#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Přínos magnetické rezonance v akutní fázi CMP – rychlý stroke protokol pro MRI


Autoři: MUDr. Pavla Hanzlíková, Ph.D. 1;  doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D. 2
Působiště autorů: Ústav radiodiagnostický LF OU a FN Ostrava 1;  Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd LF OU a FN Ostrava 2
Vyšlo v časopise: CMP jour., 6, 2024, č. 1, s. 6-10
Kategorie: Diagnostika

Úvod

Akutní ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je celosvětově jedním z nejběžnějších onemocnění i důvodů morbidity a mortality [1]. Představuje nejčastější příčinu náhle vzniklého neurologického deficitu, ale až v jedné třetině případů se jedná o léze napodobující mrtvici – stroke mimics.

Nejlepší technikou k identifikaci stroke mimics lézí je zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). Toto vyšetření je běžnou součástí diagnostiky neurologického postižení a je jistě vhodné implementovat jej do managementu péče o akutního pacienta co nejdříve, optimálně ve fázi iniciálních vyšetření.

Rozhodující roli v zobrazení hrají difuzně vážené obrazy, T2-gradientní obrazy k detekci krvácení a T2-vážené sekvence s potlačením signálu moku (FLAIR). Další sekvence jsou součástí rozšiřujícího protokolu a mohou přinést stěžejní informace zejména v další diferenciální diagnostice.

 

Zobrazovací metody v diagnostice CMP

Jako standard v péči o akutní CMP, zejména k vyloučení mozkových krvácení, je zavedena výpočetní tomografie (CT) bez použití kontrastní látky [2].

Magnetická rezonance dominuje v možnostech detekce časných známek mozkové ischémie a intrakraniálního krvácení [3, 4]. Fast sekvence MRI umožňují provést vyšetření mozku i v akutním stavu a přinést další informace oproti jiným zobrazovacím metodám – zejména díky difuzně váženému obrazu (DWI), který může být pozitivní již po několika minutách až desítkách minut od vzniku příznaků. Navíc rychlá MRI umožní detekovat a objasnit i tzv. stroke mimics léze, které hrají roli v diferenciální diagnostice. MRI za poslední desetiletí prokázala své místo v rozhodovacím procesu [5], a to zejména v detekci malých akutních ischemických lézí mozku.

Při provádění akutní MRI při akutně vzniklém neurologickém deficitu by proto radiologové ve spolupráci s neurology měli být schopni:

1. vyloučit nitrolební krvácení,
2. potvrdit diagnózu akutní ischémie,3. vyloučit jiné příčiny neurologických potíží – stroke mimics [3].

 

Bezpečnost MRI, indikace a kontraindikace

Využití MRI v naléhavých případech je výzvou pro bezpečnost a management pacienta. Stále má svoje přísná pravidla a kontraindikace, které je třeba dodržovat i v akutní péči. Je nutné vyloučit MRI-nekompatibilní elektronický implantát či jiný nekompatibilní materiál v těle pacienta. Za indikaci pacienta na MRI zodpovídá indikující ošetřující lékař (neurolog) a ten je zodpovědný i za zajištění převodu elektronických implantátů do MRI módu před vyšetřením (www.mrisafety.com). Aby byla zajištěna bezpečnost pacienta během akvizice MRI, je vhodné monitorovat životní funkce.

Úplný přechod z CT zobrazení na MRI není na urgentním příjmu proveditelný z důvodu rozdílu v akviziční době (viz tab.), časté hemodynamické nestability a neklidu přijatých pacientů. Je proto klíčové určit indikace a kontraindikace u nemocných, kteří by mohli mít prospěch z MRI mozku [6].

 

MRI stroke protokol

U většiny naléhavých případů se MRI provádí pomocí 20kanálové cívky s použitím standardních protokolů, jak je nastaveno pro ambulantní pacienty. Využití MRI může znamenat prodlení kvůli delšímu polohování pacienta a době akvizice, proto je nutné protokoly MRI optimalizovat.

Rychlé sekvence MRI zkracují dobu akvizice a potenciální dopad pohybů pacienta [6, 7]. I při rychlé akvizici je však třeba udržet dostatečný přínos MRI, nesnižovat diagnostickou kvalitu obrazů a zařadit nezbytné množství sekvencí. Na většině pracovišť jsou preferovány 3 mm silné řezy i některý ze způsobů perfuzního vyšetření mozku a angiografie za předpokladu udržení rovnováhy mezi kvalitou obrazu, rozlišením a trváním sekvence [2, 6, 7].

Tab. uvádí seznam základních i rozšířených stroke protokolů využívaných na pracovišti MRI Fakultní nemocnice Ostrava na přístrojích síly 1,5 a 3 T.

Tab. 1. Základní a rozšířené stroke protokoly
Základní a rozšířené stroke protokoly

 

Základní sekvence MRI protokolu

FLAIR

Technika je T2-vážená s potlačením signálu volné vody. Tím dojde ke zvýraznění edému intraaxiálních lézí, který se projeví vysokým signálem. Detekce edému postižené oblasti je možná v řádu hodin. Pro zvýraznění kontrastu a pro detekci možných lézí kalvy a očnice je s výhodou použít sekvenci FLAIR (fluid attenuated inversion recovery) s potlačením signálu tuku.

DWI

Difuzně vážený obraz (DWI) je citlivý k detekci cytotoxického edému při zástavě sodíko-draslíkové pumpy. Toto nastává při ischemickém iktu cca za několik minut až desítek minut. Sekvenci je možno provádět v různých technických nastaveních.

