Lékařská posudková služba Úřadu práce České republiky – dotazníkové šetření

Souhrn

Autorka se ve své práci zabývá změnami právních předpisů vztahujících se k činnosti v oboru posudkového lékařství po roce 1990 a z nich vyplývajícími změnami koncepce, organizace a obsahu práce posudkových lékařů, se zaměřením na Lékařskou posudkovou služba Úřadu práce. Praktická část práce je realizována formou vlastního dotazníkového šetření, které provedla u kmenových lékařů jednotlivých úřadů práce v celé České republice. Tento dotazník, předpoklady, podrobné výsledky, diskusi a komentář k výsledkům uvádí v následujícím textu.

Klíčová slova:
lékařská posudková služba úřadů práce – kmenový lékař – smluvní lékař – budoucnost lékařské posudkové služby

Úvod

Od 1. července 2006 vznikla nová složka lékařské posudkové služby na úřadech práce, a to na základě zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. V kompetenci původní LPS OSSZ zůstaly pojistné agendy a do kompetence nové Lékařská posudková služby (LPS) na úřadech práce byly přesunuty agendy nepojistné. Nově vzniklá Lékařská posudková služba Úřadu práce (LPS ÚP) je tedy kompetentní pro posuzování zdravotního stavu občanů ve vymezeném okruhu věcí sociální péče, dávek SSP, sociálních služeb, sociální potřebnosti (od 1. 1. 2007 pomoc v hmotné nouzi) a zaměstnanosti. Kompetence LPS ÚP vyplývají z ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Rozdělení původní posudkové služby na dvě části vyvolala potřeba personálního posílení lékařů posudkové služby a záměr propojit práci posudkových lékařů s prací specialistů v jednotlivých medicínských oborech. Česká republika (ČR) se proto inspirovala v sousedních státech EU a do LPS ÚP poprvé u nás zařadila nový prvek smluvních lékařů (SL). Jak se tento záměr daří naplňovat a jaké jsou další možnosti pro zkvalitnění činnosti LPS ÚP? Praktická část práce se pokouší získat odpověď právě na tyto otázky.

Dotazníkové šetření, které jsem provedla pro potřebu této práce mezi kmenovými lékaři (KL) úřadů práce v celé ČR, má poskytnout přehled o tom, jak byl nový prvek SL přijat mezi posudkovými lékaři, jak rychle se jej podařilo začlenit do posudkové činnosti a rozeběhnout práci nové posudkové služby v rámci celé ČR. Vzhledem k tomu, že o smluvních lékařích nebylo našim posudkovým lékařům s předstihem téměř nic známo teoreticky, a neměli ani dílčí praktické zkušenosti, je potřeba závěry, které z této práce vyplynou, brát jako počáteční příspěvek do diskuse o přínosu SL pro práci posudkové služby v ČR. Výstupy šetření přinášejí také výpověď o složení komunity posudkových KL v prvním roce činnosti LPS ÚP a mohou přispět také k úvaze o prognóze dalšího možného vývoje a z toho plynoucích potřeb.

Způsob práce lékařů posudkové služby úřadů práce

Způsob práce lékařů LPS ÚP přichází tedy s novou organizací a využívá činnost smluvních lékařů, kteří jsou vedeni KL úřadu práce. Zákon to obecně vyjadřuje tak, že při posuzování zdravotního stavu vychází úřad práce z podkladů vypracovaných lékařem určeným úřadem práce, tedy smluvním lékařem. Tento nový prvek zapojuje do posuzovacího procesu lékaře z rezortu zdravotnictví, což po stránce odborně lékařské sbližuje pohledy a z nich plynoucí posudkově medicínské závěry ošetřujících lékařů a lékařů posudkové služby. Posudková práce je tak přiblížena práci medicínské a dochází k posílení odborného lékařského hodnocení žadatele o dávky sociální péče. Rozhodujícím a závěrečným orgánem pro vynesení konečného výroku a odůvodnění posudku zůstává se vší zodpovědností posudkový lékař úřadu práce.

