běžnou situaci, kdy pacient ve věku 40 až 70 let netrpí jen ED, ale i presbyopií a korekční brýle nechal doma, neboť šel na vyšetření s jinými problémy.
V literatuře bylo publikováno již několik prací poukazujících na významnou korelaci mezi různými dotazníky hodnotícími erektilní dysfunkci a 4bodovým skóre tvrdosti erekce (Erection Hardness Score, EHS) [1,2]. Například Goldstein publikoval svoje zkušenosti v diagnostice i léčbě ED s využitím stupnice EHS a její korelace s IIEF [3].
Jeho rozdělení tvrdosti erekce pochází ze studie vyhodnocující účinnost a bezpečnost Viagry®, která byla podávána mužům s erektilní dysfunkcí z příčin organických, psychogenních a smíšených. Schéma ukazuje škálu kvality (tvrdosti) erekce na základě otázky „Jak byste ohodnotil tvrdost vaší erekce?“
STUPEŇ 1: Penis je větší, ale není pevný.
STUPEŇ 2: Penis je pevný, avšak není dostatečně pevný pro penetraci.
STUPEŇ 3: Penis je dostatečně tvrdý pro penetraci, avšak není úplně tvrdý.
STUPEŇ 4: Penis je úplně tvrdý a rigidní.
Tyto skutečnosti publikované ve studiích jsme se rozhodli konfrontovat s běžnou klinickou praxí.
MATERIÁL A METODA
U 68 pacientů, kteří ve screeningové části databáze Kapros [6] vyplnili zároveň dotazník IIEF-5 a EHS, byla zjišťována závislost skóre erektilní dysfunkce (IIEF) na stupni tvrdosti erekce (EHS).
VÝSLEDKY
Průměrný věk mužů byl 63,7 let (48–72 let). Průměrná hodnota IIEF byla 13,5 a průměrné EHS 2,32. Rozložení skóre EHS ve sledované skupině bylo: u 22 % EHS 1, u 40 % EHS 2, u 22 % EHS 3 a u 16 % EHS 4 (graf 1).
Průměrné hodnoty IIEF v jednotlivých EHS skupinách: U EHS 1 byla průměrná hodnota IIEF 4,5, u EHS 2 byla průměrná hodnota IIEF 13,1, u EHS 3 byla průměrná hodnota IIEF 16,2 a u EHS 4 byla průměrná hodnota 22,9 (graf 2).
Byla prokázána závislost hodnoty IIEF a EHS (korelační koeficient = 0,807) (graf 3).
ZÁVĚR
Naše studie prokázala korelaci mezi dotazníky IIEF a 4bodovou stupnicí EHS. Stupnice EHS se v praxi ukázala užitečnou jak pro diagnostiku určitého stupně ED, tak i pro úspěšnost či neúspěšnost léčby erektilní dysfunkce PDE-5 inhibitory. Použití EHS bylo pozitivně přijímáno i našimi pacienty. Tematika ED s nimi byla diskutována „konkrétněji“, časově méně náročněji a pro ně přijatelnější formou.
Co nabízí stupnice tvrdosti erekce lékařům?
- Jednotný přístup pro všechny specializace lékařů
- Jednoduchý koncept, jednoduše vysvětlitelný pacientům a jejich partnerkám
- Jednoduchý a časově nenáročný nástroj pro zhodnocení erektilních funkcí pacientů
- Schopnost monitorovat průběh léčby ED a efektivně titrovat dávkování léků podle potřeb pacientů
doc. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.
Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
I. P. Pavlova 6,
Olomouc, 775 20
studentv@fnol.cz
Zdroje
1. Goldstein I, Lue TF, Padma-Nathan H, Rosen RC, Steers WD, Wicker PA. N Engl J Med 1998; 338: 1397–1404.
2. Opsomer RJ et al. Prezentováno na: The 22nd European Association of Urology Congress; březen 21–24, 2006; Berlin, Germany. Abstract AM07-2380.
3. Goldstein I et al. Erection Hardness is Crucial for Good Sex and a Healthy Relationship: The Global Better Sex Survey. J Sex Med 2007; 4 (suppl. 2): 148.
4. Študent V, Hrabec M, Fiala R, Král M, Vidlák A. Výskyt LUTS a erektilní dysfunkce v Olomouckém kraji. Urologie pro praxi 2007; 8(2): 77–79.
5. Hrabec M, Študent V, Fiala R, Král M, Vidlář A. Výskyt LUTS a erektilní dysfunkce v Olomouckém kraji. Sexuológia 2007.
6. http://www.capros.registry.cz/
Štítky
Dětská urologie UrologieČlánek vyšel v časopise
Urologické listy
2008 Číslo 4
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
- Vysoká hladina PSA a její rychlý nárůst jsou nepříznivými prognostickými faktory u karcinomu prostaty
- Referenční intervaly Indexu zdraví prostaty (PHI) u zdravých mužů
- Inkontinence u dětí a pomůcky pro její řešení
Nejčtenější v tomto čísle
- Syndrom pánevní bolesti u mužů a sexuální dysfunkce
- Priapismus
- Peyronieho choroba
- Osteopenie a osteoporóza u infertilních mladých mužů trpících sexuální dysfunkcí – klinická zkušenost