#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Editorial: Současné možnosti genetické diagnostiky


Autoři: MUDr. Šípek Antonín Jr., Ph.D.
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2020; 75 (1): 4.
Kategorie: Sympozium: lékařská genetika

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

vítám vás u tematického čísla Česko-slovenské pediatrie věnovaného lékařské genetice. Lékařská genetika spolupracuje prakticky se všemi lékařskými obory, spolupráce s pediatrií ale vždy byla jednou z nejtěsnějších. Vyšetřování dětí narozených s různými typy vrozených vad a suspektními genetickými syndromy je úlohou lékařské genetiky již několik desítek let.

Je tomu již více jak půl století, kdy během pouhých dvou let (1959‒1960) byla popsána chromosomální příčina Downova, Turnerova, Klinefelterova, Edwardsova a Patauova syndromu. Díky rozvoji možností laboratorní cytogenetické diagnostiky zde byla najednou možnost provádět u narozených dětí se suspektním syndromem i cílené vyšetření, které mohlo klinickou diagnózu potvrdit, nebo vyvrátit. O několik let později byla možnost cytogenetického vyšetření dostupná i v prenatálním období, čímž se otevřely dveře k současné prenatální diagnostice.

Cytogenetické vyšetření karyotypu v optickém mikroskopu samozřejmě nemohlo pokrýt veškeré genetické příčiny abnormálního fenotypu u dětí. Zavedení podrobné diagnostiky submikroskopických chromosomových aberací metodou microarray výrazně rozšířilo možnosti cytogenetické diagnostiky, ale teprve s rozvojem molekulární genetiky na přelomu minulého a současného století jsme byli schopni také lépe a cíleně obsáhnout i diagnostiku molekulárně genetickou, zaměřenou na různá monogenní onemocnění. Díky nedávným pokrokům v diagnostických metodách, zejména masivnímu paralelnímu sekvenování, je dnes již možné vyšetřovat desítky i stovky genů v rámci jednoho vyšetření a tím se dopátrat příčiny onemocnění u mnoha dětí s psychomotorickou retardací, neuromuskulárními onemocněními, vrozenou epilepsií či kraniofaciální dysmorfií.

Dá se očekávat, že v nejbližších letech se stanou součástí rutinních vyšetření také vyšetření celého exomu či dokonce celého genomu. Podrobnější vyšetření s sebou samozřejmě nesou stále větší důraz na podrobnou genetickou konzultaci s rodiči vyšetřovaného dítě, zejména s ohledem na četný výskyt nálezů (dosud) nejasného klinického významu.

V rámci tohoto čísla vám předkládáme několik článků zaměřených na různá aktuální témata z pohledu lékařské genetiky.

Příjemné čtení přeje

MUDr. Antonín Šípek Jr., Ph.D.

vědecký sekretář Společnosti lékařské genetiky

 a genomiky ČLS JEP

Ústav biologie a lékařské genetiky

1. LF UK a VFN, Praha


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 1

2020 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
Autoři: MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#