Family Eating and Activity Habits Questionnaire – český překlad a ověření srozumitelnosti dotazníku

Souhrn

Rodinné prostředí hraje klíčovou roli v utváření životního stylu dítěte. Zahraniční literatura doporučuje jako vhodný standardizovaný nástroj pro popis míry obezitogenního působení rodinného prostředí dotazník Family Eating and Activity Habits Questionnaire (FEAHQ-R).

Cíl studie:

Protože neexistuje podobný český nástroj, cílem předložené práce bylo přeložit dotazník FEAHQ-R do češtiny a zhodnotit vhodnost jeho použití v odlišném jazykovém a sociokulturním prostředí.

Metody:

Překlad dotazníku FEAHQ-R a jeho mezikulturní úprava proběhla podle protokolu v sedmi fázích: (1) překlad do českého jazyka dvěma překladateli – verze dotazníku Č1 a Č2, (2) expertní posouzení shody a syntéza verze Č3, (3) zpětný překlad do anglického jazyka americkým odborníkem – verze A1, (4) konfrontace s původním dotazníkem a expertní posouzení, (5) posouzení všech dokumentů a syntéza verze Č4, (6) pilotní ověření Č4, (7) expertní posouzení a vytvoření konečné české verze dotazníku – Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině (SPZR).

Výsledky:

Po překladu a jazykových úpravách FEAHQ-R byla srozumitelnost pracovní verze dotazníku ověřena na vzorku 10 rodin. Pilotní ověření prokázalo dobrou srozumitelnost nástroje a byla vytvořena finální verze SPZR obsahující 32 otázek. Současně byl přeložen formulář pro bodové kódování odpovědí, kdy se hodnotí celkový součet dosažených bodů (Celkové skóre dotazníku) a dále součet bodů dosažených ve 4 škálách (Volný čas, Stravovací zvyklosti, Pocit sytosti a hladu, Stravovací stimuly).

Závěry:

Česká verze dotazníku FEAHQ-R zaměřeného na sledování vlivu rodinného prostředí souvisejícího s tělesnou hmotností dítěte je pro respondenty srozumitelná a jasná. Před využitím SPZR v praxi je nutné ověření jeho psychometrických vlastností, které v současné době na pracovišti autorského kolektivu probíhá.

KLÍČOVÁ SLOVA:

obezitogenní prostředí, životní styl, dotazník SPZR, hodnocení rodinného prostředí, hodnocení stravovacích a pohybových zvyklostí

ÚVOD

Je nezpochybnitelné, že zdravá strava a pravidelná pohybová aktivita jsou faktory, které podporují zdravý fyzický i psychický vývoj dětí. Příznivé ovlivnění těchto faktorů pak může představovat účinný nástroj pro dlouhodobá preventivní opatření ke snižování rizika civilizačních onemocnění včetně nadváhy a obezity.

Rodina a rodinné prostředí hrají klíčovou roli v utváření stravovacích a pohybových návyků dítěte [1–3]. Děti přebírají vzorce chování svých rodičů, kteří jim slouží jako model pro vlastní chování. Při vytváření postojů k pohybové aktivitě i stravovacím návykům se významně uplatňuje efekt sociální nápodoby a návykové chyby, získané v dětství se později jen velmi těžko odstraňují [3]. To platí zejména pro mladší děti (ve věku 2–12 let), které vzhledem k nízkému věku mají omezenou autonomii a jsou značně závislé na svých rodičích nebo opatrovnících [2, 4, 5, 6]. Z toho důvodu je řada intervenčních programů zaměřených na zdravý životní styl zacílená nejen na děti, ale také jejich rodiče [7–11]. Můžeme tedy odvodit, že aktuálně existuje potřeba validních technik pro hodnocení vlivu rodičovských praktik a rodinného prostředí na výběr a příjem potravy a fyzickou aktivitu dítěte.

Hodnocením uvedených parametrů se věnuje dotazník Family Eating and Activity Habits Questionnaire (FEAHQ), který byl publikován v roce 1998 [12]. FEAHQ obsahuje 21 otázek, které se vztahují ke stravovacím a pohybovým návykům rodičů a jejich dítěte ve věku 6–11 let, a také obecně k možným obezitogenním stimulům rodinného prostředí. V průběhu 15 let jeho využívání byla opakovaně ověřena dobrá využitelnost a spolehlivost dotazníku v klinické praxi i výzkumných šetřeních v Anglii, Spojených Státech a Izraeli [13]. Rovněž odborníci z National Obesity Observatory, která je součástí britské společnosti Association of Public Health Observatories, ho klasifikovali jako validní nástroj pro sledování faktorů rodinného prostředí a chování, které mají vliv na tělesnou hmotnost dítěte [14]. V roce 2013 Moria Golan publikovala upravenou a rozšířenou verzi standardizovaného dotazníku (FEAHQ-R), který nyní obsahuje 32 otázek a je určen pro rodiny s dětmi ve věku 6–12 let [13]. Golan shrnuje, že dotazník FEAHQ-R prokazuje dobrou schopnost zhodnotit celkové riziko zatížení rodinného prostředí obezitou a význam rodičovského chování na hmotnost dítěte [13].

