#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Aktivní dvoukomorový hydrocefalus na podkladě koloidní cysty III. mozkové komory mimikující CMP


Autoři: MUDr. Ondřej Pelíšek 1,2;  MUDr. Linda Machová, Ph.D. 1;  doc. MUDr. Ondřej Volný, Ph.D. 1
Působiště autorů: Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd LF OU a FN Ostrava 1;  Ústav fyziologie a patofyziologie LF OU v Ostravě 2
Vyšlo v časopise: CMP jour., 6, 2024, č. 1, s. 28-30
Kategorie: Kazuistika

Úvod

Prezentujeme zajímavou kazuistiku zdůrazňující důležitost akutního neurozobrazení v managementu náhle vzniklého neurologického deficitu, správného a rychlého rozpoznání aktivního hydrocefalu iktovým lékařem (tzn. vyloučení diagnózy ischemické CMP a vyhnutí se podání systémové trombolýzy) a emergentního směřování k neurochirurgickému výkonu.

 

Popis případu

68letá žena (pravačka) byla přivezena po telekonzultaci s lékařem iktového centra na urgentní příjem Fakultní nemocnice Ostrava se suspektní cévní mozkovou příhodou (CMP). RZP volal syn pacientky s následujícím popisem potíží: „Matka má od dnešního rána potíže s řečí, od rána prakticky nemluví, nereaguje na oslovení ani nevyhoví výzvě, pokles koutku ani oslabení končetin nepozoruji.“ Na cílený dotaz uvádí, že pro slabost dolních končetin den před touto příhodou upadla a udeřila se do hlavy, vědomí neztratila, křeče nepozoroval. Pacientka se léčí pouze s arteriální hypertenzí a diabetem mellitem 2. typu. Pracuje jako prodavačka a žije se synem. Léky užívá pravidelně (metformin, nimesulid při bolestech zad), má je nachystány v dávkovači.

Po příjezdu na urgentní příjem byla nemocná vyšetřena iktovým lékařem – v neurologickém nálezu dominovalo zpomalení psychomotorického tempa a potíže s řečí charakteru lehké expresivní fatické poruchy, na končetinách nebyla pozorovány lateralizace – skóre NIHSS (National Institutes of Health Stroke Scale) = 4 body. Vstupní glykémie 6,2 mmol/l, TK 145/85 mmHg. V rámci diferenciální diagnostiky bylo indikované provedení multimodálního CT mozku: nativní CT mozku prokázalo obstrukční dvoukomorový hydrocefalus způsobený koloidní cystou ve III. mozkové komoře obturující interventrikulární otvory (viz obr. 1), CT angiografie prokázala cca 50% stenózu extrakraniální a. carotis interna vlevo, CTP neprokázala perfuzní deficit (core či penumbru) hodnocený pomocí automatického software Brainomix 360.

Následně byla provedena akutní 3T magnetická rezonance mozku (MRI; sekvence: T2, FLAIR a T1 MPRAGE ve 3D, MPR, DWI a SWI axiálně, ciss na střední linii sagitálně, MPR, postkontrastní T1 MPRAGE navigační) s následujícím nálezem: aktivní dvoukomorový obstrukční hydrocefalus s redukcí subarachnoidálních prostor difuzně při nálezu koloidní cysty III. mozkové komory směrem k foramina Monroi více vlevo, bez průkazu cytotoxického edému intraaxiálně (DWI) (viz obr. 2 a 3).

Nemocná byla přijata na Neurochirurgickou kliniku LF OU a FN Ostrava. Emergentně byla provedena endoskopická operace a zevní komorová drenáž (zákrok byl proveden cca 5 hodin od příjezdu pacientky na urgentní příjem). Bezprostředně po operaci bylo pozorováno zlepšení neurologického stavu, došlo ke zlepšení psychomotorického tempa a odezněla i porucha řeči v expresivní složce.

 

Obr. 1  Nativní CT mozku – hyperdenzní koloidní cysta ve stropu III. mozkové komory obturující interventrikulární otvory a způsobující aktivní dvoukomorový hydrocefalus

 

 

Obr. 2  Axiální snímek MRI – aktivní dvoukomorový hydrocefalus (rozšíření postranních mozkových komor), redukce subarachnoidálních prostor hemisfér a subependymální edém

 

 

Obr. 3  Sagitální snímek MRI – aktivní dvoukomorový hydrocefalus (rozšíření postranních mozkových komor a zcela, normální morfologie III. mozkové komory, akveduktu a IV. mozkové komory

 

 

Koloidní cysty

Koloidní cysty III. mozkové komory jsou relativně vzácné benigní nádory CNS, které představují přibližně 2 % primárních nádorů mozku. Obvykle jsou umístěny pod střechou III. komory poblíž foramen Monroi. Zatímco většina koloidních cyst je asymptomatická a náhodně objevena při zobrazení mozku, mají tyto cysty potenciál růst v čase, což vede k symptomatickým projevům (poruchy vědomí, zpomalení psychomotorického tempa). Rychlé zvětšení léze (či zakrvácení do léze) může vést k (sub)akutnímu obstrukčnímu hydrocefalu a intrakraniální hypertenzi, což se projeví rozvojem akutních neurologických příznaků, jimiž mohou být narůstající bolesti hlavy, nauzea, zvracení, neklid anebo apatie či kvantitativně-kvalitativní poruchy vědomí.

 

Poděkování

Podpořeno grantem MZ–AZV ČR reg. č. NU23-04-00336 a Národní výzkumnou iktovou sítí Stroczech v rámci výzkumné infrastruktury CZECRIN (č. projektu LM2023049) financované státním rozpočtem České republiky.


Zdroje

1. de Witt Hamer PC, Verstegen MJ, De Haan RJ et al. High risk of acute deterioration in patients harboring symptomatic colloid cysts of the third ventricle. J Neurosurg 2002; 96 (6): 1041–1045.

2. Melicher D, Gaál S., Berényi T et al. Acute hydrocephalus caused by a colloid cyst – a case report. Int J Emerg Med 2023; 16 (1): 28.

3. Carrasco R, Pascual JM, Medina-López D, Burdaspal-Moratilla A. Acute hemorrhage in a colloid cyst of the third ventricle: a rare cause of sudden deterioration. Surg Neurol Int 2012; 3: 24, doi: 10.4103/2152-7806.92932.

4. Jenkinson MD, Mills S, Mallucci CL, Santarius T. Management of pineal and colloid cysts. Pract Neurol 2021; 21 (4): 292–299.

5. Lagman C, Rai K, Chung LK et al. Fatal colloid cysts: a systematic review. World Neurosurg 2017; 107: 409–415.

Štítky
Interní lékařství Kardiologie Neurochirurgie Neurologie Radiodiagnostika Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

CMP journal

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#