Kmenový lékař ÚP

Kmenový lékař úřadu práce působí jako týmový manažer a odborný garant LPS ÚP. Je to posudkový lékař s atestací v tomto oboru nebo specialista v přípravě ke složení atestace, který má dohled s aprobací dokončených posudků atestovaným lékařem v oboru posudkové lékařství.

Jedním z jeho hlavních úkolů je metodické vedení kolektivu SL. Provádí recenze žádostí o posouzení a určuje, zda jsou žádosti a doložené lékařské nálezy kompletní. Podle povahy základního onemocnění žadatele pak přidělí zpracování podkladů pro konečné posouzení SL s optimální specializací pro konkrétní případ. Průběžně sleduje jeho práci, konzultuje s ním složitější medicínské problémy a vede lékaře ke stanovení základního posudkového zhodnocení a závěru. Na závěr KL buď souhlasí a vydává výrok a odůvodnění, nebo stanoví své připomínky a požadavky na zpřesnění nebo přepracování posudku a vrací jej SL zpět k doplnění nebo přepracování, nebo posudek dopracuje a uzavře sám.

Podle vlastního uvážení nebo na základě konzultace již přiděleného podkladu může KL rozhodnout o převzetí a vypracování složitého posudkového případu jím samým již v první fázi. Pro posudkově složité kauzy je možnost společného vyšetření a medicínské úvahy KL a SL nad posuzovaným rozhodně kvalitativním přínosem pro práci LPS.

Kmenový lékař musí být stále aktivní a připravený tým smluvních lékařů modelovat podle potřebných specializací a také s ohledem na aktuální množství požadovaných posudků.

Smluvní lékař ÚP

Smluvní lékař úřadu práce je zaměstnancem některého zdravotnického zařízení, nebo působí jako OSVČ ve svém specializačním oboru. Pro ÚP tedy působí ve vedlejší činnosti. Zákon stanoví, že zpracování podkladů pro posouzení ÚP musí provádět lékař minimálně s atestací I. stupně z některého lékařského oboru a pěti lety praxe v tomto oboru. Pro toto základní zpracování podkladů tedy není třeba posudkového lékaře. SL zpracovává podklady na základě spisových materiálů a doložených lékařských nálezů, které získá od ÚP. Může také využít vlastního vyšetření posuzovaného a má možnost za souhlasu KL ÚP požadovat provedení specializovaných funkčních vyšetření, pokud má za to, že nemá dostatek objektivních podkladů pro posouzení zdravotního stavu žadatele o určitou dávku sociálního zabezpečení.

Smluvní lékař pracuje v úzké součinnosti s kmenovým lékařem úřadu práce tak, jak je již popsáno shora, a využívá také služeb asistentky LPS. Svoji práci může konat ve své vlastní ordinaci nebo v prostorách ordinace LPS ÚP.

Vlastní šetření názorů a zkušeností u kmenových lékařů ÚP ČR

Metoda

K šetření byl použit anonymní dotazník, jeho konstrukce se skládá ze 3 částí, které si kladou za cíl chronologicky postihnout počátky práce kmenových a smluvních lékařů v nově vzniklé LPS ÚP, výši zájmu a způsoby získávání lékařů pro práci v nové službě, možnosti a rychlost zaškolení nových lékařů, problémy při jejich začleňování do posuzovacího procesu a výsledky, které tato práce přináší. Výstupy šetření přinášejí také výpověď o složení komunity kmenových lékařů v prvním roce činnosti LPS ÚP a mohou přispět i k vytvoření prognózy dalšího možného vývoje a z toho plynoucích potřeb.

Dotazník obsahuje celkem 25 otázek. Aby respondenti vyplnili dotazník spontánně, otázky jeho jednotlivých částí se prolínají a některá zjištění jsou získávána i nepřímo, tedy z odpovědí na dotazy z dalších dvou částí dotazníku.