Podle dostupné literatury neexistuje český validní nástroj pro souhrnné hodnocení stravovacích a pohybových návyků v rodině, logicky tak chybí i možnost sledovat jejich změny při intervenčních programech. Z důvodu kladných referencí na dotazník FEAHQ v zahraniční literatuře se autoři tohoto článku rozhodli přeložit inovovanou verzi FEAHQ-R z angličtiny do češtiny. Cílem překladu a jeho ověřování bylo vytvořit spolehlivý a snadno aplikovatelný nástroj pro hodnocení vlivu rodičů na utváření stravovacích a pohybových zvyklostí dítěte v českém prostředí.

METODY

Prvním krokem bylo získání souhlasu s překladem dotazníku FEAHQ-R [13] do českého jazyka od autorky prof. Moria Golan z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Při překladu a jazykové adaptaci dotazníku bylo vycházeno z doporučení formulovaných Beatonem a kol. [15], ve kterých je dán důraz na mezikulturní a pojmovou významovou shodu obsahu spíše než na přesný doslovný překlad. Překlad probíhal v těchto krocích:

1. Překlad originální verze dotazníku do češtiny 2 tuzemskými překladateli (vytvoření verzí Č1 a Č2).
2. Expertní posouzení shody překladů a syntéza verze Č3 (expertní skupina 1).
3. Zpětný překlad americkým překladatelem (vytvoření verze A1).
4. Konfrontace s původním dotazníkem, expertní posouzení a návrh úprav (expertní skupina 2).
5. Expertní posouzení všech dokumentů (originální verze, verze Č1, Č2, Č3 a A1) a návrhu úprav a syntéza verze Č4 (expertní skupina 3).
6. Pilotní ověření verze Č4 (zapojeno 10 rodin).
7. Expertní posouzení a rozhovory se zapojenými recenzenty, vytvoření finální verze dotazníku Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině (expertní skupina 3).

Charakteristika překladatelů a expertních skupin pro překlady

Překladatelský tým: Pro překlady z anglického do českého jazyka byli osloveni dva vysokoškolští učitelé Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, se specializací na zdravý životní styl. Rodným jazykem těchto odborníků je čeština. Zpětný překlad do angličtiny byl uskutečněn profesorem z Valdosta State University (Georgie), rovněž se jednalo o specialistu na zdravý životní styl. Tento odborník je americkým občanem s českým původem, proto nemá problémy s porozuměním českého textu.

Expertní skupiny (ES): ES byly tvořeny hlavním řešitelem a překladateli, kteří jsou současně odborníky na zdravý životní styl a jsou zběhlí ve způsobu vyjadřování v oblasti pohybové aktivity a výživy. ES 1 byla složena z 2 českých překladatelů a hlavního řešitele, ES 2 americkým překladatelem a hlavním řešitelem a ES 3 celým týmem, tedy oběma českými překladateli, americkým překladatelem a hlavním řešitelem.

Charakteristika výzkumného souboru – ověření srozumitelnosti dotazníku

Výběr respondentů pro pilotní ověření verze Č4 proběhl kvótním výběrem. Kritériem pro zařazení do studie byla úplná rodina s dítětem ve věku 6–12 let. Respondenti byli vybráni z řad pracovníků Univerzity Palackého a byli osloveni hromadným mailem. Dotazník, který za celou rodinu vyplňuje jeden z rodičů, odevzdalo 10 respondentů (6 žen a 4 muži, 4 s vysokoškolským a 6 se středoškolským vzděláním), jejich průměrný věk byl 35,8 ± 0,65 let. Věk dětí v zúčastněných rodinách byl 6 (2 děti), 7 (1 dítě), 8 (3 děti), 10 (2 děti), 11 (1 dítě) a 12 (1 dítě) let.

Studie byla schválená etickou komisí FTK UP a respondenti byli verbálně i písemně seznámeni s celým průběhem vyšetření a zákonný zástupce dětí svým podpisem potvrdil dobrovolnou účast na této studii. Anonymita byla zaručena udělením pořadového čísla.

