#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

NÁZOR


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(3): 170
Kategorie: Aktuality

K článku autorů Býma, S., a ost.:

Koncepce oboru všeobecné praktické lékařství,

Prakt. Lék., 89, 2009, 9, s. 475-479

S časovým zpožděním si dovoluji využít nabídky autorů k diskusi k článku, který je sympatický snahou o vymezení oboru (v poslední době spíše ojedinělou), i když podle mého názoru do pojmu „koncepce“ má ještě dost daleko.

Zcela souhlasím s tím, že všeobecný praktický lékař (bez ohledu na názvosloví) má klíčové postavení v péči o zdraví populace, má největší možnosti jeho ovlivnění a zároveň schopnost regulace spotřeby zdravotní péče. Na druhé straně je vhodné připomenout, že obor byl v minulosti již opakovaně preferován, avšak nikdy toho nedokázal využít k vlastnímu kvalitativnímu růstu a potřebnému posílení prestiže.

U některých pasáží bych přivítal bližší vysvětlení autorů.

V úvodu uvedené zaměření na podporu zdraví a prevenci není dále blíže specifikováno. Soustavná péče je zde předurčena všem bez ohledu na věk, aniž by byl tento záměr dále vysvětlen. Trochu nadbytečně působí závazek „bez ohledu na vyznání“, neboť mně není známo, že by tento údaj byl u nás sledován, natož aby hrál nějakou roli.Naopak návštěvní služba je vzpomenuta jen okrajově, ačkoliv jde o péči „nejblíže vlastnímu sociálnímu prostředí pacienta“ (předpokládal bych tedy její rozšíření). Snahu o rozšíření kompetencí i spektra výkonů lze považovat za legitimní, nicméně by vyžadovala upřesnění podmínek.

Zajímavý a svérázný je názor autorů na LSPP (v konfrontaci s ÚPS a ZZS) – „ historicky přežitá, neodpovídající moderní medicíně, zbytečná a drahá“.

Na rozdíl od autorů bych však viděl řešení v zajištění této služby malými skupinovými praxemi („k vyššímu systémovému využití potenciálu primární péče“), nikoliv ve snaze o přesunutí úkolů na méně početné zdravotnické složky, poskytující jiné služby.

Snad nejsilněji a nejsympatičtěji působí záměr, aby všeobecný praktický lékař byl důvěrníkem, rádcem, průvodcem i advokátem pacienta v problematice zdravotní, sociální i osobní. Tedy působil by tak v případě, že by obor neustupoval od návštěvní služby a nehodlal se svým pacientům věnovat pouze omezeně ve všední dny (mám před sebou příklad rozpisu ordinačních hodin místního praktického lékaře, který se hodlá svým pacientům věnovat 2–4 hodiny denně).

Nejsem si také jistý, zda při naznačené redukci kontaktu lékaře s pacientem nová koncepce oboru s novým názvem může splnit deklarované cíle, vést také ke spokojenosti pacientů a zejména k tolik potřebnému a žádoucímu zvýšení prestiže všeobecných praktických lékařů.

MUDr. J. Grym,
Krnov
dr.j.grym@centrum.cz


Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2010 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Svět praktické medicíny 3/2024 (znalostní test z časopisu)
nový kurz

Kardiologické projevy hypereozinofilií
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#