Perigraft serom jako vzácná angiochirurgická komplikace
Autoři:
A. Gazi 1; R. Staffa 1,3; T. Novotný 1,3; Z. Kriz 1; M. Hermanová 2,3
Působiště autorů:
nd Department of Surgery, Center for vascular disease, St. Anne’s University Hospital, Brno
The Head of Department: prof. MUDr. R. Staffa, Ph. D.
1; 1st Institute of Pathological Anatomy, St. Anne’s University Hospital, Brno
The Head of the Department: prof. MUDr. M. Hermanová, Ph. D.
2; Medical Faculty, Masaryk University, Brno
The Dean of the Faculty: prof. MUDr. J. Mayer, CSc.
3
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2015, roč. 94, č. 11, s. 477-481.
Kategorie:
Kazuistika
Souhrn
Perigraft serom je poměrně vzácná komplikace, která může vzniknout po implantaci cévní protézy z dakronu nebo expandovaného polytetrafluoretylenu (ePTFE). Předkládáme kazuistiku 54letého pacienta s perigraft seromem okolo axillofemorálního bypassu (ePTFE protézou). Konečným řešením byla explantace této extraanatomické rekonstrukce a implantace aortobiilického bypassu s použitím cévní protézy z jiného materiálu. Článek diskutuje terapeutické možnosti této komplikace na základě publikovaných prací. Žádná guidelines ani jiná doporučení neexistují. Závěrem, přístup k léčbě perigraft seromu zůstává striktně individuální. Náhrada cévní protézy s použitím implantátu z jiného materiálu se zdá být nejlepší možností řešení pro recidivující perigraft seromy tam, kde jiné méně invazivní postupy selhaly.
Klíčová slova:
perigraft serom – dakron – ePTFE − cévní protéza − extraanatomický bypass
Zdroje
1. Cannon J, Bolton W. Seroma formation associated with PTFE vascular grafts used as arteriovenous fistulae. Dial Transpl 1981;10:60−8.
2. Wolff T, Koller MT, Eugster T, et al. Endarterectomy of the aneurysm sac in open ab dominal aortic aneurysm repair reduces perigraft seroma and improves graft incorporation. World J Surg 2011;35:905–10.
3. Schanzer H. Overview of complications and management after vascular access creation. In: Gray RJ, ed. Dialysis Access. Philadelphia, Lippincott Williams & Wilkins 2002:93−7.
4. Borrero E, Doscher W. Chronic perigraft seromas in PTFE grafts. J Cardiovasc Surg 1988;29:46–9.
5. Ahn SS, Machleder HI, Gupta R, et al. Perigraft seroma: Clinical, histologic, and serologic correlates. Am J Surg 1987;154:173–8.
6. Thoo CHC, Bourke BM, May J. Symptomatic sac enlargement and rupture due to seroma after open abdominal aortic aneurysm repair with polytetrafluoroethylene graft: Implications for endovascular repair and endotension. J Vasc Surg 2004;40:1089–94.
7. Blumenberg RM, Gelfand ML, Dale WA. Perigraft seromas complicating arterial grafts. Surgery 1985;97:194–204.
8. Thevendran G, Lord R, Sarraf KM. Serous leak, a rare complication of polytetrafluoroethylene grafts: a case report. Cases J 2009;2:195.
9. Blumenberg RM. Invited commentary in lymph fistulas and seromas. In: Dale WA, ed. Management of vascular surgical problems. New York, McGraw-Hill 1985:293–8.
10. Zanow J, Kruger U, Settmacher U, et al. Treatment of perigraft seroma in expanded polytetrafluoroethylene grafts by sequential fibrin sealing of the outer graft surface. Ann Vasc Surg 2010;24:1005–14.
11. Imren Y, Qaradaghi L, Oktar GL, et al. Saphenous vein wrapping for the treatment of a perigraft seroma: Report of a case. Surg Today 2011;41:549–51.
12. Gargiulo NJ 3rd, Veith FJ, Scher LA, et al. Experience with covered stents for the management of hemodialysis polytetrafluoroethylene graft seromas. J Vasc Surg 2008;48:216–7.
13. Spacek M, Belohlavek O, Votrubova J, et al. Diagnostics of „non-acute“ vascular prosthesis infection using 18F-FDG PET/CT: Our experience with 96 prostheses. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2009;36:850−8.
14. Berger P, Vaartjes I, Scholtens A, et al. Differential FDG-PET uptake patterns in uninfected and infected central prosthetic vascular grafts. Eur J Vasc Endovasc Surg 2015;50:376−83.
15. Kadakol AK, Nypaver TJ, Lin JC, et al. Frequency, risk factors, and management of perigraft seroma after open abdominal aortic aneurysm repair. J Vasc Surg 2011;54:637–43.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicínaČlánek vyšel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2015 Číslo 11
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
Nejčtenější v tomto čísle
- Hepatální pseudoléze v blízkosti falciformního ligamenta
- Naše zkušenosti s měřením transkutánní tenze kyslíku pro hodnocení prokrvení periferie dolních končetin u pacientů s chronickou ischemickou chorobou dolních končetin
- Resekabilní karcinom pankreatu − 5leté přežití
- Léčba infekce v třísle po tepenné rekonstrukci pomocí podtlakové terapie