VÝSLEDKY

Překlad dotazníku

Dva překladatelé nezávisle na sobě provedli překlad všech 32 položek, vznikly překlady označené jako Č1 a Č2. Expertní skupina ES1, tvořená oběma překladateli a hlavním řešitelem, diskutovala rozdílnosti překladů a následně se shodla na české verzi dotazníku Č3. Tato verze byla následně přeložena americkým překladatelem, neseznámeným s originálním dotazníkem, zpět do angličtiny (A1). Expertní skupina ES2, tvořená americkým překladatelem a hlavním řešitelem, konfrontovala vytvořenou verzi A1 s originálním dotazníkem. Nakonec se sešla expertní skupina ES3 tvořená všemi zúčastněnými odborníky a posoudila všechny vytvořené dokumenty a originální dotazník. Bylo nutné přeformulovat některé otázky, aby dotazník nejen obsahově, ale také významově co nejpřesněji odpovídal originálu. Výsledkem expertního posouzení byla verze českého překladu Č4.

V rámci diskuse expertních skupin byly zejména řešené otázky 1, 2, 3, 4 a 15, kdy doslovný překlad by mohl respondenta zmást. Místo přímého oslovení respondenta byly otázky formulované tak, aby bylo zřejmé, že se dotazují na chování jednotlivých členů rodiny. Například otázka 1 by v doslovném překladu zněla: „Kolik hodin za den v průměru trávíte sledováním televize nebo hraním počítačových her?“. Otázka byla přeformulována na: „Kolik hodin DENNĚ přibližně sleduje televizi, tráví prohlížením počítačových stránek nebo hraním počítačových her?“ Navíc bylo v české verzi otázek 1, 2 a 3 použito zvýraznění časového úseku velkými písmeny, pro zdůraznění, že otázka 1 se týká vyjádření aktivit v průběhu jednoho dne a otázky 2 a 3 sledují frekvenci aktivit za týden. Dále pro usnadnění pochopení otázky 25: „Jak často chodíte jako rodina společně do restaurace nebo využíváte rychlého občerstvení?“, byla s využitím textu v závorce otázka rozšířena o příklad: „Jak často chodíte jako rodina společně do restaurace nebo využíváte rychlého občerstvení (např. nákup nebo dovoz pizzy)?“

Expertní skupiny se také zabývaly otázkou, do jaké míry originální dotazník odpovídá našim sociokulturním zvyklostem. Odborníci se jednoznačně shodli, že je obsahově dotazník zcela v souladu s českými kulturními zvyklostmi a specifiky (doporučeními vhodné frekvence konzumace potravy během dne, zastoupení jednotlivých potravin nebo používaná kulinářská úprava). Dále bylo vyhodnoceno, že logická struktura a provázanost otázek dávají dobrý předpoklad pro ucelené hodnocení rodinného prostředí a behaviorálních faktorů utvářejících životní styl.

Srozumitelnost otázek v dotazníku Č4 byla následně ověřena na pilotním vzorku 10 rodin.

Pilotní ověření srozumitelnosti dotazníku

Respondentům byla administrována verze dotazníku Č4 společně s instruktáží, jak na pětibodové Likertově škále zaznamenat srozumitelnost otázky. U všech otázek dotazníku se vyjádřili k tvrzení: Této otázce rozumím, je pro mne srozumitelná (1 – nesouhlasím, 2 – spíše nesouhlasím, 3 – tak napůl, 4 – spíše souhlasím, 5 – souhlasím) a současně byli instruováni, aby si dělali poznámky v případě, že narazí na otázky, na které se jim bude hůře odpovídat. Po vyplnění dotazníku proběhly individuální rozhovory se všemi respondenty. Medián hodnocení srozumitelnosti 32 použitých otázek byl 5, kdy 87 % odpovědí se pohybovalo v rozmezí 4–5, průměrné hodnocení bylo 4,41 ± 0,71. Rozhovory s jednotlivci prokázaly, že nebyly shledány významné obtíže respondentů se srozumitelností otázek. U odpovědí měli respondenti nejčastěji problém zodpovědět otázku 4 (Když je sám a má volný čas, nudí se?). U této otázky neuváděli respondenti problém se srozumitelností, ale s tím, jak na ni za ostatní členy rodiny odpovědět. Dále respondenti měli připomínky k horší orientaci v textu.

Na základě výsledků pilotního ověření dotazníku expertní skupina 3 vytvořila finální českou verzi dotazníku Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině (SPZR) (příloha 1). Ve znění otázek SPZR a verze Č4 nebyly provedeny žádné změny. Pro zachování celistvosti dotazníku byla i formulace otázky 4, na kterou se respondentům hůře odpovídalo, nezměněna. Byla však navrhnuta a provedena formální úprava vzhledu dotazníku z důvodu zlepšení přehlednosti a uživatelské vstřícnosti. Originální dotazník má otázky na stránce řazené do dvou sloupců, v SPZR je text formátován pouze do jednoho sloupce. Z původních 2 stran textu tak nyní česká verze zabírá o třetinu stránky více. Při dotazníkových šetřeních je však vždy nutné doplnit základní údaje o respondentech (věk, vzdělání, hmotnost atd.), takže ve výsledku má doplněný dotazník vždy minimálně 3 strany.

Nakonec byla vytvořena tabulka pro sumarizaci výsledků (příloha 2). V této tabulce je logicky použito stejné znění otázek jako v SPZR a jsou rozřazeny do čtyř škál jako v originálním dotazníku (Volný čas, Stravovací zvyklosti, Pocit sytosti a hladu, Stravovací stimuly).

Popis dotazníku Stravovací a pohybové zvyklosti v rodině

Dotazník SPZR hodnotí faktory rodinného prostředí, stravovací a pohybové návyky rodičů a dítěte, přítomnost nevhodných potravin v domě, rodičovskou autoritu z hlediska utváření řádu a vzoru stravování, stejně jako představy rodičů o vhodných stravovacích návycích svého dítěte v rodinách s dětmi ve věku 6–12 let. Jeho stručná charakteristika je uvedena v tabulce 1. SPZR obsahuje celkem 32 otázek, které jsou zaměřeny na faktory, u kterých je předpoklad, že mají vztah k riziku nadměrné hmotnosti dítěte.

Tento dotazník vyplňuje jeden z rodičů (nebo opatrovník) za sebe, svého partnera a dítě. Pokud je v rodině více dětí, které spadají do sledované věkové kategorie 6–12 let, vyplňuje rodič (opatrovník) dotazník pouze za jedno dítě.

Jednotlivé otázky jsou koncipované do čtyř škál, u kterých se předpokládá vztah k tělesné hmotnosti. První škála (Volný čas) zahrnuje 4 otázky zaměřené na způsob trávení volného času rodiny a frekvenci, se kterou se rodiče a dítě zapojují do vybraných aktivit. Do této škály je také zahrnutá otázka hodnotící dobu strávenou u televize nebo počítače jako ukazatele sedavého způsobu života. Druhá škála (Stravovací zvyklosti) obsahuje 12 otázek, které posuzují stravovací návyky a chování během konzumace jídla v závislosti na některých událostech nebo náladě jednotlivých členů rodiny (například zda dotazovaná osoba během jídla stojí nebo konzumuje jídlo přímo z hrnce). Do této škály je zahrnuta i otázka na frekvenci jídel, kdy se obvykle sejde většina členů rodiny (otázka 16). Třetí škála (Pocit sytosti a hladu) se skládá z 3 otázek, které se dotazují, jak členové rodiny reagují při pocitu hladu nebo nasycení (otázky 17–19). Čtvrtá škála (Stravovací stimuly) obsahuje celkem 12 otázek (otázky 20–32) hodnotící dostupnost energeticky bohatých potravin v domácnosti a možnost dítěte tyto potraviny si samostatně obstarat. Součástí škály jsou také otázky sledující, jak často rodiče konzumují jídlo společně s dítětem (otázky 29–32). Dotazník obsahuje otázky sledující chování pouze dítěte, pouze rodičů anebo dítěte i rodičů. Administrace dotazníku trvá asi 30 minut.

Vyhodnocení dotazníku

Přílohou dotazníku je formulář s tabulkou pro sumarizaci výsledků. Jednotlivé škály dotazníku jsou hodnocené samostatně a součet dosažených bodů v těchto škálách vytváří Celkové skóre dotazníku. Výjimkou je skórování dvou otázek (otázky 2 a 3), které se týkají pohybové aktivity, u těchto odpovědí je reverzní skórování (body se odečítají). Stravovací a pohybové návyky jsou vyhodnoceny zvlášť za matku, otce a dítě. Jejich srovnáním je pak možné hodnotit míru vlivu rodičů a rodinného prostředí na chování dítěte. Čím je Celkové skóre dotazníku vyšší, tím je rodinné prostředí hodnocené jako více obezitogenní.

