NÁDORY LEDVIN
Vyšlo v časopise:
Ces Urol 2022; 26(Supplementum A): 59-61
Kategorie:
Abstrakta
DLOUHODOBÉ ONKOLOGICKÉ VÝSLEDKY RESEKCE LEDVINY U KLINICKY T1 RENÁLNÍHO KARCINOMU S PT3A UPSTAGINGEM
Lounová V., Študent V. jr.
Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
Úvod: Resekce ledviny se stala dominantním způsobem léčby cT1 tumorózních lézí ledvin. Operační modality zahrnují otevřenou, laparoskopickou a roboticky asistovanou operaci. Cílem práce je zhodnotit onkologický význam u pacientů, jejichž tumory byly klasifikovány jako patologické stadium pT3.
Materiál a metody: Od roku 2010 do konce roku 2020 bylo na naší klinice provedeno 590 resekcí ledvin pro tumor, z toho 303 roboticky asistovaných (RAPN) a 287 otevřených (OPN). Z toho bylo celkem 22 pacientů s patologickou klasifikací nádoru pT3a s prorůstáním do perirenálního tuku (9 RAPN – 3 % a 13 OPN – 4,5 %). U všech pacientů s nádory pT3a, kteří měli follow‑up minimálně 18 měsíců, byly vyhodnoceny onkologické dopady tohoto nálezu.
Výsledky: Průměrná velikost tumorů klasifikovaných jako pT3a byla 33 mm (20–60 mm). U 14 pacientů byl histologicky verifikován světlobuněčný renální karcinom (5 RAPN a 9 OPN), u 6 papilární renální karcinom (3 RAPN a 3 OPN) a u 2 chromofóbní renální karcinom (1 RAPN a 1 OPN). Ve 2 případech u RAPN a 3 případech OPN byly identifikovány pozitivní chirurgické okraje (22 % u RAPN a 23 % u OPN). Robotické
operace proběhly bez komplikací, u otevřených operací byly komplikace ve 2 případech (15 %) – jednalo se o infekční komplikaci s nutností prodloužené ATB léčby a podání transfuzí. Dvěma pacientům se světlobuněčným renálním karcinomem byla nabídnuta adjuvantní léčba Pazopanibem, ale jeden pacient ji odmítl, podstoupil ji tak jen jeden. Sledování u všech pacientů bylo pomocí CT s kontrastní látkou a rtg nebo CT
plic. Medián doby sledování byl 75 měsíců (33–137), 2 pacienti měli recidivu (za 5 a 81 měsíců) a oba zemřeli krátce poté.
Závěr: V tomto souboru došlo k recidivě u dvou pacientů, u pěti pacientů byly pozitivní chirurgické okraje. Průměrná velikost tumorů byla 33 mm, což poukazuje na fakt, že i malé tumory mohou prorůstat do okolní tukové tkáně a být klasifikované jako lokálně pokročilé.
Grantová podpora: Ne.
Konflikt zájmů: Ne.
SROVNÁNÍ RETROPERITONEÁLNÍ A TRANSPERITONEÁLNÍ ROBOTICKÉ PARCIÁLNÍ NEFREKTOMII PRO POSTERIORNĚ ULOŽENÉ NÁDORY LEDVIN.
Staník M.1, Hulová M.1, Uher M.2, Andriychuk J.1, Hrabec R.1
1Oddělení urologické onkologie, Klinika operační onkologie, Masarykův onkologický ústav Brno
2Výzkumné centrum aplikované molekulární onkologie, Masarykův onkologický ústav Brno
Úvod: Robotická parciální nefrektomie (RPN) se stává základním minimálně invazivním postupem v léčbě malých nádorů ledvin. RPN je obvykle prováděna transperitoneálně (TP), nicméně retroperitoneální (RP) přístup má svoje výhody v některých indikacích jako jsou posteriorně uložený nádor nebo po předchozí břišní operaci. Cílem práce je srovnat perioperační výsledky RPN provedené transperitoneálním a retroperitoneálním přístupem u posteriorně uložených nádorů ledvin.
Materiál a metody: V období 11/2018–4/2022 podstoupilo 175 pacientů RPN. Z prospektivně vedené databázy jsme identifikovali 45 z nich s posteriorně uloženým nádorem (RENAL nefrometrické skóre s příponou -p). Při srovnání TP a RP přístupu jsme hodnotili klinické parametry (BMI, velikost nádoru, RENAL nefrometrické skóre), operační údaje (celkový/konzolový operační čas, krevní ztrátu, teplá ischemie) a histopatologická data. Soubory byly srovnány Fisherovým testem pro kategoriální a Mann‑Whitney testem pro kontinuální data.
Výsledky: RPN pro posteriorně uložený nádor byla provedena TP a RP přístupem u 35 (78 %), resp. 10 (22 %) pacientů. Základní klinické charakteristiky pacientů se nelišily mezi dvěma soubory. Průměrná velikost nádorů byla větší při TP ve srovnání s RP přístupem (32 mm vs. 23 mm), RENAL skóre se signifikantně nelišilo (medián 7 vs. 8). Z operačních údajů byl signifikantně odlišný pouze mimokonzolový čas (30 vs. 35 min.; p = 0,005). Průměrný celkový čas se nelišil (125 vs. 123 min.), podobně jako čas ischemie, krevní ztráta nebo výskyt komplikací. Resekční okraj byl pozitivní u dvou pacientů TP (7 %) a u jednoho (10 %) RP přístupem. Komplikace se vyskytly u 6 (17 %) pacientů operovaných TP přístupem, u dvou z nich se jednalo o komplikaci grade 3–4 (6 %); u RP přístupu byla zaznamenána pouze jedna komplikace grade 1–2 (10 %). Trifekta byla dosažena u 83 %, resp. 80 % nemocných (p = 1,0).
