Predikce psychologického distresu po primární onkologické léčbě u přeživších starších žen s karcinomem prsu: retrospektivní studie
Autoři:
Kateřina Skřivanová 1; Tomáš Svěrák 4; Dagmar Brančiková 2; Jiří Jarkovský 3; Klára Benešová 3; Ľubomíra Anderková 4; Nela Elfmarková 4; Hana Peterková 1; Marcela Bendová 5; Luboš Minář 5; Eva Holoubková 1; Jan Nedvěd 1; Markéta Protivánková 2; Ladislav Dušek 3
Působiště autorů:
Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU Brno
1; Interní hematologická a onkologická klinika LF MU a FNB
2; IBA LF MU Brno
3; LF MU Brno, CEITEC, Masaryk University (CEITEC MU)
4; Gynekologicko-Porodnická klinika LF MU a FNB
5
Vyšlo v časopise:
Prakt Gyn 2015; 19(4): 210-218
Kategorie:
Onkogynekologie: Původní článek
Souhrn
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení.
Klíčová slova:
C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie
Zdroje
1. The National Comprehensive Cancer Network. Distress Management Clinical Practise Guidelines in Oncology. Version 2.2013, 2014. Dostupné z WWW: <http://www.nccn.org/professionals/physician_gls/f_guidelines.asp>.
2. Ridner SH. Psychological distress: concept analysis. J Adv Nurs 2004; 45(5): 536–545.
3. Donovan-Kicken E, Cauglin EP. Breast cancer patients’ avoidance and psychological distress: The mediating role of coping. J Health Psychol 2011; 16(4): 596–606. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1177/1359105310383605>.
4. Deimling GT, Kahana B, Bowman KF et al. Cancer survivorship and psychological distress in later life. Psycho-Oncology 2000; 11(6): 479–494. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.614>.
5. Kendler KS, Gardner M, Gatz NL et al. The sources of co-morbidity between major depression and generalized anxiety disorder in a Swedish national twin sample. Psychol Med 2007; 37(3): 453–462.
6. Aaronson NK, Mattioli V, Minton O et al. Beyond treatment: Psychosocial and Behavioral issues in cancer survivorship research and practice. EJC Suppl 2014; 12(1): 54–64.
7. Bleiker EM, Pouwer F, van der Ploeg HM et al. Psychological distress two years after diagnosis of breast cancer: frequency and prediction. Patient Educ Couns 2000; 40(3): 209–217.
8. Ando N, Iwamitsu Y, Kuranami M et al. Predictors of psychological distress after diagnosis in breast cancer patients and patients with benign breast problems. Psychosomatics 2011; 52(1): 56–64. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.psym.2010.11.012>.
9. Kiecolt-Glaser JK, Preacher JK, MacCallum RC et al. Chronic stress and age-related increases in the proinflammatory cytokine IL-6. Proc Natl Acad Sci U.S.A. 2003; 100(15): 9090–9095.
10. Miller GE, Chen E, Sze J et al. A functional genomic fingerprint of chronic stress in humans: blunted glucocorticoid and increased NF-kappaB signaling. Biol Psychiatry 2008; 64(4): 266–272.
11. Ranjit N, Diez-Roux AV, Shea S et al. Socioeconomic position race/ethnicity and inflammation in the multi-ethnic study of atherosclerosis. Circulation 2007; 116(21): 2383–2390.
12. Coussens LM, Werb Z. Inflammation and cancer. Nature 2002; 420(6917): 860–867.
13. Eccles R. Understanding the symptoms of the common cold and influenza. Lancet Infect Dis 2005; 5(11): 718–725.
14. Jehn CF, Kuehnhardt D, Bartholomae A et al. Biomarkers of depression in cancer patients. Cancer 2006; 107(11): 2723–2729.
15. Musselman DL, Miller AH, Porter MR et al. Higher than normal plasma interleukin-6 concentrations in cancer patients with depression: preliminary findings. Am J Psychiatry 2001; 158(8): 1252–1257.