K hodnocení sekvence je nutná sada dvou obrazů s vysokým difuzním faktorem b (zpravidla b 1000) a k tomu logaritmus b hodnot – mapa ADC (aparentní difuzní koeficient). Cytotoxický edém je na vysokém b hypersignální, na ADC hyposignální.

T2*, SWI

Tyto techniky jsou určeny k detekci nehomogenit magnetického pole – krev působní jako výrazná nehomogenita projevující se zčernáním obrazu v místě detekce rozpadového produktu krve. Defekt působí artefakt i v okolí – tzv. blooming artefakt.

Jedna z rekonstrukčních map SWI (susceptibilně vážených obrazů) umožňuje zhodnotit toky ve Willisově okruhu. Fázová mapa SWI umožňuje rozlišení krvácení a kalcifikace.

Obr. 1. Akutní ischémie juxtakortikálně frontálně vlevo:
Akutní ischémie juxtakortikálně frontálně vlevo:
A) FLAIR (T2 hypersignál, zasažena kortikální i juxtakortikální oblast)
B) SWI (bez prokrvácení leptomeningeálně i intraaxiálně)
C) nález v ADC mapě (hyposignál typický pro akutní ischémii)
D) ve vysokém b (b1000 – hypersignální area typická pro cytotoxický edém)

Obr. 2. Akutní ischémie z obr. 1 s kvantifikací ADC – difuzibilita v mm2/s
 Akutní ischémie z obr. 1 s kvantifikací ADC – difuzibilita v mm2/s

Obr. 3. SWI – obraz amyloidózy: lemy hemosiderinu leptomeningeálně, intraaxiální depozita hemosiderinu predominantně v okcipitálních oblastech, šetření diencefalických struktur
SWI – obraz amyloidózy: lemy hemosiderinu leptomeningeálně, intraaxiální depozita hemosiderinu predominantně v okcipitálních oblastech, šetření diencefalických struktur

Obr. 4. TOF (time of flight) angiografie v koronální MIP (maximum intensity projection) s defektem toku v arteria basilaris
TOF (time of flight) angiografie v koronální MIP (maximum intensity projection) s defektem toku v arteria basilaris

Obr. 5. Kontrastní angiografie v koronální rekonstrukci metodou T1 TWIST s defektem náplně v povodí arteria basilaris
Kontrastní angiografie v koronální rekonstrukci metodou T1 TWIST s defektem náplně v povodí arteria basilaris

Obr. 6. T1 space 3D sekvence s potlačením signálu tuku a toku v cévách: zobrazení cévní stěny je velmi detailní – koronální curved rekonstrukce karotid a části středních mozkových arterií (jedná se o normální nález)
T1 space 3D sekvence s potlačením signálu tuku a toku v cévách: zobrazení cévní stěny je velmi detailní – koronální curved rekonstrukce karotid a části středních mozkových arterií (jedná se o normální nález)

 

Závěr

Klinická integrace MRI v péči o akutního pacienta s iCMP je možná a je přínosem, vyžaduje ovšem stanovení přesných indikací a optimalizaci (zkrácení) protokolů akvizice MRI.

Využití MRI v první diagnostické fázi jistě zpřesní diagnostiku a umožní diferencovat příčiny stroke mimics. To má za následek zrychlení nástupu adekvátní terapie a umožní zkrácení pobytu nemocného v nemocnici. Celkově by se zavedení akutního MRI vyšetření do plánu péče o pacienta s CMP mělo podepsat snížením nákladů na péči a zlepšením kvality péče [8].

 

Poděkování

Podpořeno grantem MZ–AZV ČR reg. č. NU23-04-00336 a Národní výzkumnou iktovou sítí Stroczech v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.


Zdroje

1. Feigin LV, Forouzanfar HM, Krishnamurthi R et al. Global and regional burden of stroke during 1990–2010: findings from the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet 2014; 383 (9913): 245–255.

2. Althaus K, Dreyhaupt J, Hyrenbach S et al. MRI as a first-line imaging modality in acute ischemic stroke: a sustainable concept. Ther Adv Neurol Dis 2021; 14: 175628642110303.

3. Adam G, Ferrier M, Patsoura S et al. Magnetic resonance imaging of arterial stroke mimics: a pictorial review. Insights Imaging 2018; 9 (5): 815–831.

4. Chaplin S. Update on the National Clinical Guideline for Stroke. Prescriber 2023; 34 (8–9): 28–30.

5. Kim JB, Kang GH, Kim HJ et al. Magnetic resonance imaging in acute ischemic stroke treatment. J Stroke 2014; 16 (3): 131–145.

6. Kuoy E, Glavis-Bloom J, Hovis G et al. Point-of-care brain MRI: preliminary results from a single-center retrospective study. Radiology 2022; 305 (3): 666–671.

7. Ramgopal S, Karim AS, Subramanian S et al. Rapid brain MRI protocols reduce head computerized tomography use in the pediatric emergency department. BMC Pediatrics 2020; 20 (1): 14.

8. Frade CH, Wilson ES, Beckwith A, Powers JW. Comparison of outcomes of ischemic stroke initially imaged with cranial computed tomography alone vs computed tomography plus magnetic resonance imaging. JAMA Network Open 2022; 5 (7): e2219416.

Štítky
Interní lékařství Kardiologie Neurochirurgie Neurologie Radiodiagnostika Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

CMP journal

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#