Porovnání nejčastějších příčin invalidity přiznané v České a Slovenské republice

Souhrn

Cílem sdělení je zjistit, zda a jak se liší přiznávané invalidity po rozdělení společného státu (ČSFR) v jeho nástupnických státech v České a Slovenské republice.

Klíčová slova

definice invalidity – dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – pracovní schopnost

DEFINICE INVALIDITY

Invalidita (INV) je dlouhodobě snížená až nulová schopnost soustavné výdělečné schopnosti za určitých podmínek (právních, ekonomických, sociál­ních) v důsledku úrazu či vážného onemocnění. Z lékařského hlediska se jedná o patologický stav tělesných nebo duševních sil pojištěnce dlouhodobě snižující schopnost jeho soustavné výdělečné činnosti. Základem posuzování invalidity je zjištění zbývajícího pracovního potenciálu.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (DNZS) je zdravotní stav, který trvá nebo podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Pracovní schopnost (PS) je schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem PS se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem DNZS.

Invalidita má stránku:

• Zdravotní – stanovení DNZS, posuzují se zachovalé a ztracené fyzické, duševní a smyslové schopností, stabilizace zdravotního stavu a adaptace na zdravotní postižení.
• Pracovní – pokles či ztráta pracovní schopnosti z důvodu DNZS.
• Právní – pokles pracovní schopnosti určuje právní předpis.
• Pracovněprávní – neschopností výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo schopností pracovat jen v omezeném rozsahu, za zcela mimořádných podmínek, schopností pracovat jen za určitých pracovních podmínek, v určitém pracovním prostředí apod.
• Sociálně ekonomickou – pokles schopnosti pracovat se odráží v ekonomické „újmě“, eventuál­ně i v sociální „újmě“ pojištěnce.

V důsledku využití nových vědeckých poznatků, zavedení nových vyšetřovacích a léčebných postupů, prodlužování věku a věkové hranice odchodu do starobního důchodu, dochází také ke změnám v posuzování poklesu pracovní schopnosti a invalidity. Od 1. 1. 2010 se posuzuje zdravotní stav podle zákona č. 306/2008 Sb., který novelizoval zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., s prováděcí vyhláškou č. 359/2009 Sb.

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu DNZS nastal pokles jeho pracovní schopnost nejméně o 35 %.

Invalidita je nyní ve třech stupních podle poklesu pracovní schopnosti:

• Invalidita prvního stupně – při poklesu nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %.
• Invalidita druhého stupně – při poklesu nejméně o 50 % a nejvíce o 69 %.
• Invalidita třetího stupně – při poklesu o 70 % (může být schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.).

Při určování poklesu PS se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření, přitom se bere v úvahu:

• a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost;
• b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav;
• c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován;
• d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával;
• e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti - nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %;
• f) v případě poklesu PS nejméně o 70 % také, zda je schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Při více diagnózách se procentní míry poklesu nesčítají, ale je možné:

• Zvýšení horní hranice o 10 % – pro komorbidity, vzdělání a znalosti, schopnost pokračovat, schopnost rekvalifikace.
• Snížení dolní hranice o 10 % – když DZNS nemá vliv na profesi, stabilizovaný stav, adaptace na postižení.

Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu PS považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí.

Za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

Adaptovaný je pojištěnec na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopnosti a dovednosti, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu.

VÝVOJ INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČSR

V 18. století za Marie Terezie byly tzv. „penzijní normály“, které zajišťovaly vdovám a dětem po zaměstnancích nárok na státní podporu a státním úředníkům po 10 letech služby právo na penzi. Za Rakouska-Uherska bylo i pro české země zavedeno v roce 1888 „úrazové a nemocenské pojištění dělníků“, podle německého Bismarckova modelu sociálního pojištění. Po vzniku samostatného Československého státu (ČSR) 28. 10. 1918 (1. republika) vznikla Ústřední sociální pojišťovna – Praha 5 Smíchov – Křížová 23, 25, 27.

V roce 1924 byl přijat zákon č. 221/1924 Sb. „O pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří“ platný až od 1. 7. 1926. V roce 1929 potom zákon č. 26 „O penzijním pojištění v ČSR“ a vznikl Všeobecný penzijní ústav.

Druhá republika – 1. 10. 1938 až 14. 3. 1939 od odtržení Sudet do vzniku Slovenského státu, 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu (Slovenskej republiky), 16. 3. 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava, (Podkarpatská Rus připojena k Maďarsku), na Slovensku vznikla Ústredná sociálna poisťovňa v Bratislave (dôchodkové i nemocenské). V roce 1940 pak Robotnícka sociálna poisťovňa.