Závěr: U posteriorně uložených nádorů ledviny představují transperitoneální a retroperitoneální RPN srovnatelné alternativy, co se týká perioperačních a onkologických výsledků. U RP přístupu je nutný delší čas k přípravě operačního pole pro zadokování robotického systému.
Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).
Konflikt zájmů: Ne.
ROBOTICKY ASISTOVANÁ RESEKCE LEDVINY: PERIOPERAČNÍ VÝSLEDKY U PACIENTŮ STARŠÍCH 75 LET
Študent V. jr., Lounová V., Študent V.
Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
Úvod: Resekce ledviny je u starších pacientů využívána méně než u mladších z důvodů obav z možných perioperačních komplikací a poklesu renálních funkcí. Cílem této práce je zhodnotit vlastní soubor pacientů starších 75 let operovaných minimálně invazivně – roboticky asistovanou resekcí ledviny (RAPN).
Materiál a metody: V období od října 2009 do prosince 2021 bylo provedeno 400 RAPN, přičemž pacientů ve věku > 75 let bylo identifikováno 45. K hodnocení perioperačních výsledků bylo použito tzv. novel trifecta: absence pozitivních chirurgických okrajů, absence závažných perioperačních komplikací Clavie > 2 a pokles odhadované glomerulární filtrace (eGFR) při dimisi menší než 30 %. Hodnoceny byly také základní charakteristiky pacientů, operační časy, krevní ztráty, histologické nálezy a R.E.N.A.L. nefrometrické skóre.
Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 78 let (76–83), průměrné BMI bylo 28,1 (21–37,4), průměrný Charlson Comorbidity Index byl 4,9 (3–10). Dle R.E.N.A.L. bylo 20 (44,4 %) tumorů nízce, 21 (46,7 %) středně a 4 (8,9 %) vysoce komplexních. Průměrná doba celé operace byla 109 (54–178) minut a průměrné krevní ztráty byly 137,5 (0–500) ml. Ischemie byla nutná u 38 (84,4 %) pacientů, její průměrná doba byla 18,3 (10–31) minut. Pozitivní okraje se vyskytly u 2 (5,8 %) pacientů z 34 případů maligních tumorů. Komplikace Clavien > 2 se vyskytly ve 3 případech (2× Clavien 3 b: krácení vyžadující chirurgickou revizi a 1× Clavien 3a: pneumonie vyžadující řízenou ventilaci). Pokles eGFR o > 30 % nastal u 10 (22,2 %) pacientů. Trifecta byla dosažena u 31 (68,9 %) pacientů.
Závěr: Resekce ledviny pro tumor je možné provést bezpečně a s přiměřeně dobrými výsledky i ve skupině pacientů starších 75 let.
Grantová podpora: Ne.
Konflikt zájmů: Ne.
RETROPERITONEOSKOPICKÁ ROBOTICKY ASISTOVANÁ RESEKCE TUMORU LEDVINY
Záleský M.1,2, Krejčí V.1, Belej K.1,3, Chmelík F.1, Pešl M.1,3, Beniak J.1,3, Pacigová D.1
1Urologické oddělení a Centrum robotické chirurgie ÚVN‑VFN Praha
2Urologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha
3Urologická klinika 1. LF UK a VFN Praha
Úvod: S rozvojem možností diagnostiky narůstá počet časně zjištěných tumorů ledvin a také význam ledvinu šetřících operačních výkonů při jejich řešení. Retroperitoneoskopický přístup je výhodný z hlediska jeho minimální invazivity, naopak jeho nevýhodou je limitovaný prostor, který může činit vlastní operační preparaci a ošetření resekční plochy technicky náročnější.
Materiál a metody: V období od listopadu 2021 do května 2022 bylo provedeno celkem 15 retroperitoneoskopických roboticky asistovaných resekcí nádorů ledvin. Průměrný věk pacientů byl 60 (interval 38–75) let, průměrný BMI byl 33 (interval 28–40) a průměrné RENAL score bylo 8 (interval 5–10). V uvedeném souboru jsme hodnotili peroperační a časné pooperační výsledky včetně komplikací dle Clavien‑Dindo klasifikace.
Výsledky: Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.
Závěr: Retroperitoneoskopický přístup je výhodný v případě provedení ledvinu šetřícího výkonu zejména při výskytu dorzálně uložených tumorů ledvin, obzvláště u obézních pacientů a pacientů po předchozích operacích v peritoneální dutině. Dle našich zkušeností se jedná o minimálně invazivní a onkologicky bezpečný výkon s nízkou incidencí komplikací.
Grantová podpora: Ne.
Konflikt zájmů: Žádný.
Štítky
Dětská urologie Nefrologie UrologieČlánek vyšel v časopise
Česká urologie
2022 Číslo Supplementum A
- Prevence opakovaných infekcí močových cest s využitím přípravku Uro-Vaxom
- Vysoká hladina PSA a její rychlý nárůst jsou nepříznivými prognostickými faktory u karcinomu prostaty
- Význam monitorování hladiny anti-Xa u pacientů užívajících profylaktické dávky enoxaparinu − série kazuistik
- Kam se posunula léčba SLE v roce 2024 – aktuální klinická doporučení
Nejčtenější v tomto čísle
- KARCINOM PROSTATY – DIAGNOSTIKA
- FUNKČNÍ UROLOGIE, INFEKCE, REKONSTRUKCE
- KARCINOM PROSTATY – LÉČBA
- BENINGNÍ HYPERPLÁZIE PROSTATY