16. Bower JE, Ganz PA, Irwin MR et al Inflammation and behavioral symptoms after breast cancer treatment: do fatigue, depression, and sleep disturbance share a common underlying mechanism? J Clin Oncol 2011; 29(26): 3517–3522.
17. Alfano CM, Imayama I, Neuhouser LM et al. Fatigue, Inflammation, and Omega-3 and Omega-6 Fatty Acid Intake Among breast Cancer Survivors. J Clin Oncol 2012; 30(12): 1280–1287. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1200/JCO.2011.36.4109>.
18. Skřivanová K, Brančíková D, Bendová M et al. Evaluating Disease and Patient Characteristics which Predict (Retrospectively) Changes in Quality of Life after Breast Cancer Diagnosis and Treatment. Psycho-Oncology 2014; 23(Suppl 3): 396–397.
19. Janke W, Erdmannova G. Strategies for stress coping [questionnaire in Czech]. Testcentrum: Praha 2003. ISBN 80‐86471‐24‐1.
20. Costa PT, McCrae RR. Revised NEO Personality Inventory (NEO-PI-R) and NEO Five-Factor Inventory (NEO-FFI) professional manual. Psychological Assessment Resources: Odessa (FL) 1992.
21. Hřebíčková M, Urbánek T. NEO-FFI according Costa PT and McCrae RR. Testcentrum: Praha 2001.
22. Zung WK. A Rating Instrument for Anxiety Disorders. 12(6): Psychosomatics 1971; 12(6): 371–379.
23. Degoratis LR, Savitz KL. The SCL–90–R and Brief Symptom Inventory (BSI) in primary care. In: Maruish ME. Handbook of psychological assessment in primary care settings. Lawrence Erlbaum Associates Publishers: Mahwah, US 2000. ISBN 978–0805829990.
24. Filip V. Praktický manuál psychiatrických posuzovacích stupnic. Psychiatrické centrum: Praha 1997. ISBN 80–85121–06–9.
25. Bieščad M, Szeliga P. Overenie konštruktovej validity sebaposudzovacej škály Symptom Checklist-90 (SCL-90). Československá psychologie 2005; 49(4): 342–356.
26. Pepys MB, Hirschfield GM. C-reactive protein: a critical update. J Clin Invest 2003; 111(12): 1805–1812
27. Henselmans I, Helgeson VS, Seltman H et al. Identification and prediction of distress trajectories in the first year after a breast cancer diagnosis. Health Psychol 2010; 29(2): 160–168. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1037/a0017806>.
28. McCorry NK, Dempster M, Quinn J et al. Illness perception clusters at diagnosis predict psychological distress among women with breast cancer at 6 months post diagnosis. Psychooncology 2013; 22(3): 692–698. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/pon.3054>.
29. Golden-Kreutz DM, Andersen BL. Depressive symptoms after breast cancer surgery: relationships with global, cancer-related, and life event stress. Psychooncology 2004; 13(3): 211–220.
30. Den Oudsten BL, Van Heck GL, Van der Steeg AF et al. Predictors of depressive symptoms 12 months after surgical treatment of early‐stage breast cancer. Psychooncology 2009; 18(11): 1230–1237.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Praktická gynekologie
2015 Číslo 4
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Nedostatek hořčíku se projevuje u stále více lidí
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
Nejčtenější v tomto čísle
- Anémie v gynekologii a perinatologii
- Minimálně invazivní chirurgie v terapii děložních myomů
-
Doporučený postup pro Diagnostiku a léčbu děložních myomů v ambulantní gynekologické péči schválené výborem ČGPS ČLS JEP
Guidelines for Diagnosis and management of uterine myomas ambulatory practice approved by Czech Gynecological and Obstetrical Society of Czech Medical Society of J. E. Purkyně - Farmakoterapie revmatických onemocnění v graviditě
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy