Kojení v České republice v roce 2020

Souhrn

Cíl studie: zhodnotit charakter podpory kojení a počet plně kojených dětí propuštěných z českých porodnic za rok 2020.

Charakter studie: korespondenční retrospektivní analýza dat.

Metodika: do všech porodnic České republiky byl odeslán dotazník s cílenými otázkami, do analýzy byla zahrnuta data z 87 porodnic.

Primární výstup: počet plně kojených dětí, dětí částečně kojených s dokrmem formulí a dětí živených pouze formulí. Současně byla zjišťována forma podpory kojení v jednotlivých porodnicích v souvislosti s certifikací BFHI (baby friendly hospital initiative).

Výsledky: ve sledovaném období se narodilo v ČR celkem 108 952 dětí. Plně kojených bylo 81 %, částečně kojených s dokrmem formulí 15 % a zbylé děti (4 %) byly krmené pouze formulí. Certifikát BFHI má v ČR 67 % porodnic. Ze získaných dat nevykazují tyto porodnice lepší výsledky v plném kojení novorozenců ani v podpoře kojení.

Závěr: počet plně kojených dětí v ČR má v posledních 20 letech klesající trend. Certifikát BFHI není zárukou lepších výsledků v podpoře kojení ani v počtu plně kojených dětí.

Klíčová slova:

kojení – podpora kojení – BFHI

ÚVOD

Kojení je ideální výživou každého novorozence a kojence. Pro kojence i matky má kojení mnoho zdravotních výhod, a to jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska [1−4]. V roce 1992 Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s Mezinárodním fondem OSN pro děti (UNICEF) vyvinula strategii Deset kroků k úspěšnému kojení, která se stala hlavním stavebním kamenem iniciativy nemocnic přátelských k dětem (BFHI) [5]. Od roku 2003 WHO doporučuje, aby byly všechny děti výhradně kojeny po dobu 6 měsíců a pokračovalo se v částečném kojení do 2 let nebo déle.

V ČR byla strategie BFHI implementována v 90. letech minulého století a některé porodnice postupně certifikát BFHI získaly. Na přelomu století dosahovalo plné kojení novorozenců při propuštění z porodnic 92 %. V následující letech, především v posledních 10 letech, došlo k zásadním společenským a medicínským změnám, které začaly úspěšnost programů BFHI ovlivňovat a vedly ke zhoršení výsledků v oblasti kojení (graf 1).

Mezi zásadní změny se řadí vyšší frekvence císařských řezů, vyšší věk a větší nemocnost rodiček a časnější propuštění z porodnic. Cílem retrospektivní analýzy dat z českých porodnic bylo zjistit vztah mezi stupněm péče porodnic, certifikací BFHI a počtem plně kojených novorozenců propuštěných z porodnic a možné regionální rozdíly. Současně bylo cílem zjistit systém podpory kojení (bonding, laktační poradenství, dokrmování, vážení jednotlivých dávek kojení, propouštění před 72. hodinou života, sběrny a banky mateřského mléka).

MATERIÁL A METODIKA

Dotazníkovou formou byla ze všech porodnic ČR získána data pomocí webového dotazníku zaměřeného na procento plného kojení při propuštění a na podporu kojení v jednotlivých porodnicích v roce 2020. Jednotlivé porodnice byly seřazeny podle stupňů péče, krajů a certifikace BFHI. V jednotlivých skupinách bylo hodnoceno jak plné kojení novorozenců při propuštění, tak i podpora kojení. Porodnice se rozdělují podle stupňů péče:

• porodnice I. stupně − zajištění péče o zdravé donošené novorozence nebo jen lehce nezralé od 35. týdne těhotenství,

• porodnice II. stupně – perinatologická centra intermediární péče (PCIMP), která zajišťují péči o středně nezralé novorozence od 32. týdne těhotenství,

• porodnice III. stupně – perinatologická centra intenzivní péče (PCIP), která poskytují péči těžce a extrémně nezralým novorozencům (nejzávažnější stavy a komplikace).