První část otázek (otázky 1–6) zjišťuje, na jaké základně začala práce kmenových lékařů úřadů práce se smluvními lékaři. Otázky postupně zjišťují teoretické povědomí KL o novém prvku SL, praktickou připravenost, tedy množství nasmlouvaných SL v prvních měsících a jakým způsobem byli pro posudkovou práci získáni. K tomu se vztahuje i otázka č. 12. Další otázky se věnují tvorbě týmu SL a zejména sledují, jak rychle si zájemci z řad specialistů jsou schopni osvojit ty základní části posudkové práce, které jim zákon svěřuje.

Základní linie dotazníku pak pokračuje druhou částí otázek, jejichž zodpovězení informuje o vztahu KL k novému stylu práce a o tom, v jakém časovém horizontu byli schopni nový styl práce přijmout a realizovat v praxi. Dále je sledováno, jakým způsobem se KL vyrovnali s problémy, které práce SL přinesla do jejich dříve zažité posudkové praxe, a zda a po jak dlouhé době shledávají nový model přínosný.

Třetí část dotazníku obsahuje identifikační otázky a otázky, které mohou nastínit prognózu dalšího vývoje LPS ÚP (tento předpoklad se během zpracovávání výsledků šetření nepotvrdil).

Vlastní provedení – komentář, rozbor otázek a odpovědí, předpoklady a diskuse

Tato stať přináší slovní rozbor a komentář k jednotlivým otázkám. Celkem bylo rozesláno 77 dotazníků. Odpovědělo 51 respondentů. Mínění jednoho lékaře představuje 1, 96 %. Z ohlasů již po ukončení zpracování v září a říjnu vyplynulo, že k některým lékařům se během letních dovolených dotazník nedostal. Počet zahrnutých respondentů je tedy menší, než skutečný zájem o vyplnění dotazníku.

• 1. V české posudkové službě jsou Smluvní lékaři zcela novým prvkem, ale v zahraničí nikoliv. Měl/a jste již před zavedením praxe Smluvních lékařů v naší LPS nějaké informace o tomto způsobu práce z literatury, od zahraničních kolegů nebo z vlastní lékařské praxe v zahraničí?

ANO 19,61 % NE 78,43 %

• 2. Měl/a jste možnost zahájit práci vaší LPS ihned od počátku se smluvními lékaři (dále jen SL), kteří již byli nasmlouváni vaším ÚP?

ANO 35,29 % NE 64,71%

• 3. Vaše první SL jste získal/a až po aktivním oslovení vašich známých kolegů

ANO 72,55 % NE 25,49 % NEVÍM 1,96 % (Tento respondent vystřídal původního kolegu poz- ději.)

• 4. Prosím, doplňte číslem počet Smluvních lékařů, které jste měl/a k dispozici od vzniku LPS ÚP.

Podle metodiky MPSV je předpokládaný optimální počet smluvních lékařů 8–10 na jednoho KL a tedy běžně velkou LPS ÚP. Tato otázka zkoumala stav naplňování této vize během prvních 3 měsíců po vzniku LPS ÚP a dále vždy po třech měsících až do jednoho roku. Z dalších odpovědí respondentů vyplývá, že průměrná doba, než začne SL plnohodnotně pracovat, je 3 měsíce. Z vybraných údajů k této otázce je zřejmé, jak rychle mohla LPS ÚP v ČR začít plnohodnotně odevzdávat posudky, které byly vyžadovány bez poskytnuté doby na zaškolení již od 3. 7. 2006. Pokud lékaři nedostali čas na sestavení a proškolení týmu SL, nelze se tedy divit, že došlo k hromadění tzv. nedodělků.

V běžných okresních městech se první jeden až tři SL objevují během následujících 3–6 měsíců. Zde uvádím, v jakém časovém horizontu se dařilo dosahovat předpokládaného optimálního počtu 8 SL (pro přehlednost zaokrouhleno na celá čísla):

Od vzniku LPS ÚP mělo potřebných 8 SL:

• do 3 měsíců 10 % respondentů,
• do 6 měsíců 12 %,
• do 9 měsíců 25 %,
• do 12 měsíců 35 %.

