'CYTODIAGNOSTIKA

... validace protokolů pro molekulární testování z cytologických vzorků nabírá na intenzitě

Ačkoli na úrovni molekulárně patologického vyšetřování je již vcelku obecně přijímána skutečnost, že cytologické vzorky – někdy jediný pro vyšetření dostupný materiál u pacientů s nádorovým procesem – poskytují kvalitní nukleové kyseliny, problémem bývá kvantitativní limit vzorku. Metody NGS mají potenciál tento limit překonat. Jsou založeny na třech základních principech: syntéze, hybridizaci a ligaci. Všechny tři užívají stejné čtyři základní kroky: a) tvorbu knihovny, b) klonální amplifikaci fragmentů, c) masivní paralelní sekvenování a d) analýzu dat.

Protokoly vyvinuté pro formolparafinové vzorky musí být validovány. V referované metaanalytické studii je uveden přehled v posledních pěti letech publikovaných výsledků 48 studií na poli validace molekulární diagnostiky a predikce nemalobuněčných karcinomů, ale také upřesňování diagnózy cytomorfologických vzorků s nejistým výsledkem (kategorie III – atypie) v cytodiagnostice tyreoidálních a pankreatických tumorů a tumorů slinných žláz.

S ohledem na nutnost validace protokolů a mezilaboratorní standardizace jsou jednoznačně preferovány LBC vzorky (v tekutém fixativu) oproti nátěrům. Na mezilaboratorní standardizaci procesů pracuje mezinárodní skupina a výsledky jsou průběžně publikovány.

Zdroj:

Pisapia P et al. Next generation sequencing in cytology. Cytopathology 2021; 32: 588-595.