Plné kojení bylo hodnoceno jako kojení a případné dokrmování odstříkaným mateřským mlékem, termínem kojení a formule byla hodnocena výživa novorozence, kdy bylo kojení nutné doplnit formulí. Posledním způsobem výživy byla pouze formule, zahrnující novorozence u jejichž matek se nepodařilo laktaci na porodnici spustit nebo byla laktace aktivně z různých důvodů zastavena. Jako ukazatele podpory kojení byly hodnoceny bonding a časné přiložení, přítomnost laktačních poradkyň na oddělení šestinedělí, vážení jednotlivých dávek kojení, počet sběren a bank mateřského mléka, propuštění před 72. hodinou života, laktační poradenství a horké linky kojení po propuštění a v neposlední řadě certifikát BFHI.

VÝSLEDKY

V ČR bylo v roce 2020 v provozu celkem 88 porodnic, ze všech porodnic se podařilo získat základní data. Jedna porodnice byla v polovině roku 2020 uzavřena, 400 novorozenců, kteří se zde do té doby narodili, bylo z celkového hodnocení vyřazeno z důvodu nemožnosti dohledání dat, a proto bylo celkově hodnoceno 87 porodnic. Ze dvou porodnic nebyla získána data o výživě novorozenců při propuštění, pouze o podpoře kojení.

Podle dotazníků se v roce 2020 živě narodilo 108 952 dětí. Průměrně bylo 24 % porodů ukončeno císařským řezem. Z celkového počtu dětí bylo 81 % dětí při odchodu z porodnice plně kojeno, 15 % bylo částečně dokrmováno počáteční formulí a 4 % novorozenců byly při odchodu z porodnice plně na formuli. Celkem 9 porodnic ČR vykázalo méně než 70 % plně kojených dětí a 17 porodnic více než 90 % plně kojených dětí při propuštění z porodnice.

Bonding u více než 80 % novorozenců po spontánním porodu se prováděl v 87 % porodnic, po císařském řezu pouze ve 34 %. Rooming-in systém mají zavedeny všechny porodnice v ČR. Vážení jednotlivých dávek kojení praktikuje stále 32 % porodnic. V šesti porodnicích není vyškolená ani jedna laktační poradkyně. Pozici laktační poradkyně zastávají většinou sestry novorozeneckého oddělení. Laktační poradnu provozuje 47 % (41/87) porodnic a telefonickou horkou linku kojení 69 % (60/87) porodnic. V ČR jsou celkem 4 banky mateřského mléka a 19 sběren mateřského mléka.

Porodnice I. stupně péče

V 61 porodnicích se narodilo 51 958 dětí, 22 % porodů bylo ukončeno císařským řezem. Držiteli certifikátu BFHI je 39 porodnic (64 %). Bonding po spontánním porodu (u více než 80 % novorozenců) byl prováděn v 85 % porodnic, po císařském řezu ve 34 %. Trvalou přítomnost laktačních poradkyň na oddělení šestinedělí udává 43 % porodnic. Vážení jednotlivých dávek preferuje stále 34 % porodnic (21/61). Banku mateřského mléka nemá žádná z těchto porodnic, 11 % (7/61) má sběrnu mateřského mléka. Podporu kojení po propuštění formou laktační poradny nabízí 43 % porodnic (26/61), horkou linku kojení provozuje 70 % (43/61). Z těchto porodnic odešlo domů 82 % novorozenců plně kojených, 15 % bylo dokrmováno formulí a 3 % byla živena pouze formulí. Rozdíl v exkluzivitě kojení mezi porodnicemi s certifikátem BFHI nebyl významný (83 % s certifikátem oproti 79 % bez certifikátu).

Porodnice II. stupně péče (PCIMP)

Ve 14 porodnicích se narodilo 20 572 dětí, 25 % porodů bylo ukončeno císařským řezem. Držiteli certifikátu BFHI je 9 porodnic (64 %). Bonding po spontánním porodu (u více než 80 % novorozenců) je prováděn v 85 % porodnic, po císařském řezu v 50 %. Trvalou přítomnost laktačních poradkyň na oddělení šestinedělí udává 71 % porodnic. Vážení jednotlivých dávek preferuje stále 29 % porodnic (4/14). Banku mateřského mléka nemá žádná z těchto porodnic, 29 % (4/14) má sběrnu mateřského mléka. Podporu kojení po propuštění formou laktační poradny nabízí 43 % porodnic (6/14), horkou linku kojení má 71 % (10/14). Z těchto porodnic odešlo domů 80 % novorozenců exkluzivně kojených, 15 % bylo dokrmováno formulí a 5 % bylo živeno pouze formulí. Rozdíl v exkluzivitě kojení mezi porodnicemi s certifikátem BFHI nebyl významný (79 % s certifikátem oproti 78 % bez certifikátu).

