Editorial: Dětská chirurgie ve 21. století

Dobrá mezioborová spolupráce byla, je a bude nezbytnou podmínkou pro dosažení vysoké kvality lékařské péče. Mezi českými dětskými chirurgy a pediatry nepochybně taková dobrá spolupráce existuje a také díky tomu je úroveň péče o dětskou populaci plně srovnatelná s evropským standardem. Nejedná se jen o spolupráci na úrovni vysoce specializovaných odděleních ve fakultních nemocnicích, při léčení dětí na neonatologických odděleních, na jednotkách intenzivní péče, ale zejména o spolupráci v každodenní péči o dětské pacienty. Vzhledem k velikosti České republiky, hustotě zdravotnické sítě a úrovni záchranné převozové služby je v naprosté většině případů možné zajistit léčbu novorozenců a předškolních dětí na specializovaném pracovišti dětské chirurgie. Na druhé straně na chirurgické léčbě dětí školního věku a dospívajících se pak významně spolupodílí místní oddělení všeobecné chirurgie a pediatrie.

V dalších letech se nepochybně bude rozvíjet jednodenní chirurgie. Donutí nás k tomu personální a ekonomická situace ve zdravotnictví. Operace kýl, retinovaných varlat, předkožky se již dnes v nestátních zdravotnických zařízení provádí v režimu ambulantní, jednodenní chirurgie. Při splnění základních atributů ‒ zdravé dítě nad 1 rok věku (ASA-I), zkušený dětský chirurg, anesteziolog, spolupracující rodiče a zajištění následné péče ‒ se jedná o léty v zahraničí ověřený postup.

Pro další rozvoj v dětské chirurgii budou i nadále rozhodující inovační technologie, aktuální otázkou pro následující roky je pak aplikace robotické chirurgie u dětských pacientů. Robotická chirurgie navazuje na velký rozvoj laparoskopické a thorakoskopické dětské chirurgie v posledních dvou desetiletích. Tyto nové technologie dnes umožňují provádění nejrůznějších procedur u dětí s minimálně invazivním přístupem (MIS = minimally invasive surgeries). MIS je ve srovnání s klasickými operačními přístupy pro pacienta šetrnější. Mezi výhody patří menší operační trauma, menší poškození tělní stěny, menší pooperační bolestivost, kratší doba hospitalizace, rychlejší rekonvalescence a lepší kosmetický efekt. Také výskyt pooperačních komplikací (např. srůsty, pneumonie, atelektázy) je při MIS nižší než u klasických operací. Břišní chirurgie u dětí využívá standardně laparoskopickou techniku u běžných diagnóz, jako je apendicitida, cholecystolitiáza, nitrobřišní retence varlat a varikokéla. Standardně thorakoskopicky se provádějí operace recidivujícího spontánního pneumothoraxu, empyému hrudníku, biopsie plic a mediastina. Miniinvazivní operace typu laparoskopické pyeloplastiky, fundoplikace, plastiky brániční kýly, splenektomie, nefrektomie, nebo operace atrézie jícnu jsou při malé četnosti soustředěny jen na vybraná centra dětské chirurgie. Přínos miniinvazivní operace musí zejména u nestabilních novorozenců převyšovat rizika spojená s délkou operace a celkové anestezie.

Toto aktuální číslo Čes.-slov. pediatrie usiluje o reprezentativní přehled problematiky řešené v dětské chirurgii. Vybrané příspěvky z dětské chirurgie s tematikou neonatologie, miniinvazivní chirurgie, traumatologie a chirurgie jater představující současnou dětskou chirurgii napříč našimi předními pracovišti dětské chirurgie.

Prof. MUDr. Michal Rygl, Ph.D.

předseda České pediatricko-chirurgické společnosti ČLS JEP

a přednosta Kliniky dětské chirurgie 2. LF UK

a Fakultní nemocnice Motol