Burkittův lymfom (BL): reklasifikace 39 lymfomů diagnostikovaných v minulosti jako BL nebo Burkitt-like lymfom s využitím imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace

English version

Autoři: R. Kodet ¹; M. Mrhalová ¹; E. Stejskalová ²; E. Kabíčková ²
Působiště autorů: Department of Pathology and Molecular Medicine, Charles University ¹; nd Faculty of Medicine and Faculty Hospital Motol, Prague, Czech Republic ²; Department of Pediatric Hematology and Oncology, Charles University ²; nd Faculty of Medicine and Faculty Hospital Motol, Prague, Czech Republic ²
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 47, 2011, No. 3, p. 106-114
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Burkittův lymfom (BL) je dobře charakterizovanou jednotkou. Při nálezech vybočujících z obrazu základní varianty (klasický BL) bylo v minulosti užíváno označení Burkitt-like lymfom (B-LL), avšak interpretace morfologického nálezu byla subjektivní a špatně reprodukovatelná. V retrospektivní studii 39 nemocných s diagnózou BL a B-LL stanovenou na našem pracovišti v letech 1982 až 2002 jsme použili kombinovaného přístupu (vyšetření: morfologické –⁠ hematoxylin a eosin, Giemsa; imunohistochemické –⁠ IHC; fluoresceční in situ hybridizace –⁠ FISH na jádrech v interfázi). FISH prokázala t(8;14)(q24;q32) u 31 nemocných; u dalších dvou jsme nalezli zlom lokusu 8q24 odpovídající pravděpodobné variantní translokaci. U tří nemocných jsme výsledky získané vyšetřením FISH podpořili cytogenetickým nálezem –⁠ u dvou lymfomů byla t(8;14)(q24;q32), u jednoho t(2;8)(p12;q24). IHC prokázala expresi molekul CD20, CD10, BCL-6, p53 a Ki-67 >95 % nádorové populace u většiny nemocných. U čtyř nemocných (původně 2x BL a 2x B-LL), u kterých jsme pomocí FISH neprokázali t(8;14) nebo zlom 8q24 jsme nádor reklasifikovali podle současné verze WHO jako lymfom intermediální mezi difúzním velkobuněčným B lymfomem a Burkittovým lymfomem (I-DLBCL/BL). Dva další případy s původní diagnózou B-LL jsme zařadili jako DLBCL. Jeden z těchto nemocných měl zlom v lokusech 3q27 (BCL6) a 14q32 (IGH), tedy pravděpodobnou t(3;14)(q27;q32).

Celkové přežití 33 nemocných s BL bylo 54 %. Většina úmrtí nastala během prvních 6 měsíců po diagnóze nádoru. Nepříznivý klinický průběh měl souvislost se silnou expresí proteinu p53 v nádorové populaci.

Omezená aplikace různých vyšetření může vést při diagnóze BL k nesprávným diagnostickým závěrům vzhledem k velmi podobnému histologickému obrazu. Spolehlivější diagnostika BL spočívá v kombinaci přístupů a pomůže odlišit lymfomy šedé zóny I-DLBCL/BL a také DLBCL napodobující morfologický vzhled BL tak, aby byla nasazena přiměřená terapie. Lymfomy šedé zóny I-DLBCL/BL představují nesourodou skupinu lymfoproliferativních onemocnění a je třeba je do budoucna podrobně analyzovat.

Klíčová slova:
Burkittův lymfom –⁠ diagnóza –⁠ imunohistochemie –⁠ interfázická FISH –⁠ cytogenetika

Zdroje

1. Jaffe ES, Harris NL, Stein H, Vardiman JW. World Health Organization classification of tumours (1st edn). IARC Press: Lyon; 2001 : 181–184.

2. Au WY, Horsman DE, Gascoyne RD, et al. The spectrum of lymphoma with 8q24 abberations: Clinical, pathological and cytogenetic study of 87 consecutive cases. Leuk Lymphoma 2004; 45(3): 519–528.

3. Macpherson N, Lesack D, Klasa R, et al. Small noncleaved, non-Burkitt’s (Burkit-Like) lymphoma: cytogenetics predict outcome and reflect clinical presentation. J Clin Oncol 1999; 17(5): 1558–1567.

4. Braziel RM, Arber DA, Slovak ML, et al. The Burkitt-like lymphomas: a Southwest Oncology Group study delineating phenotypic, genotypic, and clinical features. Blood 2001; 97(12): 3713–3720.

5. Ziegler JL, Wright DH, Kyalwazi SK. Differential diagnosis of Burkitt’s lymphoma of the face and jaws. Cancer 1971; 27(3): 503–514.

6. Hummel M, Bentink S, Berger H, et al. A biologic definition of Burkitt’s lymphoma from transcriptional and genomic profiling. N Engl J Med 2006; 354(23): 2419–2430.

7. Dave SS, Fu K, Wright GW, et al. Molecular diagnosis of Burkitt’s lymphoma. N Engl J Med 2006; 354(23): 2431–2442.

8. Guedez L, Martinez A, Zhao S, et al. Tissue inhibitor of metalloproteinase 1 (TIMP-1) promotes plasmablastic differentiation of a Burkitt lymphoma cell line: implications in the pathogenesis of plasmacytic/plasmablastic tumors. Blood 2005; 105(4): 1660–1668.