Po ukončení 2. světové války byla obnovena ČSR, v roce 1945 vzniká Ústřední sociální pojišťovna v Praze – invalidní, nemocenské i starobní pojištění (jednotné pojištění pro všechny zaměstnance a jednotný systém dávek). Na Slovensku vznikla v roce 1945 Ústredná sociálna poisťovňa, v roce 1948 Národná poisťovňa.

V roce 1951 zákon č. 102 „O přebudování národního pojištění“ oddělil důchodové pojištění od nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění přešlo pod Revoluční odborové hnutí (ROH, s vrcholným orgánem ÚRO), na Slovensku to byla Slovenská odborová rada. Byl zřízen Státní úřad důchodového zabezpečení (důchodové pojištění), na Slovensku v roce 1952 Slovenský úrad dôchodkového zabezpečenia, v roce 1960 Správa dôchodkov v Bratislave.

V roce 1956 zákon č. 55 „O sociálním zabezpečení“, (účinnost 1. 1. 1957 až 1. 7. 1964) zavádí pojem částečný invalidní důchod. V roce 1964 byl přijat zákon č. 101, o sociálním zabezpečení (účinnost do 30. 6. 1975), s prováděcí vyhláškou č. 102/1964 Sb. a zákon č. 103/1964 Sb., s prováděcí vyhláškou 104/1964 Sb., vztahující se na družstevní rolníky, jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící. V roce 1975 byl přijat zákon č. 121, o sociálním zabezpečení (účinnost od 1. 1. 1976 – zrušen 1. 1. 1993), v roce 1988 to byl zákon č. 100 o sociálním zabezpečení (účinnost 1. 10. 1988 až 1. 1. 2012), který neměnil posuzování plné ani částečné invalidity.

Název od 29. 3. 1990 Československá federativní republika (ČSFR) se v dubnu změnil na Česká a Slovenská Federativní republika. 1. 9. 1990 vzniká Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a na Slovensku v roce 1991 Slovenská správa sociálneho zabezpečenia (zlúčenie dôchodkového a nemocenského).

VÝVOJ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE PO ROZDĚLENÍ V ROCE 1993

Česká republika

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (účinnost od 1. 1. 1996)

Místo sociální a důchodové zabezpečení = „důchodové pojištění“.

Vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, účinnost od 1. 1. 1996, hodnotila se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.

Vyhláška MPSV č. 157/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Účinnost od 1. 8. 1997.

Vyhláška MPSV č. 302/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. Účinnost od 1. 1. 1998.

Slovenská republika

Rok 1993 – Národná poisťovňa

1995 Sociálná poisťovňa + systém zdravotných poisťovní. Od 1. 4. 2002 převzala Sociálna poisťovňa od Slovenskej poisťovne výkon pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úraze a chorobě z povolání.

INVALIDITA PO VSTUPU DO EU

Dne 1. 5. 2004 přistoupila Česká republika i Slovenská republika do Evropské unie (EU), tím vznikla povinnost dodržovat základní principy (rovného zacházení, sčítání dob pojištění, zachování nabytých práv, aplikace právního řádu jediného státu). Došlo ke koordinaci národních sociálních systémů členských států, ale i tak zůstávají rozdíly mezi národními systémy. EU však vytváří koordinační pravidla pro migrující občany. Od 1. 5. 2010 jsou ve vztahu k zemím EU platná následující nařízení týkající se koordinace sociálního zabezpečení:

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 

Evropský formulář E 213 CZ (Podrobná lékařská zpráva).

Stupně invalidity a invalidních důchodů:

• Invalidita 1. stupně (Belgie, Velká Británie, Rakousko)
• Invalidita 2. stupně (SRN, SR, Polsko, ČR do 2009)
• Invalidita 3. stupně (Nizozemsko, Francie, ČR od 2010)
• Invalidita 4. stupně (Švédsko)

Česká republika

Zákon č. 306/2008 Sb. novelizoval zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. (v 65 letech se invalidní důchod transformuje v důchod starobní).

Vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě, upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity („Vyhláška o posuzování invalidity“), účinnost od 1. 1. 2010.

Slovenská republika

V roce 2004 zákon č. 461/2003 Z. z., o sociálnom poistení, znamenal spustenie dôchodkovej reformy. Poistenie (nemocenské + dôchodkové + úrazové + v nezamestnanosti + garančné).

(Nevzťahuje sa na príslušníkov Policajného zboru, Slovenskej informačnej služby, Národného bezpečnostného úradu, Zboru väzenskej služby).

V roce 2005 Sociálná poisťovňa převzala „Starobné dôchodkové sporenie“ = (II. pilier dôchodkovej reformy), registruje zmluvy, vyberá príspevky a postupuje ich dôchodkovým správcovským spoločnostiam.