• 5. Souhlasíte s názorem, že tým SL je proměnlivá skupina pracovníků, jejíž tvorba nikdy nekončí?

ANO 45,10 % (Lékaři stále přicházejí i odcházejí a KL musí být stále aktivní a připravený tým modelovat podle potřebných specializací a také s ohledem na aktuální množství požadovaných posudků.)

NE 43,14 % (Postačí dát dohromady skupinu stabilních zájemců o tuto práci a s nimi pak plnit požadované posudky.)

NEVÍM 1,96 %

Odpověď na otázku č. 5 dotváří údaje o osobní angažovanosti KL při sestavování týmu SL. Jiný názor a významné připomínky k této otázce upřesňují, že nejefektivnější je práce základního zaškoleného týmu SL, který ovšem KL musí metodicky vést, sledovat množství a kvalitu odvedené práce jednotlivými SL a podle aktuální potřeby také získávat nové specialisty buď z důvodu odborné potřeby, nebo z důvodu ukončení práce některého původního SL. Důvody ukončení spolupráce s některými SL jsou na straně jejich dalšího nezájmu o posudkovou práci anebo pro nerentabilnost spolupráce s nimi. Jejich posudky jsou i po delším zaškolování nekvalitní, chybové, nebo je provádí nepravidelně a tím LPS narušují dodržování lhůt. Připomínky se také týkají skutečnosti, že SL není zodpovědný navenek za svůj posudek a celou zodpovědnost tedy nese KL.

• 6. Jak dlouho podle vaší zkušenosti trvá, než se lékař specialista plnohodnotně zaškolí v práci SL?

A) do 1 měsíce 3,92 %,

B) 1–2 měsíce 29,41 %,

C) je to individuální, ale rozhodně více než 2 měsíce 49,02 %,

D) jiný názor 11,76 %,

Neodpovědělo 5,88 %.

Dáme-li do souvislosti fakta zjištěná otázkami č. 2, 3 a zvláště pak 4, 6 a 20, vyplývá skutečnost, že k očekávanému zpracovávání posudků smluvními lékaři mohlo začít docházet na jednotlivých ÚP až po 5 nebo 6 měsících od vzniku LPS ÚP.

• 7. Zdržovalo vás zaškolování SL od vaší vlastní posudkové práce do té míry, že jste v prvních týdnech nebo měsících raději chtěl/a pracovat samostatně jen s referentkou?

ANO 33,33 % NE 58,82 % JINÝ NÁZOR 7,84 %

Otázka č. 7 zkoumá zatížení KL zaškolováním SL, ale nepřímo především zjišťuje přizpůsobivost posudkových lékařů a výskyt reminiscencí a přání zůstat u zažitého způsobu práce.

• 8. Nyní, po 12měsíční zkušenosti s činností SL, souhlasíte s názorem, že se čas a práce věnovaná zaškolení SL rozhodně vyplatí?

ANO 94,12 % NE 1,96 % JINÝ NÁZOR 3,92 %

Je velmi zajímavé, že na tuto otázku odpovídali kladně i ti lékaři, kteří, jak vyplynulo z odpovědí na jiné otázky, nebyli, a mnohdy ani nyní nejsou se vstupem specialistů do posudkového procesu srozuměni. Důvody pro vysoké procento kladných odpovědí na uvedenou otázku jsou dva. Za prvé svědčí o realistickém přístupu k personální situaci v posudkové službě. Za druhé, a to považuji za cenné, vyjadřují ochotu kmenových posudkových lékařů předávat své zkušenosti, učit a vychovat své nástupce. K této skutečnosti vypovídají ještě další odpovědi na několik otázek.

Již v této chvíli upozorňuji, že by zkušení posudkoví lékaři velmi rádi zaučovali a do praxe paralelně uváděli posudkové lékaře, tedy sice zatím specialisty, ale vážné kandidáty na složení atestace z posudkového lékařství (viz otázky č. 9 a 10).

• 9. Raději byste měl/a ve svém kolektivu pouze samostatně pracující posudkové lékaře?