DISKUSE

Snížení výskytu nadváhy a obezity u dospělých, dětí a mladých lidí je klíčovou výzvou pro veřejné zdraví [14]. Z tohoto důvodu je nezbytné podporovat rozvoj robustních a konzistentních nástrojů s konkrétními hodnotícími kritérii pro posouzení míry rizika obezitogenního prostředí. Právě komplexnost hodnocení rodinného prostředí a možnost zachycení změn v průběhu času je důvodem rozšíření originálního dotazníku v zahraničí, kdy v Evropě i v USA byl využit pro hodnocení úspěšnosti řady intervenčních programů zaměřených na snížení hmotnosti dětí [13, 16–18].

Analýza pilotního ověření srozumitelnosti české verze dotazníku, která byla provedena na podkladě hodnocení pomocí pětibodové škály a individuálních rozhovorů s respondenty, prokázala možnost dobrého pochopení textu. S respondenty, rodiči dětí ve věku 6–12 let, jsme si ověřili, že používání přeložené české verze dotazníku je jednoduché a přináší poměrně v krátkém čase (30 minut) strukturovaný pohled na vytypované faktory rodinného prostředí dítěte, které mohou mít vliv na jeho tělesnou hmotnost. Rodiče měli s jeho vyplněním jen ojediněle obtíže. V těchto případech ale nebyl problém s pochopením otázek, ale spíše s tím, jak otázku pravdivě zodpovědět za ostatní členy rodiny.

Způsob získávání dat dotazníku SPZR, kdy za dítě a oba rodiče odpovídá pouze 1 rodič, je nevýhodou i výhodou nástroje. U některých otázek je obtížné odpovídat za druhé a je nutné počítat se zkreslením odpovědí nebo s tím, že budou některé zodpovězeny jiným členem rodiny, nebo, a to asi nejčastěji, celým rodinným týmem (např. u otázky 4, která zjišťuje, zda se jedinec nudí, když má volný čas). Na druhé straně se jedná o vysoce efektivní techniku se získáním informací od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase.

Nejvýraznějším benefitem SPZR je ucelené hodnocení rodinného prostředí a behaviorálních faktorů, které se podílejí na utváření životního stylu dětí. SPZR hodnotí individuální stravovací a pohybové návyky, přítomnost nevhodných potravin v domě i svým způsobem rodičovskou autoritu z hlediska stravovacích vzorů a chodu rodiny. Práce expertních skupin také potvrdila, že obsah dotazníku odpovídá sociokulturním podmínkám českého prostředí.

ZÁVĚRY

Podle postupu doporučeného Beatonem a kol. [15] byl z anglického originálu do českého jazyka přeložený a adaptovaný 32položkový dotazník FEAHQ-R. Uvedený postup zahrnoval provedení dvou na sobě nezávislých překladů do českého jazyka, zpětný překlad do angličtiny, pilotní ověření srozumitelnosti otázek a práci celkem 3 expertních komisí, které vyhodnocovaly jednotlivé kroky, konfrontovaly dokumenty s originálním dotazníkem a po pilotním ověření vytvořily konečnou podobu české verze dotazníku.

Pilotní ověření provedené v 10 rodinách potvrdilo dobrou srozumitelnost a jasnost jednotlivých otázek. Z důvodu zvýšení přehlednosti formuláře byly provedeny úpravy ve formátování textu. Součástí dotazníku SPZR je příloha s formulářem pro uspořádání výsledků a vyhodnocením dat.

V současné době, kdy neexistuje metoda považovaná za zlatý standard, která by hodnotila míru obezitogenního působení prostředí, autoři považují vytvořený dotazník SPZR za dobrý nástroj. Expertní komise se shodly, že dotazník respektuje české kulturní zvláštnosti a po ověření jeho psychometrických vlastností bude vhodný pro aplikaci do českého prostředí. Autoři jsou přesvědčeni, že dotazník umožňuje nejen posouzení vlivu rodinného prostředí na utváření životního stylu dítěte, ale také vytypování klíčových rizikových faktorů v daných rodinách a sledování efektivity použitých intervenčních programů zaměřených na zdravý životní styl.

Dalším nezbytným krokem před aplikací dotazníku do praxe je ověření jeho psychometrických vlastností (vnitřní konzistence, validity a reliability).

Došlo: 2. 3. 2018

Přijato: 3. 4. 2018

PhDr. Iva Klimešová, Ph.D.

Katedra přírodních věd v kinantropologii

Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci

Třída Míru 117

771 00 Olomouc

e-mail: iva.klimesova@upol.cz