(40–70% ztráta pracovní schopnosti – INV částečná, >70% ztráta INV celková)

ORGANIZACE LPS

Česká republika

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – řídí Českou správu sociálního zabezpečení

ČSSZ Ústředí – Odbor LPS, v čele ředitel odboru

Regionální pracoviště ČSSZ: (7)

• Brno (16 = BM+Bv+BV+BK+HB+HO+Ji+KR+PE+TR+UH+VS+VY+ZL+ZN+ŽS)
• České Budějovice (7 = CB+KR+JH+PI+PR+ST+TA)
• Hradec Králové (9 = HK+CR+JC+NA+PA+RK+SV+TU+UO)
• Ostrava (11 = Bruntál+FM+JS+KA+NJ+OL+OP+S+PV+PŘ+ŠU)
• Plzeň (10 = DO+CH+KV+KT+PM+Pj+Ps+RO+SO+TC)
• Praha a Střední Čechy (12 = BN+BE+KD+KO+KH+ME+MB+NB+Pv+Pz+PB+RA)
• Ústí nad Labem (11 = CL+DC+CV+JN+LB+LT+LN+MO+SM+TP+UL)

76 OSSZ Okresních správ sociálního zabezpečení

PSSZ – Pražská správa sociálního zabezpečení a její územní pracoviště

MSSZ – Městská správa sociálního zabezpečení Brno 

Rok 2016 = 323 posudkových lékařů (naplněných lékařských míst 1. a 2. instance), tedy 1 posudkový lékař na 32 674 obyvatel.

Slovenská republika

Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny SR – řídí Sociálnu poisťovňu

Sociálna poisťovňa: Ústredie – odbor LPS, v čele riaditeľka odboru

Krajské pobočky (8)

Bratislava (okres Bratislava I.–V., Malacky, Pezinok, Senec, Bratislava) – BA = Bratislava 

Banská Bystrica (okr. Banská Bystrica, Brezno)–BB = Banskobystrický kraj

Bardejov (okr. Bardejov)

Čadca (okr. Čadca, Kysucké Nové Mesto)

Dunajská Streda (okr. Dunajská Streda)

Galanta (okr. Šaľa, Galanta)

Košický kraj = KE (okr. Košice I. – IV., Košice – okolie)

Nitrianský kraj = NR

Považská Bystrica = PB (okr. Považská Bystrica, Ilava, Púchov)

Prešovský kraj = PO

Trenčianský kraj = TN

Trnavský kraj = TT

Žilinský kraj = ZA

Rok 2016 = 215 posudkových lekárov, tedy 1 posudkový lékař na 25 408 obyvatel.

POROVNÁNÍ PŘIZNANÉ INVALIDITY V ČR A SR V LETECH 2011–2016

Porovnání na 100 000 obyvatel

12/2016 ČR 10 578 820

SR 5 435 343

korekční faktor 1,94630219

Vzhledem k nyní rozdílnému počtu stupňů invalidity v obou zemích, je pro porovnání užita jednak INV celková a INV > 70 %, pro kterou jsou podmínky stejné.

Vlastní zpracování

ZHODNOCENÍ ROZDÍLŮ V PŘIZNANÉ INVALIDITĚ ČR A SR V LETECH 2011–2016

Česká republika

V letech 2011–2013 poklesla INV celková o 7,4 % a INV II. stupně (50–69 %) poklesla o 12 %, ale pak opět lehce stouply. V roce 2016 byla INV celková na 99,2 % a INV II. stupně na 85,3 % výchozího počtu.

INV I. stupně (35–49 %) s oscilacemi pozvolna stoupala a 2016 dosáhla 114,8 % výchozího počtu.

INV III. stupně (> 70 %) s oscilacemi klesala na 88,1 % výchozího počtu.

Slovenská republika

U INV celkové je obdobný průběh jako v ČR s pozvolným lehkým poklesem do roku 2013, s přechodným vzestupem v roce 2014 a pak opět s lehkým poklesem v roce 2016 na 91,5 % výchozího počtu z roku 2011.

INV 40–70 % osciluje a podstatně se nemění a na konci sledovaného období je na 98,3 % výchozího počtu z roku 2011.

U INV > 70 % je patrný trvalý pozvolný pokles 2016 na 75,9 % výchozího počtu z roku 2011.

Porovnání ČR a SR

Při porovnání INV na 100 000 obyvatel v SR a ČR je INV celková vyšší v SR než v ČR ve všech sledovaných letech (o 13–20 %). V SR je to 450–412, zatímco v ČR jen 363–360 na 100 000 obyvatel.

INV > 70 % je v SR vyšší jen lehce v roce 2011 (138 v SR a 136 v ČR), ale v následujících letech je vždy nižší než v ČR, a to o 3–14 %. V SR je pokles pozvolný a plynulý, zatímco v ČR je zprvu též patrný pokles v roce 2014 přerušený přechodným vzestupem.

Na konci sledovaného období v roce 2016 je počet v SR 105 a v ČR 120 na 100 000 obyvatel.