ANO 54,90 % NE 37,25 %

NEVÍM 5,88 % JINÝ NÁZOR 1,96 %

• 10. Respektujete skutečnost, že erudovaných posudkových lékařů je v ČR nedostatečný počet a smiřujete se tedy s výpomocí Smluvních lékařů jiných odborností?

ANO 98,04 % NE 0 % JINÝ NÁZOR 1,96%

• 11. I přes obtíže, které přináší zapojení lékařů z rezortu zdravotnictví přímo do posuzovacího procesu, je to podle vás kvalitativní stimul v dlouhodobě zavedených posudkových schématech?

ANO 68,63 % NE 21,57 % NEVÍM 5,88 % NEROZUMÍM OTÁZCE 3,92 %

Odpovědi na otázky č. 11 a 19 komentuji společně, u otázky č. 19.

V ostatních otázkách druhé části dotazníku jsou již řešeny především praktické zkušenosti s činností SL a zkoumány dopady této činnosti na funkčnost LPS ÚP.

• 12. Který způsob získávání lékařů pro práci Smluvního lékaře se vám zatím osvědčuje nejlépe? Vyberte, prosím, a zakroužkujte 2–3 nejúspěšnější možnosti a také eventuálně uveďte jiný, vámi ověřený způsob.

1. Oznamovací inzerát na internetových stránkách MPSV, ÚP nebo oznámení ve vývěsce 5,88 %
2. Inzerát v tisku 15,69 %
3. Aktivní oslovení známých kolegů a kolegyň osobně KL ÚP nebo prostřednictvím jiných známých kolegů a bývalých spolupracovníků z nemocnice, polikliniky či z jiného lékařského pracoviště 98,04 %
4. Aktivní vyhledávání lékařů, kteří mají zájem o přivýdělek nebo o nové uplatnění na internetových stránkách ČLK a na jiných portálech, kde inzerují zájemci o lékařskou práci 19,61 %
5. Podrobná úvaha o zdravotnických či jiných organizacích, které v nejbližším regionu zaměstnávají lékaře, vytipování potřebných odborností a postarání se, aby získali nezávislé, ale zajímavé a přesvědčivé informace o možnosti kvalifikované lékařské práce na dohodu o provedení práce, vedlejší pracovní činnost apod. 31,37 %
6. Uveďte, prosím, další, vámi vyzkoušené a úspěšné způsoby, nebo jiné poznámky na následující stránce 5,88 %.

V otázce č. 12 dochází k prolínání druhé části dotazníku do části první. Jestliže první část dokládá postupné zajišťování SL přímou osobní aktivitou samotných KL, otázka č. 12 se snaží zjistit, jaké další způsoby získávání SL jsou v českých podmínkách existence tohoto prvku použitelné a s jakým úspěchem. Činnost LPS na některých ÚP totiž stále komplikuje absolutní nedostatek smluvních lékařů. Z odpovědí je patrné jednoznačně osobní nasazení KL, kteří se jen v malé míře mohli opřít o pomoc inzerátů nebo kontaktů s ČLK. Také otázka č. 12 tedy potvrzuje slabinu české posudkové služby, a to nedostatečný zájem o působení v tomto oboru. Nadějným příslibem pro budoucnost činnosti smluvních lékařů je možnost solidního vedlejšího příjmu. Pro posudkové lékaře však zůstává stále vysoká míra zatížení získáváním potřebných smluvních lékařů, zodpovědností za jejich výběr a proškolení a hlavně t. č. absolutní zodpovědnost za jejich činnost a metodické vedení. Pracovní náplň KL je tedy sice pestrá a přitažlivá, ale její současné ohodnocení není adekvátní skutečnosti, že SL zůstává se svým posudkem v zákrytu kolektivu LPS a veškerou odpovědnost za konečné posudkové zhodnocení, výrok a závěr nese před posuzovaným pouze kmenový lékař ÚP.

Následující část otázek se zabývá názory a zkušenostmi posudkových kmenových lékařů po 12 měsících praxe LPS na práci smluvních lékařů.