9. Janegová A, Janega P, Ilenčíková D, Babál P. Burkitt lymphoma with unusual granulomatous reaction. A case report. Cesk Patol 2011; 56(1): 19–22.

10. Swerdlow SH, Campo E, Harris NL, et al. WHO Classification of Tumours of Haematopoietic and Lymphoid Tissues (2nd edn). IARC Press: Lyon; 2008 : 262–266.

11. Hecht JL, Aster JC. Molecular biology of Burkitt’s lymphoma. J Clin Oncol 2000; 18(21): 3707–3721.

12. zur Stadt U, Hoser G, Reiter A, Welte K, Sykora KW. Application of long PCR to detect t(8;14)(q24;q32) translocations in childhood Burkitt’s lymphoma and B-ALL. Ann Oncol 1997; 8(Suppl 1): 31–35.

13. Akasaka T, Akasaka H, Ohno H. Polymerase chain reaction amplification of long DNA targets: application to analysis of chromosomal translocations in human B-cell tumors (review). Int J Oncol 1998; 12(1): 113–121.

14. Siebert R, Matthiesen P, Harder S, et al. Application of interphase fluorescence in situ hybridization for the detection of the Burkitt translocation t(8,14)(q24,q32) in B-cell lymphomas. Blood 1998; 91(3): 984–990.

15. May PC, Foot N, Dunn R, Geoghegan H, Neat MJ. Detection of cryptic and variant IGH-MYC rearrangements in high-grade non-Hodgkin’s lymphoma by fluorescence in situ hybridization: implications for cytogenetic testing. Cancer Genet Cytogenet 2010; 198(1): 71–75.

16. Kavan P, Kabickova E, Gajdos P, et al. Treatment of pediatric B-cell non-Hodgkin’s lymphomas at the Motol Hospital in Prague, Czech Republic: results based on the NHL BFM 90 protocols. Pediatr Hematol Oncol 1999; 16(3): 201–212.

17. Kabíčková E, Kavan P, Koutecký J, et al. Vysokodávkovaná chemoterapie v léčbě dětí s maligním lymfomem (High-dose chemotherapy in the treatment of children with malignant lymphoma). Čas Lék čes 2000; 139(20): 623–629.

18. Haralambieva E, Boerma EJ, van Imhoff GW, et al. Clinical, immunophenotypic, and genetic analysis of adult lymphomas with morphologic features of Burkitt lymphoma. Am J Surg Pathol 2005; 29(8): 1086–1094.

19. The NHL. A clinical evaluation of the International Lymphoma Study Group classification of non-Hodgkin’s lymphoma. The Non-Hodgkin’s Lymphoma Classification Project. Blood 1997; 89(11): 3909–3918.

20. Yano T, van Krieken JH, Magrath IT, et al. Histogenetic correlations between subcategories of small noncleaved cell lymphomas. Blood 1992; 79(5): 1282–1290.

21. Brown DC, Gatter KC. Ki67 protein: the immaculate deception? Histopathol 2002; 40(1): 2–11.

22. Harris NL, Jaffe ES, Diebold J, et al. World Health Organization classification of neoplastic diseases of the hematopoietic and lymphoid tissues: report of the Clinical Advisory Committee meeting-Airlie House, Virginia, November 1997. J Clin Oncol 1999; 17(12): 3835–3849.

23. Nakamura N, Nakamine H, Tamaru J, et al. The distinction between Burkitt lymphoma and diffuse large B-Cell lymphoma with c-myc rearrangement. Mod Pathol 2002; 15(7): 771–776.

24. Bertrand P, Bastard C, Maigonnat C, et al. Mapping of MYC breakpoints in 8q24 rearrangements involving non-immunoglobulin partners in B-cell lymphomas. Leukemia 2007; 21(3): 515–523.

25. Boxer LM, Dang CV. Translocations involving c-myc and c-myc function. Oncogene 2001; 20(40): 5595–5610.

26. Ruzinova MB, Caron T, Rodig JS. Altered subcellular localization of c-MYC protein identifyies aggressive B -cell lymphomas harboring a c-MYC translocation. Am J Surg Pathol 2010; 34(6): 882–891.

27. Leucci E, Cocco M, Onnis A, et al. MYC translocation-negative classical Burkitt lymphoma cases: an alternative pathogenetic mechanism involving miRNA deregulation. J Pathol 2008; 216(4): 440–450.

28. Gaidano G, Ballerini P, Gong JZ, et al. p53 mutations in human lymphoid malignancies: association with Burkitt lymphoma and chronic lymphocytic leukemia. Proc Natl Acad Sci U S A 1991; 88(12): 5413–5417.

29. Ichikawa A, Hotta T, Saito H. Mutations of the p53 gene in B-cell lymphoma. Leuk Lymphoma 1993; 11(1–2): 21–25.

30. Gutierrez MI, Bhatia K, Cherney B, et al. Intraclonal molecular heterogeneity suggests a hierarchy of pathogenetic events in Burkitt’s lymphoma. Ann Oncol 1997; 8(10): 987–994.