INVALIDITA CELKOVÁ PODLE DIAGNOSTICKÝCH SKUPIN V LETECH 2011–2016

Česká republika

Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity

Slovenská republika

Príloha č. 1 zákona č. 461/2003 Z.z., o sociálnom poistení

Vlastní zpracování

ZHODNOCENÍ PŘÍČIN INV CELKOVÉ 2011–2016 PODLE DIAGNÓZ

Česká republika

Nejčastějšími příčinami invalidity jsou:

• onemocnění kostí, svalů, pojiva 24,9 % (55 476)
• duševní onemocnění 19,9 % (44 424)
• nádorová onemocnění 15,5 % (34 485)
• nemoci oběhové 11,4 % (25 433)

Slovenská republika

Nejčastějšími příčinami invalidity jsou:

• onemocnění kostí, svalů, pojiva 24,8 % (33 984)
• nádorová onemocnění 15,9 % (21 704)
• duševní onemocnění 15,4 % (21 062)
• nemoci oběhové 11,2 % (15 324)

Porovnání počtu přiznaných invalidit uvádějí tabulky 8 a 9.

ZHODNOCENÍ PŘÍČIN INV > 70 % PODLE DIAGNOSTICKÝCH SKUPIN V ČR A SR V LETECH 2011–2016

V obou státech dominují nádorová onemocnění:

• v SR 43,5 % (16 468),
• v ČR 34,8 % (27 274).

V České republice následují:

• duševní onemocnění 20,7 % (16 225),
• nemoci oběhové 11,9 % (9 307),
• onemocnění kostí, svalů, pojiva 9,2 % (7 189).

V SR následují s výrazným odstupem:

• nemoci oběhové 14,1 % (5 336),
• duševní onemocnění 12,7 % (4 792),
• nervová onemocnění 8,0 % (3 044).

Nádorová onemocnění jsou skupinou nemocí, u které se počty ve sledovaném období v ČR ani v SR podstatně nemění.

Duševní onemocnění jsou skupinou nemocí, které se všeobecně špatně prokazují a objektivizují, a to i odbornými lékaři psychiatry. Toho mohou klienti využívat a ze zjištěného vyplývá, že úspěšněji a více v ČR, ale přesto ve sledovaném období dochází k poklesu v ČR o 15,7 %. V SR je pokles obdobný, o 14,5 %.

Nemoci oběhové soustavy jsou skupinou nemocí, kde došlo v obou státech k významnému poklesu, v ČR o 9,5 % a v SR dokonce o 28,1 %, což souvisí s dostupnější moderní léčbou v obou státech.

KAZUISTIKY

Kazuistika 1

Muž narozený v roce 1979 (v roce 2012 byl 33letý), s diagnózou C 49.2

PA: vyučený elektromechanik, pracoval jako dělník, nyní jako elektrikář-údržbář.

OA: vážněji nestonal, 2011 bolesti lýtka PDK a 11/2011 na ortopedii resekce sarkomu bérce PDK (histologicky fibrózní synoviální, T2N0M0) s následnou aktinoterapií do 2/2012. Dále zjištěn 2013 VAS LS páteře při chondróze disku L4/5, gonalgie dx.

Podle poslední onkologické lékařské zprávy je onemocnění v remisi, bez průkazu recidivy či generalizace. Přetrvává mírný lymfedém, atrofie lýtkového svalstva a postradiační dermatitida, avšak bez mutilujících známek. Výkony některých denních aktivit jsou omezeny.

Diagnóza C 49.2 Fibrózní synoviální sarkom bérce PDK, stp. resekci 11/2011 a aktinoterapii.

Remise bez známek recidivy.

Přetrvává chronická postradiační dermatitida a mírný lymfedém PDK.

Chronický VAS LS páteře při chondróze disku L4/5.

V SR – Sociálna poistovňa 5. 2. 2013

od 10. 10. 2012 (XV. H 1b 70 %+5 % ostatné ochorenia) 75 % INV plná

Kapitola XV. = Choroby podporného a pohybového aparátu

Oddiel H = Nádory kostí, svalstva a mäkkých tkaniv

Položka 1b = po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po 2 rokoch) 50–70 %

KLP stanovena za 2 roky.

V ČR – LPS OSSZ 20. 5. 2013

od 10. 10. 2012 (II. A 1c 40 %) = INV I. stupně

Kapitola II. = Onkologie

Oddíl A = Zhoubné novotvary

Položka 1c = středně těžké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do ½ stupnice úplné poruchy funkčních schopností 35–45 %

KLP stanovena za 2 roky.