• 13. Průměrně doporučovaný počet SL na jednoho KL je 8–10. Navrhněte, podle vaší dosavadní zkušenosti, optimální složení vaší skupiny SL. Doplňte, prosím, následující tabulku. Počet lékařů lze řešit i částečnými úvazky. Celkem součet úvazků stanovte na 10,0.

Z různorodých odpovědí, které jsou k dispozici, jsem spočítala průměr a zaokrouhlila na jedno desetinné místo. Z velkých měst, kde je více lékařských kmenových úvazků, jsou hlášeny hodnoty odpovídající více úvazkům lékařů.

Interna: 1,5 Ortopedie:1,0 Neurologie: 1, 0

Psychiatrie: 1,0 Pediatrie: 1, 0 Geriatrie: 1,75

Oční: 0,5 ORL: 0,25 Praktický lékař: 1,0

Eventuálně jiná odbornost – navrhována Chirurgie: 1,0 a ojediněle Diabetologie a Endokrinologie.

• 14. Odpovídá váš současný tým SL tomuto vámi navrženému složení? Nehodící se odpovědi škrtněte.

ANO 33,33 % NE 19,61 % (ale pracuji na doplnění a v krátké době bude kompletní)

NE 39,22 % (nelze získat SL)

• 15. S kolektivem Smluvních lékařů zvládnu zpracovat několikanásobně větší počet posudků, než kdybych postupoval/a tradičním způsobem jenom s tajemnicí.

ANO 88,24 % NE 9,80 %

NEODPOVĚDĚLO 1,96 %

• 16. Množstevní zatížení posudkové služby kolísá v různých obdobích. V některých měsících jsem si zvládl/ a zpracovat posudky bez potřeby SL.

ANO 37,25 % (dodávají „jen zpočátku“)

NE 62,75 %

• 17. Výhodou je tedy možnost flexibilního využití SL, kteří nejsou stálými zaměstnanci a neobsazují tedy systemizovaná místa.

ANO 80,39 % NE 11,76 %

JINÝ NÁZOR 5,88 %

• 18. Zaškolený tým erudovaných specialistů ve funkci SL vyplní z velké části mezeru při neobsazení místa KL celým úvazkem, a lze tak zachovat funkčnost LPS.

ANO 74,51 % NE 19,61 %

NEVÍM 1,96 % JINÝ NÁZOR 3,92 %

U odpovědi ANO upozorňují lékaři na časově omezenou možnost udržení funkce LPS při částečném úvazku KL. Jde pouze o nouzové krátkodobé řešení.

• 19. Složitější medicínské skutečnosti konzultuji se SL příslušné odbornosti a využívám i možnosti jeho vyšetření posuzovaného. Medicínský závěr je tak přesnější a výstižnější a umožňuje také přesnější posudkový závěr.

ANO 74,51 % (Pro každého posudkového lékaře je úzký kontakt se specialistou pozitivním přínosem pro jeho práci.)

NE 25,49 % (Raději se spoléhám na vlastní erudici a zkušenost v posudkové práci.)

Odpovědi na otázky č. 11 a 19 komentuji společně. Před zpracováním této práce mi bylo obecně známo, že v posudkovém lékařství působí velké množství zkušených posudkových lékařů vyššího věku. Předpokládala jsem, že při zkoumání věnovaném přijetí a realizaci nového způsobu posudkové práce se ve výsledcích projeví rozdíl v odpovědích různých věkových kategorií KL. Očekávala jsem, že tento rozdíl bude podmíněn v první řadě množstvím zkušeností a délkou praxe v posudkovém lékařství, ale také poskytne informaci o flexibilitě a připravenosti komunity posudkových lékařů k dialogu a úzké spolupráci se specialisty a ochotě přijmout nové pracovní postupy. Odpovědi na 11. a 19. otázku však ukazují, že i přes vzdělání podepřené významnými a dlouholetými zkušenostmi v oboru jsou posudkoví lékaři v převážné většině zvyklí konzultovat se specialisty a vítají novou možnost ještě užší spolupráce v rámci vztahu se smluvními lékaři.