31. Kaneko H, Sugita K, Kiyokawa N, et al. Lack of CD54 expression and mutation of p53 gene relate to the prognosis of childhood Burkitt’s lymphoma. Leuk Lymphoma 1996; 21(5–6): 449–455.

32. Nagai J, Kigasawa H, Koga N, et al. Clinical significance of detecting p53 protein in Burkitt lymphoma and B-cell acute lymphoblastic leukemia using immunocytochemistry. Leuk Lymphoma 1998; 28(5–6): 591–597.

33. Chuang SS, Ye H, Du MQ, et al. Histopathology and immunohistochemistry in distinguishing Burkitt lymphoma from diffuse large B-cell lymphoma with very high proliferation index and with or without a starry-sky pattern: a comparative study with EBER and FISH. Am J Clin Pathol 2007; 128(4): 558–564.

34. Remstein ED, Kurtin PJ, Buno I, et al. Diagnostic utility of fluorescence in situ hybridization in mantle-cell lymphoma. Br J Haematol 2000; 110(4): 856–862.

35. Kodet R, Mrhalova M, Krskova L, et al. Mantle cell lymphoma: improved diagnostics using a combined approach of immunohistochemistry and identification of t(11;14)(q13;q32) by polymerase chain reaction and fluorescence in situ hybridization. Virchows Arch 2003; 442(6): 538–547.

36. Poetsch M, Weber-Matthiesen K, Plendl J-J, Grote W, Schlegelberger B. Detection of the t(14;18) chromosomal translocation by interphase cytogenetics with yeast-artificial-chromosome probes in follicular lymphoma and nonneoplastic lymphoproliferation. J Clin Oncol 1996; 14(3): 963–969.

37. Akasaka T, Akasaka H, Ueda C, et al. Molecular and clinical features of non-Burkitt’s, diffuse large-cell lymphoma of B-cell type associated with the c-MYC/immunoglobulin heavy -⁠ chain fusion gene. J Clin Oncol 2000; 18(3): 510–518.

38. Jain D, Agrawal S, Chopra P. B cell lymphoma unclassifiable with features intermediate between diffuse large B cell and Burkitt lymphoma-presented with multiple lymphomatous polyposis of gastrointestinal tract. J Gastrointest Cancer 2011; 42(1): ahead of print.

39. Ye BH, Rao PH, Chaganti RS, Dalla-Favera R. Cloning of bcl-6, the locus involved in chromosome translocations affecting band 3q27 in B-cell lymphoma. Cancer Res 1993; 53(12): 2732–2735.

40. Karsan A, Gascoyne RD, Coupland RW, et al. Combination of t(14;18) and a Burkitt’s type translocation in B-cell malignancies. Leuk Lymphoma 1993; 10(6): 433–441.

41. Reddy K, Satyadev R, Bouman D, et al. Burkitt t(8;14)(q24;q32) and cryptic deletion in a CLL patient: report of a case and review of literature. Cancer Genet Cytogenet 2006; 166(1): 12–21.

42. Vaishampayan UN, Mohamed AN, Dugan MC, Bloom RE, Palutke M. Blastic mantle cell lymphoma associated with Burkitt-type translocation and hypodiploidy. Br J Haematol 2001; 115(1): 66–68.

43. Masauzi N, Kasai M, Suzuki G, et al. A translocation t(8;14) and c-myc gene rearrangement associated with the histological transformation of B-cell acute lymphocytic leukemia (FAB-L2) into Burkitt’s type (FAB-L3) leukemia. Leuk Lymphoma 1997; 27(3–4): 357–363.

44. Shou Y, Martelli ML, Gabrea A, et al. Diverse karyotypic abnormalities of the c-myc locus associated with c -⁠ myc dysregulation and tumor progression in multiple myeloma. Proc Natl Acad Sci U S A 2000; 97(1): 228–233.

45. Seegmiller AC, Garcia R, Huang R, et al. Simple karyotype and bcl-6 expression predict a diagnosis of Burkitt lymphoma and better survival in IG-MYC rearranged high-grade B-cell lymphomas. Mod Pathol 2010; 23(7): 909–920.

46. Nomura Y, Karube K, Suzuki R, et al. High-grade mature B-cell lymphoma with Burkitt-like morphology: Results of a clinicopathological study of 72 Japanese patients. Cancer Sci 2008; 99(2): 246–252.

47. Meinhardt A, Burkhardt B, Zimmermann M, et al. Phase II window study on rituximab in newly diagnosed pediatric mature B-cell non-Hodgkin’s lymphoma and Burkitt leukemia. J Clin Oncol 2010; 28(19): 3115–3121.

48. Miller TP, Grogan TM, Dahlberg S, et al. Prognostic significance of the Ki-67-associated proliferative antigen in aggressive non-Hodgkin’s lymphomas: a prospective Southwest Oncology Group trial. Blood 1994; 83(6): 1460–1466.