KLP – 2015

V SR – Sociálna poistovňa 19. 5. 2015

Změna od 19. 5. 2015 (XV. H 1b 60 %) = INV částečná

Kapitola XV. = Choroby podporného a pohybového aparátu

Oddiel H = Nádory kostí, svalstva a mäkkých tkanív

Položka 1b = po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po 2 rokoch) 50–70 %

KLP stanovena za 2 roky (5/2017).

V ČR – LPS OSSZ 29. 6. 2015

Bez změny = (II. A 1c 40 %) zůstává INV I. st.

Kapitola II. = Onkologie

Oddíl A = Zhoubné novotvary

Položka 1c = středně těžké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do ½ stupnice úplné poruchy funkčních schopností 35–45 %

KLP stanovena za 3 roky (do 31. 8. 2017).

Od minulého posouzení zjištěn ještě 2013 VAS LS páteře při chondróze disku L4/5, gonalgie dx. Podle nálezu Sociálnej poistovně 19. 5. 2015 udává bolesti a omezený pohyb dx. kolena, dále bolesti páteře. Objektivně normostenický, orientovaný, KP komp., břicho bpn., PDK bérec zhrubělý, palpačně citlivý, kůže tenká bez ochlupení – přetrvává chronická postradiační fibróza, dřep nesvede, MR
16. 1. 2015 bez známek recidivy onemocnění.

Jde o DNZS, který i nadále odpovídá invaliditě I. st. Další KLP stanovuji 3 měsíce po KLP na Slovensku tj. 8/2017.

KLP – 2017

V SR – Sociálna poistovňa 24.10.2017

Bez změny = (XV.H 1b 60 %) zůstává INV-částečná

Kapitola XV. = Choroby podporného a pohybového aparátu

Oddiel H = Nádory kostí, svalstva a mäkkých tkanív

Položka 1b = po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po 2 rokoch) 50–70 %

KLP stanovena za 3 roky (do 31. 10. 2020).

V ČR – LPS OSSZ 22. 11. 2017

Bez změny = (II. A 1c, 40 %) zůstává INV I. st.

Kapitola II. = Onkologie

Oddíl A = Zhoubné novotvary

Položka 1c = středně těžké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do ½ stupnice úplné poruchy funkčních schopností 35–45%

KLP stanovena za 3 roky (do 31. 1. 2021).

Kazuistika 2

Muž narozený v roce 1977 (v roce 2016 byl 39letý), diagnóza S 02.1

PA: vyučený nástrojář, vždy pracoval jako dělník, u více zaměstnavatelů v SR i ČR, opakovaně v evidenci Úřadu práce (ÚP), naposledy v soukromé firmě (v jaké a kde neuvedeno). Od 18. 3. 2016 INV--částečná v SR (od ukončení DPN). Od 18. 3. 2016 je také v evidenci ÚP.

OA: arteriální hypertenze, hepatopatie toxometabolické etiologie, 6. 6. 2015 úraz hlavy (v ebrietě pád při vystupování z taxíku) – komoce a epidurální hematom bilaterálně s frakturou pravé orbity a pyramidy levé spánkové kosti, na traumatologii dekompresní kraniotomie, následně 10/2015 na NCH kranioplastika, zjištěna poúrazová slepota vpravo (atrofie n. II), 3/2016 hospitalizován pro epi. paroxysmus GM a zahájena léčba, psychologické + psychiatrické vyšetření, organický psychosyndrom lehkého stupně, neurologicky centrální léze n. VII. sin. a frustní levostranná symptomatologie, více na LDK.

Diagnóza: S 02.1, stp. kraniotraumatu s epidurálním hematomem dx. a frakturou pravé očnice a pyramidy levé spánkové kosti 6/2015.

Epilepsie poúrazová.

Poúrazová slepota vpravo při atrofii n. II.

Organický psychosyndrom lehkého st. poúrazový.

Frustní levostr. symtomatologie více na LDK poúrazová.

V SR – Sociálna poistovňa 4. 5. 2016

Od 18. 3. 2016 (VII. A 7 45% + 10% pro další postižení) = 55 % INV-částečná.

Kapitola VII = Choroby zmyslových orgánov

Oddiel A = Zrak

Položka 7 = Strata jedného oka při zachovaní funkcií na druhom oku 45 %

KLP stanovena za 2 roky (do 31. 5. 2018).

V ČR – LPS 6. 9. 2016

Od 18. 3. 2016 (XV. A 1c 35 %) = INV I. st.

Kapitola XV. = Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích

Oddíl A = Postižení hlavy, krku, těla

Položka 1 = Funkční poruchy po úrazech hlavy, klenby nebo baze lební, mozku

Položka 1c = středně těžké postižení, výkon některých denních aktivit omezen na 30–45 %

KLP stanovena za 2 roky (do 31. 8. 2018).

