Kmenové buňky – hit současnosti nebo hudba budoucnosti?

Praha: Pojem kmenové buňky se v současnosti skloňuje v nejrůznějších medicínských oborech ve všech pádech. Jak to s nimi ve skutečnosti je? A je opravdu v dohlednu doba, kdy se kmenovými buňkami bude léčit Alzhaimerova choroba stejně jako zvětšovat poprsí a/nebo transplantovat vlasy?

Využití kmenových buněk v estetické chirurgii

Stále častěji se u nás objevují informace o tom, že kmenové buňky a jejich využití již pronikají do praxe estetických chirurgů. Výzkum kmenových buněk v současné době skýtá v medicíně naději pro mnoho pacientů v mnoha oborech medicíny a nabízí možná v budoucnu možnost léčby nejrůznějších chorob, poranění či nádorových onemocnění. Princip léčby je zdánlivě jednoduchý – narušenou či nedostatečně výkonnou tkáň lékaři vyspraví aplikací buněk, které poškozené či chybějící buňky nahradí.

„Všechny druhy léčby s kmenovými buňkami však zatím nikde na světě nepřekročily hranici klinických pokusů, a jsem si jist, že než aplikace kmenových buněk dospěje do stadia, kdy budou v medicíně tyto metody běžně dostupné a zcela bezpečné, uplyne ještě řada let,“ řekl plastický chirurg MUDr. Svatopluk Svoboda spolupracovník portálu ww.lekari-online.cz.  „Jediné, co se v současné době v plastické chirurgii u nás používá, je aplikace tuku a tukových buněk, odebraných pacientce při liposukci, do prsů. Docílí se tak mírného zvětšení. Jako každá metoda v medicíně i tento postup má však svá omezení a určitá úskalí, rozhodně se ale v tomto případě nejedná o použití kmenových buněk,“ dodal MUDr. Svoboda.

Někdy se objevuje tvrzení o tom, jak zcela neškodné a díky dokonalým přístrojům i velmi jednoduché, je přenesení vlastních kmenových buněk z odsátého tuku při liposukci například do prsní tkáně. Odborníci z oddělení buněčné terapie nad takovými postupy kroutí hlavou.

„Vím, že estetická chirurgie může sice pomoci psychicky lidem, kteří se trápí se svým vzhledem, ale zvláště u mladého člověka je třeba zvažovat riziko malignity po buněčné terapii. Tento výzkum je teprve v zárodcích a lidé žijí relativně dlouho. Nevíme, co udělají tyto buňky přenesené na jiné místo v průběhu několika desetiletí,“ upozornila na možná rizika PhMr. RNDr. Alena Hrubá, CSc. z oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie krevní transfúze v Praze.

Protichůdný názor zastává německá lékařka Dr. med. Petra Berger, která prezentovala své zkušenosti:

„Touto metodou provádíme plnění vrásek, zvětšování prsou, rekonstrukci prsou nebo modelaci hýždí a lýtek. Věnuji se této metodě tři roky s dobrým úspěchem. Spolupracuji s prof. Zocchi, který tuto metodu provádí již 10 let. Operuji každý týden jednoho pacienta.“

Kromě ní v tuto chvíli nikdo z plastických chirurgů v Německu tuto metodu na stejné úrovni neprovádí.

„Pokud je použita konvenční metoda, udrží se 50 % tukových buněk, při High-Tech metodě obohacení kmenových buněk nebo lipokondenzaci je to 70 %,“ dodala ještě Dr. med. Berger.

Získáním kmenových buněk z tukové tkáně bude v budoucnu možná náhrada tkáně. V Japonsku se dokonce kultivují z tukových buněk vlasové buňky, ty jsou pak vstříknuty do kůže a poté rostou nové vlasy.

Důvody, proč se tato a jí podobné metody nepoužívají zatím v Evropě, vysvětlila Dr. med. Berger:

„V Evropě je momentálně bohužel složitá legislativní situace, která nám neumožňuje tuto již existující metodu použít. Prof. Zocchi se pokouší s ostatními kolegy prosadit u zákonodárců změny.“

Odborníci na internetovém portálu lekari-online.cz blíže objasňují, co to kmenové buňky jsou, jaké je jejich využití, jaká rizika…:

„Univerzální“ buňky?

Kmenové buňky jsou schopné regulovaně se rozmnožovat. Organismus je potřebuje k zachování vyváženého stavu a pro udržení správných funkcí. Vyskytují se hlavně v embryích, v dospělém organismu pak v těch orgánech, kde dochází k časté obnově buněk. V kostní dřeni vznikají červené a bílé krvinky (mluvíme o tzv. hemopoetických kmenových buňkách), ve sliznicích, v kůži, v tukové tkáni, nebo například ve vlasových koříncích. Kmenové buňky v organismu zdravého člověka podléhají regulacím, jejich neregulované množení je vlastně zhoubným procesem.

Kmenové buňky se nejprve cíleně uplatnily při transplantacích kostní dřeně u pacientů s poškozenou krvetvorbou. Pak se zjistilo, že u transplantovaných pacientů se vyskytují buňky dárcovského původu i v jiných orgánech než v krvi, například jaterní buňky s mužskými chromozomy u ženy, které poskytl muž kostní dřeň k transplantaci. Z toho se usoudilo, že v kostní dřeni existují i jiné kmenové buňky než hemopoetické a rozvinul se jejich intenzivní výzkum.

