Editorial

Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové,

ve druhém květnovém týdnu jsem měl příležitost zúčastnit se výroční 10. konference European Stroke Organisation, která se konala v krásném švýcarském městě Basileji a navštívilo ji více než 4600 odborníků a zdravotnických profesionálů z více než 60 zemí. Konference se nesla v duchu bilancování a oslav jubilejního ročníku. Po odborné stránce již tradičně dominovaly středeční a čtvrteční dopolední bloky přednášek věnovaných randomizovaným studiím, jejichž výsledky byly odbornou komunitou netrpělivě očekávány – a tomu odpovídal i zcela obsazený největší sál kongresového centra. Většina prezentovaných studií však musela být předčasně ukončena z důvodu nedostatku financí a dosavadní výsledky těchto studií byly bohužel – až na úplné výjimky – negativní.

Dalším tématem, jež velmi rezonovalo, a to i v neformálních odborných diskusích, byl nástup dalšího trombolytika – tenekteplázy – v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Během konference byly prezentovány jak výsledky observačních studií a dat z registrů, tak také metaanalýzy dostupných klinických dat o pacientech léčených tenekteplázou. V kontextu prezentovaných závěrů zatím většina odborníků spatřuje její největší výhodu ve významně jednodušším – bolusovém – podání (oproti hodinové infuzi alteplázy), což skýtá řadu potenciálních praktických výhod, například u pacientů směřovaných z primárních iktových center do komplexních k provedení mechanické trombektomie.

Aktuální číslo CMP Journalu, které s k vám právě dostává, opět přináší řadu zajímavých témat zaměřených zejména na klinickou praxi. Přehledová práce týkající se vzácné geneticky podmíněné Fabryho choroby upozorňuje na její vztah k ischemickým cévním příhodám v mladším věku. Článek podrobně seznamuje čtenáře s vlastní chorobou, jejím molekulárně genetickým podkladem, možnostmi, jak ji diagnostikovat, a v neposlední řadě také se současnými terapeutickým strategiemi.

V další přehledové práci se autoři snaží zodpovědět poněkud hamletovskou otázku, zda „zahájit, či nezahájit“ perorální antikoagulační terapii u pacientů s fibrilací síní po mozkovém krvácení. Velmi podrobně prozkoumali dostupnou literaturu a aktuální klinickou evidenci týkající se prospěchu i možných rizik případného opětovného nasazení antikoagulace po mozkové hemoragii. Kromě návodu, jak se správně rozhodnout ohledně zahájení antikoagulace, nám autoři nabízejí i jiná, nefarmakologická řešení tohoto poměrně delikátního terapeutického dilematu.

Velmi prakticky zaměřený příspěvek potom shrnuje přínos použití magnetické rezonance (MRI) v diagnostice akutní ischemické CMP a současně uvádí protokol sekvencí MRI vhodných pro diagnostiku CMP, přičemž neopomíjí zmínit výhody jednotlivých sekvencí.

Aktuální vydání již tradičně uzavírají zajímavá kazuistická sdělení z klinické praxe – tentokrát jsme pro vás připravili dokonce hned tři. Dozvíte se, jak správně postupovat u pacienta s akutní iCMP při současném užívání dabigatranu pro fibrilaci síní a kdy po iCMP opět nasadit antikoagulační terapii. Dále se seznámíte s velmi zajímavým případem mladého muže, který utrpěl opakovanou iCMP v souvislosti s disekcí vertebrální tepny. Na závěr se s vámi podělíme o poměrně raritní klinické projevy aktivního dvoukomorového hydrocefalu v důsledku koloidní cysty III. mozkové komory. Hydrocefalus se projevoval jako akutně vzniklá expresivní afázie a pacientka podstoupila úspěšný akutní neurochirurgický zákrok.

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, jménem redakční rady CMP Journalu vám přeji příjemné a inspirativní čtení, dostatek životní i pracovní pohody a v neposlední řadě také krásné nadcházející letní měsíce spojené se zaslouženou dovolenou.

Za redakční radu
Daniel Šaňák