Lékař OSSZ posuzuje 39letého pojištěnce – vyučený nástrojář, vždy pracoval jako dělník, u více zaměstnavatelů v SR i ČR, opakovaně v evidenci ÚP, naposledy v soukromé firmě (v jaké a kde neuvedeno). Od 18. 3. 2016 INV-částečná v SR (od ukončení DPN). Od 18. 3. 2016 je také v evidenci ÚP.

Zjištěna atreriální hypertenze, hepatopatie toxometabol. etiologie, 6. 6. 2015 úraz hlavy (v ebrietě pád při vystupování z taxíku) – komoce a epidurální hematom oboustranně s frakturou pravé orbity a pyramidy levé spánkové kosti, na traumatologii dekompresní kraniotomie, 10/2015 na NCH kranioplastika, zjištěna poúrazová slepota dx. (atrofie n. II), 3/2016 hosp. pro epi. parox GM a zahájena léčba, psychologické + psychiatrické vyšetření, organický psychosyndrom lehkého stupně, neurolog – centr. léze n. VII. sin. a frustní levostr. symtomatologie více na LDK.

Podle nálezu lékaře Sociálnej poisťovně ze dne 4. 5. 2016 nevidí na pravé oko, nejistý při chůzi, podrážděný, VOP bez světlocitu, VOL 1.0, jde o slepotu vpravo.

Jde o DNZS, který t.č. odpovídá invaliditě I. stupně – jde o středně těžké poúrazové postižení. Datum vzniku stanovuji ve shodě s rozhodnutím lékaře slovenské Sociálné poisťovně od ukončení DPN dne 18. 3. 2016. KLP stanovuji za 2 roky.

Kazuistika 3

Muž narozený v roce 1954 (diagnóza 2002 K 74.1, 2013 J 44).

PA: základní vzdělání, pracoval jako horník, barman, dělník. Naposledy stavební dělník, od roku 1998 v evidenci Úřadu práce (ÚP), v SR od 20. 11. 2002 INV-plná.

OA: arteriální hypertenze, astma bronchiale a CHOPN lehkého stupně, syndrom závislosti na alkoholu, jaterní léze, 2000 dekomp. s přechodem do cirhózy jater Child Pugh B toxometabolické etiologie, sekundární epi-paroxy a etylická polyneuropatie, dále 2004 zjištěna kardiomyopatie dilatační, susp. stp. IM, NYHA II.–III. (EF LK 30%), ale při kardiologické kontrole 8/2006 známky kardiomyopatie neuváděny, při KLP 2007 kardiologická kontrola uvedena, ale ve výčtu diagnóz opsáno z minulosti kardiomyopatie po susp. IM přední stěny s EF 30% tak, jak bylo původně uvedeno v roce 2004, další nové skutečnosti o změnách kardiologického nálezu nedokládány.

Rok 2002: diagnóza K 74.1 cirhóza jater

Rok 2013 diagnóza J 44 CHOPN GOLD III, těžká kombinovaná ventilační porucha.

Cirhóza jater Child-Pugh B toxometabolické etiologie s epi paroxy a etylickou polyneuropatií.

Kardiomyopatie dilatační, susp. stp. IM, NYHA II.–III. (EF LK 30%).

Arteriální hypertenze III. st. WHO.

Syndrom závislosti na alkoholu.

V SR - Sociálna poistovňa 15. 1. 2003

od 20. 12. 2002 (X. D 1c 70% + 5% pro další postižení) = 75 % INV-plná.

Kapitola X. = Choroby tráviacej sústavy

Oddiel D = Choroby pečeně, žlčových ciest a podžalúdkovej žlazy

Položka 1c = Choroby pečeně ťažkého stupňa 60 až 70 %

Další KLP v SR 24. 5. 2004, 10. 11. 2006, 25. 1. 2008 beze změny

KLP

V SR – Sociálna poistovňa Svidník, 29. 1. 2013

Změna invalidizující diagnózy (J 44 – CHOPN) = (VIII. B 1c 75 %) = INV-plná,

Kapitola VIII. = Choroby dýchacej sústavy

Oddiel B = Choroby dolných ciest dýchacích

Položka 1 = Chronická obštrukčná choroba pĺúc

Položka 1c = štádium III.: ťažký stupeň 30% < FEV1 < 50% referenčních hodnót 60–80 %

KLP nestanovena – trvale.

V ČR – LPS OSSZ 2. 3. 2017

Od 20. 12. 2002 (X. B 1c 60% + 10% pro další postižení) = 70 % INV III. st.

Kapitola X. = Postižení dýchací soustavy

Oddíl B = Dolní dýchací cesty

Položka 1 = Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

Položka 1c = těžké funkční postižení, stadium III., FEV1/FVC < 0.70, 30%<FEV1 < 50% náležitých hodnot, dvě a více exacerbací ročně, stavy s občasnou nutností hospitalizace 40–60 %.

KLP nestanovena – trvale.

