Onkochirurgie

Vážené kolegyně a vážení kolegové,

dostáváte do rukou číslo Rozhledů v chirurgii věnované neo­adjuvantní terapii a onkochirurgii v širším slova smyslu. Onkochirugie se etablovala mezi dalšími obory a chirurgové jsou nepostradatelnou součástí multidisciplinárních týmů, které rozhodují o nejvhodnější strategii volby multimodální léčby u onkologického pacienta se solidním nádorem. Neo­adjuvantní léčba je jistě neopomenutelnou součástí těchto režimů, která dokáže u selektovaných pacientů ovlivnit operabilitu jejich nádoru, resp. výrazně zlepšit celkové přežívání nemocných. Zvláštní podskupinou jsou režimy s imunoterapií, které u vysoce selektovaných pacientů dokážou zásadním způsobem ovlivnit jejich onemocnění. Jakkoliv patří neoadjuvantní léčba do rukou klinických či radiačních onkologů, chirurg musí být součástí indikační rozvahy, neboť důsledky této léčby mohou mít závažné (často negativní) konsekvence pro vlastní navazující chirurgický výkon.

Sekce onkochirurgie v rámci České chirurgické společnosti ČLS JEP (ČCHS) má novou radu, která začne pracovat na dalším programu. Hledat společná témata je poměrně složité, neboť drtivá většina agendy onkochirurgické problematiky se spotřebovává v agendě jiných, orgánově (věkově, genderově) specifických sekcí ČCHS. To však není jen problémem regionálním, podobná situace je na úrovni evropských či světových společností. Rozhodně alespoň podle mého pohledu není v zájmu chirurgů přebírat práci klinických onkologů, tak jak o to usilují nebo již tuto práci převzali některé jiné odbornosti. Zásadním milníkem v další organizaci onkochirurgické péče v České republice představuje ustanovení tzv. center vysoce specializované péče pro pneumoonkochirurgii, karcinom rekta, karcinom jícnu a HPB chirurgii. Sice se jedná spíše o předstupeň centralizace než o její skutečnou realizaci, co se stanovených medicínských podmínek týče, nicméně i tak tento krok podle mého názoru znamená posun k další evaluaci výsledků jednotlivých pracovišť a jejich kultivaci jak co do počtu, tak co do rozsahu poskytované péče. I na tom musí nejen sekce onkochirurgie, ale celá ČCHS i nadále participovat. Dalším společným cílem je úprava úhrad jednotlivých chirurgických procedur od plátců zdravotní péče v souladu s novými operačními trendy a jejich postupné navyšování. Otázkou je také kultivace a validace klinických dat, na základě kterých naše rozhodování činíme, a to nejen na našich pracovištích pro potřebu pravidelné evaluace morbidity a mortality našich výkonů, ale i na úrovni centrální.

Dámy a pánové, věnujte prosím pozornost tomuto číslu, stejně jako komplexní péči o onkologické pacienty, jejichž počet v našich ambulancích neustále roste a poroste i nadále.

S úctou

prof. MUDr. JUDr. Dušan Klos, Ph.D., LL.M.

Chirurgická klinika LF UP a FN Olomouc