Kmenová buňka se dokáže transformovat na konkrétní typ buňky podle tkáně, do které se dostane. To znamená, že po přenesení na určité místo se může teoreticky transformovat na chrupavku, kosti, cévní, nervové nebo svalové buňky. Proto se hledají cesty pro jejich uplatnění například pro léčbu infarktu myokardu, cukrovky, špatného prokrvení končetin a dalších indikací.

Využití kmenových buněk v současnosti

Do terapie pronikly velmi dobře hemopoetické kmenové buňky. Transplantují se buňky od příbuzných i nepříbuzných dárců, i vlastní krvetvorné buňky pacientů odebrané před léčbou poškozující jejich schopnost krev vytvářet. Zdrojem krvetvorných buněk je kromě kostní dřeně i periferní krev. Do ní se kmenové buňky vyplavily z kostní dřeně vlivem faktorů podněcujících krvetvorbu. Z ní se pak oddělí frakce potřebných buněk na separátorech. Rozvíjí se také transplantace pupečníkové krve, což je další zdroj krvetvorných buněk.

Nehemopoetické kmenové buňky, nazývané také mezenchymální kmenové buňky, jsou v celém světě intenzivně zkoumány. Jsou vypracovány metody jejich získávání, množení v tkáňových kulturách. Studují se jejich vlastnosti, identifikační znaky, schopnost přeměny v různé typy tkání, jejich imunologické vlastnosti. Publikovány jsou nadějné výsledky pokusů na zvířatech při obnově poškozených orgánů.

„Na některých renomovaných pracovištích je povolen experimentální klinický výzkum léčby pomocí kmenových buněk. Vyhodnocování výsledků je však velmi obtížné, protože je nutné získat údaje o terapeutickém efektu na dostatečné velkých skupinách pacientů s podobným rozsahem poškození,“ řekla PhMr. RNDr. Alena Hrubá, CSc, „A jistě je třeba souhlasit s tím, že širší zavedení nových léčebných postupů se může uplatnit až po důkladném prověření účinnosti a neškodnosti pro léčené pacienty.“

Jinak řečeno zatím je situace taková, že nelze v nejbližších letech počítat s masovou léčbou degenerativních poškození mozku typu Alzhaimerovy choroby nebo cukrovky, či selhání jater pomocí kmenových buněk.

V estetické medicíně manipulují lékaři s kmenovými buňkami při přenosech tukové tkáně, protože v té jsou obsaženy v poměrně velkém množství. Zatím se ale nezdá, že by se uplatnily izolované kmenové buňky při formování orgánů v dospělosti. To se děje v době nitroděložního vývoje.

Rizika využití kmenových buněk

„Ve výzkumu využití kmenových buněk je třeba také zkoumat jejich vlastnosti a neškodnost. Ta není tak úplně zanedbatelná, protože ať přenesete kmenovou buňku do jakéhokoliv prostředí, porušujete rovnováhu organismu. Ta je řízená řadou faktorů, které zabezpečují počet a funkci buněk tak, aby byla zajištěna jejich činnost, opotřebené buňky zanikaly a na jejich místo nastupovaly nové ve správném počtu,“ upozornila PhMr. RNDr. Alena Hrubá, CSc. „Každoročně se objevují nové molekuly v tělních tekutinách a na povrchu buněk, kterými jsou procesy vzniku, činnosti, stárnutí a zániku buněk řízeny. Buněčná terapie proto s sebou přináší i určité riziko, že bude tato křehká rovnováha porušena. Stále víme jen velmi málo o tom, které faktory způsobí, že buňky se vymknou regulaci. To platí také o přenosu kmenových buněk do prsu, jehož tkáň je náchylná ke vzniku maligního bujení.“

Využití kmenových buněk vidí tedy prozatím PhMr. RNDr. Alena Hrubá, CSc především v terapeutických procesech směřujících k uzdravení, nebo zlepšení kvality života.

O společnosti www.lekari-online.cz 

Internetový portál lekari-online.cz je provozovaný společností Lékaři-Online.CZ, s.r.o. Jedná se o nový internetový projekt zaměřený na zdravotnictví a zdravotní péči, který byl spuštěn v roce 2008 na základě pozitivních zkušeností s portálem www.plasticka-chirurgie.info. Jeho cílem je pomoci pacientům, kteří řeší zdravotní problémy, nalézt vhodného lékaře a odpovědi na dotazy z oblasti zdravotnictví. Přibližuje odborné souvislosti jednotlivých výkonů formou srozumitelnou i pro laickou veřejnost.

Tento portál patří mezi největší projekty tohoto druhu ve střední Evropě, má sedm jazykových mutací, z toho šest je zaměřeno na zdravotní turistiku. Návštěvnost portálu se pohybuje kolem 150 tisíc návštěvníků měsíčně.

Zajímavě působí i fakt, že zhruba 50 procent návštěvníků jsou cizinci. Za internetovým projektem Lekaři-Online.CZ stojí výhradně český kapitál.