Jde o DNZS, který podle doložených zpráv i z dalších KLP v SR odpovídal INV III. st., při poslední KLP 29. 1. 2013 dominovaly potíže plicního onemocnění, přetrvává však i hepatopatie a kardiomyopatie s EF LK 30 %, zjištěna etylická polyneuropatie DK. V komplexu zdravotních postižení odpovídá INV III. st. trvale. Podle předpisů ČR splňuje podmínky pro přiznání invalidity III. st. Datum vzniku stanovuji shodně s přiznáním Sociálnej poisťovny 20. 11. 2002. KLP nestanovuji vzhledem k charakteru onemocnění a věku.

Do 31. 12. 2009 byl plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č.155/1995 Sb. v platném znění do 31. 12. 2009. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %. Od 1. 1. 2010 je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %.

ZHODNOCENÍ KAZUISTIK

V posuzovaných kazuistikách v ČR nevychází posouzení pro klienty rozhodně příznivěji než v SR.

U klienta č. 1 je hodnocení v SR výhodnější s přiznanou INV „plnou“ (75 %), zatímco v ČR je to jen INV I. st. (40 %). Při KLP pak v SR dochází ke změně a snížení na INV „částečná“ (60 %), zatímco v ČR se při KLP stupeň nemění a zůstává INV I. st. (40 %).

U klienta č. 2. je hodnocení podobné v tom, že v obou státech nejde o INV „plnou“. V SR je to INV „částečná“ (55 %) a v ČR INV I. st. (35 %), tedy s podstatně menším poklesem pracovní schopnosti.

U klienta č. 3 je hodnocení stejné, v SR je to INV „plná“ (75 %) a při KLP 2004, 2006, 2008 se nemění, při KLP 2013 změna rozhodující diagnózy, ale zůstává INV „plná“ (75 %). V ČR hodnocen poprvé 2017, a to obdobně INV III. st. (70 %).

ZÁVĚR

Z porovnání zjištěných počtů nově přiznané invalidity v ČR a SR v letech 2011–2016 vyplývá, že celková invalidita je přiznávána více v SR než v ČR (o 19, respektive 13 %). Na 100 000 obyvatel je to v SR 450–412, zatímco v ČR jen 363–360. V průběhu sledovaných let nově přiznaná invalidita v letech 2011–2013 v obou zemích zřetelně a plynule klesala, ale pak se v SR další pokles prakticky zastavil a v ČR v letech 2014–2016 došlo opět k vzestupu invalidity, ale počty zůstávají nižší než výchozí 2011, a to v ČR i SR.

Podle nejčastějších příčin invalidity 2011–2016:

• Na 1. místě jsou v ČR i SR onemocnění kostí, svalů, pojiva, v ČR 24,9 % (55 476, 526/100 tisíc obyvatel), v SR 24,8 % (33 984, 628/100 tisíc obyvatel).
• Na 2. místě v ČR jsou duševní onemocnění 19,9 % (44 424, 421/100 tisíc obyvatel), v SR nádorová onemocnění 15,9 % (21 704, 401/100 tisíc obyvatel).
• Na 3. místě v ČR jsou nádorová onemocnění 15,5 % (34 485, 327/100 tisíc obyvatel), v SR duševní onemocnění 15,4 % (21 062, 389/100 tisíc obyvatel).
• Na 4. místě pak shodně nemoci oběhové, v ČR 11,4 % (25 433, 241/100 tisíc obyvatel), v SR 11,2% (15 324, 283/100 tisíc obyvatel).

Při porovnání nejzávažnější invalidity INV > 70 %, kde jsou kritéria stejná, v roce 2011 byly počty nově přiznané na 100 000 obyvatel téměř stejné (v SR 138 a v ČR 136). V SR je pak v dalších letech patrný pozvolný plynulý pokles. V ČR je zprvu též patrný pokles, ale v roce 2014 je přerušený přechodným vzestupem, a pak už pokles také pokračoval. Na konci sledovaného období v roce 2016 je však počet přiznávané INV > 70 % v SR nižší než v ČR, o 12,5 %), na 100 000 obyvatel je to v SR 105 a v ČR 120.

Nejčastějšími příčinami nejzávažnější invalidity INV>70 % 2011-2016 jsou:

• Na 1. místě v obou státech nádorová onemocnění, v SR 43,5 % (16 468, 304/100 tisíc obyvatel), v ČR 34,8 % (27 274, 259/100 tisíc obyvatel).
• Na 2. místě v ČR jsou duševní onemocnění, 20,7 % (16 225, 154/100 tisíc obyvatel), v SR nemoci oběhové, 14,1 % (5 336, 99/100 tisíc obyvatel).
• Na 3. místě v ČR nemoci oběhové, 11,9 % (9 307, 88/100 tisíc obyvatel), v SR duševní onemocnění s 12,7 % (4 792, 89/100 tisíc obyvatel).
• Na 4. místě v ČR onemocnění kostí, svalů, pojiva, 9,2 % (7 189, 68/100 tisíc obyvatel), v SR nervové onemocnění s 8,0 % (3 044, 56/100 tisíc obyvatel).

