Volby do ČCHS ČLS JEP 2016

Komentář ke zprávě prof. S. Adámka Výsledky elektronických voleb do orgánů České chirurgické společnosti ČLS JEP publikované v RvCH 8/2016

V průběhu letošního roku se uskutečnily již osmé svobodné volby do výboru ČCHS ČLS JEP po listopadu roku 1989. Protože jsem jako tehdejší vedoucí katedry chirurgie ILF koncem roku 1989 svolával první porevoluční shromáždění chirurgů z celé ČSR (bylo to do Národního domu v Praze 2 na Vinohradech) a částečně mi v tom pomáhali moji asistenti z chirurgické kliniky v Praze 8 na Bulovce MUDr. P. Lom, pozdější třetí porevoluční ministr zdravotnictví ČSR, a další dříve politicky neangažovaní kolegové jako MUDr. E. Šonský a MUDr. K. Jaroš z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a doc. MUDr. M. Pešková, která byla tehdy tajemnicí končícího výboru československých chirurgů, mám ještě v dobré paměti tehdejší aktivitu chirurgů z Čech, Moravy i ze Slovenska a rád bych ji jako pamětník našim kolegům připomněl.

Bylo to jistě nebývalou činorodostí právě vyburcované společnosti, která se rychle měnila ve své angažovanosti, ale také vůlí většiny chirurgů vybudovat v nově začínajícím svobodném státě sílu, která by intelektuálně zastupovala širokou chirurgickou obec a která by poskytla nastupující generaci dříve většinou respektovaných odborníků platformu k dalšímu profesnímu působení. Mnohé z tehdy dobrých myšlenek se podařilo uskutečnit, a když se asi po dvou měsících na stejném místě konalo volební shromáždění všech chirurgů, kteří se do Prahy mohli z celého státu sjet, bylo jich přihlášeno přes polovinu ze všech, kteří tehdy vykonávali svůj obor. 

V roce 1990 aklamačně volilo na dva roky chirurgický výbor s předsedou prof. MUDr. F. Řehákem, DrSc. asi 450 chirurgů. Další aklamační volby byly po dvou letech již na čtyřleté období 1992−1996 s předsedou prof. MUDr. F. Antošem, CSc. a pak první volby korespondenční 1996–2000 s předsedou prof. MUDr. M. Hájkem, DrSc. V roce 2000 převzal na 4 roky předsednictví ČCHS ČLS JEP doc. MUDr. K. Havlíček, CSc. a po něm již třikrát v letech 2004, 2008 a v r. 2012 prof. MUDr. M. Ryska, CSc.

Léty porevolučního vývoje po roce 1989 přibývalo úkolů, které byly diktovány státní zdravotní správou a také nově vzniklými zdravotními pojišťovnami, a současně ubývalo pravomocí, které byly ČLS JEP delegovány na jednotlivé odborné společnosti. Zmenšoval se význam odborných společností a úměrně s tím narůstal vliv zdravotních pojišťoven. O charakteru léčení přestali definitivně rozhodovat odborníci a na jejich místa nastoupili manažeři. Společnost složenou ze zástupců všech obyvatel státu za podmínek, které se proklamují jako demokratické, vytvářejí lidé, kteří přebírají rozhodující vliv na léčebný proces a zatím občas se na názor odborníků také někdy zeptají. To se již negativně projevilo v náplních atestačních odborností a v jejich distribuci. Podle současného vývoje je do budoucna ohrožena i praxe vědecké medicíny, úzkostlivě udržovaná dosud ČCHS ČLS JEP. Příkladem je prohlášení zástupců státu, jak má vypadat vzdělávání chirurgů nebo distribuce pohotovostních lékařských služeb, či prohlášení zástupců zdravotních pojišťoven, jak léčit s omezenými finančními prostředky, kterých se při jejich špatné distribuci stále nedostává.

Zájem chirurgů o veřejné dění nejen v celé české společnosti, ale především v naší profesi stále klesá, což je velká škoda. Letos v elektronických volbách volila v prvním kole asi třetina členů a ve druhém kole jich bylo o něco více, ale na předsedech ČCHS ČLS JEP by se již neshodla třetina všech chirurgů (jak tomu bývalo dříve, kdy byli chirurgové uznávanými osobnostmi), ale jen asi desetina ze všech, kteří to mohou demokraticky ovlivnit. To je sice výrazem svobodné vůle dané všem, ale je to tristní z pohledu, jak se bude v nejbližší budoucnosti vyvíjet vliv a uplatňování chirurgické praxe ve společnosti. Chybějí nám osobnosti, které by nás nejen vedly, ale především bránily před vlivy a názory těch, kteří medicíně nerozumějí, ale přitom o ní chtějí rozhodovat.

Sepsal jsem tento komentář nejen jako pamětník, kterého již chirurgická společnost jako stařešinu nezná, protože po 46 letech pomalu končí svou redakční činnost v celostátním chirurgickém časopisu a předává ji mladším kolegům, ale především jako člověk, který by chtěl vyburcovat své kolegy z nečinnosti a přimět je k tomu, aby si uvědomili, že jsme všichni závislí na lékařské práci, kterou ve svém oboru děláme, a že výsledek této práce bude vždy úměrný energii, kterou jsme na to vynaložili, a nikdy tomu nebude jinak! 

Prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc.

šéfredaktor Rozhledů v chirurgii