Identifikační otázky v závěrečné části dotazníku odhalily, že komunita KL ÚP je až na výjimky věkově homogenní skupina a moje výše uvedené předpoklady se tedy nemohly projevit.

• 20. Možnost využití práce SL jste uvítal/a a ihned jste začal/ a vytvářet jejich tým.

ANO 60,78 %

NE 19,61 % (Protože jde o nový nevyzkoušený způsob práce, potřeboval/a jsem na seznámení, uvedení do praxe a zažití tohoto způsobu práce 1–2 měsíce.)

NE 7,84 % (Z výše uvedeného důvodu jsem potřeboval/a 3–4 měsíce.)

NE 5,88 % (Tento způsob práce mi nevyhovuje.)

• 21. Kombinaci práce posudkových a smluvních lékařů považujete za moderní pozitivní prvek, který by měl být dále zachován a rozvíjen.

ANO 80,39 % NE 13,73 %

NEVÍM 1,96 % JINÝ NÁZOR 3,92 %

• 22. Začlenění specialistů ve funkci SL do posuzovacího procesu LPS hodnotíte jako „experiment“, pro který nenalézáte opodstatnění a jste tedy pro zrušení SL. 

ANO 15,69 % NE 80,39 %

NEVÍM 1,96 % JINÝ NÁZOR 1,96 %

• 23. Zakroužkujte písmena, která odpovídají vaší situaci.

Celková délka vaší lékařské praxe činí:

A) 5–15 let 1,96 %

B) 15–25 let 9,80 %

C) 25–35 let 37,25 %

D) více než 35 let 50,98 %

Délka vaší praxe v oboru posudkové lékařství činí:

E) méně než 18 měsíců 5,88 %

F) 18 měsíců až 5 let 15,69 %

G) 5–15 let 29,41 %

H) 15–25 let 23,53 %

I) více než 25 let 25,49 %

• 24. Prosím, zakroužkujte – jste:

A) ŽENA 60,78 %

B) MUŽ 37,25 %

NEODPOVĚDĚLO 1,96 %

• 25. Byl/a byste ochoten/a na některé otázky tohoto dotazníku odpovědět znovu s odstupem dalších 6–12 měsíců?

ANO 88,24 % NE 11,76 %

Z vysokého procenta ochoty odpovídat na následné dotazníky usuzuji, že KL si jsou vědomi příliš krátké doby trvání LPS ÚP a že se s novou prací natolik identifikovali, že mají zájem na jejím dalším rozvoji a postupném hodnocení dalších zkušeností.

Podotýkám, že tento dotazník jsem zpracovala a rozeslala na přelomu června a července 2007, tedy v období prvního výročí vzniku LPS úřadů práce v ČR.

Shrnutí

• První hodnocení efektivity LPS ÚP a SL se uskutečnila brzy a nebrala v úvahu, že pro zavedení nového způsobu práce je potřeba získat, vyškolit a prakticky připravit lékaře, kteří se dosud s posudkovou prací nesetkali.
• Většinově kladné přijetí SL je potvrzením, že jde o perspektivní prvek v LPČ.
• Bylo by užitečné zajistit koordinovaně na celostátní úrovni více informovanosti mezi lékařskou veřejností, aby došlo ke zvýšení zájmu lékařů o činnost SL. Smluvní lékaři se stanou nejen pomocí, ale také informačním zdrojem pro klinické lékaře, kteří jsou od posudkového lékařství vzdáleni.
• Kmenovým lékařům, kterým se nedaří získat SL, nebo mají potíže s jejich zaškolením a vedením, by pomohla metodická intervence a supervize.
• Vysoké procento posudkových lékařů preferuje dialog se specialistou, tedy od SL požaduje odborné kvalitní posouzení. Zatím je ale z důvodu obrovského množství žádostí přínos SL „spíše ve vysokém počtu zpracovaných posudků“ a na odborný dialog zbývá méně prostoru.
• Je potřeba postavit LPS tak, aby vyniklo vedoucí postavení KL jako garanta odborné posudkové práce a to předpokládá posílení personální složky LPČ nejen početně smluvními lékaři, ale také odborně, tedy zvýšením počtu nových posudkových lékařů v přípravě k atestaci z posudkového lékařství.
• K uvedení nových lékařů do funkcí KL je potřeba využít potenciál současných zkušených posudkových lékařů, kteří působí v LPS ÚP s velkým osobním nasazením, ale pouze na dobu určitou.
• Posudkový KL by měl být také zvlášť honorován za práci kmenového lékaře s významnou zodpovědností za odborné posudkové zhodnocení,  výrok a jeho dopady a zvláště pak „v nadúvazku“ za průběžné doškolování SL a nových adeptů ke složení posudkové atestace. K získání zájemců z řad lékařů mladšího středního věku o vstup do posudkové služby je nezbytné, aby vnímali LPS jako prestižní a dlouhodobě perspektivní pracoviště a nikoliv jako vedlejší činnost při ukončení lékařské kariéry.