Vůbec nejčastější INV jsou onemocnění kostí, svalů, pojiva v SR (628/100 tisíc obyvatel), a to o 19 % než v ČR (526/100 tisíc obyvatel). Může být příčinou těžší fyzická práce?

Nejčastější INV > 70 % v obou zemích jsou nádorová onemocnění, v SR více, a to o 17 % (304 oproti 259/100 tisíc obyvatel v ČR). Je zajímavé, jak jsou v ČR velmi častou příčinou IVN duševní onemocnění u celkové INV (421 oproti 389/100 tisíc obyvatel v SR), tedy o 8 %, a u INV > 70 % dokonce o 73% (154 oproti 89/100 tisíc obyvatel v SR). V ČR to jsou dg. F 20 Schizofrenie, F 25 Schizoafektivní poruchy, F 32 Deprese (v poměru 3 : 1 : 1).

Zjištěné rozdíly v posuzování invalidity

Rozdíl v minimální hranici poklesu pracovní schopnosti pro dosažení invalidity (v ČR 35 %, v SR 40%).

Rozdíl v počtu stupňů invalidity (v ČR 3, v SR 2).

Rozdíl v počtu posudkových lékařů a v počtu obyvatel připadajících na 1 posudkového lékaře, v roce 2016 v SR 25 408, v ČR 32 674, což je v ČR o 7 266 lidí víc (+28 %).

Použité zkratky

ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení

ČR – Česká republika

DG – diagnóza

DNZS – dlouhodobě nepříznivých zdravotní stav

EU – Evropská unie

INV – invalidita

KLP – kontrolní lékařská prohlídka

LPS – lékařská posudková služba

MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSSZ – Městská správa sociálního zabezpečení Brno 

MZ – Ministerstvo zdravotnictví

OA – osobní anamnéza

OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení

PA – pracovní anamnéza

PL – praktický lékař

PS – pracovní schopnost

PSSZ – Pražská správa sociálního zabezpečení

RA – rodinná anamnéza

ROH – Revoluční odborové hnutí

SR – Slovenská republika

ÚRO – ústřední rada odborů

Poznámky

Všeobecný penzijní ústav

Vznikl podle zákona č. 26/1929 „O penzijním pojištění v ČSR“.

Postaven na Žižkově (Praha 3), nám. Winstona Churchilla, v době hospodářské krize (4/1932 až 1/1934), podle projektu mladých architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka.

Budova má půdorys kříže se dvěma dvojicemi pásů kancelářských místností, protínajících se uprostřed v hale se schodišti a výtahy. Toto uspořádání zajišťuje ideální využití denního světla ve všech místnostech. Jde o typizovanou železobetonovou konstrukci. Základní stavební jednotkou je kancelářská buňka (3,4 x 5,6 m), je jich 700. V případě potřeby z nich mohly být sestaveny i větší kanceláře. Na jižní straně byl postaven ještě další 3-podlažní obytný oddíl a na severní straně oddíl obchodní. Budova je obložena světlými keramickými deskami 20 x 40 cm. Moderní byla kovová konstrukce oken a v ČSR první úplná klimatizace (v zimě s vytápěním a v létě s vháněním chladného vzduchu).

Jde o jedno z nejvýznamnějších děl českého funkcionalismu meziválečného období (1. pražský mrakodrap „kachlíkárna“). Později v budově sídlila Ústřední rada odborů – dnes je to Dům odborových svazů.

Ústřední sociální pojišťovna

Křížová 27/2383, 25/1292, 23/2143, Praha 5 Smíchov

Sídlem Ústřední sociální pojišťovny se po 1. světové válce stala budova postavená v roce 1912 jako centrála Pražské akciové strojírny. V roce 1936 byl přistavěn objekt centrální kartotéky pojištěnců, místnost s šuplíky s kartičkami pojištěnců (9 000 zásuvek, tzv. lístkovnic o hloubce tří metrů, jejich pohyb zajišťuje elektromotor), přístup úředníků k šuplíkům pak systémem devíti vertikálně i horizontálně posuvných výtahů zavěšených na vodících kolejnicích na stropě (vyrobily Vítkovické železárny). Systém patří mezi světové technické unikáty a používal se do roku 2002, kdy ČSSZ přešla na digitální správu dat.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Rudolf Kopáček

Okresní správa sociálního zabezpečení

Revoluční 3289/15

400 01 Ústí nad Labemjiri.vapenik@icloud.comtab

e-mail: rudolf.kopacek@cssz.cz