NÁZOR
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2010; 90(3): 170
Kategorie:
Aktuality
K článku autorů Býma, S., a ost.:
Koncepce oboru všeobecné praktické lékařství,
Prakt. Lék., 89, 2009, 9, s. 475-479
S časovým zpožděním si dovoluji využít nabídky autorů k diskusi k článku, který je sympatický snahou o vymezení oboru (v poslední době spíše ojedinělou), i když podle mého názoru do pojmu „koncepce“ má ještě dost daleko.
Zcela souhlasím s tím, že všeobecný praktický lékař (bez ohledu na názvosloví) má klíčové postavení v péči o zdraví populace, má největší možnosti jeho ovlivnění a zároveň schopnost regulace spotřeby zdravotní péče. Na druhé straně je vhodné připomenout, že obor byl v minulosti již opakovaně preferován, avšak nikdy toho nedokázal využít k vlastnímu kvalitativnímu růstu a potřebnému posílení prestiže.
U některých pasáží bych přivítal bližší vysvětlení autorů.
V úvodu uvedené zaměření na podporu zdraví a prevenci není dále blíže specifikováno. Soustavná péče je zde předurčena všem bez ohledu na věk, aniž by byl tento záměr dále vysvětlen. Trochu nadbytečně působí závazek „bez ohledu na vyznání“, neboť mně není známo, že by tento údaj byl u nás sledován, natož aby hrál nějakou roli.Naopak návštěvní služba je vzpomenuta jen okrajově, ačkoliv jde o péči „nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta“ (předpokládal bych tedy její rozšíření). Snahu o rozšíření kompetencí i spektra výkonů lze považovat za legitimní, nicméně by vyžadovala upřesnění podmínek.
Zajímavý a svérázný je názor autorů na LSPP (v konfrontaci s ÚPS a ZZS) – „ historicky přežitá, neodpovídající moderní medicíně, zbytečná a drahá“.
Na rozdíl od autorů bych však viděl řešení v zajištění této služby malými skupinovými praxemi („k vyššímu systémovému využití potenciálu primární péče“), nikoliv ve snaze o přesunutí úkolů na méně početné zdravotnické složky, poskytující jiné služby.
Snad nejsilněji a nejsympatičtěji působí záměr, aby všeobecný praktický lékař byl důvěrníkem, rádcem, průvodcem i advokátem pacienta v problematice zdravotní, sociální i osobní. Tedy působil by tak v případě, že by obor neustupoval od návštěvní služby a nehodlal se svým pacientům věnovat pouze omezeně ve všední dny (mám před sebou příklad rozpisu ordinačních hodin místního praktického lékaře, který se hodlá svým pacientům věnovat 2–4 hodiny denně).
Nejsem si také jistý, zda při naznačené redukci kontaktu lékaře s pacientem nová koncepce oboru s novým názvem může splnit deklarované cíle, vést také ke spokojenosti pacientů a zejména k tolik potřebnému a žádoucímu zvýšení prestiže všeobecných praktických lékařů.
MUDr. J.
Grym,
Krnov
dr.j.grym@centrum.cz
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2010 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Souhrn doporučení pro očkování nedonošených novorozenců
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Nozokomiální nákazy
- Komorbidita migrény a epilepsie
- Aseptická meningitida jako projev primoinfekce HIV
- Bazocelulárny karcinóm kože – najvýznamnejšie rizikové a prognostické parametre ochorenia v klinickej praxi