K těmto závěrům jsem dospěla na základě odpovědí respondentů, kmenových lékařů úřadů práce, koncem srpna 2007.

Čas neúprosně ubíhá a mění lékařskou posudkovou službu dál...

V době, kdy jsem zpracovávala výsledky šetření, kterého se v době prvního výročí vzniku LPS ochotně zúčastnilo 51 kolegů, byl právě oznámen záměr opětovně sloučit obě posudkové služby tak, aby byl malý počet posudkových lékařů lépe a efektivněji využit.

Koncem listopadu 2007 byla již známa řada kladných, ale i odmítavých názorů na možnost opětovné existence téměř shodné LPS jako před 1. 7. 2006. Nutnost efektivního využití a možnosti zastupitelnosti lékařů posudkové služby při jejich nízkém počtu je jasná a nezpochybnitelná. Ovšem po jednom a půl roce existence nové LPS ÚP bylo zřejmé, že v některých okresech naší republiky se během 2. poloviny roku 2006 a prvních 2 čtvrtletích roku 2007 nepodařilo zajistit KL a SL ÚP a služba tedy nefungovala podle očekávání. Zákonitě se objevila přání i objektivní nutnost výpomoci lékařů okresních správ těmto úřadům práce. Na druhou stranu od zadání mého dotazníku se situace na dalších úřadech práce zlepšila a stabilizovala. A v těch okresech, kde se činnost LPS úřadů práce podle nové metodiky rozeběhla již koncem roku 2006 úspěšně, dochází pod vlivem praktických důkazů schopnosti a úspěšnosti nového projektu k závažným připomínkám k případnému zjednodušenému sloučení posudkové služby České správy sociálního zabezpečení a LPS ÚP České republiky. Na základě těchto skutečnosti předkládám svůj názor:

„1. ledna 2009 má dojít k fúzi dvou rovnoprávných subjektů LPS v ČR. Do této fúze vloží posudková služba OSSZ tradici a práci vzdělaných a zkušených posudkových lékařů, zaběhnutý systém práce a zkušenosti s fungováním velkého subjektu pod jednotným centrálním vedením. LPS ÚP přinese do této fúze především dynamiku, schopnost a vůli samostatně aktivně a usilovně pracovat a rozvíjet se podle regionálních potřeb a v návaznosti na využití místních (okresních) možností lékařů rezortu zdravotnictví. Má tedy dojít ke skloubení tradičních a zcela nových přístupů k posudkové práci.“

V době, kdy připravuji tento článek, probíhají intenzivní diskuse a aktivity k dalšímu uspořádání LPS. Děkuji všem kolegům – KL ÚP, kteří poslali vyplněný dotazník. Přejme si, aby naše práce nadále, i ve vyvíjejících se podmínkách, přinášela pomoc a prospěch našim klientům a profesní i sociální uspokojení posudkovým lékařům.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Šárka Husáková

LPS ÚP v České Lípě

Paní Zdislavy 419

470 01 Česká Lípa

e-mail: sarka.husakova@cl.mpsv.cz