Česká veřejnost pochopí význam Elektronických zdravotních knížek
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2010; 90(4): 247
Kategorie:
Public relations
Světově proslulého kardiochirurga profesora MUDr. Jana Pirka jsme se zeptali, co si myslí o elektronickém zdravotnictví a konkrétně o Elektronické zdravotní knížce. „Česká veřejnost by měla pochopit význam Elektronických zdravotních knížek,“ říká na úvod prof. MUDr. Jan Pirk, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie a Kardiocentra IKEM.
Používáte u vás v IKEM systém Elektronických zdravotních knížek (EZK)?
Zatím ho bohužel zavedený nemáme. Mně z nepochopitelného důvodu se mu totiž někteří lidé brání.
Lékaři nebo pacienti?
Částečně veřejné sdělovací prostředky a i veřejnost. Vůbec to nemůžu pochopit. Všechno máme na počítači, máme tam bankovnictví, platíme přes počítač inkaso… Toho se lidé nebojí. Proč se tedy bojí zdravotních knížek? Jsem přesvědčen, že Elektronické zdravotní knížky budou nutností.
Co by se mělo pro všeobecné využívání systému udělat?
Především by se mělo lidem vysvětlit, že je tento systém ošetřen tak, že se do něj nikdo nepovolaný nemůže dostat – pouze lékař a to ještě se souhlasem pacienta. Takže za základ považuji širokou kampaň, která vysvětlí, že je to systém bezpečný, aby ho nemohla nějaká politická strana využívat v předvolební kampani tvrzením, že lidé budou pod evidencí. Přece elektronické bankovnictví, kde by vám někdo mohl vybrat všechny peníze, je mnohem choulostivější, než když se zjistí, že jste se před čtrnácti dny léčil na chřipku! To je tedy první krok – vysvětlit systém veřejnosti. A jako druhý krok vidím uzákonění elektronické knížky.
Jaké výhody má podle vás systém IZIP / Elektronické zdravotní knížky?
Považuji ho za zcela zásadní zlepšení péče, protože jako lékař budu o pacientovi vědět vše. Pokud bude mít například záchranář, který najde někoho v bezvědomí na silnici, možnost nahlédnout do jeho elektronické knížky, aby zjistil krevní skupinu, s čím pacient stůně a co mu asi je, může mu tak zachránit život. Za druhé systém povede k zásadnímu šetření finančních prostředků. Vím od kolegů z terénu, že si některý pacient nechá napsat lék od jednoho lékaře a pak jde ke druhému a zase si tam nechá něco napsat… Lékař nemá možnost zjistit, co pacientovi už předepsal kolega.
Setkal jste se někdy s případem, že záchranná služba na základě systému IZIP zachránila někomu život?
Sám jsem se s tím nesetkal, protože k nám chodí pacienti, kteří už prošli nějakým zdravotnickým zařízením. Ale vím o dvou případech v Hradci Králové, kdy se po autohavárii díky tomu podařilo zachránit život.
Jaký je váš názor na elektronické zdravotnictví obecně?
To už dnes není žádná novinka. Existují například webové stránky lékařských společností, kam můžete pověsit nějaký komplikovaný případ – a lékaři z celého světa vaší odbornosti k němu vyjádří svůj názor. Výměna informací funguje už několik let a je samozřejmě důležitá. Proto jde pokrok v medicíně tak rychle dopředu, proto se prodloužila průměrná doba života.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2010 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
Nejčtenější v tomto čísle
- Myokarditída
- Subkutánní traumatická ruptura šlachy m. tibialis anterior
- Výskyt syndromu polycystických ovarií a hyperadrogenemie u pacientek s diabetes mellitus 1. typu
- Srdeční selhání se zachovanou ejekční frakcí levé komory