Porodnice III. stupně péče (PCIP)

Ve 12 porodnicích se narodilo 36 422 dětí, 29 % porodů bylo ukončeno císařským řezem. Držiteli certifikátu BFHI je 10 porodnic (83 %). Bonding po spontánním porodu (u více než 80 % novorozenců) je prováděn v 100 % porodnic, po císařském řezu v 17 %. Trvalou přítomnost laktačních poradkyň na oddělení šestinedělí udává 33 % porodnic. Vážení jednotlivých dávek preferuje stále 25 % porodnic (3/12). Banku mateřského mléka mají 4 porodnice (33 %) a sběrnu mateřského mléka má 8 porodnic (67 %). Podporu kojení po propuštění formou laktační poradny nabízí 75 % porodnic (9/12), horkou linku kojení provozuje 58 % (7/12). Z těchto porodnic bylo propuštěno domů 78 % novorozenců plně kojených, 15 % bylo dokrmováno formulí a 7 % bylo živeno pouze formulí. Rozdíl v exkluzivitě kojení mez porodnicemi s certifikátem BFHI nebyl statisticky významný (79 % s certifikátem oproti 72 % bez certifikátu) (tab. 1).

Při hodnocení dle jednotlivých krajů se nejvíce dětí narodilo v Praze (18 318), Středočeském (12 716), Jihomoravském (13 167) a v Moravskoslezském (11 306) kraji, nejméně v kraji Karlovarském (2 285). Nejlepší výsledky v exkluzivitě kojení dosahoval kraj Moravskoslezský (86 %), kraj Vysočina (84 %) a kraj Liberecký (84 %). Laktační poradny nejvíce provozují moravské kraje − Moravskoslezský (80 % porodnic), Olomoucký (67 % porodnic), a Pardubický kraj (75 % porodnic). Porodnice I. stupně více provozují telefonické horké linky kojení než laktační poradny (70 % vs. 43 %) a naopak PCIP mají více laktačních poraden a méně telefonických horkých linek kojení (75 % vs. 58 %). Moravskoslezský kraj jako jediný má všechny porodnice s certifikátem BFHI. Bonding po císařském řezu v roce 2020 neprováděly vůbec porodnice Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje. Vážení jednotlivých dávek kojení provádí více než 50 % porodnic Pardubického, Královéhradeckého, Plzeňského a Středočeského kraje. Žádnou banku ani sběrnu mateřského kraje nemá ani jedna porodnice Pardubického a Karlovarského kraje.

ZÁVĚRY A DISKUSE

Z dat roku 2020 je patrná velká diskrepance mezi jednotlivými porodnicemi − ať již v podpoře kojení (bonding po spontánním porodu a císařském řezu, přítomnost laktačních poradkyň, vážení jednotlivých dávek, následná podpora kojení), tak i v počtu plně kojených dětí při propuštění. Nižší exkluzivita kojení v PCIP je pravděpodobně dána vyšším výskytem patologických a nezralých novorozenců. Současná certifikace BFHI není zárukou lepších výsledků v plném kojení novorozenců ani v podpoře kojení. Vzhledem ke stoupajícímu procentu císařských řezů je nutné podpořit možnost bondingu a časného přiložení i u takto narozených dětí. Zřízení většího počtu sběren mateřského mléka by umožnilo snížení dokrmování formulí.

Vzhledem k známým pozitivním přínosům kojení na zdraví dětí i matek by mělo být vynaloženo veškeré úsilí na podporu výlučného kojení [6]. Výživa novorozenců a kojenců je otázkou veřejného zdraví, kojení poskytuje dětem, matkám i společnosti krátkodobé i dlouhodobé zdravotní, ekonomické i ekologické výhody. Podpora kojení by měla být národním programem se zaměřením nejen na podporu kojení v porodnicích, ale také na podporu kojení po propuštění za pomoci dětských praktických lékařů a dostatečného počtu a kvality laktačních poradkyň.

Poděkování

Děkuji za poskytnutí dat jednotlivým novorozeneckým oddělením České republiky.

Konflikt zájmu: žádný.

Došlo do redakce: 2. 8. 2022

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Milena Dokoupilová

Nemocnice Hořovice

K nemocnici 1106

268 01 Hořovice

e-mail: dokoupilova@nemocnice-horovice.cz